Brodce (Kadaň)

část obce Kadaň v okrese Chomutov

Brodce (německy Prödlas) jsou malá vesnice, část města Kadaň v okrese Chomutov. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Kadaně. V roce 2009 zde bylo evidováno 12 adres.[2]

Brodce
Kaple Božího milosrdenství
Kaple Božího milosrdenství
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKadaň
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel18 (2011)[1]
Katastrální územíPastviny a Úhošť (3,12 km²)
Nadmořská výška395 m n. m.
PSČ432 01
Počet domů9 (2011)[1]
Brodce
Brodce
Další údaje
Kód části obce173258
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brodce leží v katastrálním území Pastviny o rozloze 1,23 km²[3] a Úhošť o rozloze 1,89 km².[4] Katastrální území Pastviny vzniklo oddělením ze staršího katastrálního území, ve kterém ležela zaniklá obec Pastviny.[5]

NázevEditovat

Název vesnice je zdrobnělinou slova brod. V historických listinách se jméno vyskytuje například ve tvarech: Brodecz (1460), in Brodczych (1488), Brodeczno (1593), Prödles (1614), Predles (1654), Prödlas (1787) nebo Brödlas (1846).[6]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1373. Podruhé byly Brodce zmíněny roku 1460, když Otto z Ilburka prodával panství hradu Egerberk Bossovi z Fictumu. Fictumům patřilo až do roku 1557, kdy je koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Lobkovicové statek prodali Linhartu staršímu Štampachovi ze Štampachu, jehož syn se aktivně zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což byl odsouzen ke ztrátě majetku. Zkonfiskované vesnice roku 1623 koupil Kryštof Šimon Thun a připojil je ke kláštereckému panství.[7] U něj vesnice zůstala až do zrušení poddanství.[8]

Podle berní ruly z roku 1654 v Brodcích žilo šest chalupníků a jeden poddaný bez pozemků, který choval jednu krávu a jednu jalovici. Chalupníkům patřilo celkem osm potahů, dvanáct krav a pět jalovic.[7] Jeden z nich pracoval jako švec a jiný provozoval mlýn s jedním kolem. Na polích se pěstovalo žito.[8]

V devatenáctém století bylo hlavním zdrojem obživy obyvatel zemědělství a ve vsi fungovaly dva mlýny. Ve třicátých letech dvacátého století už zde byl pouze jeden mlýn, pila a stoupa na drcení seladonitu, který se pod názvem kadaňská hlinka těžil pod Úhoštěm. Ze služeb byly k dispozici jen trafika a hospoda. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců, ale na jejich místo se přistěhovali noví obyvatelé. Roku 1963 byly v okolí založeny sady hrušní (16 hektarů) a višní (12 hektarů), které v neudržovaném stavu existovaly ještě na konci dvacátého století. V sedmdesátých letech začal počet obyvatel klesat, až se vesnice téměř vylidnila.[8]

Přírodní poměryEditovat

Brodce stojí asi čtyři kilometry jihozápadně od Kadaně v katastrálním území Pastviny s rozlohou 1,23 km². To leží v severní části Doupovských hor v okrsku Jehličenská hornatina. Nejvyšší bod území se nachází na východě, kde hranice dosahuje téměř k vrcholu vrchu Lipová (549 metrů), a nejnižší bod je u Donínského potoka na severním okraji vesnice. Geologické podloží tvoří třetihorní magmatické horniny, z nichž převažují alkalické bazalty a tefrity, ale v jižní části území se vyskytují olivinické bazalty a bazanity. Na nich se vyvinul půdní typ kambizem eutrofní.[9]

Území odvodňuje především Donínský potok a jeho pravostranný přítok Pastvinský potok, ale voda z jižní části odtéká také bezejmenným přítokem Úhošťanského potoka. Oba potoky patří k povodí Ohře.[9]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se celé území nachází v mírně teplé oblasti MT7,[10] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 140–160 a sněhová pokrývka zde leží 60–80 dnů v roce.[11]

Celé katastrální území je součástí rozsáhlé evropsky významné lokality Doupovské hory a stejnojmenné ptačí oblasti.[12] U západní hranice území s vojenským újezdem Hradiště roste v údolí Pastvinského potoka skupina památných stromů tvořená devíti smrky ztepilými a 23 modříny opadavými.[13]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 56 obyvatel (z toho 25 mužů). Všichni byli německé národnosti a členy římskokatolické církve.[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 zde žilo 52 obyvatel, kteří byli s výjimkou jednoho Čecha a čtyř cizinců německé národnosti. Dva lidé byli bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů[16]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 67 67 77 59 58 56 52 25 57 43 18 5 14 16
Domy 12 11 12 12 11 12 11 11 . 11 6 10 4 9

Obecní správaEditovat

Brodce nikdy nebyly samostatnou obcí.[8] Po zrušení poddanství se v roce 1850 staly osadou Pastvin,[8] ale při sčítání lidu v letech 1869–1910 patřily ke Zvoníčkovu. V letech 1921 a 1930 patřily opět k Pastvinám.[17] V souvislosti se zřízením vojenského újezdu Brodce roku 1953 zanikly[7] a část katastrálního území Pastvin byla převedena k okresu Karlovy Vary. Při reformě území správy roku 1960 byla část území s Brodci převedena do okresu Chomutov, a vesnice se stala částí obce Úhošťany. Od 1. ledna 1989 jsou Brodce částí města Kadaň.[8]

PamětihodnostiEditovat

U mostu přes Donínský potok stojí kaple Božího Milosrdenství z roku 1863.[18]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  5. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Pastviny – Weiden, s. 56. 
  6. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 183. 
  7. a b c BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Brodce, s. 22. Dále jen Binterová (1998). 
  8. a b c d e f Binterová (1998), s. 23.
  9. a b CENIA. Katastrální mapy, geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  10. Přírodní poměry – Klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  11. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. 
  12. Doupovské hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  13. Skupina modřínů a smrků v pastvinském údolí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  14. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 249. 
  15. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 134. 
  16. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online. 
  17. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 40. 
  18. Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Brodce, s. 97. 

LiteraturaEditovat

  • BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Brodce, s. 22–23. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Brodce, s. 97. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat