TOP 09

česká politická strana
(přesměrováno z TOP09)

TOP 09 je česká liberálně konzervativní[18][19] středopravicová strana. Vznikla v roce 2009, brzy se stala výrazným politickým subjektem a také součástí vládní koalice Petra Nečase. Po volbách v roce 2013 byla v opozici a v opozici zůstala i po volbách v roce 2017. Název strany demonstruje základní principy, ze kterých strana vychází. Tradice, Odpovědnost, Prosperita, doplněné rokem vzniku strany. TOP 09 je strana, která vychází z evropských tradic křesťansko-židovské kultury. Významnou charakteristikou je její proevropský přístup. Strana zaujímá odmítavý postoj k populismu a jedním z úkolů, které si tato strana klade, je udržet stabilitu veřejných rozpočtů a nezvyšovat státní dluh.[20] Předsedkyní strany je od 24. listopadu 2019 Markéta Pekarová Adamová.

TOP 09
Logo
Zkratka TOP 09
Datum založení 26. června 2009
Předsedkyně Markéta Pekarová Adamová
1. místopředseda Tomáš Czernin
Sídlo Opletalova 1603/57, Praha, 110 00, Česko
Rozkol od KDU-ČSL
Ideologie liberální konzervatismus[1][2]
křesťanská demokracie[3][4]
liberalismus[5]
fiskální konzervatismus[6]
pro-evropanismus[7]
Politická pozice středopravice[8][9][10][11][12]
Stát. příspěvek (mil. Kč) 40,6 (2016)[13]
Evropská strana Evropská lidová strana
Politická skupina EP Evropská lidová strana
Mládežnická org. TOP tým
Počet členů 2 761 (2019)[14]
Barvy
     fialová
     červená
     modrá
Volební výsledek 5,31 % (PSP ČR 2017)
IČO 71339728 (PSH)
Oficiální web www.top09.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2017
7/200
Senát
5/81
[p 1]
Evropský parlament2019
2/21
[p 2]
Zastupitelstva krajů2020
19/675
[15]
Zastupitelstva obcí2018
483/61892
[16][17]
Zastupitelstvo Prahy2018
9/65

Charakteristika stranyEditovat

Jedná se o stranu středopravicovou, liberálně-konzervativní. Strana klade důraz na evropanství a na dědictví antické a křesťansko-židovské kultury. Jedná se o jednu z nejproevropštějších stran na české politické scéně. Na evropské scéně je strana členkou Evropské lidové strany. Ve straně bylo jednu dobu patrné konzervativnější a liberálnější křídlo, z nichž liberálnější je v současné době patrně silnější, navzájem však proti sobě tato křídla nevystupují. Za reprezentanta liberálnějšího křídla je považována předsedkyně strany, Markéta Pekarová Adamová, za reprezentanta konzervativnějšího křídla pak první místopředseda strany, Tomáš Czernin. Mnohými komentátory a politology je strana označována za stranu městských liberálů, případně stranu "pražské kavárny", zároveň však TOP 09 má vzhledem ke svým celostátním výsledkům poměrně velké množství starostů a dalších regionálních politiků.

Historie stranyEditovat

Vznik stranyEditovat

Plány na založení nové strany se datují do roku 2008, kdy o této myšlence jednal tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (tehdy KDU-ČSL) s tehdejším senátorem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (nestraník za Zelené) a s Petrem Gazdíkem (STAN).[21] Vznik strany je datován k 26. 6. 2009, kdy byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra ČR.[22] Ustavující sněm strany se konal 28. listopadu 2009 v Praze. Do jejího čela byl jednomyslně zvolen Karel Schwarzenberg. Prvním místopředsedou byl zvolen Miroslav Kalousek. V době svého založení strana čítala 1900 členů. Do strany vstoupila část dosavadních členů KDU-ČSL (například Miroslav Kalousek, Vlasta Parkanová, Jaroslav Lobkowitz, Ludmila Müllerová, Marek Ženíšek, Pavel Severa). KDU-ČSL v důsledku toho tehdy přišla i o svůj senátorský klub a následně se jedinkrát ve své historii nedostala do Sněmovny, což se stalo předmětem určité nevraživosti mezi těmito stranami, která se začala hojit v podstatě až po roce 2017.

Strana byla založena před předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2009, které se však neuskutečnily. Prvními volbami, kterých se TOP 09 účastnila, tak byly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v květnu 2010. V nich získala 16,7 % platných odevzdaných hlasů.[23]

Od počátku strana úzce spolupracovala s hnutím Starostové a nezávislí. Ve volbách v roce 2010 měla na všech propagačních materiálech logo s nápisem "TOP 09 s podporou Starostů".

Vláda Petra NečaseEditovat

Po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 zasedla TOP 09 ve vládě s ODS a VV. Koalice disponovala 118 z celkového počtu 200 poslanců. Předseda vlády, kterým se stal Petr Nečas, byl jmenován 28. června a členové vlády pak 13. července 2010. Členy vlády za TOP 09 se stali:

Portfej Ministr / člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
1. místopředseda vlády
Ministr zahraničních věcí
Schwarzenberg, KarelKarel SchwarzenbergTOP 0920100713a13. července 201020130710a10. července 2013
Ministr financíKalousek, MiroslavMiroslav KalousekTOP 0920100713a13. července 201020130710a10. července 2013
Ministr zdravotnictvíHeger, LeošLeoš HegerTOP 0920100713a13. července 201020130710a10. července 2013
Ministr práce a sociálních věcíDrábek, JaromírJaromír DrábekTOP 0920100713a13. července 201020121031a31. října 2012
Müllerová, LudmilaLudmila MüllerováTOP 0920121116a16. listopadu 201220130710a10. července 2013
Ministr(yně) kulturyBesser, JiříJiří Bessernestraník za TOP 0920100713a13. července 201020111216a16. prosince 2011
Hanáková, AlenaAlena Hanáková[p 3]TOP 0920111220a20. prosince 201120130710a10. července 2013
 
Zakladatel a v letech 2009-2015 předseda strany Karel Schwarzenberg
 
Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek v Poslanecké sněmovně

Vláda nebyla příliš stabilní, a to především vinou rozpadu jedné z koaličních stran, Věcí veřejných. Část poslanců této strany založila stranu LIDEM, která pak roku 2012 vstoupila do vlády místo Věcí veřejných. Skandály se však netýkaly jen Věcí veřejných, ostatně kvůli dalšímu ze skandálů, aféře okolo šéfky kabinetu premiéra Jany Nagyové, vláda nakonec padla. Vláda byla po dobu svého mandátu u veřejnosti spíše nepopulární. Někteří komentátoři však tuto vládu naopak chválí za to, že se pokoušela alespoň o nějaké reformy a o udržitelné rozpočty, na což další vlády, především vláda Andreje Babiše, spíše rezignovaly. Předseda strany a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg byl po celou dobu účasti TOP 09 na vládě u veřejnosti jedním z nejpopulárnějších vládních představitelů i politiků vůbec, vysokou míru popularity si zachovával rovněž ministr zdravotnictví Leoš Heger. Rozporuplnou pozici měl ministr financí Miroslav Kalousek, který si zachovával vysokou míru podporovatelů i odpůrců.

Po demisi vlády TOP 09 podporovala vytvoření nové vlády na původním koaličním půdorysu pod vedením Miroslavy Němcové z ODS. Prezident Miloš Zeman však navzdory deklarované většině v Poslanecké sněmovně jmenoval vlastní vládu pod vedením nestraníka Jiřího Rusnoka bez jakékoli podpory poslanců.

V opoziciEditovat

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky získala TOP 09 celkem 11,99 % platných hlasů, které po přepočítání představovaly 26 poslaneckých mandátů.[25] Vládu sestavily strany ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL. TOP 09 se stala součástí opozice.

V komunálních volbách na podzim 2014 strana v Praze skončila těsně na druhém místě za hnutím ANO a přišla tak o post pražského primátora.

 
Miroslav Kalousek, předseda strany v letech 2015-2017
 
Vedení strany v Praze na Národní třídě

Karel Schwarzenberg vedl stranu až do listopadu 2015, kdy již nekandidoval a novým předsedou strany byl zvolen dosavadní první místopředseda Miroslav Kalousek. Schwarzenberg byl následně zvolen čestným předsedou. Strana zaznamenala výrazný neúspěch v krajských volbách v roce 2016, noví vládní představitelé, zejména ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš vedl proti straně a zejména proti předsedovi Kalouskovi očerňující kampaň, za některé očerňující lživé výroky Kalousek Babiše později i zažaloval.

V roce 2016 strana ukončila spolupráci s hnutím Starostové a nezávislí.

Propadákem se pro stranu staly sněmovní volby v říjnu 2017, ve kterých strana jen těsně překročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny. Na tomto volebním výsledku se mohlo promítnout ukončení spolupráce s hnutím Starostové a nezávislí, kteří ve volbách kandidovali samostatně a získali rovněž něco přes pět procent. Strana v těchto volbách kandidovala s podporou menších mimoparlamentních stran, jako je například monarchistická strana Koruna česká, Konzervativní strana, Klub angažovaných nestraníků nebo Liberálně ekologická strana. Součástí programu TOP 09 byl zákaz spolupráce na vládní úrovni s trestně stíhanou osobou, proto TOP 09 o vstupu do vlády s vítězným hnutím ANO vedeným trestně stíhaným Andrejem Babišem vůbec nejednala.

 
Jiří Pospíšil, předseda strany v letech 2017-2019

V reakci na volební výsledek Miroslav Kalousek na listopadovém sjezdu strany neobhajoval funkci předsedy strany. Novým předsedou se tak stal někdejší ministr spravedlnosti za ODS a europoslanec za TOP09 Jiří Pospíšil.

Volební preference strany se navzdory změně ve vedení strany nezvedaly. Ze strany občanské společnosti, zejména Milionu chvilek pro demokracii proto byla TOP 09 spolu s dalšími demokratickými opozičními stranami vyzývána, aby spojila před dalšími volbami síly s dalšími stranami. V této době začala být strana některými komentátory odepisována a byl jí předpovídán brzký zánik. Poukazováno při tom bylo zejména na fakt, že jedinou voličskou základnou TOP 09 zůstávala Praha.

Po komunálních volbách 2018 se strana vrátila do vedení hlavního města Prahy.

Na sjezdu strany v listopadu 2019 Jiří Pospíšil uvedl, že se chce věnovat nadále především práci europoslance, zastupitele hlavního města Prahy a v Muzeu Kampa a post předsedy nebude obhajovat. Předsedkyní strany tak byla zvolena navzdory přání "otců zakladatelů", tedy Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska dosavadní první místopředsedkyně a poslankyně, Markéta Pekarová Adamová, prvním místopředsedou pak senátor Tomáš Czernin.

 
Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně strany od roku 2019

Viditelným členem strany se stal v první polovině roku 2020 starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, a to pro svůj záměr odstranit z pražského náměstí Interbrigády sochu maršála Koněva. Tento záměr podpořilo vedení hlavního města Prahy, velká část historiků i sněmovní opozice, ostře napadán však byl ze strany Ruska a KSČM. Diskutovaným se stal rovněž Kolářův záměr vztyčení moderně pojaté sochy císařovny a královny Marie Terezie na pražském náměstí Marie Terezie.

Úspěch strana zažila během krajských a senátních voleb v říjnu 2020. Tehdy strana kandidovala ve všech krajích v koalici, nejčastěji v koalici s ODS nebo s KDU-ČSL, případně s mimoparlamentními subjekty. Dostala se téměř do všek krajských zastupitelstev a do velké části krajských rad. V senátních volbách pak zaznamenala další úspěch, získala dva nové senátory, další senátoři pak zvítězili s její podporou. Po volbách tak v Senátu působí 5 senátorů za TOP 09, což je historicky nejvyšší počet. Senátoři za TOP 09 po volbách vytvořili nový společný senátní klub s ODS, který se tak stal nejsilnějším senátorským klubem.

Koncem roku 2020 započala rovněž intenzivní vyjednávání o vzniku koalice pro volby do Poslanecké sněmovny 2021 s ODS a KDU-ČSL. 27 října předsedové těchto stran podesali memorandum o spolupráci před sněmovními volbami.[26]

Někdejší spolupráce s hnutím Starostové a nezávislíEditovat

Se STANem byla v roce 2009 podepsána dohoda o vzájemné podpoře nejméně do roku 2012. V roce 2013 byla tato spolupráce prodloužena navazující smlouvou. Tato spolupráce trvala i ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013, v krajských volbách v roce 2012 a 2014, ve volbách do Senátu v roce 2014 a 2016 a ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014. V komunálních volbách v roce 2014 a v krajských volbách v roce 2016 oba subjekty postupovaly jak samostatně, tak ve společných koalicích.

Rozpory mezi oběma stranami se však stále zvětšovali, někteří Starostové nebyli spokojeni například s vedením strany Miroslavem Kalouskem. Ke konci roku 2016 se TOP 09 a STAN domluvily na ukončení spolupráce.[27]

Oba subjekty později obnovily spolupráci již ve formě koalice dvou plnohodnotných subjektů v komunálních volbách 2018, například v Praze. Spolupráce byla navázána i před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019 a v některých krajích v krajských volbách v roce 2020. Ve většině krajů však TOP 09 a Starostové naopak kandidovali proti sobě.

Zvláštní kapitolu tvoří spolupráce na senátní úrovni. TOP 09 měla od svého založení v Senátu vlastní klub, (jednalo se o transformaci Klubu pro liberální demokracii, který vznikl z původního klubu US-DEU již v roce 2002), kam začali být postupem času voleni i členové Starostů a nezávislích. Postupem času se Starostové stali v tomto klubu majoritní silou a klub byl přejmenován na Senátorský klub Starostů a nezávislích. Senátoři z TOP 09 však v tomto klubu zůstávali až do voleb v říjnu 2020, kdy vytvořili společný klub ODS a TOP 09.

Organizace stranyEditovat

Organizační struktura stranyEditovat

Organizace strany je rozdělena na 4 úrovně (celostátní, krajská, regionální a místní). Na každé úrovni strany funguje výbor a sněm. Od regionální úrovně jsou zřízeny revizní komise a mají samostatné hospodaření. Na dvou nejvyšších úrovních je ustanoveno předsednictvo. Na celostátní úrovni funguje smírčí výbor a celostátní revizní komise. Dále je na této úrovni strany zřízen výkonný výbor, který je tvořen předsednictvem strany, členy vlády, poslanci a senátory Parlamentu ČR, europoslanci, primátorem hl. m. Prahy a hejtmany krajů, pokud jsou členy strany. Dále jsou do výkonného výboru voleni členové strany (15) na celostátním sněmu.[28]

FinancováníEditovat

TOP 09 jako první parlamentní strana začala v roce 2009 zveřejňovat seznam svých dárců a výši darů na svých internetových stránkách.[29] Tento krok změnil do té doby platnou praxi, kdy strany čekaly se zveřejněním na poslední březnový den, jak jim ukládá zákon. V roce 2010 strana pokročila o další krok zveřejněním nejpodrobnějšího vyúčtování volebních kampaní pro volby do Poslanecké sněmovny, Senátu i místních zastupitelstev.[30] Zveřejnění veškerých svých příjmů a výdajů v roce 2011 přispělo ke zvýšení transparentnosti strany.[31]

ČlenstvíEditovat

Členem strany se může stát každý občan ČR starší 18 let, který je plně způsobilý k právním úkonům a není členem jiné politické strany nebo politického hnutí. Po podání písemné přihlášky rozhoduje o přijetí člena místní a regionální výbor. Podrobnosti o členství upravuje směrnice strany.[32]

Mezinárodní přidruženíEditovat

TOP 09 během září 2010 zažádala o členství v Evropské lidové straně (EPP/ELS), jež byla založena v roce 1976 a je nejsilnější stranou v Evropském parlamentu. TOP 09 si tím rozhodla vytvořit svoji první evropskou afilaci. Přijímací řízení trvalo několik měsíců a zahrnovalo i několik cest Karla Schwarzenberga na jednání EPP a především přezkum zvláštní skupiny vytvořené EPP, která posuzovala způsobilost TOP 09 ke členství. TOP 09 nakonec byla shledána způsobilou a dne 10. února 2011 jí byl ze strany EPP udělen souhlas se členstvím.[33]

Seznam celostátních sněmů stranyEditovat

Sněm Datum konání Místo konání
Ustavující sněm 27.–28. listopadu 2009 Praha
2. celostátní sněm 22.–23. října 2010 Hradec Králové
3. celostátní sněm 7.–8. prosince 2013 Praha
4. celostátní sněm 28.–29. listopadu 2015 Praha
5. celostátní sněm 25.–26. listopadu 2017 Praha
6. celostátní sněm 23.–24. listopadu 2019 Praha

Historie předsedů a místopředsedůEditovat

Na volebním sněmu v roce 2015 byl zvolen Karel Schwarzenberg čestným předsedou strany.

Hlavní představitelé stranyEditovat

Vedení strany zvolené na 6. celostátním sněmu, který se konal ve dnech 23. a 24. listopadu 2019 v Praze.

Předsednictvo stranyEditovat

Vedení poslaneckého klubuEditovat

Volební výsledkyEditovat

 
Výsledky TOP 09 ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010
 
Výsledky TOP 09 ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013
 
Výsledky TOP 09 ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017

Poslanecká sněmovnaEditovat

Volby Lídr Hlasy V % Mandáty +/− Pozice Vláda
2010 Karel Schwarzenberg 873,833 16.7
41/200
3. Vláda
2013 Karel Schwarzenberg 596,357 12.0
26/200
15 4. Opozice
2017 Miroslav Kalousek 268,811 5.3
7/200
19 8. Opozice

SenátEditovat

Volby První kolo Druhé kolo Mandáty V Senátu celkem +/-
Hlasy % Pozice Hlasy % Pozice
2010 165,277 14.40 3. 51,310 7.54 3.
2/27
2/81
2
20111 2,053 7.51 4.  
0/1
2/81
2012 57,907 6.59 5. 9,918 1.93 5.
2/27
4/81
2
20142 2,055 15.55 3.  
0/1
3/81
1
2014 92,137 8.98 5. 30,476 6.43 6.
0/27
3/81
2016 70,653 8.02 6. 30,820 7.27 5.
2/27
4/81
1
20183 7,615 33.51 1. 30,331 67.11 1.
1/1
4/81
2018 41,980 3.85 7. 22,580 5.40 8.
1/27
3/81
1
2020 46,575 4.67 7. 33,938 7.51 4.
2/27
5/81
2

Poznámky:
1 Doplňovací volby v obvodě Kladno
2 Doplňovací volby v obvodě Praha 10.
3 Doplňovací volby v obvodě Trutnov. TOP 09 podporovala kandidáta STAN Jana Sobotku.

Prezidentské volbyEditovat

Volby Kandidát První kolo Druhé kolo
Hlasy % Výsledek Hlasy % Výsledek
2013 Karel Schwarzenberg 1,204,195 23.40 Postoupil 2,241,171 45.20 Prohrál
2013 Jiří Drahoš Postoupil Prohrál

Evropský parlamentEditovat

Volby Hlasy % Mandáty Pozice
2014 241,747 16.0
3/21
2.
2019 276,220 11.7
2/21
4.

Obecní volbyEditovat

Volby Hlasy % Mandáty
2010 8,839,756 9.8
1579/62178
2014 8,622,254 8.7
865/62300
2018 5,384,261 4.8
483/61892

Zastupitelstvo PrahyEditovat

Volby Lídr Hlasy % Mandáty +/− Pozice Koalice
2010 Zdeněk Tůma 1,043,008 30.2
26/65
1. Opozice
2014 Tomáš Hudeček 4,158,226 20.1
16/65
10 2. Opozice
2018 Jiří Pospíšil 4,127,063 16.3
13/65
3 4. Koalice

Zastupitelstva krajůEditovat

Volby Hlasy1 % Mandáty +/- Pozice Pozn.
2012 175,089 6.6
19/675
5.
2016 86,164 3.4
19/675
9.
2020 Jen v koalicích
20/675
1 9. 2

Poznámky:
1Zahrnuje hlasy jen pro samostatné kandidátky.
2Zahrnuje jednoho člena strany zvoleného za Starosty a nezávislé.

Loga stranyEditovat

Přidružené organizaceEditovat

TOPAZEditovat

TOPAZ je think tank TOP 09. Byl založen v roce 2012 jako občanské sdružení a nyní působí jako spolek. Navazuje na práci interní komise pro vzdělávání TOP 09. TOPAZ organizuje konference, školení, debaty a přednášky o celospolečenských tématech s odbornou i laickou veřejností ve spolupráci s expertními komisemi TOP 09. Spolupracuje na vytváření koncepčních dokumentů. TOPAZ spolupracuje s mezinárodními think-tanky a nadacemi, jako je Konrad-Adenauer-Stiftung nebo Wilfried Martens Centre for European Studies.

Klub starostů TOP 09Editovat

Klub starostů je platformou pro spolupráci komunálních politiků TOP 09. Cílem vzniku Klubu starostů TOP 09 je sdružení komunálních politiků zvolených za TOP 09, jejich vzájemná výměna zkušeností, získávání nových poznatků a přinášení nových témat pro komunální i celostátní politiku na základě praxe a konzervativních hodnot TOP 09. Předsedou klubu starostů byl Petr Ducháček, bývalý starosta obce Drnovice.

TOP týmEditovat

TOP tým je mládežnickou organizací TOP 09. Vznikl na jaře roku 2011 a do jeho čela byl zvolen Jan Kavalírek, kterého v roce 2019 vystřídal Petr Kučera, toho v roce 2020 vystřídal Karel Pelikán. Spolek sdružuje osoby ve věku od 15 do 35 let, které otevřeně podporují TOP 09 svými liberálně-konzervativními idejemi. TOP tým se zaměřuje na pořádání přednášek, besed, seminářů či konferencí, dále na setkávání s politiky a pořádá různé akce za účelem prohloubení komunikace mezi členy. V současné době je celorepubliková organizace složená z krajských organizacích v Praze, Východních Čechách, Plzni, Zlíně, Jihomoravském, Středočeském, Jihočeském kraji, Moravskoslezském kraji, Karlovarském kraji, Olomouckém kraji a na Vysočině. TOP tým je členem evropské mládežnické organizace Youth of European People’s Party (YEPP).

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Ve funkčním období 2020–2022 působí v Senátu 12 senátorů zvolených za TOP 09 na koaličních kandidátkách. Infobox uvádí pouze pět z nich, u nichž byla TOP 09 navrhující stranou: Tomáš Czernin (zvolen 2016), Jiří Růžička (2016), Herbert Pavera (2018), Tomáš Třetina (2020) a Jan Grulich (2020).
  2. V koalici STAN a TOP 09 byli zvoleni 2 nominanti TOP 09 a 1 STAN
  3. Alena Hanáková v první polovině června 2013 oznámila, že na funkci ministryně kultury k 30. červnu téhož roku rezignuje. Jako důvod uvedla: „Necítím dostatečnou podporu ze strany Karla Schwarzenberga a Petra Gazdíka.“[24]

ReferenceEditovat

  1. BOICU, Ruxandra; BRANEA, Silvia; STEFANEL, Adriana. Political Communication and European Parliamentary Elections in Times of Crisis: Perspectives from Central and South-Eastern Europe. Londýn: Palgrave Macmillan UK, 2017. 291 s. Dostupné online. ISBN 9781137585912. S. 258. (anglicky) 
  2. TOP 09 – Tradice Odpovědnost Prosperita [online]. Visegrad Plus, 2014-09-14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  3. HODNOTOVÉ DESATERO TOP 09 [online]. TOP 09. Dostupné online. 
  4. STANOVY POLITICKÉ STRANY TOP 09 [online]. TOP 09. Dostupné online. 
  5. TOP 09 opouštějí letité tváře, vadí jim liberální plány mladší generace [online]. [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PROGRAMOVÁ VÝCHODISKA A PRINCIPY TOP 09 [online]. TOP 09. Dostupné online. 
  7. https://euractiv.cz/section/politika/news/dojednano-stan-a-top-09-pujdou-do-evropskych-voleb-spolecne/
  8. PROCHÁZKOVÁ, Andrea. Loučení s pravicí?. Respekt.cz [online]. 2019-09-02 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. 
  9. FALVEY, Christian. Kalousek unveils new centre-right party: TOP 09. Czech Radio [online]. 2009-06-11 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. TOP 09 zahájila kampaň. Chce lidem zajistit dostupné bydlení. tn.cz [online]. 2018-09-10 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. 
  11. https://poddtoppen.se/podcast/1195873861/plus/interview-plus-kalousek-pro-eurovolby-vznik-velmi-siln-stedoprav-blok-top-09-a-stan-lidovci-jdou-nepochopiteln-sami[nedostupný zdroj]
  12. https://europeelects.eu/european-union/czechia/
  13. http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-z-narodnich-zdroju/politicke-strany-a-hnuti/prispevek-na-cinnost-vyplaceny-politicky-27233
  14. Lidovcům, ČSSD i KSČM mizí členové po tisících. Novinky.cz [online]. 2019-04-11 [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020 [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  16. https://volby.cz/pls/kv2018/kv22114?xjazyk=CZ&xid=0&xv=9&xdz=8&xnumnuts=0&xstrana=0&xvyber=1
  17. https://volby.cz/pls/kv2018/kv22114?xjazyk=CZ&xid=0&xv=9&xdz=5&xnumnuts=0&xstrana=0&xvyber=1
  18. CZECHOWSKA, Lucyna; OLSZEWSKI, Krzysztof. Central Europe on the Threshold of the 21st Century: Interdisciplinary Perspectives on Challenges in Politics and Society. 1. vyd. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing, 2014. 410 s. Dostupné online. ISBN 9781443864831. S. 296. (anglicky) 
  19. ČTK; MACH, Jiří. TOP 09 [online]. Novinky.cz. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  20. http://www.top09.cz/proc-nas-volit/programova-vychodiska-a-principy/
  21. http://tema.novinky.cz/top-09
  22. http://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/Vypis_Rejstrik.aspx?id=321
  23. http://volby.cz/pls/ps2010/ps
  24. Hanáková ve vládě končí, TOP 09 nabízí ministerstvo kultury Hlaváčovi. iDNES.cz [online]. 2013-06-12 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online. 
  25. http://volby.cz/pls/ps2013/ps2?xjazyk=CZ
  26. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3215797-ods-top-09-a-kdu-csl-pujdou-do-voleb-spolecne-chteji-je-vyhrat
  27. Spolupráce mezi TOP 09 a STAN byla úspěšná [online]. TOP 09 [cit. 2017-08-02]. Dostupné online. 
  28. Logo a grafický manuál TOP 09 [online]. TOP 09. Dostupné online. 
  29. http://www.top09.cz/dokumenty/prehledy-prijmu-a-seznamy-darcu/
  30. http://www.top09.cz/co-delame/tiskove-zpravy/top-09-naklady-pozimni-volebni-kampane-5504.html
  31. http://domaci.ihned.cz/c1-49563060-top-09-pusti-verejnost-do-sveho-ucetnictvi-prijmy-a-vydaje-si-lide-zkontroluji-na-webu
  32. http://www.top09.cz/dokumenty/stanovy/
  33. http://www.top09.cz/co-delame/tiskove-zpravy/top-09-clenem-nejsilnejsi-evropske-strany-5131.html

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat