Dlouhý Luh

zaniklá vesnice v okrese Karlovy Vary

Dlouhý Luh (německy Langenau) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Nacházela se v Doupovských horách asi šest kilometrů jihozápadně od Kadaně v nadmořské výšce 630 metrů. Na jejím okraji pramení Úhošťanský potok.[1]

Dlouhý Luh
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Lokalita
Obec Vojenský újezd Hradiště
Okres Karlovy Vary
Katastrální území Žďár u Hradiště (74,7 km²)
Zeměpisné souřadnice
Dlouhý Luh
Dlouhý Luh
Zaniklé obce.cz 9
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název vesnice Luh je staročeským označením pro les, háj nebo lesní palouk. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Dluhy Luh (1541), Langenaw (1654), Langenau (1787 a 1846).[2]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1541. Podruhé je ves uvedena v urbáři panství hradu Egerberk z roku 1572. Podle něj v ní stála rychta a devět usedlostí, jejichž obyvatelé hospodařili na pozemcích s rozlohou 120 hektarů. Během stavovského povstání v letech 1618–1620 vesnice patřila nejspíše Štampachům ze Štampachu, ale v konfiskačních protokolech nebyla uvedena. Objevila se až v soupisu kláštereckého panství, které Kryštof Šimon Thun roku 1623 založil ze zabavených majetků. Podle berní ruly z roku 1654 v Dlouhém Luhu žilo šest sedláků, tři chalupníci a pět poddaných bez pozemků. Na kamenitých polích se v té době pěstovalo žito, ale hlavním zdrojem obživy obyvatel byl chov dobytka.[3]

Johann Gottfried Sommer ve svém díle z roku 1846 zaznamenal v Dlouhém Luhu 22 domů se 115 obyvateli. Charakteristika vsi z roku 1863 uvádí kapli svatého Jana a svatého Pavla, devatenáct zemědělců a malý hospodářský dvůr příslušný ke kláštereckému zámku. Na polích se kromě žita pěstovaly také brambory, hrách, čočka a pícniny. Největší podíl zemědělské půdy stále tvořily louky.[3]

Roku 1850 se vesnice stala obcí, ale při sčítání lidu v roce 1869 už patřila jako osada ke Zvoníčkovu, u kterého zůstala až do svého zániku. Ze služeb ve vsi byla v  roce 1914 jen hospoda a trafika.[3] Dlouhý Luh zanikl vysídlením roku 1954 v důsledku zřízení vojenského újezdu.[4] Jeho katastrální území, které v roce 1930 měřilo 264 hektarů, bylo rozděleno, přičemž část připadla k vojenskému prostoru a zbytek ke Zvoníčkovu.[3]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 115 obyvatel (z toho 62 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci a 112 Němců. Kromě jednoho žida patřili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 120 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 149 114 123 132 122 115 120 .
Domy 22 26 26 26 25 24 23 17

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. 
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 688–689. 
  3. a b c d BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Dlouhý Luh, s. 24–25. Dále jen Binterová (1998). 
  4. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Dlouhý Luh – Langenau, s. 15. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Dlouhý Luh, s. 24–25. 
  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Dlouhý Luh – Langenau, s. 15. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat