Jan Rudolf Czernin z Chudenic

rakouský šlechtic, hrabě Černín z Chudenic

Jan Rudolf Czernin z Chudenic (9. června 1757 Vídeň23. dubna 1845 Vídeň) pocházel z českého šlechtického rodu Černínů z Chudenic.

Jan Rudolf Černín z Chudenic
Jan Rudolf Czernin z Chudenic (1757–1845).jpg

3. vladař domu hradeckého a chudenického a nejvyšší dědičný číšník Českého království
Ve funkci:
30. leden 1777 – 23. duben 1845
Předchůdce Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic
Nástupce Evžen I. Karel Czernin z Chudenic

Nejvyšší komorník císařského dvora
Ve funkci:
1824 – 23. duben 1845
Panovník František I., Ferdinand I.
Předchůdce Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna
Nástupce Mořic Jan z Dietrichstein-Proskau-Leslie

Prezident císařské Akademie výtvarných umění ve Vídni
Ve funkci:
1823 – 1827
Panovník František I.

Císařský tajný rada

Narození 9. června 1757
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 23. dubna 1845 (ve věku 87 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení kostel sv. Jakuba v Jindřichově Hradci
Choť Marie Terezie ze Schönborn-Heussenstammu
Rodiče Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic (1726–1777) a Gundakara Antonie Colloredová (1728–1757)
Děti Eugen Karel Czernin z Chudenic
Příbuzní nevlastní bratr: Wolfgang Maria Černín z Chudenic (1766–1813)
sestra: Marie Gabriela, provd. Trauttmansdorffová a později Rottenhanová (1747–1807)
sestra: Marie Josefa, provd. Ugartová (1748–1811)
sestra: Marie Antonie, provd. Lützowová (1750–1801)
nevlastní bratr: Petr Jan Nepomuk Czernin (1769–1796)
nevlastní sestra: Maria Karolina, provd. Thyfibiartová (1772–1842)
nevlastní sestra: Marie Františka Czerninová (1775–1847)
vnuk: Jaromír Czernin z Chudenic (1818–1908)
vnuk: Heřman Zdenko Czernin z Chudenic (1819–1892)
vnuk: Rudolf Czernin z Chudenic (1821–1873)
vnuk: Humbert Czernin z Chudenic (1827–1910)
vnučka: Marie Terezie, provd. Pejasevichová de Veröcze (1829–1916)
vnučka: Karolína Czerninová z Chudenic (1830–1852)
strýc: Jeroným Colloredo-Waldsee (1732–1812)
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1823 rakouský Řád zlatého rouna (č. 895)
Commons Jan Rudolf Czernin z Chudenic (1757–1845)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Studoval práva v Salzburgu, pobýval tam na dvoře svého strýce arcibiskupa Hieronyma hraběte Colloredo (1732–1812). Miloval vědu, výtvarné umění a hudbu. Osobně se znal s o rok starším Wolfgangem Amadeem Mozartem a bratry Josephem a Michaelem Haydnem. Po ukončení studia podnikl kavalírskou cestu po Evropě. Navštívil mimo jiné německé země, Holandsko, rakouského Nizozemí, Francii a Itálii. Od roku 1823 do roku 1827 byl prezidentem císařské Akademie výtvarných umění ve Vídni. V letech 1824 až 1845 zastával úřad nejvyššího komorníka, z tohoto titulu mu podléhal císařský kabinet přírodnin a umělecké sbírky, pod jeho režii spadal i Burgtheater (dvorní divadlo). Na zámku Jemčina provozoval známé štvanice za účasti známých představitelů české a rakouské šlechty.[1] Od roku 1823 byl nositelem řádu zlatého rouna. Nedaleko starého zámku v Chudenicích nechal postavit jednopatrovou lázeňskou budovu. Založil a podporoval mnoho škol.

Jan Rudolf zemřel v 87 letech. Jeho ostatky byly převezeny z Vídně do czerninské hrobky v kostele sv. Jakuba v Jindřichově Hradci.

RodinaEditovat

Dne 15. října 1781 se ve Vídni oženil s Marií Terezií, hraběnkou Schönborn-Heussenstamm.

MajetekEditovat

V roce 1800 zakoupil palác na Wallnerstrasse ve Vídni, původně sídlo císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. U zámku Krásný dvůr na místě bažantnice u Leskovského potoka založil v letech 1781/1783–1793 anglický park. V parku byly vybudovány Gotický templ, voliéra, Panův templ, umělý vodopád, Gloriet nad Velkým rybníkem, Čínský pavilon, Holandský statek a Letohrádek, po návštěvě Johanna Wolfganga von Goethe přejmenovaný na Goethův pavilon, a v neposlední řadě obelisk vybudovaný v roce 1797 na paměť rakouského vítězství nad Francouzi u Ambergu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Archivovaná kopie. www.zamek-jindrichuvhradec.eu [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-19. 

LiteraturaEditovat

  • [1] Jan Rudolf Czernin z Chudenic v: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 161.
  • KOBLASA, Pavel. Czerninové z Chudenic. Stručné dějiny rodu a schematismus rodových panství. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek České Budějovice, 2000. 

Externí odkazyEditovat