Bystřice (Kadaň)
Bystřice (německy Witstritz) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála dva kilometry severně od Kadaně, ke které v době svého zániku jako místní část patřila. Zanikla v roce 1980 v souvislosti s budováním výsypek v prostoru hnědouhelného lomu Nástup – Tušimice.[2] Existuje také katastrální území Bystřice u Kadaně s rozlohou 1,35 km².[3]
| Bystřice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Kadaň |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°23′37″ s. š., 13°16′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bystřice u Kadaně (1,35 km²) |
| Nadmořská výška | 305 m n. m. |
  Bystřice | |
| Další údaje | |
| Kód k. ú. | 661899 |
| Zaniklé obce.cz | 5 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatNázev vesnice vznikl přeměnou přídavného jména bystrá na podstatné jméno. V historických listinách se jméno objevuje například ve tvarech: Bystrzicz (1352), Bistricz (1369), Bistrzycz (1385), Wistricz (1482), Wistržiczy (1608), Bystřice (1615), Wysteritz (1628) nebo Wistricz a Bystržicze (1787).[4]
Historie
editovatBystřice existovala už ve dvanáctém století, ale první písemná zmínka o ní pochází až z roku 1283, kdy ji valdsaský klášter přenechal klášteru v Grünhainu. Ten potom z Bystřice spravoval svůj majetek v Čechách.[5] Jádrem vesnice byl románský kostel Narození Panny Marie, u kterého stával dvorec.[6]
Dějiny v dalších stoletích jsou nejasné. Grünhainský klášter vesnici vlastnil téměř do poloviny šestnáctého století, ale král Václav IV. ji roku 1415 věnoval Vlaškovi z Kladna. V roce 1454 byla vesnice součástí hasištejnského panství pánů z Lobkovic. Stávala v ní tvrz, kterou tehdy Lobkovicové prodali jakémusi poddanému.[5] Grünhainský klášter se o vesnici soudil až do svého zániku v roce 1536, kdy jeho majetek připadl koruně. Roku 1557 Bystřici od panovníka získal do zástavy Albrecht Šlik a po něm v roce 1552 Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Majitelkou tvrze se v roce 1580 stala Marie Anna Doupovcová z Údrče.[5]
Císař Rudolf II. vesnici v roce 1608 prodal Linhartovi ze Štampachu. Jeho synové Jan Jindřich, Matyáš mladší a Linhart mladší, se zúčastnili stavovského povstání v letech 1618–1620, za což jim byl zkonfiskován majetek. Roku 1624 Bystřici koupil Jaroslav Bořita z Martinic a připojil ji ke svému spojenému panství Ahníkov – Prunéřov. Vesnice u panství zůstala do zrušení poddanství a pozdější velkostatek až do roku 1945.[5]
Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žili dva sedláci, dvanáct chalupníků a jeden člověk bez pozemků. Sedlákům patřilo celkem dvanáct potahů, pět krav, pět jalovic, patnáct ovcí a devatenáct prasat. Chalupníci měli dohromady osm potahů, sedmnáct krav, 23 jalovic, třicet ovcí a 21 prasat. Hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka a pěstování pšenice nebo žita. Tereziánský katastr z roku 1748 ve vesnici uvádí dva rybníky a mlýn se dvěma koly na stálé vodě. Řemeslo zde tehdy provozoval ještě krejčí a zedník.[6]
Velký poplužní dvůr byl i s tvrzí zbořen v polovině devatenáctého století a část jeho plochy byla použita k vybudování návsi, kterou vesnice do té doby neměla. Obec měla dvoutřídní školu a na okraji vesnice fungovala cihelna.[6]
Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců, ale místo nich se přistěhovali lidé z Čech. Přesto počet obyvatel poklesl asi na polovinu předválečného počtu. Na začátku padesátých let dvacátého století bylo v Bystřici založeno jednotné zemědělské družstvo, ale o deset let později bylo začleněno do státního statku. V dalších desetiletích se rozšiřovala těžba uhlí v Lomu Nástup a na místě vesnice vznikla výsypka.[6]
Vesnici přibližně na jejím původním místě připomíná pomístní jméno uváděné na Základních mapách ČR.[7] V roce 2019 byla též vybudovaná železniční zastávka Kadaň-Bystřice na železniční trati 132 ležící severozápadně od bývalé vesnice již v katastrálním území Kadaň.[8]
Přírodní poměry
editovatVesnice stávala na rozhraní Doupovských hor a Mostecké pánve na severním úpatí Bystřického kopce[9] v nadmořské výšce 305 metrů.[6] Západním okrajem vesnice protékal Prunéřovský potok.[9]
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 353 obyvatel (z toho 166 mužů), z nichž bylo dvanáct Čechoslováků, 335 Němců a šest cizinců. Kromě osmi evangelíků a dvou lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 457 obyvatel: šestnáct Čechoslováků, 439 Němců a dva cizince. Kromě římskokatolické většiny zde žilo sedm evangelíků, jeden člen církve československé, jeden příslušník nezjišťovaných církví a třicet lidí bez vyznání.[11]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 203 | 291 | 245 | 323 | 370 | 353 | 457 | 233 | 272 | 18 | ||||
| Domy | 32 | 41 | 42 | 45 | 48 | 49 | 60 | 60 | . | 5 | ||||
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech Kadaně. | ||||||||||||||
Obecní správa
editovatPo zrušení poddanství se Bystřice roku 1850 stala samostatnou obcí[6] v okrese Kadaň. Při sčítání lidu roku 1869 byla vesnice uvedena jako osada Prunéřova, ale při dalších sčítáních byla znovu obcí. Při územní reorganizaci v roce 1960 byla připojena jako část obce ke Kadani. Dne 1. dubna 1980 vesnice úředně zanikla.[13]
Pamětihodnosti
editovatVe vesnici stával původně pozdně gotický kostel Narození Panny Marie z počátku šestnáctého století. Byl několikrát upravován a na jaře roku 1968 zbořen.[14] Nad hospodářským dvorem stála raně barokní socha svatého Jana Nepomuckého z konce sedmnáctého století.[15] Boží muka z Bystřice byla přesunuta před kostel ve Strupčicích.[16] Bystřická tvrz stávala až do poloviny devatenáctého století jižně od kostela. Poté byla zbořena a na jejím místě vyrostla novogotická správní budova hospodářského dvora.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2024-03-17].
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 43. ISSN 0231-5076.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Bystřice u Kadaně [online]. 2013-01-01, rev. 2013-05-29 [cit. 2015-05-08]. Dostupné v archivu.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 232–233.
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Bystřice – tvrz, s. 68.
- ↑ a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl II. V povodí Lužického a Prunéřovského potoka. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1996. 44 s. Kapitola Bystřice, s. 6–8.
- ↑ Základní mapy ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Nádraží v Kadani je po modernizaci opět v provozu. Ohře Media [online]. 2019-10-12 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, topografické mapy a II. vojenské mapování [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131.
- ↑ Federální statistický úřad. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 53. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Kostel Narození Panny Marie [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-03]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bystřice, s. 157–158.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Bystřice [online]. Zaniklé obce a objekty po roce 1945, 2005-04-15 [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.
