Otevřít hlavní menu

Přemysl Šámal

československý člen československého Národního shromáždění a politik

Přemysl Šámal (4. října 1867 Praha[2][3]9. března 1941 Berlín[3]) byl český a poté československý politik, účastník protirakouského a protinacistického odboje, kancléř prezidenta Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše a krátký čas i Emila Háchy.

JUDr. Přemysl Šámal
Přemysl Šámal v roce 1927
Přemysl Šámal v roce 1927

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1919

Starosta Prahy
Ve funkci:
1918 – 1919
Předchůdce Karel Groš
Nástupce Karel Baxa

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky
Ve funkci:
1919 – 1938
Stranická příslušnost
Členství Č. str. pokroková
Česká státopráv. dem.
Čs. národní demokracie

Narození 4. října 1867
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. března 1941 (ve věku 73 let)
Berlín
Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov [1]
Choť Pavla Kropfová
Děti Jaromír Šámal syn
Alma mater Univerzita Karlova
Profese advokát a politik
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Commons Kategorie Přemysl Šámal
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

BiografieEditovat

 
Přemysl Šámal - portrét od J. V. Mrkvičky

Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy[4] pracoval jako advokát, zároveň působil např. v Muzeu Království českého nebo v Matici české. Také byl aktivním členem České strany pokrokové (realistické), od roku 1914 stál v jejím čele.[3]

Na začátku 1. světové války [5] byl jedním ze zakladatelů a organizátorů odbojové organizace Maffie.[6] Po emigraci E. Beneše stál v jejím čele a měl velkou zásluhu na tom že nebyla nikdy odhalena, byl dobrým koordinátorem konspiračních sítí.[3]

Od února 1918 podporoval Českou státoprávní demokracii, do níž převedl velkou část bývalých realistů. V říjnu 1918 se zúčastnil jednání českých politiků s Edvardem Benešem v Ženevě, během pražských události 28. října tak nebyl přítomen v tuzemsku.[3]

Po vzniku samostatného Československa se stal pražským starostou.[3] Od roku 1918 byl také poslancem Revolučního národního shromáždění[7] za Českou státoprávní demokracii, respektive z ní vzniklou Československou národní demokracii. Mandátu se vzdal na 72. schůzi v září 1919.[8]

V roce 1919 se stal přednostou Kanceláře prezidenta republiky, kterým byl až do prosince 1938. Kvůli této funkci se vzdal funkce pražského starosty..[3]

Po začátku 2. světové války stál v čele odbojové organizace Politické ústředí, seskupující politiky z různých stran. Měl krycí jméno Oráč.[3] 27. ledna 1940 byl ve svém bytě v pražské Karmelitské ulici 14 zatčen gestapem[9] za své protinacistické postoje. Byl čtyři měsíce vyslýchán a poté uvězněn v berlínské věznici Alt-Moabit. Odtud byl na vysokou kauci propuštěn do soukromé nemocnice v Berlíně, ve které krátce poté zemřel.[10][11]

In memoriam byl v roce 1992 vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.

RodinaEditovat

Poprvé se oženil 31. července 1899 s Annou Nekvasilovou (1875—1911), dcerou karlínského stavitele Václava Nekvasila,[12] se kterou měl syna Jaromíra (1900—1942).[13]

Jeho druhá manželka Pavla Fořtová (roz. Kropfová) byla neteří pražského primátora Vladimíra Srba.[14] Byla také známou malířkou se zájmem o egyptologii. Absolvovala přednášky u Františka Lexy a publikovala na téma egyptský ornament.[15] Její originální přípravné kresby pro tuto publikaci jsou uloženy v Knihovně Jaroslava Černého (FF UK, Český egyptologický ústav).

Syn z prvního manželství Jaromír Šámal (profesor entomologie) byl zastřelen v době Heydrichiády. Jeho manželka byla poslána do koncentračního tábora Osvětim. Dvě vnoučata Přemysla Šámala byla dána na převýchovu v německých rodinách.[11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. hrob politika Přemysla Šámala na Vyšehradském hřbitově v Praze
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
  3. a b c d e f g h ŠÁMAL Přemysl [online]. libri.cz [cit. 2015-01-18]. (česky) 
  4. Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900) - Právnická fakulta, Šámal Přemysl 1867
  5. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 5 - 11, 23 - 25
  6. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 127. 
  7. Přemysl Šámal [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. (česky) 
  9. Kronika druhé světové války. Překlad Jan Gebhart. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, 2000. 520 s. ISBN 80-86144-61-5. S. 30. 
  10. Bývalý kancléř Šámal zemřel. Národní listy. 13. 3. 1941, s. 3. Dostupné online. 
  11. a b Praha.eu, Václav Ledvinka: JUDr. Přemysl Šámal. praha.eu [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-01. 
  12. Matrika oddaných, Karlín, 1890-1900, snímek 337
  13. Matrika narozených, kostel P. Marie Sněžné, 1896-1910, snímek 67, Záznam o narození a křtu
  14. KAVALÍROVÁ, Kateřina. Historie skláren Kavalier a rodiny Kavalírov. Pardubice, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. Vedoucí práce Tomáš Jiránek. s. 42. Dostupné online.
  15. FOŘTOVÁ-ŠÁMALOVÁ, Pavla. Pavla, Das ägyptische Ornament, Text von Milada Vilímková.. 1.. vyd. Hanau: Verlag Werner Dausien, 1963. 191 s. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat