Thiago Seyboth Wild
Thiago Seyboth Wild (* 10. března 2000 Marechal Cândido Rondon) je brazilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj ve dvouhře, když triumfoval na Chile Open 2020. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[1]
| Thiago Seyboth Wild | |
|---|---|
.jpg) Seyboth Wild v kvalifikaci Wimbledonu 2022 | |
| Stát |  Brazílie |
| Datum narození | 10. března 2000 (24 let) |
| Místo narození | Marechal Cândido Rondon, Brazílie |
| Bydliště | Rio de Janeiro, Brazílie |
| Výška | 185 cm |
| Hmotnost | 79 kg |
| Profesionál od | 2018 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 064 347 USD |
| Tenisová raketa | Wilson |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 20–31 |
| Tituly | 1 ATP, 3 challengery, 3 Futures |
| Nejvyšší umístění | 74. místo (25. září 2023) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2024) |
| French Open | 3. kolo (2023) |
| Wimbledon | 3. kolo kvalifikace (2023) |
| US Open | 1. kolo (2020) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 5–10 |
| Tituly | 0ATP, 1 challenger, 3 ITF |
| Nejvyšší umístění | 197. místo (22. května 2023) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2024) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 6. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2023 na 74. místě a ve čtyřhře v květnu téhož roku na 197. místě. Trénuje ho Duda Matos. Dříve tuto roli plnil bývalý brazilský tenista João Zwetsch.
V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2020 zápasem proti Austrálii, v němž nestačil ve dvouhře na Johna Millmana. Do června 2023 v soutěži nastoupil ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[2]
Na sociálních sítích 25. března 2020 oznámil, že měl pozitivní test na koronavirus.[3] Stal se tak vůbec prvním tenistou, který oficiálně toto onemocnění prodělal.
Tenisová kariéra editovat
Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na Brasil Open 2018 v roli divoké karty. V úvodním kole neudržel náskok setu proti Argentinci Carlosi Berlocqovi a prohrál. První výhru v hlavní soutěži na okruhu pak zaznamenal na stejném turnaji o rok později, když zdolal Švéda Ymera. V prvním kole Rio Open 2020 porazil v prvním kole po třech hodinách a padesáti minutách Španěla Alejandra Davidoviche Fokinu. Zápas se stal nejdelším utkáním hlavní soutěže na túře ATP Tour od semifinále Mutua Madrilena Madrid 2009. Ve druhé fázi byl nad jeho síly hráč první světové čtyřicítky Borna Ćorić.
První titul získal na antukovém Chile Open 2020 v chilské metropoli Santiagu. Do dvouhry zasáhl na divokou kartu. V soutěži postupně porazil Argentince Facunda Bagnise a Juana Ignacia Londera, ve čtvrtfinále nasazenou jedničku a osmnáctého hráče žebříčku Cristiana Garína, který zápas skrečoval po prohraném prvním setu. V semifinále na jeho raketě skončil Renzo Olivo. Seyboth Wild se stal prvním brazilským finalistou turnaje ATP od dubna 2017. Ve svém premiérovém finále přehrál o dva roky staršího, druhého nasazeného Nora Caspera Ruuda ve třech sadách. V následném vydání žebříčku si polepšil o 69 příček na 113. pozici a stal se tak brazilskou tenisovou dvojkou. V 19 letech se rovněž stal nejmladším a – jako 182. hráč světa – nejníže postaveným brazilským vítězem na túře ATP, prvním šampionem narozeným v roce 2000 i nejmladším v sérii Golden Swing, hrané ve Střední a Jižní Americe, od titulu 18letého Nadala v Acapulku 2005.[4]
Jako 172. hráč žebříčku poprvé prošel pařížskou kvalifikací na French Open 2023. V úvodu hlavní soutěže si připsal první vítězný zápas na grandslamu, když vyřadil světovou dvojku Daniila Medveděva po pětisetové bitvě. Na Roland Garros se stal nejníže postaveným singlistou, který v úvodu vyřadil světovou dvojku, od výhry 213. hráče Mariana Zabalety nad Petrem Kordou v roce 1998. Turnajová dvojka v Paříži naposledy předtím v úvodním kole prohrála v roce 2000, když vypadl Pete Sampras. Na grandslamu se tak naposledy stalo na Australian Open 2002.[5]
Finále na okruhu ATP Tour editovat
| ||||||||
Dvouhra: 1 (1–0) editovat
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 1. března 2020 | Santiago, Chile | antuka |  Casper Ruud
|
7–5, 4–6, 6–3 |
Čtyřhra: 1 (0–1) editovat
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | březen 2023 | Santiago, Chile | antuka |  Matías Soto
|
 Andrea Pellegrino Andrea Vavassori
|
4–6, 6–3, [10–12] |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures editovat
| |||||
Dvouhra: 12 (8–4) editovat
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | říjen 2017 | Antalya, Turecko | antuka |  Jordi Samper-Montaña
|
6–0, 4–6, 4–6 |
| Vítěz | 1. | listopad 2017 | Antalya, Turecko | antuka | Riccardo Bonadio
|
6–4, 6–4 |
| Vítěz | 2. | duben 2018 | São José do Rio Preto, Brazílie | antuka |  Camilo Ugo Carabelli
|
7–6(7–5), 6–3 |
| Finalista | 2. | květen 2018 | Curitiba, Brazílie | antuka | João Lucas Reis da Silva
|
7–6(7–1), 3–6, 2–6 |
| Vítěz | 3. | červen 2019 | Montauban, Francie | antuka |  Hugo Gaston
|
6–4, 6–2 |
| Vítěz | 4. | listopad 2019 | Guayaquil, Ekvádor | antuka |  Hugo Dellien
|
6–4, 6–0 |
| Finalista | 3. | září 2020 | Aix-en-Provence, Francie | antuka |  Oscar Otte
|
2–6, 7–6(7–4), 4–6 |
| Finalista | 4. | březen 2023 | Santiago, Chile | antuka | Hugo Dellien
|
6–3, 3–6, 3–6 |
| Vítěz | 5. | březen 2023 | Viña Del Mar, Chile | antuka | Hugo Gaston
|
7–5, 6–1 |
| Vítěz | 6. | duben 2023 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Luciano Darderi
|
6–3, 6–3 |
| Vítěz | 7. | září 2023 | Como, Itálie | antuka | Pedro Martínez
|
5–7, 6–2, 6–3 |
| Vítěz | 8. | září 2023 | Janov, Itálie | antuka | Fabio Fognini
|
6–2, 7–6(7–3) |
Čtyřhra: 6 (4–2) editovat
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | listopad 2017 | Antalya, Turecko | antuka |  Diego Hidalgo
|
 Koray Kırcı  Takashi Saito
|
6–2, 6–3 |
| Vítěz | 2. | květen 2018 | Brasília, Brazílie | antuka | Tomás Martín Etcheverry
|
Oscar José Gutierrez Igor Marcondes
|
6–7(1–7), 7–6(7–3), [11–9] |
| Finalista | 1. | Jun 2019 | Montauban, Francie | antuka | Dan Added
|
 Alejandro Gomez  Junior Alexander Ore
|
2–6, 2–6 |
| Vítěz | 3. | červenec 2019 | Ajaccio, Francie | tvrdý | Yanais Laurent
|
Fabian Fallert Hendrik Jebens
|
6–4, 1–6, [10–8] |
| Finalista | 2. | listopad 2019 | Guayaquil, Ekvádor | antuka | Pedro Sakamoto
|
 Ariel Behar Gonzalo Escobar
|
6–7(4–7), 6–7(5–7) |
| Vítěz | 1. | duben 2023 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Francisco Comesaña
|
Hernán Casanova Santiago Rodríguez Taverna
|
6–3, 6–7(5–7), [10–6] |
Finále na juniorském Grand Slamu editovat
Dvouhra juniorů: 1 (1–0) editovat
| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2018 | US Open | tvrdý | Lorenzo Musetti
|
6–1, 2–6, 6–2 |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thiago Seyboth Wild na anglické Wikipedii.
- ↑ Thiago Seyboth Wild na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 31. května 2023
- ↑ Thiago Seyboth Wild na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 31. května 2023
- ↑ Dvacetiletý Seyboth Wild je prvním nakaženým tenistou. TenisPortal.cz [online]. 2020-03-25 [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ #NextGenATP Seyboth Wild Captures Maiden Title In Santiago [online]. ATP Tour, Inc., 2020-03-01 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Thiago Seyboth Wild Defeats Daniil Medvedev At Roland Garros | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-05-30 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Thiago Seyboth Wild na Wikimedia Commons - Thiago Seyboth Wild na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Thiago Seyboth Wild na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Thiago Seyboth Wild na stránkách Davis Cupu (anglicky)
