Kostel Narození Panny Marie (Bystřice)
Římskokatolický kostel Narození Panny Marie stával na výrazném ostrohu[1] nad zaniklou vesnicí Bystřice v okrese Chomutov. Býval filiálním kostelem ve farnosti Prunéřov.[2]
| Kostel Narození Panny Marie v Bystřici | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Kadaň |
| Lokalita | Bystřice |
| Souřadnice | 50°23′35,18″ s. š., 13°16′54,63″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Kadaň |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | narození Panny Marie |
| Zánik | 1968 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | počátek 16. století |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Nejstarší bystřický kostel byl postaven snad už v románském slohu. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1352, kdy platil šest grošů papežského desátku, což z něj činilo nejchudší kostel kadaňského děkanství.[3] Gotický kostel v Bystřici pocházel z první poloviny čtrnáctého století. Nejspíše roku 1421 byl poškozen a ve druhé polovině patnáctého století kadaňští měšťané přispívali na jeho obnovu.[4] Okolo roku 1510 byl rozšířen o pozdně gotický presbytář. V poslední čtvrtině šestnáctého století byla loď přestavěna v renesančním slohu a přistavěna věž. V letech 1711–1713 proběhla barokní přestavba, ale výzdobu hlavního oltáře dokončoval chomutovský malíř Fehrer ještě roku 1722.[4]
Roku 1967 již bylo rozhodnuto o zboření vesnice včetně kostela v důsledku rozšiřování výsypky Lomu Nástup. Restaurátoři však v kostele nalezli nástěnné malby, a žádali o možnost jejich podrobnějšího průzkumu. Kostel byl přesto na jaře roku 1968 zbořen, aniž by k němu dostali příležitost.[4]
Stavební podoba editovat
Jednolodní kostel měl obdélný půdorys a nečleněné vnější stěny s obdélnými, hrotitě zakončenými okny. Na východní straně ho uzavíral polygonální presbytář s opěráky a hrotitými okny. Hlavní vstup se nacházel v západním průčelí zdobeném štítem, nad kterým se zdvihal sanktusník. Do lodi se také vstupovalo pozdně gotickým profilovaným portálem v severní zdi. Loď od presbytáře odděloval vítězný oblouk profilovaný výžlabky.[1] Loď byla vyzdobena barokními štukaturami a presbytář byl zaklenutý žebrovou hvězdovou klenbou.[5]
Zařízení editovat
Většina zařízení byla barokního původu. Na bíle natřeném hlavním oltáři stála pozdně gotická Pieta z poloviny patnáctého století. K vybavení dále patřila dřevěná pozdně gotická křtitelnice z počátku šestnáctého století a dřevěný pozdně gotický krucifix z doby okolo roku 1520 (snad od Ulricha Creutze).[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Kostel Narození Panny Marie [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-05]. Dostupné online.
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 159.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl II. V povodí Lužického a Prunéřovského potoka. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1996. 44 s. Kapitola Bystřice, s. 6–7.
- ↑ a b c LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 6.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bystřice, s. 157–158.
Literatura editovat
- Kolektiv autorů. Zničené kostely severních Čech 1945–1989 = Vernichtete Kirchen Nordböhmens 1945–1989. 1. vyd. Úštěk: Společnost pro obnovu památek Úštěcka, 2011. 56 s. ISBN 978-80-260-1402-7. Kapitola Bystřice : Filiální kostel Narození Panny Marie (farnost Prunéřov). (česky, německy)