Otevřít hlavní menu

Petrohrad je zámek ve stejnojmenné vesniciokrese Louny. Postaven byl ve druhé polovině sedmnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem mnoha pozdějších přestaveb a úprav. Zámek není přístupný, protože ho od druhé poloviny dvacátého století využívá psychiatrická léčebna. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Petrohrad
Nádvoří
Nádvoří
Základní informace
Sloh barokní architektura
Výstavba okolo roku 1560
Přestavba 2. polovina 17. století, 1747–1752, 1864
Stavebník Jaroslav Libštejnský z Kolovrat
Další majitelé Černínové z Chudenic
Poloha
Adresa Petrohrad, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Petrohrad
Petrohrad
Další informace
Rejstříkové číslo památky 42329/5-1312 (PkMISSezObr)
Web www.plpetrohrad.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Původním panským sídlem petrohradského panství byl gotický hrad nad vesnicí. Poté, co v polovině šestnáctého století zpustl, si nechal Jaroslav Libštejnský z Kolovrat okolo roku 1560 postavit na jihozápadním okraji vesnice renesanční zámek. Po Jaroslavově smrti roku 1595 Petrohrad zdědil Jaroslav mladší Libštejnský z Kolovrat. Ten zemřel roku 1619, a přestože své jmění odkázal manželce a synům, byly dvě třetiny jeho majetku zabaveny za to, že se zúčastnil stavovského povstání. K petrohradskému panství odhadnutému na 55 955 kop míšeňských tehdy patřily zámek se dvorem, tři části městečka Jesenice, Chlumčany, Chotěšov, Černčice, Bílenec, Krty, Drahouš, Bukov a Vrbice. Vše koupil v roce 1622 Heřman Černín z Chudenic.[2]

 
Renesanční věž
 
Nároží

Na počátku třicetileté války byl zámek vypálen. Roku 1651 zámek zdědil Heřmanův synovec Humprecht Jan Černín, který nechal provést poválečné stavební úpravy, a po něm panství v letech 1682–1710 převzal jeho syn Heřman Jakub Černín. Za něj byl zámek v letech barokně přestavěn podle projektu architekta Giovanniho Alliprandiho. V barokních úpravách zámku pokračoval také jeho syn František Josef Černín a v letech 1747–1752 vnuk Vojtěch Černín.[2]

Na konci osmnáctého století nechal Jan Rudolf Černín založit mezi zámkem a zříceninou hradu rozsáhlý anglický park. Evžen Černín roku 1864 přesunul pivovar z jižního zámeckého křídla do samostatného objektu navrženého architektem Josefem Zítkem a na místě původního vybudovat obytné místnosti.[pozn. 1] Roku 1915 zámek vyhořel, ale byl opraven. Černínům patřil až do roku 1945, kdy ho převzal stát a byla v něm zřízena psychiatrická léčebna.[3]

Stavební podobaEditovat

Trojkřídlý patrový zámek na půdorysu ve tvaru písmenu U se otevírá do čestného dvora.[3] Severovýchodní křídlo je renesanční, zbylá dvě barokní.[pozn. 2] V průčelí severovýchodního křídla stojí dvoupatrová věž s polopatrem a štítem zakončeným „vlaštovčími ocásky“. Vedle věže se nachází zazděný půlkruhový bosovaný portál. Na protější straně budovy upravené v novogotickém a novorenesančním slohu a obrácené do nádvoří stojí arkýř na hranolové noze. Před hlavní průčelí severovýchodního křídla je na nádvorní straně předsazen pětiosý rizalit členěný vysokými pilastry a zdobený atikou s vázami. Před průčelí středního traktu předstupuje sedmiosý rizalit, do jehož patra vede dvouramenné schodiště zdobené vázami.[4] Nad prostředními třemi okny se zdvihá tympanon.[3] V jednom z nároží se nachází kostel svatého Vavřince, který vznikl úpravou obytných pokojů jako zámecká kaple v první polovině devatenáctého století.[4]

PřístupEditovat

Okolo zámku vede červeně značená turistická trasa z Černčic do Rabštejna nad Střelou, Žlutic a Bochova.[5]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Zámek není orientovaný k hlavním světovým stranám, pomocí kterých ho popisoval Rudol Anděl. Z kontextu vyplývá, že pivovar býval v severovýchodním křídle.
  2. Podle mapy se hlavní křídlo nachází na severozápadní straně a boční křídla jsou na severovýchodě a jihozápadě.

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 154492 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b ANDĚL, Rudolf, a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Petrohrad – zámek, s. 373. Dále jen Anděl 1984. 
  3. a b c Anděl 1984, a. 374
  4. a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Petrohrad, s. 43. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat