Liška Bystrouška
Liška Bystrouška je lyrická bajka určená původně pro děti spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka z roku 1920. Hlavní postavou knihy je stejnojmenná liška Bystrouška.
| Liška Bystrouška | |
|---|---|
| Autor | Rudolf Těsnohlídek |
| Původní název | Liška Bystrouška |
| Jazyk | čeština |
| Žánr | bajka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kniha editovat
Dílo líčí příběhy hlavní postavy. Těsnohlídek pojmenoval lišku jménem Bystronožka, ale při první publikaci došlo v textu k chybě a zrodilo se tak jméno Bystrouška, které již zůstalo. Toto dílo začalo vycházet na pokračování v Lidových novinách s ilustracemi malíře Stanislava Lolka.
Obsah editovat
Revírník Bartoš se vrací ze setkání s přáteli v místní hospůdce. Na své cestě domů usne v lese. Aby měl výmluvu, která by odůvodnila jeho opoždění, chytí zaběhlé liščí mládě Bystroušku, která se má stát domácím mazlíčkem jeho vnuka Pepíka. Domestikace lišky ještě nebyla dotažena do konce, a tak i v tomto případě vítězí pravá povaha šelmy. Poté, co Bystrouška postupně zdecimuje drůbež chovanou v myslivně, prchá na svobodu. Na své cestě za svobodou prožívá hledání nového domova v noře po jezevci, hledání obživy pytlačením v jezerské myslivně, škádlení trhovců s drůbeží, lásku lišáka Zlatohřbítka.
Zvuková podoba díla editovat
Knihu později pro Československý rozhlas a gramofonové desky namluvil brněnský rodák a herec pražského Národního divadla Karel Höger.
V roce 2010 zpracoval Český rozhlas dvoudílnou rozhlasovou adaptaci:
- Rudolf Těsnohlídek: Dobrodružství lišky Bystroušky. Dramatizace Anna Jurásková. Hudba Vlastimil Redl. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Jaroslav Kodeš. Účinkují: Lucie Pernetová, Václav Vydra, Taťjana Medvecká, Jiří Köhler, Stanislav Zindulka, Radek Holub, Jiří Maršál, Marek Eben, Jiří Lábus, Jaroslav Vlach, Jitka Smutná, Jana Drbohlavová, Tomáš Racek, Denisa Nová, Anna Suchánková, Nikola Bartošová, Dana Reichová, Valerie Rosa Hetzendorfová, Justýna Anna Šmuclerová, Josef Tuček, Vladimír Fišer, Antonín Tuček a Dorota Tučková.[1]
Zhudebnění editovat
Hudebního skladatele Leoše Janáčka tento pohádkový novinový námět zaujal natolik, že mu posloužil jakožto předloha pro libreto k opeře Příhody lišky Bystroušky z roku 1924.
Památka na Lišku Bystroušku editovat
- Těsnohlídek umístil Bystroušku do bílovických lesů, a tak na ni místní obyvatelé nezapomínají.
- Podobně známá je v Hukvaldech (rodišti Leoše Janáčka), kde stojí její socha.
Socha lišky Bystroušky v Hukvaldech - Skutečná Bystronožka však prý skutečně žila v hájovně v obci Veselí. Vyprávění o jejích kouscích vyslechl od místního hajného malíř Stanislav Lolek a nakreslil podle něj kresby. Lolek inspiroval kresbami a vyprávěním Těsnohlídka k napsání povídky o chytré lišce, které následně ilustroval.[2]
- Ve své písní Píseň lesů vod a strání opěvuje Petr Rezek v textu Jaroslava D. Navrátila krásu údoli Svitavy a zmiňuje "kraj moudrých lišek".
- Bystrouška se stala i nástrojem propagace různých podniků v cestovním ruchu a občerstvení, které její jméno ve zmíněných lokalitách užívají ve svém názvu.
- Lišku má ve svém znaku obec Hukvaldy.
Reference editovat
- ↑ ČRo Dvojka. Rudolf Těsnohlídek: Dobrodružství lišky Bystroušky [online]. Český rozhlas, 2016-07-06 [cit. 2016-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-13.
- ↑ http://www.regionmohelnicko.cz/o/rodiste-lisky-bystrousky-pavlov
Externí odkazy editovat
- TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Liška Bystrouška. Ilustrace Stanislav Lolek. 6. vyd. Brno: Krajské nakladatelství v Brně, 1957. 230 s. Dostupné online.
- TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Liška Bystrouška. Ilustrace Stanislav Lolek. 1. vyd. Praha: Polygrafie, 1920. 230 s. Dostupné online.
