Otevřít hlavní menu

Karel Kovařovic

český dirigent a hudební skladatel

ŽivotopisEditovat

Narodil se jako třetí syn v rodině Františka Pavla Kovařovice v Praze na Malé Straně[1]. Otec (nar. 1805) byl gruntovníkem v Plánici u Klatov a teprve na sklonku života se usadil v Praze. Karlovi bratři Tomáš a Alois se věnovali také hudbě, první hře na harfu, druhý hře na housle. [2]. Rodina byla tradičně hudebnická a členové rodiny s okruhem známých dokonce vytvořila malý orchestr.

Na Pražské konzervatoři hudby se věnoval hře na harfu (u V. A. Staňka), na klavír (u J. Jiránka) a později i na klarinet (u J. Pisařovice); konzervatoř ukončil v roce 1879. Kompozici studoval u Z. Fibicha (1878–82), zpěv u J. L. Lukese a později u F. Pivody [3]. V roce 1881 měl příležitost si zahrát na klarinet při premiéře Libuše v Národním divadle. Do roku 1885 byl členem orchestru Prozatímního resp. Národního divadla. V sezóně roce 1885/1886 byl kapelníkem u divadelní společnosti F. Pokorného, hrající v Národním divadle v Brně a v sezóně 1886/1887 kapelníkem u společnosti J. Pištěka, působící tehdy v Městském divadle v Plzni. V roce 1895 byl O. Hostinským a F. A. Šubertem navržen za kapelníka 63 členného symfonického orchestru Národopisné výstavy [4]. V letech 19001920 byl šéfem opery pražského Národního divadla a zároveň dramaturgem a dirigentem opery [5].

V letech 18901900 byl učitelem a ředitelem Pivodovy pěvecké školy, v sezóně 1894/1895 byl současně sbormistrem vinohradského Hlaholu.

ČinnostEditovat

Do svého nástupu do Národního divadla v roce 1900 byl Kovařovic velmi činný jako skladatel, ovšem později těžiště jeho činnosti spočívalo především v dirigentské činnosti. Během svého působení v oblasti uměleckého vedení ND často upravoval později prováděná díla. Úpravy se týkaly především instrumentace, či dramaturgických škrtů apod. Svými úpravami děl často přispěl k lepší životnosti díla, byť někdy proti vůli autora (viz pražské uvedení Janáčkovy Pastorkyně).

Z dnešního pohledu lze obecně říci, že co do věhlasu Kovařovice (jako skladatele i dirigenta) zastínili jeho současníci a nástupci jako Otakar Zich, Josef Bohuslav Foerster, Otakar Ostrčil, Václav Talich. Kovařovicův dirigentský význam je však poměrně velký, neboť byl prvním dirigentem, který dokázal pozvednout interpretační umění a operní kulturu ND na světovou úroveň a tím jako jeden z prvních propagovat české umělecké hodnoty ve světě.

Skladatelská činnostEditovat

Skladatelská činnost Kovařovicova je poměrně rozsáhlá, přesto nepatří mezi příliš známé autory. Složil několik desítek písní a sborů, drobných instrumentálních a klavírních skladeb, melodramů. Dále psal skladby komorní i symfonické, balety, výpravné hry, scénickou hudbu k činohrám a rovněž několik oper.

Rukopisy všech Kovařovicových skladeb byly dlouhou dobu uchovávány v soukromém archivu, spravovaném jeho synem, JUDr. Josefem Kovařovicem. Tento archiv ve vzorném stavu byl v roce 1971 odkoupen Muzeem české hudby (MČH), které veškerou pozůstalost spravuje dodnes.

Revize cizích dělEditovat

Kovařovic významným způsobem upravil mnoho tehdejších skladeb pro potřeby Národního divadla. Úpravami se zabýval s rozvahou a většinou je dlouho a důsledně promýšlel. Některé skici a náčrtky různých úprav jsou v současné době uloženy, jako téměř všechny rukopisy Karla Kovařovice, v Českém muzeu hudby v Praze.

Korespondence úředního charakteru z období Kovařovicova působení v ND (týkající se repertoáru, jednání se skladateli i zaměstnanci atd.) je dnes též uchovávána ve Státním ústředním archivu (SÚA). Významná je zejména korespondence Kovařovice s Leošem Janáčkem, která je uložená v Archivu Leoše Janáčka, vydaná A. Rektorysem v roce 1950 pod názvem Korespondence Karla Kovařovice a Leoše Janáčka a ředitelství Národního divadla.

SkladbyEditovat

OrchestrálníEditovat

  • Předehra veseloherní (1880)
  • Únos Persefony, symfonická báseň (1883)
  • Koncert f moll pro klavír a orchestr, op. 6[6] (1887)
  • Předehra dramatická (1892)
  • Fantasie z opery Prodaná nevěsta" od Bedřicha Smetany (1900)
  • Deux suites de ballet
  • Gavotta pro housle a smyčcový kvartet, op. 4
  • Havířská polka ze hry Výlety páně Broučka (1894)
  • Valčík pro komorní orchestr

Skladby pro dechyEditovat

  • Veseloherní předehra (1911)
  • Vzpomínky (1914)
  • Havířská polka

DivadloEditovat

OperyEditovat

Rok Název Jednání Premiéra Libreto
1882–1883 Ženichové 3 jednání 13. května 1884, Praha, Národní divadlo Antonín Koukl podle Simeona Karla Macháčka
1885 Cesta oknem, op. 4 1 jednání 11. února 1886, Praha (Národní divadlo) Emanuel František Züngel,
podle Eugèna Scriba a Gustave Lemoine
1890–1891 Noc Šimona a Judy 3 jednání 5. listopadu 1892, Praha (Národní divadlo) Karel Šípek podle Pedra Antonia de Alarcón
1891 Edip král (Oedipus rex) 3-aktová opera-parodie 19. března 1894, Praha Žofín August Vojtěch Nevšímal podle Sofokla
1895–1897 Psohlavci 3 jednání,
6 obrazů
24. dubna 1898, Praha (Národní divadlo) Karel Šípek podle Aloise Jiráska
1898–1901 Na Starém bělidle 4 obrazy 22. listopadu 1901, Praha (Národní divadlo) Karel Šípek podle Boženy Němcové
1905 Slib Jen prolog 9. prosince 1921, Praha, Národní divadlo Karel Šípek podle R. Zamrzla

BaletyEditovat

Složeno Název Jednání Premiéra Libreto Scéna
1884 Hašiš 1 jednání,
2 obrazy
20. června 1884, Praha (Národní divadlo) Václav Reisingr
1889 Pohádka o nalezeném štěstí 3 jednání,
7 scén
8. dubna 1889, Praha (Národní divadlo) Augustin Berger
1889 Královničky
1889 Sedm havranů
1909 Na Záletech 10 obrazů 1909, Praha Achille Viscusi

Příležitostné skladbyEditovat

Vokální hudbaEditovat

Sborové skladbyEditovat

  • 1890 Královničky; staré obřadné tance moravské se zpěvy pro ženský sbor (SSAA) a klavír (nebo harmonium)

PísněEditovat

Komorní hudbaEditovat

  • Smyčcový kvartet č. 1 (1885)
  • Smyčcový kvartet č. 2 (1887)
  • Smyčcový kvartet č. 3 (1889)
  • Romance pro housle a klavír, op. 2

Skadby pro klavírEditovat

  • 1885 Co ti to napadá, polka
  • 1910 Deux valses,
  • 1910 Polka
  • 1910 Deux mazurkas
  • Čtverylka
  • Národní tance
    1. Pasačka
    2. Starodávný
    3. Holuběnka
  • Naše vlast, fantasie

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. Ladislav Novák: Dva čeští muzikanti, vyd. Nakladatelské družstvo Máje, Praha, cca 1941, str. 9
  3. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 241
  4. Ladislav Novák: Dva čeští muzikanti, vyd. Nakladatelské družstvo Máje, Praha, cca 1941, str. 9–16
  5. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 241
  6. Karel Kovařovic na YouTube

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat