Otevřít hlavní menu
Skautky na třebíčském náměstí při Dnu v krojích (24. dubna)

Skauting v Česku je součástí celosvětového skautského hnutí, založeného na počátku 20. století Robertem Badenem-Powellem v Anglii. Cílem hnutí je výchova mladých lidí k plnění povinností vůči sobě, svému okolí a vyšším principům a hodnotám.

Za ideového otce českého skautingu je považován Antonín Benjamin Svojsík, který kromě britského skautingu čerpal i z tradice lesní moudrosti (woodcraftu) Ernesta Thompsona Setona. V Česku působí skautské spolky od roku 1912; v současnosti má několik českých skautských organizací dohromady více než šedesát tisíc členů.


Současné skautské organizace v ČeskuEditovat

Největší česká skautská organizace se nazývá Junák – český skaut. V současné době (2016) je Junák největší dětskou organizací v Česku s více než 64 000 členy[1] a zažívá rychlý růst členské základny.[2]

Z nejrůznějších důvodů (ideologických, organizačních) kromě této organizace existují ještě další (podstatně menší)[zdroj?] skautské organizace, které však nejsou členy celosvětových skautských sdružení WOSM nebo WAGGGS:

HistorieEditovat

 
Zakladatel českého skautingu A. B. Svojsík

Zakladatelem českého skautingu byl středoškolský profesor a první náčelník skautské organizace Antonín Benjamin Svojsík, který vycházel ze skautingu Baden-Powellova. Neméně výrazný vliv měl na obsah českého skautingu před první světovou válkou a v meziválečné době i kanadský spisovatel a zálesák Ernest Thompson Seton, který u nás působil hlavně skrze Miloše Seiferta. Ve skutečnosti to byla především jeho díla, která v prvních desetiletích 20. století výrazně ovlivňovala činnost českých skautů, ať už se formálně hlásili ke Svojsíkovu Junáctví nebo k woodcraftu. Český skauting byl také od počátku uskupením nenáboženským, byť zvláště s woodcraftem do něho nepřímo pronikaly některé prvky spirituality. Český skauting poválečný a v závěru šedesátých let se ideově hledal. Hlavní organizace českých skautů byla i přes snahu neprovokovat nový totalitní systém třikrát rozpuštěna (1940, 1950, 1970). Český skauting po roce 1989 opět reprezentuje celá řada nezávislých spolků, které se svůj program snaží upravit pro potřeby a zájmy dětí 21. století.

PočátkyEditovat

S prvními pokusy o skauting začal A. B. Svojsík v roce 1911. Inspirací mu byla práce R. Baden-Powella v Anglii, ale značný vliv na utváření českého skautingu měl i americký přírodovědec, malíř a spisovatel E. T. Seton a jeho myšlenky woodcraftu. Při psaní knihy Základy junáctví Svojsík oslovil současné české osobnosti, které významně přispěly k tomuto dílu.

První skautský tábor uspořádal Svojsík v létě 1912 nedaleko Vorlovské hájovny u hradu Lipnice.

Český skauting byl tedy od počátku poněkud odlišný od anglického, neboť kladl větší důraz na pobyt v přírodě a romantismus (vlivem amerického woodcraftu), současně ale i na vlastenectví, což vyplývalo z postavení českého národa v době vzniku. Naopak menší důraz byl kladen na původní křesťanské základy skautingu. To se také promítlo do poněkud odlišného českého znění skautského slibu.

Již před první světovou válkou doporučoval mládeži Baden-Powellovy práce a skauting také profesor Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější prezident, jako činnost novou a všeobecně prospěšnou.

V roce 1914 byl založen spolek Junák – český skaut. Rok 1915 se pokládá za počátek činnosti českého dívčího skautingu.

1918–1938Editovat

Za První republiky existovalo více skautských organizací. Krom skautů „svazových“ (Svaz skautů a skautek Republiky československé v čele s A. B. Svojsíkem) existovaly i skautské organizace založené na principu národnostním, náboženském nebo politickém (např. sociálně-demokratičtí Skauti DTJ, agrárničtí Švehlovi junáci či komunističtí Spartakovi skauti Práce). Různorodé organizace měl zastřešovat Svaz junáků - skautů RČS založený A. B. Svojsíkem. Záhy však vznikla „konkurenční“ Federace československého junáka, sjednocení českých skautů se tedy nepodařilo.[7]

1939–1945Editovat

Vzrůst nacionalismu v období Druhé republiky měl negativní dopad i na činnost skautských oddílů v Česku i na Slovensku. Na Slovensku se některé oddíly staly základem Hlinkovy mládeže. V Česku se největší české skautské organizace spojily do nového národního svazu Junák – ústředí skautské výchovy. Skautské skupiny, které nebyly do Junáka přizvány, buď zanikly, nebo se v dalších letech snažily přežít individuálně.

