Otevřít hlavní menu

Radnice (vojenský újezd Hradiště)

zaniklá vesnice v okrese Karlovy Vary

Radnice (německy Redenitz) je zaniklá obec, která stávala na břehu Donínského potoka (též Radnický, Brodecký či Litoltovský potok) v nadmořské výšce 505 m, v části Doupovských hor zvané Litoltovské vrchy, asi 6,5 km na jihozápad od Kadaně, ve vojenském újezdu Hradiště. Katastr zabíral území o rozloze 3,61 km².

Radnice
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Zeměpisné souřadnice
Radnice
Radnice
Zaniklé obce.cz 79
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název vesnice je odvozen z osobního jména Raden ve významu ves lidí Radnových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Rednitz (1295), Radnycz (1352), Rednicz (1384), Bednycz (1385), Radnicz (1460), Radnicze (1593), Redenitz (1654, 1787 a 1846).[1]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295, kdy je zmiňován jistý Peregrinud de Rednicz. Z tohoto predikátu se dá usuzovat, že v obci stálo panské sídlo, jehož podoba a poloha však nejsou známy. Od 14. století tvořila součást panství hradu Egerberk. Pravděpodobně někdy mezi lety 12611384 byl vystavěn místní kostel, kam vrchnost dosazoval kněze. Fara se pak nacházela v Okounově. Po Bílé hoře přešlo panství z rukou pánů ze Štampachu do vlastnictví Thunů, resp. hraběte Kryštofa Šimona z Thunu a ten jej připojil ke Kláštereckému panství. Za třicetileté války byla vesnice značně poškozena a v berní rule k roku 1654 jsou zde uváděni 4 sedláci, 8 chalupníků a 5 poddaných. Brzy po válce však obec dočkala obnovy. Roku 1758 byl obci přidělen vlastní farář a v letech 17661767 proběhla přestavba kostela v duchu rokoka.

V roce 1787 uvádí Jaroslav Schaller ve své topografii v obci 35 domů, v roce 1846 pak Johann Gottfried Sommer 38 domů v nichž žilo 205 obyvatel. Dále zde také zmiňuje mlýn a hospodu. Roku 1850 se Radnice odtrhla z kláštereckého panství a stala se samostatnou obcí, k níž byly roku 1868 připojeny osady Hůrka, Jindřichov a Ostré. Už na počátku 19. století se dočkala vlastní školy, kterou navštěvovaly také děti z Donína, Hůrky, Jindřichova, Malé Lesné, Ostrého a Pastvin. Nejbližší železniční zastávky se nacházely v Želině a Klášterci nad Ohří.

Podle údajů z roku 1914 zde žilo v 54 domech 291 obyvatel. Stálo zde sedm usedlostí, mlýn, sýrárna, dva hostince, dva obchody, trafika, banka, pošta, četnická stanice. Dne 1. ledna 1920 byla do obce zavedena elektřina. Do roku 1930 poklesl počet obyvatel na 264, přičemž pouze osm jich bylo české národnosti.

Po roce 1945 se ani Radnici nevyhnul nucený odchod Němců a následně obec nebyla dosídlena. K roku 1947 se zde uvádí 115 obyvatel. V této době také vyhořel kostel, který se ještě v padesátých letech 20. století dočkal zastřešení. K 15. květnu 1954 bylo rozhodnuto o zřízení vojenského újezdu Hradiště a tím spojeného vystěhování a následného zboření obce. Kostel svatého Jakuba stál až do šedesátých let dvacátého století, kdy byl rovněž zbořen.

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 283 obyvatel (z toho 143 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 278 Němců a tři cizinci. Kromě tří evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[2] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 264 obyvatel: osm Čechoslováků, 254 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a jednoho cizince. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člena sčítáním nezjišťované církve se hlásili k římskokatolické církvi.[3]

Vývoj počtu obyvatel a domů[4]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 234 256 280 291 270 283 264 113
Domy 39 46 51 51 53 50 52 52

Části obceEditovat

PamětihodnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 522. 
  2. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  5. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Jakuba Většího, Kat. území: Žďár u Hradiště [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat