Kandaulismus
Kandaulismus[1] je sexuální praktika nebo fantazie, ve které muž ukazuje svoji partnerku (ve smyslu milenka, družka, manželka, v textu jen partnerka) nebo její nahé obrázky jiným lidem, zejména mužům pro své vlastní voyeurské potěšení. Kandaulismus je také spojován s voyeurismem a exhibicionismem.
Termín kandaulismus může také být použit při pozorování svlékání partnerky nebo podněcování partnerky, aby se zapojila do sexuálních vztahů s třetí osobou během sexuálních praktik, např. swingers party. Stejně tak může jít i o formu, kdy je partnerka podněcována nosit oblečení, které odhaluje její fyzickou přitažlivost, např. minisukně, přiléhavé, průsvitné šaty, ev. šaty s výrazným výstřihem.
Někdy se toto chování dostane až do extrému, které neumožňuje realizovat plnohodnotné sexuální vztahy, jde tedy o praxi definovanou jako tzv. cuckold. Ta spočívá v tom, že jeho partnerka (hotwife, cuckquean) žije pravidelným sexuálním životem s jiným mužem (jinými muži) a ona sama partnerovi (ve smyslu milenec, druh, manžel, v textu jen partner) zcela odepírá pohlavní sexuální uspokojení. Jejich sexuální život omezuje jen na jednostranné orální praktiky, ve výjimečných případech nosí partner „pás cudnosti", který zabraňuje masturbaci. V určitých případech může vztah vyústit ve stabilní svazek tří lidí, známý z francouzštiny jako Ménage à trois.
Historie termínu
editovatPodle Gustava Gugitze (10. květen 1836 – 17. červenec 1882) byl termín kandaulismus odvozen od krále Kandaula[pozn. 1] [2] [3] (700 př. n. l. – 687 př. n. l.), který ukazoval svoji nic netušící nahou manželku, královnu Nyssii, svému osobnímu strážci Gýgovi. Když Kandaulova manželka přistihla Gýga, jak ji pozoruje nahou, nařídila mu, aby si zvolil, zda: zabije sebe nebo jejího muže, aby tím odčinil svůj odporný čin.[4][5][6]
Termín poprvé definoval Richard von Krafft-Ebbing ve své knize: Psychopathia sexualis. Klinická forenzní studie (Stuttgart: Enke 1886).[7]
Galerie s obrazy krále Kandaula, jeho ženy a Gýga
editovat-
Nyssia, manželka krále Kandaula. Obraz z knihy od Giovanniho Boccaccia, De Casibus Virorum Illustrium (1355–1374).
-
Italská renesanční keramika (1540–1550): Král Kandaules ukazuje svou manželku Nyssii Gýgovi. Dar Douglas H. Gordon, v roce 1951 Walters Art Museum.
-
Král Kandaules ukazuje Gýgovi svou manželka Nyssii. Obraz ilustruje verzi příběhu dle Hérodota. Malíř Jacob Jordaens.
-
Gýgés v ložnici krále Kandaula. Malíř Francesco Furini. Umístěno v Městském muzeu výtvarného umění Juana Bautisty Castagnino, Rosario, Argentina. V roce 1938 daroval Alfonso Janelli.
-
Manželka krále Kandaula přistihla Gýga. Holandský malíř Eglon Hendrik van der Neer (1635/1636 – 3. květen 1703). Obraz byl získán v 1935 ze sbírky Augusta Schuberta, Mönchengladbach.
-
Obraz: Gýgés v ložnici ženy krále Kandaula. Holandský malíř Nicolaas Verkolj (11. duben 1673 – 21. leden 1746). Obraz je umístěn ve Slovenské národní galerii
-
Kandaules, král Lydie, tajně ukazuje svou manželku Nyssii, Gýgovi, jednomu ze svých ministrů, jak jde nahá do postele. Tento obraz ilustruje verzi příběhu dle Hérodota. Malíř William Etty.
-
Manželka krále Kandaula. Fotografie od Adolphe Weisz (11. květen 1838, Budapešť, Maďarsko – 1914, Paříž, Francie), 1908.
Psychologie
editovatDr. Isidor Isaak Sadger (29. říjen 1867 – 21. prosinec 1942) předpokládal, že se kandaulista při pohledu na partnerčino tělo, sice prožívá tělesnou přitažlivost, touhu, ale může ji prožít jen psychicky, uvnitř sebe, ve své fantazii.[8] Kandaulismus byl také spojován s voyeurismem a exhibicionismem. Toto je v praxi realizováno tak, že partner pozoruje svou partnerku při sexuálním styku s jinými, a to veřejně, nebo utajeně.
Dr. Elis Suttonová, která se dlouhodobě zabývá psychologií dominantně-submisivních vztahů, tvrdí, že submisivní partner tak demonstruje odhodlání akceptovat jakékoliv ponížení a vzdát se vlastního uspokojení výměnou za to, že jeho životní partnerka prožívá kvalitnější sex s jiným partnerem. Kandaulistické praktiky byly často spojovány s nejrůznějšími způsoby ponižování partnera. Dr. Suttonová tvrdí, že iniciátorem této sexuální praktiky bývá častěji muž a upozorňuje, že se zpravidla jedná o nevratné rozhodnutí. Jakmile si žena po letech manželství ověří, že je stále atraktivní a že může udržovat další sexuální vztahy bez následků, zpravidla už není ochotna se této výhody vzdát.[9]
Doc. PhDr. Stanislav Nečas, CSc. považuje kandaulismus za deviaci, při níž se muž ukájí při pohledu na muže, které má sexuální styk s jeho partnerkou, kterou mu kandaulista (deviant) poskytl bez jakékoliv sexuální motivace.[10]
V případě kandaulismu jde o vrozenou deviaci a nelze ho tedy ani léčit.[11] Deviace je spojená údajně pouze s mužskou sexualitou. Někteří lékaři psychologie zastávají názor, že jde o jakousi variantu homosexuality. Tento názor nebyl nikdy potvrzený a sexuologové jej nezastávají.[11]
Kandaulistické fantazie
editovatDeviantní fantazie lze dělit z hlediska aktivit partnera, či partnerky.[12]
kandaulismus | sex | masturbace |
---|---|---|
Sexuální aktivity partnerky s jinými muži | 8,6% | 14,6% |
Sexuální aktivity partnera s jinými muži | 1,9% | 3,5% |
Kandaulismus a historické osobnosti
editovatSir. Richard Worsley vs. Mauric Georg Bisset vs. Lady Seymour Dorothy Fleming-Worsley
editovatV roce 1782 v soudním případu sira Richarda Worsleye, 7 Baroneta (13. únor 1751 – 8. srpen 1805) proti Maurici Georgovi Bissetovi (1757–1821) , kdy šlo o tzv. trestný čin „Criminal conversation",[pozn. 2] tedy cizoložství s lady Seymour Dorothy Fleming-Worsleyovou (5. říjen 1758 – 9. srpen 1818).[13] Později se ukázalo, že Richard Worsley umožnil Georgi Bissettovi špehovat lady Worsleyovou ve vaně.[14]
Gala Dali
editovatZnalec a sběratel umění Charles Saatchi (9. červenec 1943) vyslovil úvahu, že kandaulismus měl jistý vliv na dílo Salvadora Daliho, když citoval epizody zaznamenané jeho životopisci, tedy situace, kdy byla Gala (7. září 1894 – 10. června 1982) [pozn. 3], manželka Daliho ukazována nahá jiným mužům.[15] [16]
Robert Hanssen
editovatRobert Hanssen, bývalý agent FBI, který byl v roce 2001 zatčen za špionáž pro Sovětský svaz a Ruskou federaci. Bylo zveřejněno, že si pořídil erotické fotografie své ženy Bernadett "Bonnie" Wauck Hanssenové, které pak svému příteli. Později Hanssen pozval svého přítele, aby jej tajně pozoroval při sexuálním styku se svou ženou. Zpočátku jeho přítel sledoval dění přes okno. Následně Hanssen odcizil FBI videotechniku, aby si mohl zřídil uzavřený televizní okruh, díky kterému mohl jeho přítel sledovat sexuální hrátky z domu pro hosty.[17] [18] [19] Později Hanssen zveřejnil na internetu sexuální zážitky, formou příběhů, ve kterých čtenáři, kteří manželský pár znali, mohli zcela jasně poznat o koho jde.
Další osobnosti
editovatSváděné, nebo sexuálně nevěrné manželky, ev. šťastně provdané, ale nevěrné se souhlasem manželů, kteří toto vědomě ignoroval, toleroval, schválil, podporovali, nebo přiměl svou manželku k umožnění jejího sledování třetí osobou. Tyto osoby, historické postavy, měly vliv v umění, historii, literatuře, vědě, filmu, a měly dlouhodobé stabilní vztahy. Nepatří do světa pornografie.
Historické osobnosti
editovat- Faustina, manželka římského imperátora Marcuse Aurelia.[20]
- Clodia Pulchra, žena římského občana a politika Quintuse Caeciliuse Metelluse Celera (103 př. n. l. – 59 př. n. l.).[20]
- Messalina, manželka římského imperátora Claudia.[20]
- Královna Margot Valois-Angoulême, manželka Jindřicha IV. Francouzského.[20]
- Dona Olimpia Maidalchini (26. květen 1591 – 27. září 1657), manželka Pamphilio Pamphili (1563/1564 – 29. srpna 1639), bratr papeže Inocence X.[20]
- Madame de Pompadour, manželka francouzského občana Charlese Guillaume Le Normant d'Étiolles (8. květen 1717 – 18. březen 1799).[20]
- Carevna Kateřina II. Veliká, manželka Petra III. Ruského.[20]
- Lady Hamiltonová, manželka Sira Williama Hamiltona.[20]
- Wallis Simpsonová, manželka krále Eduard VIII.[20]
- Marina Ripa di Meana (21. říjen 1941 – 5. leden 2018), manželka markýze Alessandra Lante della Rovere (27. červenec 1936 – 3. leden 1995).[20]
Umělci
editovat- La fornarina, milenka italského malíře Raffaela Santiho.[20]
- Gala Dalí, manželka španělského malíře Salvadora Dalího.[20]
- Marta Marzotto (24. února 1931 – 29. července 2016), manželka italského hraběte Umberta Marzotta (12. duben 1926), milenka malíře Renata Guttusa.[20]
Vědci
editovat- Clara Bracken McMillen (2. října 1898 – 30. dubna 1982), manželka amerického sexuologa Alfreda Kinseye.[20]
Mytické postavy
editovat- Královna Guinevera, žena mystického anglického krále Artuše, jejím milencem byl králův oblíbenec, sir Lancelot.[20]
Galerie
editovat-
Originální text: „Sir Richard Worse-than-sly, exposing his wife's bottom; - o fye!" Karikatura Jamese Gillraye
-
Crim. Con., karikatura od Gaspara Gabrielliho (1770–1828), sir John Piers (1772–1845) a lady Elizabeth Georgiana Morgan Cloncurry přistiženi v objetí.
-
Paul Avril, Les Sonnetts Luxurieux (1892) de Pietro Aretino.
-
Malba od Édouard-Henri Avril, „Trojka" dvou žen a muže „De Figuris Veneris" s prvky kandaulismu
Kandaulismus v uměleckých dílech
editovatStarověká literatura
editovatV biblické Knize Ester král Achašveróš řídí, aby za ním přišla jeho žena, královna Vašti, s korunou (patrně nahá), aby všichni viděli, jakou mají krásnou královnu. Někteří komentátoři to chápali tak, že měla přijít s insigniemi královny a nic jiného, což by v případě kandaulismu, bylo zcela zřejmé.
Zahraniční literatura
editovatV roce 1844 napsal Théophile Gautier, krátkou povídku Le Roi Candaule.
V pátém svazku díla Anglické a skotské populární balady (anglicky The English and Scottish Popular Ballads), z roku 1898, byla balada „Our Goodman", která je na toto téma. [21]
Kandaulismus bylo téma v 12 svazkovém díle Tanec k hudbě času (anglicky A Dance to the Music of Time) od Anthonyho Powella (21. prosinec 1905 – 28. březen 2000). Klíčová scéna v předposledním svazku z roku 1973, Dočasní králové (anglicky Temporary Kings), byla zasazena do podkroví benátského paláce, ve kterém Tiepolo popisuje krále Candaulese, který umožňoval Gýgésovi vidět jeho nahou manželku Nyssii. Téma voyeurismu prochází všemi díly románu, včetně scény, ve které postava, která vystupuje v celém románu, Kenneth Widmerpool[pozn. 4], sleduje svou ženu s milencem.
Na téma kandaulismu vyšla od autorů Ravena Merlota[22] a Alexandry Noir[23] edice knih po názvem Hotwife and cuckold Bedtime Stories.
Česká literatura
editovatČeský spisovatel Eduard Vacek se ve svém třetím dílu prozaické trilogie s titulem S devianty na věčné časy! zaměřil na téma sexuálních deviací a také kandaulismu.[24]
Divadelní umění
editovatV říjnu roku 1868 bylo uvedeno baletní dílo Le Roi Candaule od Mariuse Petipa, s hudbou Cesare Pugni,[25] Libreto napsal Jules-Henri Vernoy de Saint-Georges (7. listopad 1799 – 23. prosinec 1875) na základě příběhu o králi Candaulesovi, vládci Lydie, jak jej sepsal Herodotos ve svém díle Dějiny.
V roce 1901 André Gide napsal opus Le Roi Candaule, který byl po 100 letech uveden v Hamburku a také na festivalu v Salcburku.[26]
V roce 1935 byla uvedena v Rakousku opera Der König Kandaules, od Alexandera von Zemlinského.
Filmy
editovatKandaulismus a sociální inženýrství
editovatV roce 1925 vyšla kniha Alexandry M. Kollontajové pod názvem Cestu okřídlenému erosu, v edici Socialistické epištoly (Kniha Praha), kde uvádí, že: „spolu s vítězstvím komunistických principů v oboru politiky a ekonomie musí se dokonat revoluce i v citech a ve stavbě duše pracujícího lidstva".[26] Tedy „Pryč s hnusným principem vlastnictví. Budoucnost sexu patří kolektivnímu soudružství.“[26]
V Sovětském svaze byly v meziválečném období, a po druhé světové válce, stavěny pro dělnickou třídu domy, kde žili zvlášť ženy s dětmi a zvlášť muži.[47]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Kandaules, známý také jako Sadyattes I., nebo Myrsilos, byl král Lýdie, poslední z dynastie Heraklovců. „Kandaules“ byl náboženský titul, znamenal, že byl chráněncem boha Lýdie Sandóna. Význam slova Kandaules je v řečtině „škrtič psů“.
- ↑ Termín v anglickém právu: V obecném právu byla „kriminální konverzace", také „crim. con.", delikt cizoložství. V současné době je zrušený téměř ve všech jurisdikcích. Slovo „Konverzace" je starý eufemismus pro pohlavní styk.
- ↑ Gala Dalí rozená Jelena Ivanovna Diakonova.
- ↑ Kenneth Widmerpool: fiktivní postava, právní zástupce, politik.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Candaulism na anglické Wikipedii.
- ↑ Kandaulismus: milostné hrátky s jiným před očima partnera [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Kandaules – Myrsilos - Otec těch, kteří se rádi podělí. www.popelky.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ VEBER, Petr. Král Kandaules. www.casopisharmonie.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Gide, Le roi Candaules
- ↑ Hebbel, Gyges und sein Ring
- ↑ Herodotus, Histories, Book 1.8[nedostupný zdroj]
- ↑ Richard von Krafft-Ebbingin in his book: Psychopathia sexualis. Eine klinisch-forensische Studie (Stuttgart: Enke 1886).
- ↑ Ernest Bornean, Lexicon der Liebe (Hannibal, 1984)
- ↑ The Femdom Experience (Elis Sutton, 2006)
- ↑ Doc. PhDr. Stanislav Nečas, CSc: Možnosti využití poznatků psychiatrie, psychologie a sexuologie v činnosti bezpečnostních manažerů Archivováno 3. 6. 2019 na Wayback Machine.. SVŠES s.r.o. Praha
- ↑ a b MIRAS. Významné osobnosti, které daly své jméno zajímavým sexuálním úchylkám [online]. Kukatko.cz, 2016-05-10 [cit. 2019-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Katedra psychologie, Diplomová práce: PETRA SVATOŇOVÁ, SEXUÁLNÍ FANTAZIE MUŽŮ (MEN´S SEXUAL FANTASIES), Praha 2011, Vedoucí práce: Prof. PhDr. PETR WEISS, Ph.D., strana 86/169
- ↑ Worsley v. Bisset (1782)
- ↑ Rubenhold, Hallie (2008). Lady Worsley's Whim. London: Vintage Books
- ↑ REFRESHER. Manželství Salvadora Dalího a jeho múzy Galy bylo plné milenců, milenek, bouřlivých večírků, ale i nekonečné lásky. refresher.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Evening Standard, 21. srpen 2014
- ↑ Wise, David (2003), Spy: The Inside Story of How the FBI's Robert Hanssen Betrayed America, Random House Publishers
- ↑ Adrian Havill. "Robert Philip Hanssen: The Spy who Stayed out in The Cold Archivováno 31. 5. 2019 na Wayback Machine.". Court TV (nyní TruTV).
- ↑ Hanssen: Deep Inner Conflicts. web.archive.org [online]. 2010-12-03 [cit. 2019-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Candaulism - The Art and Popular Culture Encyclopedia. www.artandpopularculture.com [online]. [cit. 2019-06-04]. Dostupné online.
- ↑ CHILD, Francis James. The English and Scottish Popular Ballads. [s.l.]: Courier Corporation 642 s. Dostupné online. ISBN 9780486431499. S. 93. (anglicky) Google-Books-ID: ERVQAwAAQBAJ.
- ↑ Raven Merlot. www.amazon.com [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alexandra Noir. www.amazon.com [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kniha americké historičky o československé normalizaci; Hora analogie Reného Daumala; Filozofie divna Eduarda Vacka; Kniha komiksů od Vinnetoua až po Tarzana. Vltava [online]. 2013-12-05 [cit. 2019-06-03]. Dostupné online.
- ↑ "Tsar Kandavl or Le Roi Candaule" on Revolvy.com. www.revolvy.com [online]. Revolvy LLC [cit. 2019-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c NOVÁK, Tomáš. Kandaulismus: Buď mi nevěrná, budu se dívat. Vitalia.cz [online]. [cit. 2019-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Gilda (1946). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Sladká Irma / Irma la Douce (1963). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Pasquale Festa Campanile | Ocenění. ČSFD.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Poslední žena. www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Plechový bubínek. www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Dvě tváře války / Pelle, La (1981). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Querelle. www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Mariini milenci / Maria's Lovers (1984). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Miei primi quarant'anni, I. www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Smyslná orchidej. www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Henry a June / Henry & June (1990). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Hořký měsíc / Bitter Moon (1992). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Modrá orchidej. www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Královna Margot / La regina Margot (1994). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Specialista. www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Francouzka. www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Dokonalá vražda. www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Jak moc mě miluješ? / Combien tu m'aimes? (2005). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Král sociálních inženýrů Niemeyer | Noviny. Lidovky.cz [online]. 2007-12-17 [cit. 2019-06-04]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Richard von Krafft-Ebing: Psychopathia sexualis, 1886
- American Psychiatric Society, "Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Text Revision IV" (DSM-IV-TR).
- Barbara Foster, Michael Foster, Letha Hadady. Three in Love: Ménages à trois from Ancient to Modern Times. ISBN 0-595-00807-0
- Geoffrey Chaucer, The Canterbury Tales (1387) česky Canterburské povídky (1387), 2010, Academia, 412 stran, překlad František Vrba, ISBN 978-80-200-1737-6
- Complete by Marguerite, Memoirs of Marguerite de Valois, Queen of Navarre na gutenberg.org
- A Book by French Queen Maguerite de Valois
- Robertson Davies, Fifth Business, 1970, 273 stran
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Kandaules – Myrsilos - Smutný otec těch, kteří se rádi dělí [online]. popelky.cz. Dostupné online.
- Kandaulismus: milostné hrátky s jiným před očima partnera [online]. Slečna.info, 2012-04-30. Dostupné online.
- Buď mi nevěrná, budu se dívat [online]. popelky.cz, 2015-08-28. Dostupné online.
- České forum kandaulistů a cuckoldů kandaulismus.cz
- Erotické povídky a reálné příběhy o nevěře a kandalismu http://parohaci.cz
- (anglicky) King Candaules as told by historian Herodotus Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.