Jan Rudolf Czernin z Chudenic
Jan Rudolf Czernin z Chudenic (9. června 1757 Vídeň – 23. dubna 1845 Vídeň) pocházel z českého šlechtického rodu Černínů z Chudenic.
| Jan Rudolf Černín z Chudenic | |||||||||||||
.jpg) | |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
|
| |||||||||||||
| Narození |
9. června 1757 Vídeň  Habsburská monarchie | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí |
23. dubna 1845 (ve věku 87 let) Vídeň  Rakouské císařství | ||||||||||||
| Choť | Marie Terezie ze Schönborn-Heussenstammu | ||||||||||||
| Rodiče | Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic (1726–1777) a Gundakara Antonie Colloredová (1728–1757) | ||||||||||||
| Děti | Eugen Karel Czernin z Chudenic | ||||||||||||
| Příbuzní |
nevlastní bratr: Wolfgang Maria Černín z Chudenic (1766–1813) sestra: Marie Gabriela, provd. Trauttmansdorffová a později Rottenhanová (1747–1807) sestra: Marie Josefa, provd. Ugartová (1748–1811) sestra: Marie Antonie, provd. Lützowová (1750–1801) nevlastní bratr: Petr Jan Nepomuk Czernin (1769–1796) nevlastní sestra: Maria Karolina, provd. Thyfibiartová (1772–1842) nevlastní sestra: Marie Františka Czerninová (1775–1847) vnuk: Jaromír Czernin z Chudenic (1818–1908) vnuk: Heřman Zdenko Czernin z Chudenic (1819–1892) vnuk: Rudolf Czernin z Chudenic (1821–1873) vnuk: Humbert Czernin z Chudenic (1827–1910) vnučka: Marie Terezie, provd. Pejasevichová de Veröcze (1829–1916) vnučka: Karolína Czerninová z Chudenic (1830–1852) strýc: Jeroným Colloredo-Waldsee (1732–1812) | ||||||||||||
| Zaměstnání | politik | ||||||||||||
| Profese | šlechtic | ||||||||||||
| Náboženství | římskokatolické | ||||||||||||
| Ocenění | 1823 rakouský Řád zlatého rouna (č. 895) | ||||||||||||
| Commons | Kategorie Jan Rudolf Czernin z Chudenic (1757–1845) | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
ŽivotEditovat
Studoval práva v Salzburgu, pobýval tam na dvoře svého strýce arcibiskupa Hieronyma hraběte Colloredo (1732–1812). Miloval vědu, výtvarné umění a hudbu. Osobně se znal s o rok starším Wolfgangem Amadeem Mozartem a bratry Josephem a Michaelem Haydnem. Po ukončení studia podnikl kavalírskou cestu po Evropě. Navštívil mimo jiné německé země, Holandsko, rakouského Nizozemí, Francii a Itálii. Od roku 1823 do roku 1827 byl prezidentem císařské Akademie výtvarných umění ve Vídni. V letech 1824 až 1845 zastával úřad nejvyššího komorníka, z tohoto titulu mu podléhal císařský kabinet přírodnin a umělecké sbírky, pod jeho režii spadal i Burgtheater (dvorní divadlo). Na zámku Jemčina provozoval známé štvanice za účasti známých představitelů české a rakouské šlechty.[1] Od roku 1823 byl nositelem řádu zlatého rouna. Nedaleko starého zámku v Chudenicích nechal postavit jednopatrovou lázeňskou budovu. Založil a podporoval mnoho škol.
Jan Rudolf zemřel v 87 letech.
RodinaEditovat
Dne 15. října 1781 se ve Vídni oženil s Marií Terezií, hraběnkou Schönborn-Heussenstamm.
MajetekEditovat
V roce 1800 zakoupil palác na Wallnerstrasse ve Vídni, původně sídlo císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. U zámku Krásný dvůr na místě bažantnice u Leskovského potoka založil v letech 1781/1783–1793 anglický park. V parku byly vybudovány Gotický templ, voliéra, Panův templ, umělý vodopád, Gloriet nad Velkým rybníkem, Čínský pavilon, Holandský statek a Letohrádek, po návštěvě Johanna Wolfganga von Goethe přejmenovaný na Goethův pavilon, a v neposlední řadě obelisk vybudovaný v roce 1797 na paměť rakouského vítězství nad Francouzi u Ambergu.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Archivovaná kopie. www.zamek-jindrichuvhradec.eu [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-19.
LiteraturaEditovat
- [1] Jan Rudolf Czernin z Chudenic v: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 161.
- KOBLASA, Pavel. Czerninové z Chudenic. Stručné dějiny rodu a schematismus rodových panství. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek České Budějovice, 2000.