Římskokatolická farnost Úhošťany
Římskokatolická farnost Úhošťany (latinsky Atschavia[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Úhošťanech a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.
| Římskokatolická farnost Úhošťany | |
|---|---|
 Sousoší Panny Marie Immaculaty v Úhošťanech | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost Úhošťany | |
| Území farnosti | |
| Brodce • Dlouhý Luh • Úhošť • Úhošťany • Zvoníčkov | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | (platná do 31. prosince 2012) Římskokatolická farnost Úhošťany Kadaň čp. 1 432 01 Úhošťany Adresa nástupnické farnosti: Římskokatolická farnost-děkanství Kadaň Mírové náměstí 84 432 01 Kadaň |
| Souřadnice | 50°21′16,2″ s. š., 13°15′31,32″ v. d. |
| Webové stránky | www |
| farnost.kadan@dltm.cz | |
| IČO | 61345407 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k září 2019 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie farnosti
editovatTzv. stará farnost existovala již před rokem 1400. Matriky jsou vedeny od roku 1608.[2] Koncem šestnáctého století se úhošťanská farnost stala protestantskou a byla u ní zřízena škola. Katolický farář byl do farnosti dosazen roku 1621 a do obvodu jeho působnosti patřily vsi Jindřichov, Lestkov, Malá Lesná, Ostré, Radnice, Rašovice a Velká Lesná.[3] Roku 1789 byly z farnosti vyčleněny vsi Rašovice, Lestkov, Suchý Důl, Meziříčí a Zásada a vznikla z nich lokálie povýšená roku 1852 na farnost Rašovice.[4] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást kadaňského farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti – děkanství Kadaň.
Duchovní správcové vedoucí farnost
editovatZačátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- 1677 Thomas Aegidius Fabricius von Lilienberg
- 1721 Joannes Martinus Wanckelmann
- 1765 Joannes Leoppoldus Förter
- 1774 Max. Pannosch, † 25. 12. 1804
- 1786 Ioann. Kinzel, † 19. 12. 1801
- 1801 Josef Kirchsleiter, n. 20. 3. 1765 Kaaden, o. 22. 7. 1791
- 1805 Sigism. Förster, n. 26. 3. 1751 Kaaden, o. 2. 3. 1776
- 1825 Josef Fischer, n. 18. 8. 1785 Kaaden, o. 30. 8. 1808, † 2. 3. 1830
- 1831 Caj. Haan, n. 26. 4. 1792 Kaaden, o. 15. 8. 1815, † 8. 6. 1872
- 1838-1843 Robert Anton Pöpl, OFM, kaplan?
- 1872 Franc. Hahnl, n. 18. 12. 1815 Wikletitz, o. 29. 7. 1841, † 6. 6. 1898
- 1894 Anton Löschner, n. 5. 7. 1851 Kaaden, o. 17. 7. 1874
- 1. 5. 1905 Wenc. Rödl, n. 25. 10. 1868 Grün, o. 17. 7. 1892, † 15. 2. 1946
- 16. 2. 1946 Rudolf Sitte
- 1950 František Štikar, OFM
- 30. 12. 1953 Imrich Mihelko
- 1. 8. 1960 Miroslav Kubík
- 1. 10. 1970 Jan Kozár
- 1. 7. 1986 Miroslav Maňásek SDB
- 1. 7. 1990 Jiří Kabát, CSsR
- 1. 2. 1991 Jozef Piroh
- 1. 5. 1993 Petr Kubíček
- 1. 1. 1994 Tomáš Pirný
- 1. 3. 1996 Richard Madej
- 15. 11. 1997 – 31. 12. 2012 Josef Čermák, admin. exc. z Kadaně[5]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti
editovatDo farnosti náleželo území obcí:[2]
Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti
editovat| Fotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | Číslo kulturní památky | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kostel | |||||||
| 1. | 
|
Kostel sv. Havla | Úhošťany | bližší informace o bohoslužbách | 50°21′16″ s. š., 13°15′31″ v. d. | do 31. prosince 2012 farní kostel, poté filiální kostel[2][9] farnosti děkanství Kadaň | 37099/5-804 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q19602292) |
| Kaple | |||||||
| 2. | 
|
Kaple Božího milosrdenství | Brodce | bližší informace o bohoslužbách | 50°21′3″ s. š., 13°13′49″ v. d. | kaple[10] | — |
| Zaniklé sakrální stavby | |||||||
| 3. | Kaple sv. Jana a Pavla | Dlouhý Luh | nelze sloužit | 50°19′41″ s. š., 13°13′32″ v. d. | zbořená kaple[11] | — | |
| Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice | |||||||
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Galerie sakrálních pamětihodností ve farnosti
editovat-
Boží muka v Úhošťanech
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404. Dále jen Macek (1997).
- ↑ a b c Macek (1997), s. 198–199.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Úhošťany, s. 8.
- ↑ VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Rašovice, s. 225.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019.
- ↑ BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Dlouhý Luh (Langenau) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Úhošť (Burberg) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Zvoníčkov (Männelsdorf) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Havla, Úhošťany [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple Božího milosrdenství, Brodce [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple sv. Jana a Pavla, Kat. území: Žďár u Hradiště [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
