Wikipedie

Kadaň

město v okrese Chomutov v Ústeckém kraji
(přesměrováno z Kaaden an der Eger)
Tento článek je o českém městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Kadaň (rozcestník).

Kadaň (německy Kaaden) je město v okrese Chomutov v Ústeckém kraji ležící jihozápadně od Chomutova na levém břehu řeky Ohře, důležité kulturní a turistické centrum severozápadních Čech, někdejší královské město. Žije zde přibližně 18 tisíc[1] obyvatel. Kadaň je centrem historické oblasti Kadaňska, rozkládající se od Vejprt v Krušnohoří až po oblast Doupovských vrchů. V roce 1978 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou rezervací.

Kadaň
Kadaň z mostu přes řeku Ohři
Kadaň z mostu přes řeku Ohři
Znak města KadaňVlajka města Kadaň
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKadaň
Obec s rozšířenou působnostíKadaň
(správní obvod)
OkresChomutov
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°22′34″ s. š., 13°16′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel18 165 (2024)[1]
Rozloha65,62 km²[2]
Nadmořská výška300 m n. m.
PSČ432 01
Počet domů1 633 (2021)[3]
Počet částí obce10
Počet k. ú.9
Počet ZSJ31
Kontakt
Adresa městského úřaduMírové náměstí 1
Kadaň
432 01 Kadaň 1
sekretariat@mesto-kadan.cz
StarostaMgr. Jan Losenický (ODS)
Oficiální web: www.mesto-kadan.cz
Kadaň na mapě
Kadaň
Kadaň
Další údaje
Kód obce563102
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Jméno města je odvozeno z osobního jména Kadan ve významu Kadanův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech: in Kadan (1183), Cadain (1186), de Cadan (1277), in Kadano (1292), Cadanum (1352), na Cadany (1431), do Cadanie (1464), za Cadanij (1481), w Cadani (1490), města Kadaně (1615), Kaaden, Kaden, Kadaň, Kadanie nebo Cadana (1787).[4]

Historie

editovat

Nejstarší dějiny

editovat

Existence hradu Wogastisburg spojovaného Augustem Sedláčkem i jinými badateli s hradištěm na Úhošti, nebyla archeologicky doložena.[5]

První písemná zmínka o Kadani pochází z roku 1183. Dne 23. dubna 1186 daroval kníže Bedřich trhovou ves řádu Johanitů a posléze vznikla samostatná kadaňská komenda. Kolem roku 1260 byla Kadaň povýšena na královské město, byl vystavěn královský kadaňský hrad a minoritský klášter s kostelem svatého Michaela.

Pozdní středověk

editovat
 
Náměstí se sloupem Nejsvětější Trojice a kostelem Povýšení svatého Kříže
 
Barbakán Žatecké brány
 
Kadaňský hrad

Kadaň je úzce spojena se zakladatelskou činností Přemysla Otakara II. Ze současné úrovně znalostí lze vyvodit, že hrad v Kadani nechal postavit nebo podstatně rozšířit právě on jako významný opěrný bod královské moci a zemské obrany vedle Ostrova, Loun, Ústí nad Labem a Žatce. Nález základů hradu v Ostrově, datovaného do stejného období, tuto hypotézu do značné míry potvrzuje.[6]

Roku 1362 město i s hradem podlehlo požáru.

Ještě za vlády krále a císaře Karla IV. město znovu rozkvetlo. Karel IV. rozmnožil městská privilegia a znovu je povýšil na královské město. Příjezd Karla IV. do města dodnes kadaňští každoročně, vždy poslední sobotu v srpnu, oslavují jako císařský den.

Za vlády Habsburků

editovat

Roku 1534 byla v Kadani uzavřena kadaňská smlouva mezi českým králem Ferdinandem a vévodou Oldřichem Württemberským.

Na konci 16. století byla v okolí města objevena ložiska zelené hlinky neboli seladonitu. Těžbu hlinky povolil Horní úřad v Jáchymově a vzápětí následoval rychlý rozvoj dolování. Po třicetileté válce těžba upadala, ale k dalšímu rozvoji došlo od poslední třetiny 18. století až do první třetiny 20. století. Tehdy se ve štolách hlubokých 40–70 m těžilo 2 000 – 3 000 centů ročně. Hlinka se pod názvy Kadaňská hlinka nebo Pravá česká hlinka používala zejména k výrobě venkovních nátěrů domů.[7]

V letech 1563 a 1570 jsou ve městě zmiňovány hamr na výrobu plechu a dva hamry na zpracování mědi, z nichž jeden koupila roku 1601 spolu s jezem a náhonem městská rada za 1 300 kop grošů. Později se východně od města se těžil kaolin. Zprávy o jeho výskytu pocházejí ze druhé poloviny 18. století. V letech 1890–1900 byl otevřen starší kaolinový důl a zároveň s ním spuštěna plavírna a úpravna kaolinových materiálů spojená s dolem lanovkou. Od roku 1925 se podnik nazýval Petzold-Döllovy závody. Kadaňský kaolin se nehodil k výrobě porcelánů a byl používán v papírenství nebo k výrobě užitkové keramiky.[8]

Dne 14. října 1742 v boji o klášter františkánů u Kadaně tereziánské vojsko zmařilo Francouzům vyproštění blokované Prahy.[zdroj⁠?!]

Až do první světové války byla Kadaň sídlem c. k. rakousko-uherské armády. Roku 1914 zde byl umístěn I. batalion bukovinské infanterie 42. pluku.

Od roku 1918

editovat

U příležitosti dne voleb do rakouského Národního shromáždění, dne 4. března 1919, demonstrovali kadaňští Němci za právo na sebeurčení a setrvání při Rakousku. Došlo ke střetu se zde umístěnými českými ozbrojenými složkami. Podle sdělení deníku Neue Zürcher Zeitung ze 7. března 1919 bylo v Kadani usmrceno sedmnáct osob, třicet těžce a osmdesát lehce zraněno (jiný zdroj uvádí osmnáct mrtvých, sedmdesát těžce raněných, z nichž dalších šest zemřelo na následky zranění[9]). Mrtví byli pohřbení v čestném hrobě na místním hřbitově. V září 2009 byla na zdi hřbitova umístěna pamětní deska obětí masakru.

Po převratu v roce 1989 byly hroby nově vysvěceny. V současnosti stále nepanuje mezi historiky shoda, proč ke střelbě došlo. Jedna verze uvádí jako viníky německé demonstranty, kteří začali střílet po vojácích. Druhá uvádí jako viníky české vojáky, kteří zahájili palbu do údajně neozbrojených civilistů. Tehdejší vyšetřovací komise konstatovala, že obě dvě strany podávají rozdílné informace a že tedy není možné viníka určit.

Mezi lety 1966 a 1971 byla vybudována Kadaňská přehrada.[9]

Obyvatelstvo

editovat

Počet obyvatel

editovat

Podle sčítání 1921 zde žilo v 724 domech 8 268 obyvatel, z nichž bylo 4189 žen. 7 574 obyvatel se hlásilo k německé národnosti, 469 obyvatel se hlásilo k národnosti československé a 40 k židovské. Žilo zde 7 844 římských katolíků, 165 evangelíků, 21 příslušníků Církve československé husitské a 113 židů.[10] Podle sčítání 1930 zde žilo v 912 domech 8 641 obyvatel. 7 692 k německé národnosti, 672 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 7 844 římských katolíků, 306 evangelíků, 46 příslušníků Církve československé husitské a 116 židů.[11]

Město Kadaň mělo k 1. prosinci 1930 8641 obyvatel, 17. května 1939 již jen 7650 a 22. května 1947 pouze 5062 obyvatel. Na základě Benešova dekretu č. 108 z 25. října 1945 bylo téměř veškeré německé obyvatelstvo Kadaně nuceno opustit své domovy.

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[12][13][14]
Město Kadaň
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 8 262 10 368 11 081 11 999 13 186 12 974 13 480 7 908 10 010 15 624 18 614 17 796 17 579 17 604 17 386
Místní část Kadaň
Obyvatelé 5 255 6 623 7 134 7 781 8 985 8 621 9 098 5 542 7 689 14 875 18 277 17 461 16 975 16 938 16 478
Domy 570 601 643 705 764 773 972 1 022 895 912 967 1 066 1 127 1 379 1 454
Údaje místní části obsahují data zaniklé vsi Bystřice a v roce 1980 také údaje Tušimic.

Struktura populace

editovat
  •  
    Věková struktura obyvatel obce Kadaň roku 2011
  •  
    Rodinný stav obyvatel obce Kadaň roku 2011
  •  
    Vzdělání obyvatel obce Kadaň roku 2011

Městská správa a politika

editovat
 
Kadaňská radnice

Místní části

editovat
  • Kadaň (k. ú. Kadaň a Bystřice u Kadaně) - Bystřice součástí města od roku 1960
  • Brodce (k. ú. Pastviny a Úhošť) - součástí města od roku 1989
  • Kadaňská Jeseň (k. ú. Úhošťany) - součástí města od roku 1989
  • Meziříčí (k. ú. Zásada u Kadaně) - součástí města od roku 1963
  • Nová Víska (k. ú. Prunéřov) - součástí města od roku 1966
  • Pokutice (k. ú. Pokutice) - součástí města od roku 1963
  • Prunéřov (k. ú. Prunéřov) - součástí města od roku 1966
  • Tušimice (k. ú. Tušimice) - součástí města od roku 1972
  • Úhošťany (k. ú. Úhošťany) - součástí města od roku 1989
  • Zásada u Kadaně (k. ú. Zásada u Kadaně) - součástí města od roku 1963

Prunéřov, který se původně táhl dlouze podél cesty, je dnes rozdělen na dvě části. Ty roztíná areál Elektráren Prunéřov a dnes již rekultivovaný prostor po těžbě hnědého uhlí.

Ke Kadani patří také katastrální území již zaniklých vesnic Bystřice a Úhošť.

Městské symboly

editovat

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[15]

Starostové

editovat
  • Ferdinand Traeger (odstoupil 13. listopadu 1918)[16]
  • Eduard Hergl (nástupce Ferdinanda Traegera)[16]

Po roce 1989:

Městské čtvrti a ulice

editovat

Historické čtvrti jsou Staré Město, Špitálské předměstí, Nové Město, Sedlecké předměstí, Zahradní Město (Zahradní vilová čtvrť), Vilová čtvrť – Prunéřovské předměstí a Kaolinka. Nové čtvrti jsou sídliště Budovatelů („A“), Lučany („B“), Slavín („C“), Na Podlesí („D“), sídliště 1. máje („E“), Strážiště a Vinohrady.

Dne 29. února 2008 bylo v Kadani přiděleno přelomové čp. 2000 pro rodinný dům v ulici Vinohrady.[17]

Abecední seznam kadaňských ulic
1. máje • 5. května • Alešova • Borová • Boženy Němcové • Brožíkova • Březinova • Budovatelů • Bystřická • Chomutovská • Čechova • Červeného kříže • Čsl. armády • Dvořákova • Fibichova • Golovinova • Habrová • Havlíčkova • Hřbitovní • Husova • Jana Roháče • Jana Švermy • Javorová • Ječná • Jedlová • Jezerka • Jiráskova • Jitřní • Jungmannova • Katova ulička • Klášterecká • Klášterní schody • Komenského • Koželužská • Kpt. Jaroše • Královský Vrch • Lázeňská • Lipová • Lísková • Löschnerovo náměstí • Luční • Máchova • Mánesova • Mírové náměstí • Na Podlesí • Na Průtahu • Na Příkopě • Na Strážišti • Nad Nemocnicí • Nerudova • Nová Kolonie • Nové nádraží • Obránců míru • Ovesná • Pastýřská studánka • Pionýrů • Pod Sv. Kopečkem • Pokutická • Polní • Poštovní • Prunéřovská • Průmyslová • Příčná • Raisova • Rokelská • Říční • Skalní • Sládkova • Sluneční • Strážiště • Strmá • Studentské náměstí • Sukova • Svatojánská ulička • Školní • T. G. Masaryka • Topolová • Třešňová • Tyršova • U Splitu • U stadionu • V zahrádkách • Václava Havla • Věžní • Vinohrady • Vrchlického • Zahradní • Zeyerova • Žatecká • Želinská • Žitná

Hospodářství

editovat

Elektrárny Tušimice

editovat
Související informace naleznete také v článcích Elektrárna Tušimice I a Elektrárna Tušimice II.

Elektrárna Tušimice I byla v provozu od roku 1964 do roku 1998, kdy byla odstavena. Její 196 metrů vysoký železobetonový komín byl odstřelen 26. listopadu 2005. Poté byly odstraněny i zbytky stavby.

Elektrárna Tušimice II je tepelná elektrárna na hnědé uhlí u Kadaně (patří spolu s elektrárnami Prunéřov I a Prunéřov II do sítě elektráren ČEZ). Do provozu byla uvedena v letech 1973–1974 a má výkon 800 MW. V letech 2007–2010 prošla náročnou rekonstrukcí, při níž došlo k výměně všech základních technologických celků a 300 m vysoký komín elektrárny byl při této rekonstrukci zbořen.

Doprava

editovat

Ve městě se nachází autobusové nádraží a nácestné autobusové zastávky a železniční stanice Kadaň, Kadaň-Prunéřov, Kadaň-Bystřice a Kadaň předměstí. Město obsluhují autobusové linky Dopravy Ústeckého kraje a tři autobusové linky městské hromadné dopravy.[18]

Společnost

editovat

Město Kadaň je držitelem rekordu nejužší ulice v České republice, kterou se stala Katova ulička, vedoucí z Mírového náměstí do ulice Sokolovské a měřící v nejužším místě 66,1 cm a v nejširším 131,5 cm. Kadaň se zapojila do programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a v roce 1995 získala titul Historické město roku.

Muzea a galerie

editovat

Sport

editovat

Ve městě působí hokejový klub SK Kadaň a florbalový klub FBC DDM Kati Kadaň. Tradičně rozvíjenými sporty jsou atletika, pozemní hokej, nohejbal, fotbal i vodní sporty (TJ DNT vodní slalom, TJ VS Kadaň a Kajak klub Kadaň – rychlostní kanoistika).

Pamětihodnosti

editovat
 
Mikulovická brána
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kadani.
Související informace naleznete také v článku Kadaňské mosty.

Významné městské domy

editovat

Zaniklé památky

editovat

Při klášteře minoritů s kostelem svatého Michala stála od roku 1690 Loretánská kaple. Při požáru roku 1786 byla zničena a zanikla.

 
Panorama hlavního městského náměstí

Osobnosti

editovat
 
Socha Josefa II.

Rodáci

editovat

Osoby spojené s městem

editovat

Partnerská města

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 178–179. 
  5. ↑ SMRŽ, Zdeněk. Archeologický výzkum na vrchu Úhošť u Kadaně. Památky, příroda, život. 1983, roč. 15, čís. 4, s. 97–104. 
  6. ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II. Král na rozhraní věků. Praha: NLN – Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 721 s. ISBN 978-80-7422-118-7. S. 210–211, 214, 358, 381–382. 
  7. ↑ DEJMEK, Vladimír. Falešná měď u Kadaně. Památky, příroda, život. 1989, roč. 21., čís. 2, s. 61–63. 
  8. ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 93. 
  9. ↑ a b Kadaňský masakr. Reflex. 2009, čís. 12, s. 62–64. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 246. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 131. 
  12. ↑ Český statistický úřad, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  13. ↑ Český statistický úřad, a kol. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 290.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  14. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Udělené symboly – Kadaň [online]. 2001-10-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b VÍTEK, Vladimír. Rok 1918 na Kadaňsku. Památky, příroda, život. 1978, roč. 10, čís. 4, s. 97. 
  17. ↑ Registr sčítacích obvodů a budov | ČSÚ. apl.czso.cz [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  18. ↑ Archivovaná kopie. www.mesto-kadan.cz [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-06. 
  19. ↑ a b c Partnerská města. www.mesto-kadan.cz [online]. [cit. 2020-09-16]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • HLAVÁČEK, Petr. Kadaňské legendy. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 24 s. 
  • HLAVÁČEK, Petr. Dějiny františkánského kláštera v Kadani. Kadaň: [s.n.], 1998. 
  • HLAVÁČEK, Petr. Františkánský klášter v Kadani. Louny: Adart, 2001. 28 s. ISBN 80-238-7697-X. 
  • HLAVÁČEK, Petr. Svědkové minulosti. Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Kadaň: [s.n.], 2008. 104 s. ISBN 9788090464506. 
  • HLAVÁČEK, Petr. Z dějin židovské komunity v Kadani. Kadaň: Město Kadaň, Adart, 2009. 54 s. ISBN 978-80-902665-8-2. 
  • Minulost a současnost vinařství v Kadani. Příprava vydání Petr Hlaváček. Kadaň: Město Kadaň, 2009. 60 s. ISBN 978-80-904493-0-5. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kadaň&oldid=24202651“