Lány (zámek, okres Kladno)

letní sídlo československých a českých prezidentů
(přesměrováno z Lánský zámek)

Zámek Lány je barokní stavba, jež se nachází na jižním okraji obce Lány v okrese Kladno ve Středočeském kraji západně od Prahy. Zámek je situován na severním okraji rozsáhlých křivoklátských lesů (CHKO Křivoklátsko), jeho součástí je rozsáhlý anglický park, rybník Bahňák, velký palmový skleník a přilehlá Lánská obora. K zámku také patřil hospodářský dvůr.

Zámek Lány
jižní průčelí zámku
jižní průčelí zámku
Účel stavby
Základní informace
Sloh renesance, baroko
Výstavba 17. století
Přestavba 1730, 1821–1825, 1902–1903, 1921
Stavebník Rudolf II.
Další majitelé Valdštejnové, Fürstenbergové
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa Lány, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 19854/2-2673 (PkMISSezObr)
Web zámek Lány na www.hrad.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 1921 je zámek majetkem státu a stal se oficiálním letním sídlem prezidentů Československa, dnes prezidentů České republiky.[1] 16. prosince 1921 zde byla během návštěvy rakouského prezidenta Hainische a kancléře Schobera podepsána Lánská smlouva (též „Pražská smlouva“), která potvrdila politiku přátelské spolupráce mezi Československem a Rakouskem.

Zámek včetně přilehlého kostela a zámeckého parku je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

HistorieEditovat

Podle nejstarších písemných pramenů zde již v roce 1392 stávala dřevěná tvrz, sídlo Haška z Lán. Na konci 16. století obec přešla do královského majetku císaře Rudolfa II. Ten nechal původní tvrz přebudovat na prostý lovecký letohrádek v renesančním slohu. V roce 1652 byl objekt znovu přestavěn, tentokrát v barokním stylu.

Od konce 17. století se zámek stal majetkem hraběcího rodu Valdštejnů. Jan Josef z Valdštejna zde provedl v roce 1730 další velkou rekonstrukci, lánský zámeček byl výrazně přebudován a zvýšen až do úrovně 1. patra. Na počátku 18. století zámeček přešel do majetku knížecího rodu Fürstenbergů, kteří jej vlastnili až do roku 1921. V letech 17481752 na popud kněžny Anny Marie byl na východní straně zámku přistavěn rokokový kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš, do nějž byl vybudován nadzemní přístup v úrovni 1. patra. V letech 1821–1825 pak kníže Karl Egon II. z Fürstenbergu nechal zámek opět výrazně přestavět, budova zámku byla doplněna o další 2. patro, dále byl vybudován nový vchod ze severní strany směrem od obce. Poslední patro, které bylo umístěno v mansardové střeše, vzniklo v roce 1903 z popudu knížete Maxe Egona II. Na jižní straně budovy byla také přistavěna nová vstupní část.

Státní statek kanceláře prezidenta republikyEditovat

Dne 15. dubna 1920 se Národní shromáždění usneslo na zákoně o vedlejších úředních sídlech prezidenta republiky č. 320/1920 Sb. z. a n., jehož provedením byla pověřena vláda (též Židlochovice, Topoľčianky).[3]

Čís. 320. Zákon ze dne 15. dubna 1920 o opatřeních k provedení 2. odst. § 63 ústavní listiny.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1 . Vládě se ukládá,'aby učinila opatření nutná k provedení ustanovení § 63, 2. odst, ústavní listiny, o vedlejších úředních sídlech presidenta republiky Československé.
§ 2 . Zákon tento počne účinkovati dnem svého vyhlášení a provede jej vláda. Těmito „vedlejšími“ úředními sídly míněna jsou, jak z dějin vzniku onoho zákona lze dovodit, zejména letní sídla presidentova.

—František Weyr: Soustava československého práva státního, 1921, s. 218

Vláda na podkladě uvedeného zákona byla oprávněna jednat s knížetem Fürstenbergem ohledně velkostatku v Lánech. V červenci 1921 došlo k uzavření trhové smlouvy mezi Československou republikou, zastoupenou Ministerstvem financí Československé republiky, na jedné straně a Maxem Egonem Fürstenberkem na straně druhé. Koupě se týkala statku Lány s Ploskovem o rozloze kolem 5000 ha, který zahrnoval lesní revíry Lány, Běleč a Ploskov o rozloze 4 725 ha a patronát nad postoupeným kostelem v Lánech se služebnostmi (Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíšova). Cena zámku v Lánech s parkem a příslušnými budovami činila 12 500 000 Kč, ostatní nemovitosti byly vyčísleny na 12 370 000 Kč, celkem 24 870 000 Kč.[4]

Prodej se netýkal veškerých movitých věcí, které se nalézaly v zámku a vedlejších budovách, dále pak veškerých movitých věcí v budově zbrojovny čp. 3 v Lánech. Část věcí převzal Československý stát (např. krb v zámecké knihovně, rezervní motor a rezervní dynamo zámecké elektrárny a dále veškerý živý inventář). Smlouva stanovovala, že Ministerstvo financí Československé republiky uhradí smluvenou částkou v hotovosti částečně dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku předepsané za majetek rodiny Fürstenberků v Československé republice a to ke dni 1. července 1921. Knížeti Maxi Egonovi Fürstenberkovi bylo ve smlouvě také přislíbeno, že mu bude uvolněn jeho dům v Praze čp. 153 na Malé Straně (Fürstenberský palác), který byl v té době pronajat Ministerstvu sociální péče. O tento příslib musel ale kníže Fürstenberk každoročně intervenovat a k uprázdnění domu došlo až 1. června 1927.

K podpisu smlouvy došlo 15. července 1921, 17. července ji podepsal Gottfried Hohenlohe-Langerburg, 20. července ji schválil a podepsal předseda Státního pozemkového úřadu Karel Viškovský a k 1. srpnu 1921 ji schválil a podepsal za svěřenecký soud a civilní soud v Praze pan Schindelka. Do smlouvy byla také vložena klauzule, která Fürstenberkům povolovala výjimku v provádění pozemkové reformy na velkostatku Křivoklát odročením až do období kolem roku 1925.[5]

Následovaly větší stavební úpravy zámku pod vedením hradního architekta Jože Plečnika. Ty byly zaměřeny na úpravu zámku jakož i přilehlého zámeckého parku pro účely využití jako letního sídla prezidenta Československé republiky. Stálé práce započaly se souhlasem knížete ještě před zakoupením zámku (smlouvou z 15. 7. 1921) a to již 2. května 1921. Rekonstrukce probíhala od 15. července do 6. srpna 1921 a pracovalo na ní 358 dělníků trvale a 120 pracovníků 33 firem na dohodu. Celkové náklady dosáhly 3 miliony Kč.

Prezident Masaryk byl o průběhu přestavby průběžně informován i při svém léčebném pobytu na ostrově Capri a sám schvaloval osobně všechny úpravy, navržené v projektu Jože Plečnika. Práce samotné řídil stavitel Karel Fiala spolu se stavebním technikem Jaroslavem Veverkou. Zajímavým způsobem upravil prof. Plečnik v tomto parku i okolí zámeckého rybníčku (tzv. "Bahňáku"), u nějž se scházeli za krásných letních dní též Masarykovi a Čapkovi Pátečníci. Antická fontána s dórskými pilastry má pět lvů chrlících vodu, představujících "Čechy", "Moravu", "Slezsko", "Slovensko" a "Podkarpatskou Rus", jako symbol pěti sloupů Republiky československé.

K příjezdu prezidenta Masaryka ve čtvrtek 11. srpna 1921 v 18. hodin zvláštním vlakem přímo na zámek Lány nechala buštěhradská dráha zřídit nově lánské nádraží, upravit trať, nádražní budovy, zvláštní komfortní čekárnu pro prezidenta a nařídila, aby ode dne 1. srpna 1921 v lánském nádraží zastavovaly všechny rychlíky.

V přízemí zámku se nacházely hospodářské úřadovny, kuchyně, byty personálu, úpravny a místnosti pro hradní stráž. První poschodí s novým balkonem, na který navazoval kuřácký salon, bylo určeno pro reprezentační prezidentské účely a částečně bylo ponecháno v původním francouzském renesančním slohu. Kuřácký salon s nástěnnými loveckými malbami byl zařízen nově. Vedle něj se nalézal hudební salon, dámský salon, velká jídelna s tzv. rampovým osvětlením a přípravny. Nábytek byl dovezen z Pražského hradu. Reprezentačních místností bylo celkem pět. K nim přiléhaly čtyři prezidentovy pracovní místnosti (čekárna, audienční síň se salonní garniturou, pracovna a prezidentská knihovna).

Na druhém poschodí se nacházelo 16 místností, které byly vyhrazené prezidentovi a jeho rodině. Ve věžovém rizalitu byla umístěna prezidentova ložnice s výhledem do parku, na kterou navazovala šatna a koupelna. Při prezidentově salonku se nacházela malá rodinná jídelna a s ní sousedil salonek prezidentovy manželky a její ložnice. Ostatní místnosti ve druhém patře sloužily hostům. Třetí patro bylo upraveno pro hosty a úřednictvo. Jednotlivé pokoje pro hosty doplňovaly koupelny. Dostavěny byly také tři výtahy a vytápěcí komory.

Vedle zámecké budovy se opravovaly i hospodářské budovy, přičemž velká část koníren byla zrušena, zřízena byla pošta, telegraf a telefon, elektrické osvětlení, kasárna pro 40 mužů hradní stráže, dále byty a menza pro úředníky a služebnictvo, velká čítárna, hřiště. Mnoho práce bylo vynaloženo v zámecké zahradě, kde se opravovaly také besídky, skleník a střelnice, současně se opravovaly i všechny budovy na panství i hospodářské dvory.[6]

Správu státního statku v Lánech měla na starosti Kancelář prezidenta republiky (za odborné porady generálního ředitele státních statků inž. Opletala a jeho zástupce ředitele inž. Arha),[7] konkrétně odbor III. pro záležitosti stavební, administrativní a hospodářské, který spravoval i Pražský hrad s příslušenstvím. Šéfem odboru byl ministerský rada František Blažek, který měl k ruce radu Dr. Jana Svobodu. Hospodářským správcem na statku byl Vojtěch Strava a lesním správcem Karel Paclt. Mimo odbor byl zřízen referát 14. pro správu domácnosti prezidenta republiky a správu zámku v Lánech, kterou měl na starost generál Viktor Hoppe (po něm Felix Nevřela).[8]

Státní statek v Lánech vykazuje přebytek 136.100 Kč. Statek má sloužiti státní representaci, což se týká především lesního hospodářství, z něhož téměř polovina jest obora, která je přírodní reservací. V hospodářství polním se počítá se zvýšenou prosperitou statku Lánského, které má býti docíleno zvýšením produkce mléka a přeměnou dosavadního extensivního hospodaření na hospodaření intensivní. Tato přeměna vyžaduje jistých nákladů, které jsou však vyváženy zvýšeným příjmem.

—Venkov, 14.11.1933, s. 1[9]

Po druhé světové válce byly u Kanceláře prezidenta republiky zřízeny samostatné referáty:

  • Referát F (rozpočet, finanční kontrola, daně, dávky, poplatky): přednosta Jaroslav Horníček, kterému byla přidělena účtárna a důchodová služba v Lánech.
  • Referát O: přednosta Dr. Alois Brynda, Dr. Lev Urban, Dr. Bohumil Koloušek, Maxmilián Landík, kterému byly přiděleny pomocné úřady kanceláře:
1. Hospodářská správa statku Lány: přednosta Ing. Dr. Richard Svoboda
2. Lesní správa statku Lány: přednosta: Ing. Václav Piš
3. Správa zámku v Lánech: přednosta Felix Nevřela
4. Účtárna
5. Spisovna
6. Správa domu presidenta republiky
  • Referát H: přednosta Dr. Antonín Schenk (agenda: Administrativní a hospodářské záležitosti pražského hradu, zámku v Lánech, obytných a jiných budov ve správě KPR, správa státního domu prezidenta), kterému byly přiděleny: Stavební správa pražského hradu a Hospodářská správa pražského hradu.
  • Referát L: přednosta Ing. Jan Zatloukal Ing Agenda, v jehož kompetenci byla agenda plánování lesního, zahradního a polního hospodářství, administrativní a hospodářské záležitosti lesní správy v Lánech, správa statku v Lánech, správu zahrad pražského hradu, správa zahrad v Lánech, správa obory Hvězdy.[10]

Od 1. ledna 1949 byly státní lesy z Čsl. státních lesů a statků vyděleny. Státní statek kanceláře prezidenta republiky v Lánech byl v roce 1960 předán Vysoké škole zemědělské jako její školní statek, zámek a lesní správa byly zařazeny do společného organizačního útvaru Lesní správa a zámek Lány.[11]

Prezidentské sídloEditovat

Zámek je spojován především s osobou prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, jenž si zdejší zámek velmi oblíbil (přijel sem zvláštním vlakem přímo z Itálie, z pobytu na ostrově Capri, ve čtvrtek večer 11. srpna 1921) a považoval jej za svůj domov, využíval jej nejen pro odpočinek a relaxaci, ale jako klidné místo pro práci. Prožil tam celých 17 let. V zámku zřídil i kino, kde nechal promítat filmy pro místní občany (poslední film, který se tam promítal za Masarykovy přítomnosti, byl Hrdinný kapitán Korkorán s Vlastou Burianem v hlavní roli). Na zámku přijal též řadu státních návštěv i osobností světového kulturního a vědeckého života. Okolí využíval pro jízdu na koni a po roce 1934 v kočáře, zejména se svým synem Janem Masarykem.

Po své rezignaci v roce 1935 se sem i s rodinou přestěhoval prakticky natrvalo. Po své smrti si přál být pohřben na lánském hřbitově. Jeho hrobka se nenachází v zámeckém parku, ale ve staré části obecního hřbitova v Lánech, kde odpočívá spolu se svou ženou Charlottou, synem Janem a dcerou Alicí.

Po jeho smrti 14. září 1937 byl lánský zámek využíván jen velmi málo, respektive pouze příležitostně. V době druhé světové války zde pravidelně pobýval protektorátní prezident Emil Hácha, který dal zřídit na okraji Lánské obory za Jurkovičovou vilou malíře Horníka přírodní koupaliště pro veřejnost s převážně dřevěným vybavením, jehož pozůstatky (vodní plocha) se zachovaly do dnešní doby. Jako letní sídlo jej využíval také komunistický prezident Klement Gottwald a později i ostatní komunističtí prezidenti.[12][13]

Zámek koncem 40. let nebyl trvale obýván, Gottwald tam jezdil jen občas, a tak se stalo, že budova poněkud zpustla a interiéry byly zanedbané. Když Marta zámek navštívila a rozhodla se v něm zůstat přes noc, vlhké parkety a nábytek v teple začaly pracovat, a Marta po probdělé noci, plné děsu, rychle odjížděla zpátky do Prahy.

—Pavel Kosatík: Devět žen z hradu, s. 177

Po roce 1989 byl zámek využíván prezidenty Václavem Havlem, Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Zámek není pro veřejnost přístupný, přístupný je pouze zámecký park, kostel a skleník.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. OPPELT, Robert. Univerzitní ulici uzavřel nález munice. zpravy.idnes.cz. 2018-02-03. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. (česky) 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-09-13]. Identifikátor záznamu 130646 : zámek s kostelem a parkem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Zákon č. 320/1920 Sb.. www.beck-online.cz [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 
  4. SOA. Fond Velkostatek Křivoklát – Nový archiv. Smlouva o odprodeji Lán, sig. G 9342, inv. č. 2546.
  5. KAUCKÁ, Kristýna. Pozemková reforma na velkostatku Křivoklát. [online]. Praha: 2013. Dostupné online. 
  6. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 07.08.1921, 16(184). s. 3.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 
  7. Čas. V Praze: Jan Herben, 28.10.1921, 31(253). s. 2.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 
  8. Ročenka Československé republiky. Praha: s.n., 1924, 3(1). s. 68.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 
  9. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 14.11.1933, 28(266). s. [1].
  10. Organisace československého státního zřízení: Přehled státních úřadů a veřejných institucí s rozvrhem jejich agend. Praha: Orbis, 1946. s. 64-65.
  11. Ladislav Novák: Kancléřem tří prezidentů, Petrklíč, 2002, s. 32.
  12. Fotobanka ČTK - K. Gottwald v Lánech. multimedia.ctk.cz [online]. [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  13. Fotobanka ČTK - A. Zápotocký v Lánech.. multimedia.ctk.cz [online]. [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat