Marius Petipa

Marius Petipa (plným jménem Michel Victor Marius Alphonse Petipa, rusky Marius Ivanovič Petipa) – narozen 11. března 1818 v Marseille, zemřel 14. července 1910 (1. července juliánského kalendáře) na Krymu. Pohřben je v Petrohradu. Marius Petipa byl v průběhu svého života tanečníkem baletu, baletním mistrem, učitelem baletu a choreografem. Jeho význam pro vývoj baletu je považován za zásadní.

Marius Petipa
Marius Petipa v roce 1898
Marius Petipa v roce 1898
Narození11. březen 1818
Marseille
Úmrtí1.jul. / 14. července 1910greg. (ve věku 92 let)
Gurzuf
Místo pohřbeníTichvinský hřbitov
Národnostfrancouzská
Alma materKrálovská bruselská konzervatoř
Povolánítanečník, baletní choreograf
ZaměstnavatelVelké kamenné divadlo
Titulhlavní baletní mistr
OceněníŘád sv. Anny 2. třídy
Řád akademických palem
Řád sv. Stanislava 3. třídy
Řád sv. Vladimíra 4. třídy
Řád rumunské koruny
Choťdvakrát ženat
DětiMarija Mariusovna Petipová
Marius Mariusovič Petipa
Mariy Petipa
RodičeJean Antoine Petipa a Victorine Morel-Gasseau
Příbuzní8 dětí, řada z nich se věnovala baletu
PodpisMarius Petipa – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a díloEditovat

Matka Mariuse Petipy byla dramatickou herečkou, otec byl známým baletním mistrem a učitelem. Petipa ve svém dětství procestoval s rodiči Evropu. Základní vzdělání a umělecké vzdělání na hudební konzervatoři získal v Bruselu. Lekce z baletu dostával od svého otce ve věku 7 let, poprvé vystoupil v baletním představení ve věku 9 let. Jako baletní tanečník působil v Nantes, Paříži, New Yorku, Bordeaux a Madridu. Už na začátku své baletní kariéry v Nantes vytvářel choreografii jednoaktovek a divertiment.

Pro kariéru M. Petipy bylo rozhodující jeho působení v Rusku. Zde proslul nejdříve jako tanečník (od roku 1847), pak jako dlouholetý hlavní baletní mistr petrohradských carských divadel (Velké kamenné divadlo, Mariinské divadlo), a to od roku 1871 až do roku 1903. Působil i na dalších místech Ruska (Velké divadlo v Moskvě, Carské selo, Petrodvorce).

Petipa vytvořil více než padesát baletů, z nichž některé přežívají buď v původní verzi, nebo ve verzi, která byla Petipovou choreografií inspirována - Faraónova dcera (1862), Don Quijote (1869), Bajadéra (1877), Talisman (1889), Šípková Růženka/Spící krasavice (1890), Louskáček (choreografii zřejmě připravil Lev Ivanov na základě Petipových rad a instrukcí) (1892), Probuzení Flóry (1894), Odpočinek kavalerie (1896), Raymonda (1898), Roční období (1900) a Harlekýnovy milióny (1900).[pozn. 1]

Petipa přispěl k oživení řady děl, která vytvořili dřívější baletní mistři. Řada z jeho choreografií se stala napříště definitivními verzemi, ze kterých vycházejí pozdější představení. Nejznámější realizace jsou Korzár, Giselle, Esmeralda, Coppélia, Marná opatrnost (La fille mal gardée) - (se Lvem Ivanovem), Koníček Hrbáček a Labutí jezero (se Lvem Ivanovem).

Mimo to řada tanců z jeho baletních choreografií žije samostatným životem jako samostatná virtuózní čísla (např. Pas de deux a Grand pas de deux z řady baletů).

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Názvy baletů vycházejí z české baletní inscenační praxe zejména v Národním divadle v Praze

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marius Petipa na anglické Wikipedii a Marius Petipa na francouzské Wikipedii.