Jindřich František z Rottenhanu
Jindřich František hrabě z Rottenhanu (německy Heinrich Franz Graf von Rottenhan; 3. září 1738 Bamberg – 14. února 1809 Vídeň) byl rakouský státník ze starobylého šlechtického rodu. Patřil ke generaci osvícených aristokratů, podporoval rozvoj průmyslu na svých statcích v Čechách. Několik desetiletí zastával vysoké státní funkce a podílel se na justičních reformách.
| Jindřich František hrabě z Rottenhanu | |
|---|---|
_crop.jpg) | |
| Prezident nejvyššího soudního úřadu | |
| Ve funkci: 1804 – 1809 | |
| Panovník | František II./I. |
| Státní a konferenční ministrem | |
| Ve funkci: 1796 – ? | |
| Panovník | František II. |
| Nejvyšší purkrabí Českého království | |
| Ve funkci: 1791 – 1792 | |
| Panovník | Leopold II. |
| Předchůdce | Ludvík Cavriani |
| Nástupce | Prokop Lažanský z Bukové |
| Prezident zemské vlády v Horním Rakousku | |
| Ve funkci: 1786 – 1791 | |
| Panovník | Josef II., Leopold II. |
| Předchůdce | Kryštof Vilém z Thürheimu |
| Nástupce | August z Auerspergu |
| Místokancléř Spojené česko-rakouské dvorské kanceláře | |
| Ve funkci: 1782 – ? | |
| Panovník | Josef II. |
| Tajný rada | |
| C. k. komoří | |
| Narození | 3. září 1738 Bamberk |
| Úmrtí | 14. února 1809 (ve věku 70 let) Vídeň  Rakouské císařství |
| Titul |  1771 baron (Říše) 1774 hrabě (Říše) |
| Choť |
|
| Rodiče | Jan Alexander z Rottenhanu (1710–1791) a Marie Johana ze Sickingenu (1716–1740) |
| Děti | Marie Isabela, provd. Chotková (1774–1817) Marie Gabriela, provd. Buquoyová (1784–1863) |
| Příbuzní | tchán: Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic (1726–1777) zeť: Jan Nepomuk Chotek (1773–1824) zeť: Jiří František August Buquoy (1781–1851) vnuk: Jindřich Chotek (1802–1864) vnuk: Jiří Jan Jindřich Buquoy (1814–1882) děd: Jan Ferdinand ze Sickingenu (1664–1719) |
| Rod | Rottenhanové |
| Alma mater | Univerzita Georga Augusta v Göttingenu |
| Profese | právník a politik |
| Commons | Heinrich Franz von Rotenhan |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ a kariéra editovat
Pocházel ze starobylé německé rodiny připomínané od 12. století. Narodil se v Bambergu jako syn barona Jana Alexandra Rottenhana (1710–1791), který zastával funkci nejvyššího hofmistra bamberského biskupa a v roce 1771 zakoupil rozsáhlé statky v severních Čechách.[1] Vystudoval práva na univerzitě v Göttingenu a vstoupil do rakouských státních služeb, nejprve jako vládní rada českého zemského gubernia (1776). S titulem dvorního rady přešel v roce 1782 do Vídně jako místokancléř Spojené česko-rakouské dvorské kanceláře. V letech 1786–1791 byl prezidentem zemské vlády v Horním Rakousku se sídlem v Linci.
V letech 1791–1792 byl nejvyšším purkrabím Českého království. Jeho jmenování do této funkce bylo ústupkem Leopolda II. českým stavům, kteří požadovali na nejvyšší post české zemské správy osobnost spojenou s českými zeměmi.[2] I když Rottenhan neuměl česky, podle dobových svědectví se velmi dobře vypořádal s projevy v češtině při ceremoniích v rámci korunovace Leopolda II. českým králem (1791).[3] Při příležitost korunovace zorganizoval Rottenhan zemskou průmyslovou výstavu v pražském Klementinu, která se setkala se značným ohlasem. Jako nejvyšší purkrabí měl podíl také na založení Františkových Lázní.
Od roku 1792 působil znovu ve Vídni, v roce 1796 byl jmenován státním a konferenčním ministrem, v letech 1804–1809 byl prezidentem nejvyššího soudu. Krátce před smrtí byl jmenován do čela zákonodárné komise (1808). Na přelomu 18. a 19. století měl významný podíl na reformách zákonodárství habsburské monarchie, inicioval také změny ve školství.
Kromě vysokých státních funkcí zastával také čestné hodnosti c. k. komořího a tajného rady, za zásluhy obdržel uherský Řád sv. Štěpána. Zemřel ve Vídni 14. února 1809 ve věku sedmdesáti let.
Rodinné a majetkové poměry editovat
.jpg)
_,_z%C3%A1mek.jpg)
Oženil se v září 1773 v Praze s hraběnkou Marií Gabrielou Černínovou z Chudenic, ovdovělou Trauttmansdorffovou (1747–1807). Tímto sňatkem získal panství Jemniště, v roce 1777 převzal od otce i správu rozsáhlého majetku v severních Čechách (Červený Hrádek). Panství Jemniště se stalo významným centrem bavlnářského průmyslu, v sousedních Postupicích zřídil prosperující textilní továrnu, která měla odbyt v celé habsburské monarchii. Ještě více aktivit vyvinul na severočeském panství Červený Hrádek a jeho ambicí bylo vybudovat centrum průmyslu na hranicích se Saskem. Nejprve převzal stagnující železárnu v Kalku, kterou přebudoval na výnosný podnik, v okolí pak do konce 18. století vznikly dvě vysoké pece a několik továren. V letech 1778–1780 založil železárny Gabrielina Huť, několik provozoven vzniklo i v samotném Červeném Hrádku.
Vedle podpory průmyslového podnikání se Jindřich Rottenhan věnoval i úpravám svých sídel. Zámek Jemniště prošel stavebními úpravami v klasicistním stylu (1789), došlo také ke zrušení francouzské zahrady a zřízení anglického parku.[4] Ve stejné době na přelomu 80. a 90. let 18. století proběhly úpravy na zámku Červený hrádek, kde byly obnoveny fasády a stejně jako na Jemništi došlo na zřízení anglického parku s řadou architektonických doplňků. V bezprostřední blízkosti zámku byly přestavěny budovy hospodářského dvora, jízdárny a stájí.[5]
Starší dcera Marie Isabela (1774–1817) se v roce 1799 provdala za hraběte Jana Nepomuka Chotka a spolu s ním převzala správu panství Jemniště. Mladší Gabriela (1784–1863) byla od roku 1806 manželkou Jiřího Buquoye a zdědila Červený Hrádek. Rozdělením dědictví mezi dcery došlo k omezení komunikace mezi bývalými Rottenhanovými podniky a postupně zanikla většina průmyslových provozů v Jemništi i Červeném Hrádku.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl; Nakladatelství Libri, 1997, s. 727 ISBN 80-85983-14-1
- ↑ PETRÁŇ, Josef: Kalendář. Velký stavovský ples v Nosticově Národním divadle dne 12. září 1791; Československý spisovatel, Praha, 1989
- ↑ CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2008, s. 409–410 ISBN 978-80-7106-977-5
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII. – Východní Čechy; Praha, 1989, s. 177
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. – Severní Čechy; Praha, 1984, s. 76–77
Literatura editovat
- BEČVÁŘ, Michal. Rottenhanové a Buquoyové na Červeném hrádku = Die Herren von Rottenhan und von Buquoy in Rothenhaus. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2014. 64 s. ISBN 978-80-87898-01-7. (česky, německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich František z Rottenhanu na Wikimedia Commons
