Wikipedie

Kostel svatého Jakuba (Jindřichův Hradec)

kostel v Jindřichově Hradci

Kostel svatého Jakuba v Jindřichově Hradci je novogotický kostel z let 1859–1860 na mírném návrší nad Mertovými sady západně od města. V jeho kryptě se nachází prázdná hrobka šlechtického rodu hrabat Czerninů z Chudenic. Od 3. května 1958 je památkově chráněn.[1] Jinak nepřístupný kostel lze navštívit například v rámci festivalu Noc kostelů.

Kostel svatého Jakuba v Jindřichově Hradci
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice49°8′48,87″ s. š., 14°59′30,91″ v. d.
Map
Základní informace
Církevkatolická církev
ZasvěceníJakub Starší
Další informace
AdresaJindřichův Hradec IV, ČeskoČesko Česko
Kód památky20017/3-1709 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Starší historie editovat

Původně v tomto místě stávala strážní tvrz, později kostelík s věžičkou, který se připomíná k roku 1518, kdy u něho byla zřízena křížová cesta o jedenácti zastaveních. Později byla rozšířena na 14 zastavení. Kostel byl přestavěn v roce 1605 na přání Marie Maxmiliány z Hohenzollern-Sigmaringenu (1583–1649), vdovy po Jáchymu Oldřichovi z Hradce (1579–1604), posledním mužském členu rodu pánů z Hradce. V roce 1783, tedy v období reforem císaře Josefa II., byl zrušen. Ve čtyřicátých letech 19. století byl využíván jindřichohradeckou vojenskou posádkou jako sklad střelného prachu. Nakonec byl kvůli špatnému stavu v roce 1856 stržen.

Současný kostel editovat

Jednolodní novogotický orientovaný kostel s polygonálním kněžištěm a věží na západní straně nechal postavit majitel panství Evžen Karel Czernin (1796–1868) v letech 1859–1860.[1] Podle plánů architekta Bedřicha Augusta von Stache (1814–1895) ho postavil jindřichohradecký stavitel Jan Kocáb.[1] Kostel vysvětil českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík 10. června 1860.

Okolní park byl upraven lesmistrem Wachtlem v letech 1854–1856. Z města vede ke kostelu křížová cesta.

Od druhé poloviny 20. století nebyl kostel udržován. V roce 2020 město Jindřichův Hradec oznámilo záměr postupně kostel revitalizovat.[2] V souvislosti s tímto zájmem o obnovu památky byla v létě 2020 v kostele uspořádána výstava Černínové a kostel sv. Jakuba.[3]

Architektura editovat

Novogotický styl charakterizují pětiboký presbytář, který uzavírá paprsčitá klenba s kruhovým svorníkem, lomená okna s kružbami a tesané kamenné rozety na věži. Jednolodí je kryté sedlovou střechou. Vchod do kostela se nachází na západní straně pod věží. Sedlový portál je opatřen tympanonem s reliéfem Ukřižovaného Krista s Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou od Františka Malinovského. Charakteru kostela odpovídal i dřevěný mobiliář zdobený gotizujícími prvky, jehož většina však byla ukradena v roce 1968.

Černínská hrobka editovat

Na severní straně kostela se pod schodištěm nachází vchod do podzemní černínské hrobky, která byla vylámána ve skále pod kostelem. Stavebník kostela Evžen Karel Czernin nechal z Vídně převézt těla svých rodičů a dvou malých sester, sám zde byl pochován a po něm jeho nástupci. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1932, kdy zde byla uložena rakev s ostatky JUDr. Františka Jaromíra Czernina. Neutěšený stav celého areálu kostela a vlámání se do krypty v roce 1990 vedlo k tomu, že ostatky Czerninů byly v roce 1997 vyjmuty z rodinné hrobky a pochovány u jižní stěny kostela. Pohřbené připomíná novodobá pamětní deska na jižní straně presbytáře.

Seznam pochovaných chronologicky podle data úmrtí editovat

Celkem zde bylo pochováno 16 osob ze čtyř generací jindřichohradecké větve Czerninů. V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[4][5] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Czerninů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny někde jinde. Červeně jsou zvýrazněni vladaři. Přestože jsou předkové Czerninů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Humprechta Czernina (1447 – po 1499). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 11. Gabriela Marie Czerninová 17. 12. 1782 Jan Rudolf Czernin (č. 4) Původně pohřbena na Währingském hřbitově ve Vídni.[6] Ostatky převezeny z Vídně.[7]
12. 11. 1787 Marie Terezie Schönbornová (č. 3)
2. 11. Marie Terezie Czerninová 23. 11. 1783 (podle pamětní desky na kostele) nebo únor 1785[4] Jan Rudolf Czernin (č. 4) Původně pohřbena na Währingském hřbitově ve Vídni.[6] Ostatky převezeny z Vídně.[7]
23. 11. 1787 Marie Terezie Schönbornová (č. 3)
3. (10.) Marie Terezie z Schönborn-Heussenstammu 7. 6. 1758 Vídeň Evžen Ervín z Schönborn-Buchheim a Heussenstammu
17. 1. 1727 Mohuč – 25. 7. 1801 Vídeň		 22. 10. 1781 Vídeň:
Jan Rudolf Czernin (č. 4)		 Původně pohřbena na Schmelzském hřbitově ve Vídni.[6] Ostatky převezeny z Vídně.[7] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Gabriela Marie Anna (1782–1787; č. 1)
  • 2. Marie Josefa Františka (1784–1784)
  • 3. Marie Terezie (1785–1787; č. 2)
  • 4. Kristýna Alžběta (1786–1786)
  • 5. Evžen I. Karel (1796–1868; č. 7)
23. 2. 1838 Vídeň Marie Alžběta ze Salm-Salmu
4. 4. 1729 Hoogstraten – 4. 3. 1775 zámek Schönborn
4. 10. Jan Rudolf Czernin
 
 9. 6. 1757 Vídeň Prokop Vojtěch Czernin
23. 3. 1726 Praha – 30. 1. 1777 Praha		 22. 10. 1781 Vídeň:
Marie Terezie Schönbornová (č. 3)		 Původně pohřben na Schmelzském hřbitově ve Vídni.[6] 3. vladař domu hradeckého a chudenického (1777–1845), nejvyšší dědičný číšník Českého království, rytíř Řádu zlatého rouna (1823), ostatky převezeny z Vídně.[7]
23. 4. 1845 Vídeň Gundakara Marie Antonie z Colloreda
21. 4. 1728 – 2. 10. 1757
5. 12. Karolína Czerninová 31. 12. 1830 Evžen I. Karel Czernin (č. 7)
14. 7. 1852 Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu (č. 6)
6. (11.) Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu
 
 25. 9. 1798 Vídeň 27. 5. 1817 Vídeň:
Evžen I. Karel Czernin (č. 7)		 Narodily se jí následující děti:
  • 1. Jaromír (1818–1908; č. 10)
  • 2. Heřman Zdenko (1819–1892; pohřben ve Vrchlabí)
  • 3. Rudolf (1821–1873)
  • 4. Humbert (1827–1910; č. 11)
  • 5. Marie Terezie, provd. Pejasevichová de Veröcze (1829–1916)
  • 6. Karolína (1830–1852; č. 5)
18. 4. 1866 Vídeň
7. 11. Evžen I. Karel Ervín Czernin
 
 4. 11. 1796 Vídeň Jan Rudolf Czernin (č. 4) 27. 5. 1817 Vídeň:
Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu (č. 6)		 Tělo bylo slavnostně vykropeno 14. 7. 1868 a 17. 7. pohřbeno v rodinné hrobce v Jindřichově Hradci.[8] 4. vladař domu hradeckého a chudenického (1845–1868) a nejvyšší dědičný číšník Českého království. C. k. komoří a tajný rada,[8] poslanec Českého zemskéh sněmu (1861–1863, 1867) a dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (od roku 1861).[9] Majitel primogeniturního fideikomisu Chudenice, Jindřichův Hradec, Petrohrad a Krásný Dvůr (1845–1868).[9] Zemřel ve věku 71 let na plicní edém.[8]
11. 7. 1868 Petrohrad[8] Marie Terezie z Schönborn-Heussenstammu (č. 3)
8. (12.) Karolína Schaffgotschová 13. 9. 1820 Brno Jan František Schaffgotsch
30. 6. 1792 Brno – 3. 11. 1866 Brno		 26. 2. 1843 Vídeň:
Jaromír Czernin (č. 10)		 Dáma řádu Hvězdového kříže (1843), palácová dáma. Narodily se jí následující děti:
  • 1. Marie Tereza, provd. Schönborn-Buchheim-Wolfsthalová (1843–1910)
  • 2. Marie Rudolfina, provd. Salm-Reifferscheidt-Krautheimová (1845–1922)
  • 3. Karolína, provd. Lederbur-Wichelnová (1847–1907)
  • 4. Arnoštka, provd. Öttingen-Öttingen a Öttingen-Wallersteinová (1848–1908)
  • 5. Evžen II. Jaromír František (1851–1925; č. 14)
  • 6. František Jaromír Evžen (1857–1932; č. 16)
9. 10. 1876 Petrohrad Marie Arnoštka z Lambergu
8. 5. 1791 Ljubljana – 29. 4. 1858 Brno
9. 13. Karolína Czerninová 25. 6. 1868 Humprecht Czernin (č. 11)
6. 6. 1889 Terezie Josefína z Grünne (č. 12)
10. 12. Jaromír Czernin
 
 13. 3. 1818 Vídeň Evžen I. Karel Czernin (č. 7) 26. 2. 1843 Vídeň:
Karolína Schaffgotschová (č. 8)		 5. vladař domu hradeckého a chudenického (1868–1908), c. k. komoří (1845), tajný rada (1881), rytíř Řádu zlatého rouna (1884), dědičný člen rakouské Panské sněmovny, majitel majorátních statků Jindřichův Hradec, Chudenice, Petrohrad a Krásný Dvůr.
26. 11. 1908 Petrohrad Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu (č. 6) 19. 3. 1879 Vídeň:
Josefína Paarová (č. 13)
11. 12. Humprecht (Humbert) Czernin 15. 1. 1827 Vídeň Evžen I. Karel Czernin (č. 7) 19. 11. 1864 Vídeň:
Terezie Josefína z Grünne (č. 12)		 Zakladatel štýrskohradecké větve.
30. 11. 1910 Štýrský Hradec Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu (č. 6)
12. (12.) Terezie Josefína z Grünne 1. 8. 1840 Žatec 19. 11. 1864 Vídeň:
Humprecht (Humbert) Czernin (č. 11)		 Narodily se jí následující děti:
  • 1. Eugen (1865–1926)
  • 2. Karolína (1868–1889)
  • 3. Rudolf (1874–1949)
17. 3. 1911 Štýrský Hradec
13. (12.) Josefína Paarová 1. 1. 1839 Vídeň Karel Paar
6. 1. 1806 Brzeg, Polsko – 17. 1. 1881 Bechyně		 3. 6. 1861 Vídeň:
Ladislav z Falkenhaynu
8. 6. 1823/1833 – 2. 2. 1865 Vídeň		 Dáma řádu Hvězdového kříže (1862), palácová dáma, nositelka řádu Alžběty 1. třídy (1898).
6. 2. 1916 Vídeň Ida Leopoldina z Liechtensteinu
12. 9. 1811 – 27. 6. 1884		 19. 3. 1879 Vídeň:
Jaromír Czernin (č. 10)
14. 13. Evžen II. Jaromír František Czernin
 
 13. 2. 1851 Vídeň Jaromír Czernin (č. 10) 26. 4. 1876 Vídeň:
Františka z Schönburg-Hartensteinu (č. 15)		 6. vladař domu hradeckého a chudenického (1908–1925), c. k. komoří (1881), tajný rada (1907), rytíř Řádu zlatého rouna (1911), čestný rytíř řádu Německých rytířů, poslanec Českého zemského sněmu, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, majitel majorátních statků Jindřichův Hradec, Chudenice, Petrohrad a Krásný Dvůr.
5. 11. 1925 Petrohrad Karolína Schaffgotschová (č. 8)
15. (13.) Františka z Schönburg-Hartensteinu 28. 8. 1857 Karlsruhe Josef Alexandr z Schönburg-Hartensteinu
5. 3. 1826 Vídeň – 1. 10. 1896 Vídeň		 26. 4. 1876 Vídeň:
Evžen II. Jaromír Czernin (č. 14)		 Dáma řádu Hvězdového kříže (1879), nositelka řádu Alžběty 1. třídy, palácová dáma.
20. 1. 1926 Petrohrad Karolína Josefa z Liechtensteinu
27. 2. 1836 Vídeň – 28. 3. 1885 Vídeň
16. 13. František Jaromír Czernin
 
 3. 3. 1857 Vídeň Jaromír Czernin (č. 10) 7. vladař domu hradeckého a chudenického (1925–1932), JUDr., dvorní rada, čestný rytíř řádu Německý rytířů, majitel statků Jindřichův Hradec, Chudenice, Petrohrad a Krásný dvůr. Protože byl bezdětný, adoptoval Eugena Alfonse Czernina (3. 1. 1892 Praha – 16. 6. 1955 Vídeň).
9. 4. 1932 Jindřichův Hradec Karolína Schaffgotschová (č. 8)

Příbuzenské vztahy pohřbených editovat

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství více než jednou. Linie potomků Jaromíra Czernina († 1908) vymřela v roce 1932, štýrskohradecká větev Humprechta (Humberta) Czernina († 1910) vymřela po meči v roce 1987. Zeleným orámováním je zvýrazněn Wolfgang Maria Czernin, zakladatel vinořské větve. Modře je zvýrazněn Evžen Alfons Czernin z vrchlabské linie, který byl adoptován Františkem Jaromírem Czerninem, 7. vladařem domu hradeckého a chudenického, a stal se pokračovatelem jindřichohradecké větve a 8. vladařem. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Czerninů.

 
 
 
 
 
 
I. Gundakara Marie Antonie z Colloreda
1728–1757
 
 
 
 
 
 
Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic
† 1777
 
 
 
 
 
 
II. Marie Tereza Rajská z Dubnic
1736–1780
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3. Marie Terezie z Schönborn-Heussenstammu
1758–1838
 
 
 
 
 
 
4. Jan Rudolf Czernin
1757–1845
(JINDŘICHO-)
HRADECKÁ VĚTEV
 
 
 
 
 
 
Wolfgang Maria Czernin
1766–1813
VINOŘSKÁ VĚTEV
 
 
Marie Antonie ze Salm-Neuburgu
1766–1840
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
1. Gabriela Marie Czerninová
1782–1787
 
 
 
 
 
 
2. Marie Terezie Czerninová
1783/1785[4]–1787
 
 
 
 
 
 
7. Evžen I. Karel Ervín Czernin
1796–1868
 
 
 
 
 
 
6. Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu
1798–1866
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
5. Karolína Czerninová
1830–1852
 
 
8. Karolína Schaffgotschová
1820–1876
 
 
10. Jaromír Czernin
1818–1908
 
 
13. Josefína Paarová
1839–1916
 
 
Ladislav z Falkenhaynu
† 1865
 
 
Heřman Zdenko Czernin
1819–1892
VRCHLABSKÁ VĚTEV
 
 
Marie Aloisie z Morzinu
1832–1907
 
 
11. Humprecht (Humbert) Czernin
1827–1910
ŠTÝRSKO-
HRADECKÁ VĚTEV
 
 
12. Terezie Josefína z Grünne
1840–1911
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
14. Evžen II. Jaromír František Czernin
1851–1925
 
 
15. Františka z Schönburg-Hartensteinu
1857–1926
 
 
16. František Jaromír Czernin
1857–1932
 
 
I. Ema z Orsini-Rosenbergu
1858–1905
 
 
Rudolf Czernin-Morzin
1855–1927
 
 
II. Terezie Friesová z Friesbergu
1874–1946
 
 
Rudolf Czernin
1874–1949
 
 
Anna Kopfingerová z Trebbienau
1880–1947
 
 
9. Karolína Czerninová
1868–1889
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Karel Jan z Schönbornu
1890–1952
 
 
Vera Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitz
1882–1940
 
 
II. Rudolf Heřman Czernin-Morzin
1881–1928
 
 
 
 
Evžen Alfons Czernin
1892–1955
 
 
Josefína Gabriela Schwarzenbergová
1895–1965
 
 
 
 
 
 
Humbert Czernin
1903–1987
 
 
Dorothea Marker
1926–1998
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Seznam pochovaných podle pamětní desky na kostele editovat

Tento seznam ukazuje logické provázení jednotlivých rodin.

  • 1. Jan Rudolf Czernin (1757–1845), 3. vladař domu hradeckého a chudenického (1777–1845)
  • 2. Marie Terezie Schönbornová (1758–1838), manželka předchozího (č. 1)
  • 3. Gabriela Marie Czerninová (1782–1787), dcera Jana Rudolfa Czernina (č. 1) a Marie Terezie Schönbornové (č. 2)
  • 4. Marie Terezie Czerninová (1783–1787), dcera Jana Rudolfa Czernina (č. 1) a Marie Terezie Schönbornové (č. 2)
  • 5. Evžen Karel Ervín Czernin (1796–1868), 4. vladař domu hradeckého a chudenického (1845–1868)
  • 6. Marie Terezie Orsini-Rosenbergová (1798–1866), manželka předchozího (č. 5)
  • 7. Karolína Czerninová (1830–1852), dcera Evžena I. Karla Czernina (č. 5) a Terezie Orsini-Rosenbergové (č. 6)
  • 8. Humprecht (Humbert) Czernin (1827–1910) ze štýrskohradecké větve
  • 9. Terezie Josefína z Grünne (1840–1911), manželka předchozího (č. 8)
  • 10. Karolína (1868–1889), dcera Humprechta Czernina (č. 8) a Terezie z Grünne (č. 9)
  • 11. Jaromír Czernin (1818–1908), 5. vladař domu hradeckého a chudenického (1868–1908)
  • 12. Karolína Schaffgotschová (1820–1876), první manželka Jaromíra Czernina (č. 11)
  • 13. Josefína Paarová (1839–1916), druhá manželka Jaromíra Czernina (č. 11)
  • 14. Evžen Jaromír František Czernin (1851–1925), 6. vladař domu hradeckého a chudenického (1908–1925)
  • 15. Františka Schönburg-Hartensteinová (1857–1929), manželka Evžena II. Jaromíra Czernina (č. 14)
  • 16. František de Paula Jaromír Czernin (1857–1932), bratr Evžena II. Jaromíra Czernina (č. 14), 7. vladař domu hradeckého a chudenického (1925–1932), poslední zde pochovaný.[7]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c Kostel sv. Jakuba s hrobkou [online]. NPÚ: Památkový katalog [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ Kostel sv. Jakuba se dočká rekonstrukce. PROPAMÁTKY. Zima 2020/2021, roč. 9, čís. 4, s. 18. Dostupné online. 
  3. ↑ TŘEBOŇSKO.CZ. Černínové a kostel sv. Jakuba v Jindřichově Hradci - výstava 2020 | Třeboň a okolí - Třeboňsko.cz. Třeboň a Třeboňsko - ubytování, lázně, rybaření, cykloturistika - dovolená v ČR [online]. [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-16 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 83–84. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  6. ↑ a b c d Czernin zu Chudenitz 1 [online]. Royalty Guide [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e JUKLÍČKOVÁ, Jaroslava. Rodová sídla a funerální památky Černínů z Chudenic v 17. – 19. stol. Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, 2012. Dostupné online. S. 40. 
  8. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1785–1878, rok 1868, Petrohrad, signatura L116/1, inventarní číslo 6126, pag. 200 [online]. [cit. 2023-05-27]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ a b Czernin, Eugen Karl Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-05-27]. Dostupné online. (německy) 

Literatura editovat

  • NOVÁK, Josef. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Jindřicho-Hradeckém. Praha: [s.n.], 1901. S. 147–149. 
  • PELCOVÁ, Hana. Historie kostela sv. Jakuba v Jindřichově Hradci. In: PIKAL, Jaroslav. Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 30. Jindřichův Hradec: Muzeum Jindřichohradecka, 2018. ISBN 978-80-86227-78-8. S. 27–32.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Jakuba_(Jindřichův_Hradec)&oldid=23574253“