Junák se prakticky okamžitě ocitl ve vnitřní krizi. Jeho vedení souhlasilo s řadou politických ústupků ve svém programu (sloučení s jinými a názorově odlišnými skautskými organizacemi, změna krojů, politizace činnosti aj.), které pokračovaly i s příchodem okupantů a vznikem Protektorátu. V některých oddílech dokonce začaly být do praxe zaváděny antisemitské principy, takže chlapci a děvčata židovského původu už nesměli navštěvovat oddílové schůzky. Přes tyto ústupky okupační orgány Junáka dál považovaly za nebezpečnou opoziční organizaci. V létě roku 1940 byly některé junácké tábory nečekaně rozehnány bezpečnostními nacistickými oddíly a dne 28. října byl Junák z nařízení K. H. Franka rozpuštěn jakožto nepřátelská organizace a jeho majetek konfiskován. Ostatní skautské organizace mohly ale dál pokračovat v činnosti.[8] Zvláště v Praze se mezi roky 1943 a 1944 postupně řada mladých zapojila do činnosti Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, které jim poskytovalo krytí pro jejich oddílovou činnost, tajně prováděnou ve skautském duchu.[9]

Řada skautů se zapojila do protifašistického odboje. Skauty řízená Zpravodajská brigáda byla s několika stovkami členů největší domácí odbojovou organizací, kterou se nacistům nepodařilo odhalit.

1945–1950Editovat

Junák obnovil svou činnost ještě v průběhu Pražského povstání v květnu 1945. Většina ostatních předválečných skautských organizací už svou činnost neobnovila. Díky vysokému renomé získanému odbojovou činností byl Junák populární; v roce 1946 měla organizace čtvrt milionu členů. Junák se zpočátku snažil vzdorovat nedemokratickým mechanismům, které se začaly v poválečné republice rychle projevovat. Jeho vedení se však posléze (stejně jako v letech 1939–1940) snažilo přizpůsobit novým politickým podmínkám. Mezi roky 1948–1950 tak postupně komunisté dostali příležitost organizaci Junák ovládnout a následně ji i rozpustit. Někteří se proto na počátku padesátých letech stali obětí politických procesů.[10]

1950–1989Editovat

Obnoven byl Junák krátce mezi roky 1968–1970. Na výzvu komunistických úřadů byl poté opět rozpuštěn. Jak po rozpuštění v roce 1950, tak i po roce 1970 se část oddílových vedoucích zapojila do činnosti Pionýrské organizace. Záchrannou variantou se pro některé staly turistické oddíly (nebyly členy PO SSM, ale ČSTV), v kterých se snažili uplatňovat své poznatky z dřívějšího vedení skautských oddílů.[11]

V zahraničí obecně a v exiluEditovat

Zahraniční osamělé hlídky, družiny či celé oddíly, které udržovaly tradice českého a slovenského skautingu daleko od domova, vznikaly na mnoha místech, kde našli naši krajané v zahraniční nový domov, přechodný či trvalý. Nejznámější a největší organizace, která udržovala tradice českého a slovenského skautingu v exilu, byl ČSES – Český a slovenský exilový skauting. Tato organizace působila od roku 1975 zejména v několika západoevropských zemích, udržovala kontakty s exilovými skauty v USA, disponovala vlastním nakladatelstvím a pořádala vlastní celoevropské srazy "Exiloree". Starostou organizace byl Velen Fanderlik.

Po roce 1989Editovat

Poslední přestávka na domácí půdě v letech 19701989 trvala skoro 20 let. To se projevilo v určitém ustrnutí oproti světovému hnutí.

Na začátku - v roce 1990 se k Junáku přihlásilo přes 90 tisíc členů. Ale kvůli různým problémům (generačním, osobním, ekonomickým i politickým) jeho členská základna soustavně klesala. Nejnižší stav v roce 2003 byl polovinou toho původního. V roce 2005 však byl na valném sněmu největší skautské organizace – Junáka, přijat dokument Charta českého skautingu,[12] který dal podnět k inovaci skautského výchovného programu. Nový program více pracuje s genderově smíšenými oddíly, inovuje výchovné prostředky a přijímá do programu oddílu nové a atraktivní prvky. Spolu s tím se zavádějí nové skautské a vlčácké stezky, což jsou publikace provádějící dítě skautským rokem a sledující jeho osobnostní růst. Snaží se tak oslovit nejmladší generaci, která preferuje jiné způsoby trávení volného času, než před 20 nebo 40 lety. Zdá se, že se to daří – pokles členů se zastavil a v roce 2018 bylo registrováno v Junáku přes 60 tisíc členů.

V českém výchovném systému se nadále zachovávají prvky, které se ve světě již vytrácejí (např. klasické táboření).[zdroj?] Samostatným hnutím návratu k přírodě, „útěku do lesů“, blízkým junáctví, který se v Česku rozvinul, je tramping, založený na individualitě, živelnosti mimo organizace, avšak s tradicí pravidel slušnosti a ohleduplnosti vůči přírodě.

Časová osa českého skautinguEditovat

Související informace naleznete také v článku Junák – český skaut.
 
Účastníci skautského tábora u Kramolína na řece Jihlavě r. 1930
  • 1876 14. září se v Praze narodil A. B. Svojsík
  • 1895 12. května se narodila Vlasta Štěpánová, která pomáhala se zakládáním prvního dívčího oddílu.
  • 1911 Profesor tělocviku A. B. Svojsík počátkem léta odjel do Anglie, aby poznal zdejší skauty. Poté začal překládat Scouting for boys do češtiny.
  • 1912 A. B. Svojsík vydal knihu Základy junáctví a v červenci a srpnu uspořádal první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice s třinácti chlapci.
  • 1914 Založen spolek Junák - český skaut.
  • 1915 Založen dívčí skauting. Začíná vydávání časopisu Junák.
  • 1916 První dívčí tábor Sasanky
  • 1918 Skauti se aktivně zúčastňují zakládání republiky. Vzniká Skautská pošta.[13]
  • 1919 Založen Svaz junáků - skautů RČS, na první schůzi ústřední rady Junáka byla zavedena jako znak svazu lilie s hlavou psa na štítě.
  • 1931 Slovanské jamboree v Praze.
  • 1938 Zemřel A. B. Svojsík.
  • 1939 Největší české skautské organizace spojeny do nového svazu Junák. Skautské skupiny, které nebyly do Junáka přizvány, buď zanikly, nebo se v dalších letech snažily přežít individuálně.
  • 1940 28. října vydal K. H. Frank nařízení o rozpuštění organizace Junák. Ostatní skautské organizace mohly ale dál pokračovat v činnosti.
  • 1945 Junák obnoven.
  • 1946 V Praze odstartován 1. ročník Svojsíkova závodu, založena mohyla na Ivančeně.
  • 1948-1950 Postupné převzetí Junáka komunisty skončilo jeho likvidací.
  • 1968 Junák obnoven.
  • 1970 v září ukončil Junák pod nátlakem svou činnost.
  • 1975 založení mezinárodní federace ČSES – Český a slovenský exilový skauting ve švýcarském Winterthuru
  • 1975 založení exilového nakladatelství Skautská edice (Skauted)
  • 1989 Junák potřetí obnoven.
  • 1992 5. sněm Junáka, který přijal nový skautský slib respektující všechny 3 principy skautingu (umožňující současně návrat do světových organizací)
  • 1996 Chlapecký kmen přijat do WOSM, dívčí kmen přijat do WAGGGS
  • 1997 Středoevropské jamboree Fénix v Praze.
  • 2005 Na XI. Valném sněmu Junáka byl přijat dokument Charta českého skautingu[14], který byl impulsem pro inovaci skautského výchovného programu a pro modernizaci organizace.
  • 2006 Středoevropské jamboree Orbis 2006 v Brně – Mariánském údolí.
  • 2007 Výročí vzniku celosvětového skautingu – 100 let – proběhly oslavy v Praze (šátková metropole), na Ivančeně a vyvrcholily na mezinárodním Jamboree v srpnu v Anglii.
  • 2008 České národní jamboree Klíč v Plzni
  • 2009 Po několikaleté stagnaci se meziročně zvýšil počet členů Junáka o 1500
  • 2010 Středoevropské jamboree Concordia v Maďarsku
  • 2012 Výročí vzniku českého skautingu – 100 let
  • 2012 Středoevropské jamboree Aqua na Slovensku
  • 2014 Středoevropské jamboree v Česku
  • 2015 Změna názvu organizace na „Junák – český skaut, z. s.“ [15]

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Výroční zpráva 2018 [online]. Praha: Junák – český skaut [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. 
  2. Junák - Český skaut, z.s. - Výroční zpráva 2014. www.skaut.cz [online]. [cit. 2016-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. 
  3. Webové stránky YMCA skauti: https://ymcaskaut.cz/
  4. Webové stránky společnosti Skauti - S. S. V.: http://www.pesaci.skaut-ssv.cz
  5. Webová prezentace Klubu Pathfinder: http://www.pathfinder.cz
  6. Webové stránky Harcerstwo polskie: http://www.harcerstwo.cz/
  7. MAREŠ, Jan. Zápas o dobré jméno. Skauting a tramping v první československé republice. Dějiny a současnost. Roč. 2015, čís. 9, s. 14-17. 
  8. KOL. Klub zvídavých dětí • Jaroslav Foglar a Protektorát. Praha: NZB, 2018. 412 s. ISBN 978-80-906755-6-8. S. 62–74. 
  9. Skauti bez lilie, Filmový dokument. Režie Viktor Portel, 2017.
  10. Skauti bez lilie, Filmový dokument. Režie Viktor Portel, 2017.
  11. Skauti bez lilie, Filmový dokument. Režie Viktor Portel, 2017.
  12. Charta českého skautingu
  13. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 100-106. 
  14. Charta českého skautingu
  15. Tisková zpáva

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat