Slezské divadlo Opava
Slezské divadlo je označení pro divadelní instituci a budovu v Opavě. Součástí divadla jsou dva soubory – činoherní a operní. Součástí Slezského divadla je i baletní a koncertní činnost. Divadlo má ve svém repertoáru inscenace světových i českých autorů, které divák může znát i z jiných světových nebo domácích scén.
| Slezské divadlo | |
|---|---|
.JPG) Budova Slezského divadla | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Opava |
| Typ divadla | profesionální divadlo |
| Zaměření | Dvousložkové divadlo: ČINOHRA a OPERA (opera, balet, sbor a orchestr) |
| Předchůdce | divadlo Jezuitského gymnázia Divadlo u městské věže (kočovné) |
| Vznik | nově otevřeno 1. října 1980 |
| Scény | Slezské divadlo Opava - hlavní scéna / Klub ART - komorní scéna |
| Zřizovatel | Statutární město Opava |
| Budova | |
| Styl | novorenesance |
| Doba výstavby | 1804 – 1805 |
| Otevření | 1. října 1805 |
| Přestavby | 1882, 1986, 1990–1995, 2010–2011 (interiér) |
| Kód památky | 49030/8-3155 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Osobnosti | |
| Ředitel | Ing. Petr Kazík, Ph.D. |
| Umělecký šéf | Mgr. Jiří Seydler (šéf činohry) Mgr. art. Miloslav Oswald (šéf opery) |
| Dramaturg | Jana Andělová – Pletichová (opera) Alžběta Matoušková (činohra)[1] |
| Významní herci | Tereza Bartošová, Jiří Hába, Soňa Křepelová, Ivana Lebedová, Kamila Srubková, Michal Stalmach, Jakub Stránský, Martin Valouch, Hana Vaňková, Richard Vokůrka, Vladimíra Vokůrková, Daniel Volný, Andrea Zatloukalová, Pavel Zavadil |
| Další informace | |
| Souřadnice | 49°56′20,5″ s. š., 17°54′3,86″ v. d. |
| Adresa | Horní náměstí 13, 746 01 Opava[1] |
| Ulice | Horní náměstí v Opavě |
| Oficiální web | http://www.divadlo-opava.cz/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Budova divadla je zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek Národního památkového ústavu.[2]
Dějiny
editovatPočátky divadelnictví v Opavě
editovatPočátky divadelnictví v Opavě jsou spojeny s výchovnou činností jezuitského gymnázia, otevřeného v roce 1630. Latinské školní hry provozovali žáci nejen v prostorách Jezuitské koleje, ale příležitostně i na veřejném prostranství před kostelem – například 3. prosince 1681 hru oslavující sv. Františka Xaverského.[3] V menší míře divadelní činnost podporovali i opavští minorité.[4] Žáci městské školy příležitostně hráli scény ze života světců v německém jazyce.[5] Tyto tradice však podlehly osvícenským reformám: roku 1764 byly zakázány školní latinské hry pro veřejnost, roku 1770 i pro ryze pedagogické účely a roku 1773 bylo spolu s celým řádem zrušeno i jezuitské gymnázium v Opavě.[6]
Kočovná a dočasná divadla
editovatNáhradou se stala profesionálních představení kočovných společností, jež jsou v Opavě poprvé doložena v roce 1745.[7] Pro tyto účely město upravilo sál v prvním patře městského domu zvaného Schmetterhaus na Horním náměstí (nyní součást městské radnice);[6] toto místo bylo označováno jako „Divadlo u městské věže“ (Theater um den Stadtturm).[8] Sál roku 1763 vyhořel a byl obnoven až v roce 1772, kočovné společnosti však v mezidobí hrály na jiných místech.[6] První dlouhodoběji působící společností v Opavě byla společnost Karla Morocze v letech 1782–1784. Společnost Karla Haina, hrající v Opavě od roku 1789, zde jako první pravidelně uváděla opery. Jako první zde byla uvedena opera Giovanniho Paisiella Gli astrologi immaginari (ovšem v úpravě na německý singspiel jako Die eingebildeten Philosophen, tj. Domnělí filosofové).[8]
V téže době, od roku 1768, pořádal ve svém opavském paláci (dnes Blücherův palác) divadelní a zejména operní představení hrabě Ignác Dominik Chorynský z Ledské; jednalo se v podstatě o pobočku jeho zámeckého divadla ve Velkých Hošticích. Divadlo bylo uzavřeno za válečných akcí roku 1778, poslední představení se zde však konalo až v roce 1781 při průjezdu velkoknížete Pavla Opavou.[9]
Dnešní budova
editovat
Základní kámen dnešní budovy Slezského divadla byl položen 1. května 1804. Provoz byl zahájen 1. října 1805 hrou Karl der Kühne (Karel Smělý) v provedení členů herecké společnosti ředitele Karla Flebbeho. V roce 1810 město změnilo dosavadní systém pronájmu divadla a vybraný divadelní ředitel, zpravidla na 3 roky, využíval divadlo bez poplatku za pronájem a složil pouze kauci pro případnou kompenzaci vzniklé škody. Významnou událostí se stala účast divadla na slavnostech v rámci opavského kongresu Svaté aliance v roce 1820. Divadlo v té době uvedlo 78 představení během 51 večerů. Kromě divadelních her se divadlo podílelo také na organizování plesů, redut a kasin v divadelním sále. K účinkování byli pozváni i umělci z Vídně. V roce 1882 rozhodla Zemská vláda o podstatné rekonstrukci nákladem 150 000 zlatých podle návrhu Eduarda Labitzkého. 20. září 1883 bylo divadlo po rekonstrukci slavnostně otevřeno.[zdroj?]
V roce 1909 musela být provedena další oprava a adaptace Městského divadla, které byla vynucena požárem z 15. června téhož roku. Interiér divadla byl proveden ve slohu Ludvíka XVI. Mezi lety 1919 a 1938 bylo divadlo pronajímáno pro pravidelná česká představení. 1. září 1944 bylo divadlo na základě nařízení o totálním nasazení uzavřeno. Po skončení války byla budova opravena a 16. srpna 1945 byla znovuzahájena činnost tehdejšího Slezského národního divadla, které převzalo dřívější německý model vícesouborového divadla se samostatnými soubory činohry, opery a operety, využívající společně orchestr, sbor a balet. Prvními představeními byly drama Matka Karla Čapka a opera Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.[zdroj?]
Roku 1948 došlo k úpravě fasády z novorenesančního stylu do podoby socialistického realismu a roku 1954 ukončil svou činnost operetní soubor. Mezi lety 1955 a 1957 byla k divadlu přistavěna správní budova. K další celkové rekonstrukci divadla došlo na přelomu 80. a 90. let 20. století a 15. února 1990 dostalo divadlo svůj současný název – Slezské divadlo v Opavě. Scéna Slezského divadla se dokonce kvůli probíhajícím úpravám dočasně přesunula do kulturního domu podniku Ostroj na Těšínské ulici. 2. října 1992 proběhlo slavnostní představení Janáčkovy opery Její pastorkyňa, k zahájení provozu v obnoveném divadle. Od roku 1990 do roku 1995 proběhla další přestavba podle projektu Iva Klimeše, během níž dostala budova zpět svou původní novorenesanční podobu. Zatím poslední rekonstrukcí prošla budova v letech 2010 až 2011 – v tomto případě se jednalo o rozsáhlé úpravy interiéru, hlediště i jeviště.[zdroj?]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b http://divadlo-opava.cz/ [cit. 2014-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1991-09-26]. Identifikátor záznamu 162035 : divadlo Slezské. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ŠOPÁK, Pavel. Kulturní vývoj – 19 Barokní město. In: MÜLLER, Karel; ŽÁČEK, Rudolf. Opava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. ISBN 80-7106-808-X. S. 417.
- ↑ BOŽENEK, Karel. České Slezsko 1740-1784 – Politický a ideový vývoj – Kultura – Hudba, divadlo. In: GAWRECKI, Dan. Dějiny českého Slezska 1740–2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2. Svazek 1. S. 154.
- ↑ Šopák, Opava, kap. 19 Barokní město, s. 419.
- ↑ a b c Šopák, Opava, kap. 19 Barokní město, s. 423.
- ↑ Boženek, c. d., s. 156.
- ↑ a b BOŽENEK, Karel. Opavská opera. In: DOKOUPIL, Lumír; MYŠKA, Milan; SVOBODA, Jiří. Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy. Ostrava: Ústav pro regionální studia Ostravské univerzity, 2005. ISBN 80-7368-024-6. Svazek 2 (N-Ž). S. 69.
- ↑ Boženek, České Slezsko 1740-1784, kap. Hudba, divadlo, s. 155.
Literatura
editovat- Zbavitel, Miloš. Kalendárium dějin divadla v Opavě. Opava 1995.
- Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů. Praha 2000. ISBN 80-7008-107-4.
- Divadlo v Opavě / Theater in Troppau 1805-2005. Opava 2005. ISBN 80-7225-196-1.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slezské divadlo Opava na Wikimedia Commons - Slezské divadlo Opava
- Neoficiální stránky operního sboru Archivováno 29. 10. 2009 na Wayback Machine.
