Portál:Brno/Článek/Archiv/2019
Zde je archivovaný přehled o článcích měsíce na portálu Brno, které byly použity v období roku 2019:
Leden editovat
Vlasta Fialová (20. ledna 1928 Brno – 13. ledna 1998 Brno) byla česká herečka, která celý svůj divadelní život strávila v rodném městě Brně. Pocházela z divadelní rodiny, oba rodiče byli členy brněnské opery. V roce 1943 přestoupila z reálného gymnázia na Státní hudební a dramatickou konzervatoř, po absolutoriu nastoupila do svého prvního divadelního angažmá v Opavě (1947–1948). Další dvě sezony vystupovala v Olomouci a od roku 1950 až do svého skonu (v devadesátých letech již jen jako host) byla přední členkou činohry Státního divadla v Brně. Ve známost vstoupila také v roce 1949 titulní úlohou z filmu Divá Bára režiséra Vladimíra Čecha nebo později roku 1967 v roli kněžny v televizním zpracování Jiráskovy Lucerny. V roce 1964 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně. …celý článek
Únor editovat
Masarykova univerzita (latinsky Universitas Masarykiana, v letech 1960–1990 Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně) je česká univerzita se sídlem v Brně. Byla založena jako druhá česká univerzita zákonem ze dne 28. ledna 1919 a v roce 2019 tak slaví 100. výročí existence. O její vznik se zasloužil zejména Tomáš Garrigue Masaryk, profesor Univerzity Karlovy a pozdější první československý prezident. V době vzniku měla čtyři fakulty (právnickou, lékařskou, přírodovědeckou a filozofickou), roku 1946 vznikla pedagogická fakulta a mezi lety 1990 a 2002 postupně další čtyři: ekonomicko-správní, informatiky, sociálních studií a sportovních studií. Univerzita provozuje své Mendelovo muzeum, univerzitní kino Scala, univerzitní centrum v Telči a polární stanici na Antarktidě. Počtem studentů v akreditovaných studijních programech je druhou největší vysokou školu v České republice. …celý článek
Březen editovat
Duben editovat
Velké Brno vzniklo v roce 1919 připojením dvou sousedních měst Králova Pole a Husovic a 21 dalších obcí k dosavadnímu Brnu, a to na základě zákona ze dne 16. dubna 1919 č. 213/1919 Sb., o sloučení sousedních obcí s Brnem. Samotný termín Velké Brno však vešel v platnost až o rok později, a to zákonem ze dne 14. dubna 1920 č. 278/1920 Sb., o složení a působnosti místních výborů ve Velkém Brně. Rozloha města se zvýšila zhruba sedminásobně, z necelých 2 na více než 12 hektarů. Počet obyvatel vzrostl téměř o polovinu na 221 758, resp. mezi dvěma sčítáními lidu se zdvojnásobil. Brno se tak stalo druhým největším městem Československa. Rozšíření města mělo významný vliv mimo jiné na rozvoj dopravní infrastruktury, jednotné kanalizační, vodovodní a elektrické sítě. …celý článek
Květen editovat
Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura (12. prosince 1882 Čáslav – 22. května 1939 Brno), byl český básník, novinář, dramaturg, knihovník, režisér a divadelní kritik. Narodil se v rodině čáslavského krupaře Antonína Vančury a jeho manželky Elišky, rozené Chobotové. Gymnázium studoval v Čáslavi a Mladé Boleslavi, kde roku 1902 maturoval. V Praze pak studoval na filozofické fakultě češtinu a němčinu. V letech 1907–1910 učil jako suplent na reálce v Hodoníně a poté na obchodní škole v Přerově. Od roku 1910 po zbytek života působil v Brně. Vystřídal redakce Lidových novin a Svobody, v letech 1918–1920 působil jako dramaturg Národního divadla Brno. Od roku 1921 byl knihovníkem a později ředitelem tehdejší Veřejné knihovny města Brna. Po německé okupaci spáchal sebevraždu. …celý článek
Červen editovat
Vídeňský viadukt (někdy též Brněnský viadukt) je částečně zasypaný železniční most v Brně, na východním okraji čtvrti Staré Brno. Po viaduktu, jehož počátek tvoří jižní zhlaví stanice Brno hlavní nádraží, vedou tratě do Břeclavi, Přerova, Jihlavy a Hrušovan nad Jevišovkou. Původní most byl postaven ve 30. letech 19. století, později byl rozšířen a nakonec byl v 90. letech 19. století z většiny začleněn do náspu. Jeho nejzachovalejší část, viadukt přes řeku Svratku, překonává kromě tohoto vodního toku také místní komunikace, železniční vlečku na brněnské výstaviště a Velký městský okruh. Od roku 1983 je celý Vídeňský viadukt památkově chráněn coby součást areálu brněnského hlavního nádraží. Je součástí nejstarší železniční trati s parním provozem v Česku. Mezi Vídní a Břeclaví byl pravidelný provoz zahájen 6. června 1839, navazující úsek do Brna byl zprovozněn 7. července 1839. …celý článek
Červenec editovat
Mendelova univerzita v Brně je nejstarší vysoké zemědělské a lesnické učení v českých zemích. Univerzita je pojmenována po významném vědci na poli genetiky – Johannu Gregoru Mendelovi. Původně byla zřízena v Brně v roce 1919 jako Vysoká škola zemědělská v Brně a pod tímto názvem existovala až do roku 1994. Poté nesla do 31. prosince 2009 název Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Jejím vznikem bylo dovršeno dlouhodobé úsilí o zřízení vysokého zemědělského učení na Moravě. Za dobu svého trvání prošla řadou organizačních i obsahových změn a připravila pro uplatnění v různých sférách národního hospodářství a oblastech hospodářské praxe téměř dvacet tisíc zemědělských inženýrů, více než šest a půl tisíc lesních inženýrů a téměř pět a půl tisíc inženýrů ekonomů. Sídlí v Brně, jedna z jejích fakult se nachází v Lednici. …celý článek
Srpen editovat
.jpg)
Parní tramvaj v Brně byla v provozu od roku 1884, kdy do městských ulic poprvé vyjely vlaky tažené parními tramvajovými lokomotivami. Parní trakce tak nahradila trakci animální; koněspřežná tramvaj zde fungovala mezi lety 1869 a 1880. Osobní provoz parních tramvají byl od počátku zajišťován na dvou tratích, páteřní z Králova Pole kolem nádraží do Pisárek, kde se také nacházela vozovna, a odbočné ze Starého Brna k Ústřednímu hřbitovu. Z obou úseků se odpojovalo množství vleček, díky kterým byly nákladními vlaky obsluhovány významné podniky ve městě. Parní tramvaj v Brně provozovala soukromá Brněnská společnost místních drah, která ji roku 1898 odprodala vídeňské firmě Oesterreichische Union Elektrizitäts-Gesellschaft, jež síť elektrifikovala a roku 1900 zahájila provoz elektrických tramvají. Nákladní doprava byla parními lokomotivami zajišťována až do roku 1914. Do současnosti se ve sbírce Technického muzea v Brně dochovaly dva vlečné vozy, jeden vůz nákladní a lokomotiva Caroline z roku 1889. …celý článek
Září editovat
Ondřej Sekora (25. září 1899 Královo Pole u Brna – 4. července 1967 Praha) byl výrazný český spisovatel, novinář, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Pestrém týdnu 1927 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu. Sekora byl také zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody. …celý článek
Říjen editovat
Brněnský sedmiramenný svícen je lité dílo, které pochází nejspíše z konce 15. století či počátku 16. století. Nachází se ve Starobrněnském klášteře. Vedle zvonů je jedním z nejstarších litých uměleckých děl v Brně a mimo fragment Milánského svícnu jediným svého druhu v Česku. Není známo, kdo mohl svícen objednat. Předpokládá se, že mohl být pořízen za abatyše Perchty z Boskovic (ve funkci 1464–1482), která během 70. a 80. let klášter s pomocí svého bratra, olomouckého biskupa Tase z Boskovic, obnovovala po škodách způsobených husitskými válkami a válkou s uherským králem Matyášem Korvínem. Svícen byl pravděpodobně umístěn v chóru kostela, nejspíše před oltářem, později stál před středním pilířem kruchty a následně byl přesunut k jihozápadní zdi transeptu poblíž sakristie, kde stojí dosud. Takto rozměrný svícen pravděpodobně sloužil pro osvětlení kostela, není tedy vyloučeno, že jich v kostele bylo více. …celý článek
Listopad editovat
Jan Skácel (7. února 1922 Vnorovy – 7. listopadu 1989 Brno) byl moravský básník, prozaik a autor poezie pro děti. Za války byl totálně nasazený, po vystudování filosofie pracoval v médiích, po roce 1969 však nesměl publikovat a přešel k samizdatu a exilové literatuře. Od roku 1981 opět omezeně publikoval, sametové revoluce se však nedožil. V jeho díle se promítal silný vztah k Moravě a témata dotýkající se morálky. Oceňovaný byl na sklonku života v zahraničí a po smrti také doma. …celý článek
Prosinec editovat
Rudolf Těsnohlídek (7. června 1882 Čáslav – 12. ledna 1928 Brno) byl spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Po gymnáziu v Hradci Králové studoval na filozofické fakultě v Praze. V roce 1906 odešel do Brna, kde začal psát pro Lidové noviny. V roce 1914 se přestěhoval do Bílovic nad Svitavou. V tamních lesích s přáteli 22. prosince 1919 našel opuštěné sedmnáctiměsíční děvče a tato událost se stala inspirací k založení tradice vánočních stromů na brněnském náměstí Svobody spolu se sbírkou na pomoc dětem bez domova. Sbírky přispěly k tomu, že byl právě před 90 lety, 8. prosince 1929, v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Sám Těsnohlídek se toho však již nedožil. Jako spisovatel proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis. …celý článek