Jindřichov (vojenský újezd Hradiště)
Jindřichov (německy Heinersdorf) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách asi 7,5 kilometru jihozápadně od Kadaně v nadmořské výšce okolo 570 metrů.[1]
| Jindřichov | |
|---|---|
,_historick%C3%A1_ortofotomapa_(50._l%C3%A9ta).jpg) Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′28″ s. š., 13°12′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Žďár u Hradiště (74,7 km²) |
  Jindřichov | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 29 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Název vesnice je odvozen ze středněhornoněmeckého jména Heinrich (Heimrich, kde slovo heim znamená dům). V historických pramenech se objevuje ve tvarech: henezdorf (1460), in henrychsdorffie (1488), Henrychsdorff (1593), Heinersdorf, Hannersdorf nebo Heinrichsdorf (1787), Hainersdorf (1846) a Heinersdorf (1854).[2]
Historie editovat
První písemná zmínka o Jindřichově je z roku 1460, kdy byla vesnice uvedena v popisu panství hradu Egerberk, u něhož zůstala až do pobělohorských konfiskací. V roce 1623 vesnici koupil Kryštof Šimon Thun a připojil ji ke kláštereckému panství. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo pět sedláků, šest chalupníků, jeden zahradník a jeden poddaný bez pozemků. Domy ve vesnici byly ve špatném stavu, obyvatelé pěstovali žito pro vlastní potřebu, ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka a prodej dřeva v hutích nebo v Kadani.[3]
Počet domů v Jindřichově vzrostl mezi lety 1787 a 1846 z 15 na třicet. Bydlelo v nich 192 obyvatel a ke vsi patřil také mlýn. V roce 1863 je uváděn malý panský dvůr a další 34 zemědělců, kteří na polích pěstovali brambory, pícniny a malé množství hrachu. Větší význam měly louky a pastviny.[3]
Po zrušení patrimoniální správy se Jindřichov stal v roce 1850 obcí, ale roku 1869 už byl osadou Radnice, kde bylo také sídlo farnosti, pošta a škola. Na návsi stála u rybníka kaple Panny Marie Pomocné. Ze služeb byly v roce 1914 k dispozici obchod a dvě hospody. Část lidí pracovala také v blízkém kamenolomu. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců, ale vyprázdněnou vesnici se podařilo částečně dosídlit: v roce 1947 měla 68 obyvatel. Jindřichov zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu. Úředně byla vesnice zrušena k 15. květnu 1954.[3]
Přírodní poměry editovat
Jindřichov stával v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi 2,5 kilometru severozápadně od Kojetína. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 570 metrů v údolí sevřeném vrchy Plešivec (661 metrů), Na Skalce (699 metrů) a U Dubiny (758 metrů). Oblast leží v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní.[5] Okolo místa, kde vesnice stávala, protéká Jindřichovský potok,[3] který se dále na sever vlévá do Donínského potoka.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Jindřichov nacházel v chladné oblasti CH7,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[6]
Obyvatelstvo editovat
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 174 obyvatel (z toho 87 mužů), kteří byli kromě jednoho cizince německé národnosti. Až na šest evangelíků byli členy římskokatolické církve.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 134 obyvatel německé národnosti, kteří se s výjimkou jednoho evangelíka hlásili k římskokatolické církvi.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 186 | 193 | 185 | 170 | 180 | 185 | 154 | 54 |
| Domy | 29 | 31 | 31 | 35 | 36 | 36 | 33 | 33 |
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-03]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 153, 155.
- ↑ a b c d BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Jindřichov, s. 74–75.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-11]. Dostupné online.
- ↑ a b CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-11]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
Literatura editovat
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Jindřichov – Heinrichsdorf, s. 33.