Višeň obecná

druh rostliny

Višeň obecná nebo pouze višeň (Prunus cerasus) je ovocný strom z čeledi růžovitých (Rosaceae).

Jak číst taxoboxVišeň obecná
alternativní popis obrázku chybí
Višeň obecná
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodslivoň (Prunus)
Binomické jméno
Prunus cerasus
Linné, 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Višeň obecná dorůstá výšky okolo 10 m. Koruna stromu je kuželovitá až kulovitá. Větvičky jsou na konci převislé; listy jsou střídavé, lesklé a jemně vejčité, vypadají skoro stejně jako u třešně. Bílé květy rostou ve svazcích. Plody jsou tmavočervené peckovice. Kvete začátkem května.

Višně, které se nejčastěji pěstují, jsou děleny do čtyř hlavních skupin:[1]

  • amarelky – jsou světle zbarvené višně, lehce zploštělé, mají bezbarvou šťávu. Jejich chuť je nakyslá až kyselá
  • kyselky – jsou tmavě zbarvené višně srdcovitého nebo sférického tvaru. Mají tmavou šťávu a jejich chuť je většinou kyselá až natrpklá. Kvůli chuti jsou vhodné spíše na zpracování v kuchyni. Hlavní odrůdou je Morela Pozdní.
  • skleněnky (skleňovky) – jsou světle zbarvené višně, chuť navinulá nebo nasládlá.
  • sladkovišně - jsou tmavé višně, s barvící šťávou. Jejich chuť je navinule sladká.

Areál rozšíření editovat

 
Květy
 
Včela opylující květ višně
 
Kvetoucí višeň
 
Zralé plody višně
 
Ilustrace květů a plodů višně obecné

Původní oblast výskytu višně obecné byla v jihovýchodní Evropě, západní Asii a severní Indii. Pěstováním se rozšířila do celého světa. Roste v mírném podnebném pásu.

Pěstování editovat

Lokalita editovat

Výběr správného místa pro sad je velmi důležitý, protože žádné jiné ovoce (mimo višní) není tak náchylné k poškození mrazem nebo studenými dešti během kvetení. Ideální místo je ve vyšší nadmořské výšce, kde je dobré proudění vzduchu v propustných půdách. Takové místo může snížit nebezpečí úrazu pozdních jarních mrazů a také snižuje napadení moniliózou. Pokud má pěstitel na výběr stejně žádoucí pozemky svažující se v různých směrech, měla by být upřednostněn severní svah. Blízkost velkých vodních ploch také snižuje nebezpečí pozdních mrazů.[1]

Množení editovat

Obvyklý způsob šíření višní je očkování. Jednoleté podnože jsou vysazeny a následující léto očkovány. Ve školce je založena korunka s terminálem, ačkoliv lze višně úspěšně pěstovat i s dutou korunou.[1]

Půda editovat

Když stromy přicházejí do plodnosti, je zpravidla vhodné udržovat sad dobrou kultivací, v některých případech je výhodné zasít jetel a nechat jej dvě nebo tři sezony, a to zejména v případě, že stromy ještě hodně rostou. Je bezpečné říci, že je vhodné pěstování v písčitých půdách. Je velmi důležité, aby kultivace půdy byla zahájena co nejdříve na jaře, aby se udržel co největší díl vlhkosti v půdě.[1]

Řez editovat

Ve srovnání s většinou ostatních stromů postačí slabší řez, a to zejména po prvních dvou nebo třech letech. Může být však někdy nezbytné omezit růst na polovinu každý rok, než strom začne plodit. Pokud se tak stane, že musí být řez prováděn uváženě, protože je hlubokým řezem vyvolán růst. Poté, co stromy dosáhnou vrcholu plodnosti, je třeba řez omezit na nezbytné zásahy jako je odstranění napadených nebo zakracování převislých větví.

Hnojení editovat

Otázka vhodnosti hnojení višňových sadů do značné míry závisí na místních podmínkách. Obecně však platí, že jeteloviny mohou být pěstovány jako meziplodiny a na jaře použity jako zelené hnojení. Pak bude malá potřeba aplikovat dusíkatá hnojiva. Uvádí se, že někteří pěstitelé používají fosfátová hnojiva, a to zejména ve formě citrofosfátu.[1]

Sklizeň editovat

Organizace sklizně může být vážný problém, protože ovoce zraje velmi rychle a musí být rychle sklizeno, nebo se bude kazit. Z tohoto důvodu by měl pěstitel zasadit velký višňový sad tam, kde si je jistý, že může zajistit dostatek sběračů v termínu sklizně.[1]

Využití editovat

Plody se zpracovávají na kompoty, džemy, šťávy a používají se jako přísada do ovocných koláčů.

V Maďarsku se z plodů višní dělá studená polévka hideg meggyleves.

Višňové dřevo se zpracovává v nábytkářském průmyslu.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Čerešňa višňová na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d e f INTERNATIONAL LIBRARY OF TECHNOLOGY. Fruit-culture, volume 1. [online]. Scranton, Pa., International Textbook Co., 1912 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura editovat

  • ŘÍHA, Jan. České ovoce: Díl II. Třešně, višně, slívy a švestky. Praha: Ovocnický spolek pro království České, 1915. 251 s. Dostupné online. - kapitola Třešně a višně, s. 1–116. 
  • VOLÁK, Jan, STODOLA, Jiří a SEVERA, František. Veľká kniha liečivých rastlín. Překlad Ľubica Krajčovičová. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1983. 319 stran.

Externí odkazy editovat