Seznam památek v Olomouci podle architektonických stylů

seznam na projektech Wikimedia
(přesměrováno z Architektura Olomouce)

V architektuře města Olomouce jsou zastoupeny všechny architektonické styly, od románského slohu po současnost. Historická část města je od roku 1971 podle výnosu Ministerstva kultury ČSR čj. 6.489/71-II/2, o prohlášení historického jádra města Olomouce za památkovou rezervaci, chráněna jako městská památková rezervace (druhá největší památková rezervace v Česku).

Městská památková rezervace – model historické části města přidaný na Horní náměstí během jeho úprav v letech 1998–2001
Část centra Olomouce s Horním náměstím

Nejvýznamnější památkou na území města je sloup Nejsvětější Trojice zapsaný v roce 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.

Národními kulturními památkami na území Olomouce jsou:

Mapa s vyznačenými památkami Olomoucké pevnosti
Zachovaná sdružená okna románského stylu s floristickou kamenickou úpravou. Nacházeli se v prvním patře paláce, určené pro biskupa a společný život kapituly.
Dolní náměstí v popředí s tmavých kostek půdorys románské kaple

Románská architektura (a starší)

editovat
  • Základy římského pochodového tábora z období Markomanských válek v městské části Neředín. Jednalo se o přechodný tábor pravděpodobně pro část X. legie, která operovala za císaře Marka Aurelia z Vindobony a římské vojenské pevnosti u Mušova při snaze o vytvoření nové provincie Marcomannie.
  • Původní biskupský románský kostel sv. Petra v Olomouci (Podle tradice až z 9. stol., původní místo stavby nejasné, historické záznamy a přibližná lokace, bez archeologického potvrzení)
  • Základy kostela svaté Maří Magdaleny na Olomouckém hradě (pol. 11. stol., objeven při archeologickém průzkumu a dnes součástí Arcidiecézního muzea)
  • Původní kaple sv. Michala, existují písemné zmínky, ale nikdy neobjeveny archeologické důkazy. (Podle tradice až z 10. stol.)
  • Zdíkův palác (1130, dříve známý jako Přemyslovský)
  • Okrouhlá obytná hláska z poloviny 12. století při Olomouckém hradě, jednalo se o první stavbu tohoto typu v České republice importovanou z Německa. Dnes se v ní nachází barokní kaple sv. Barbory.
  • Základy a část půdorysu dnešní katedrály sv. Václava vycházejí z původní baziliky z roku 1141. Při přestavbě na konci 19. stol. byla objevena i původní románská krypta a podle tehdejších záznamů byla kvůli statice zasypána.
  • Základy kostela z 12. století, objevené při rekonstrukci Dolního náměstí (kostel měl zachovanou terakotovou dlažbu a součástí byli i základy kostela sv. Markéty z roku 1417. Oboje zanikli kolem roku 1520.
  • Základy kaple na nádvoří dnešního Národního domu z 12. stol. (neznámá zasvěcení)
  • Základy kostela u křížení Wurmovy a 1. Máje (dohady o původním kostelíku Panny Marie na Předhradí)
  • Základy románského domu pod OD Prior. (budova z přelomu 12. a 13. stol. objevena při stavbě v 70 letech, kvůli nátlaku na čas při stavbě OD byli základy podbetonovány a přesunuty do depozitáře NPÚ)
 
Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie
 
Křížová chodba při kostele sv. Michala

Gotická architektura

editovat
  • Proboštský farní kostel sv. Mořice – (první stavba z roku 1257, dnešní podoba 1412)
  • Klášterní kostel sv. Kateřiny v Kateřinské ulici (klášter Voršilek, postaven pravděpodobně 13. stol.)
  • Klášterní Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Sokolské ulici (klášter Dominikánů, postaven 1468)
  • Kostel sv. Ondřeje ve Slavoníně (postaven pravděpodobně 13. stol.)
  • Radnice na Horním náměstí (1410 jako provizorně dřevěná, 1420 jako jednopatrová zděná, 1443 dokončena patrová stavba s věží)
    • 1474 - přistavěno druhé nadzemní podlaží
       
      Kostel sv. Mořice
      1448 - unikátní kaple sv. Jeronýma s umělecky hodnotným arkýřem a síťovou klenbou švábského typu
    • 1529 - východní portál s Jagellonskými erby
  • Kostel a dominikánský klášter sv. Michala (archanděla)
    • Kostel sv. Michala původně z 13. stol., v roce 1707 až na základy vystavěn nově. (Dle tradice byli kostely sv. Michala zakládány na pohanských svatyních, stejný případ se uvažuju i v Olomouci)
    • Kaple sv. Alexeje (1380, údajně založena pánem Václavem z Doloplaz)
    • Křížová chodba (1380 severní a východní křídlo, 1398-1404 jižní a západní křídlo)
  • Olomoucký hrad
    • Křížová chodba ve Zdíkově paláci (pol. 14. stol.)
    • Kaple sv. Jana Křtitele (1435–1441)
    • Katedrála sv. Václava (střední trakt z roku 1204 a 1266)
      • Loretánská kaple (původně Cyrila a Metoděje ze 14. stol.)
      • Sakristie (původně kapitulního refektář z 2. pol. 13. stol.)
  • Olomoucké hradby, značná část opevnění (především na severní straně, Bezručových sadech a v Parku pod Domem)
  • některé domy se zachovanými gotickými prvky
    • Wurmova 1 (stará radnice, raně gotické a pozdně gotické zdivo sklepa a přízemí)
    • Wurmova 5 (gotické sklepy zadního traktu, u stejného traktu gotické přízemí i konzoly držící další patro, ze strany hradeb zachovaná gotická věž)
    • Wurmova 11 (zadní křídlo na gotické hradbě s gotickými sklepy)
    • Křížkovského 6 (gotické sklepy, část přízemí a ostění jednoho okna)
    • Křížkovského 12 (gotické sklepy, část kaple a některá ostění)
    • Ostružnická 4 (gotické sklepy a hmota, niky v prvním patře fasády s gotickými malbami)
    • Opletalova 1 - Dietrichsteinský palác (gotické sklepy tří původních domů, část loubí)
    • Panská 1 (gotické sklepy, přízemí a arkýř)
    • Dolní náměstí 46 (gotické sklepy, část přízemí a dnes zazděné loubí)
    • Dolní náměstí 9 - U zeleného věnce (gotické sklepy, přízemí s klenbami a celé loubí)
    • Dolní náměstí 7 - U bílé růže (gotické sklepy, část zadního objektu s klenbami a ostěním)
    • Dolní náměstí 1 - U zlatého jelena (gotické sklepy, část přízemí a klenby)
    • Horní náměstí 12 - U černého psa (gotické sklepy, dispozice a kaple v prvém patře objektu)
    • Horní náměstí 15 - U zlaté hvězdy (gotické sklepy s portálem, přízemí a část loubí)
    • a mnohé další
 
Edelmanův palác s bohatým průčelím.
 
Renesanční (Manýristická) lodžie
 
Manýristický portál kaple sv. Stanislava v katedrále

Renesanční architektura a Manýrismus

editovat
  • Edelmannův palác na Horním náměstí (1572 - bohatě zdobený palác, klenby, ostění a dva portály)
  •  
    Hauenschildův palác s nádherným arkýřem
    Hauenschildův palác na Dolním náměstí (1590 - velký nárožní palác s výrazným kamenným arkýřem, portál a klenby)
  • Žerotínský palác (1588 - hmota, klenby, portál a detaily)
  • Biskupský palác (1540, první čtyři křídla - jižní)
  • Kanovnické rezidence
    • Wurmova 11 (Zadní část křídel s mnoha renesančními prvky)
    • Křížkovského 6 (Hmota objektu a na nádvoří dochované sgrafito)
    • Křížkovského 12 (Hmota objektu a ostění oken a dveří)
  • Kostel sv. Mořice (přístavby)
  • Radnice Olomouc (přístavby)
    • Lodžie do sálu městské rady (někdy považována za Manýristickou)
    • Nový ochot a zvýšená střecha u věže
  • Olomoucký hrad
    • Manýristický kaple sv. Stanislava při katedrále
    • Nové Purkrabství (centrální část dnešního Arcidiecézního muzea)
  • Městský dům - Školní 3 (renesanční sklep, arkýř na fasádě objektu, kamenné ostění oken)
  • Městský dům - Mariánská 5 (hmota, dispozice, klenby a arkýř)
  • Městský dům - U Hradeb 2 (z velké části renesanční dům se zachovalou černou kuchyní)
  • Městský dům - Žerotínovo náměstí 3 (hmota, klenby, sklepy a část sgrafita)
  • Městský dům - Žerotínovo náměstí 12 (hmota a mázhauz)
  • Městský dům - 28. Října 15 (sklepy, hmota a portál 1588)
  • Městský dům - Purkrabská 8 (sklepy, klenby a portál 1583)
  • Městský dům - Purkrabská 10 (sklepy, klenby a fasáda)
  • Městský dům rytíře Podstatského - Riegrova 3 (hmota, fasáda, arkýř a bohaté ostění)
  • Městský palác Prombergrova knihtiskárna - Opletalova 1 (hmota, klenby, arkýř, portál 1590 a pod omítkou sgrafito)
  • Městský palác U zlatého kříže - Panská 1 (hmota, arkýř)
  • Městský palác U zlatého jelena - Dolní náměstí 1 (arkýř, loubí, mázhauz, klenby a na zadním traktu ostění oken)
  • Městský palác U Zlatého Beránka - Univerzitní 2 (klenby a hmota)
  • některé další domy se zachovanými renesančními arkýři
    • Dolní náměstí 14
    • Dolní náměstí 49
  • některé další domy se zachovanými renesančními portály
    • Horní náměstí 12 (portál 1597)
    • Horní náměstí 13 (portál 1583)
    • Ostružnická 3 (portál 1598)
    • Ztracená 10 (portál 1585)
  • Mnoho dalších domů má dodnes zachované renesanční prvky či hmotu.

Barokní a klasicistní pevnostní architektura

editovat

Hlavní článek: pevnost Olomouc

  • dům s bohatou rokokovou výzdobou (Dolní náměstí 47)

Klasicismus a empír

editovat
 
Dveře klasicistního stylu na domě U zlaté štiky

Historismus 19. století

editovat

Neorománská a neobyzantská architektura

editovat
  • soubor hřbitovních kaplí různých vyznání na ústředním hřbitově
  • synagoga (zničena za nacistické okupace) v byzantsko-orientálním stylu, návrh Jakob Gartner
  • pravoslavný chrám svatého Gorazda postavený ve východním byzantském stylu v roce 1939

Neogotická architektura

editovat

Neorenesanční architektura

editovat
 
Neorenesanční budova Komenia

Neobarokní architektura

editovat

Secesní architektura

editovat
 
Secesní mozaika ve vchodu vily Primavesi
 
Secesní dům U Smékalů v Riegrově ulici 10

Architektura 20. století

editovat

Neoklasicismus a monumentalismus

editovat

Kubismus

editovat
 
Rondokubistická budova bývalé Moravskoslezské banky s freskami a sgrafity od Jano Köhlera

Modernismus 20. a 30. let 20. století

editovat


Funkcionalismus

editovat
 
Budova krematoria
  • krematorium na třídě Míru z let 1931–1932
  • Nakládalova vila v ulici Polívkova 35 z roku 1936 – projektoval Lubomír Šlapeta
  • Vila Františka a Ludmily Kousalíkových z roku 1936 v ulici Na vozovce 33, architekt: Lubomír Šlapeta
  • administrativní a skladištní budova ASO v Legionářské ulici z let 1931–1935
  • obchodní dům Baťa v Riegrově ulici z let 1931–1932, architekt: Vladimír Karfík
  • Vila Rudolfa Seidlera z roku 1935 v ulici Václavkova 2, architekt: Jacques Groag
  • Vila Pauly a Hanse Briessových z let 1933–1935 v ulici Na vozovce 12, architekt: Jacques Groag
  • Sbor Prokopa Holého v Olomouci-Černovíře, projektoval a postavil Jan Komrska, 1938–1940

Socialistický realismus

editovat

Bruselský styl a neofunkcionalismus

editovat

Brutalismus

editovat
 
Obchodní dům Prior

Postmoderní architektura

editovat
  • obchodní pasáž v paláci U zeleného stromu na Horním náměstí 26
  • hotel Gemo na Třídě Svobody od architekta Petra Braunera (1994)
  • obytný dům Pyramida v Okružní ulici
  • interiér cukrárny Mahler na Horním náměstí z roku 1992 – architekt Otto Schneider

Minimalismus a současná architektura

editovat
 
Vila na sile

Lidová architektura

editovat
  • kostel Panny Marie Pomocnice dostavěný roku 1907 v Jiráskově ulici v Olomouci-Hodolanech (obrázek)
  •  
    Replika dřevěné zvonice v Bezručových sadech
    dřevěná zvonička z roku 1920, přenesena 1969, nahrazena replikou 2019 (Bezručovy sady)

Regionalistická architektura

editovat

Seznam dalších významných staveb

editovat

Paláce a domy

editovat
 
Bývalý dominikánský klášter, dnes kněžský seminář Teologické fakulty Univerzity Palackého
 
Budova Slovanského gymnázia
  • Handkův dům (Ztracená č. 10) (obrázek dveřního portálu)
  • Dům Leo Falla (Denisova č. 35, č. p. 291)
  • Dům U zlatého rytíře (Denisova č. 17)
  • Dům U Sedmi Ďáblů (Denisova č. 7)
  • Podštatského palác (Ztracená č. 2)
  • Dům U zlaté štiky (Horní náměstí)
  • Dům U černého psa (Horní náměstí)
  • Dům Petra Pino (Horní náměstí 15, Školní ul. 2)
  • Dům „U zlatého jelena“ (Horní náměstí 16)
  • čtvrtý poštovní dům (Horní náměstí 18)
  • císařská pošta (Horní náměstí 26)
  • první poštovní dům z roku 1589 (Riegrova ul. č. 19)
  • Dům Lípy slovanské (Riegrova ul. č. 33)
  • Spannerův dům (ul. 8. května 22)
  • budova pěveckého spolku Žerotín z roku 1928 (Sokolská 17)
  • bývalý kupecký dům s arkádami a malovanými trámovými stropy v patře (Dolní náměstí 7)
  • dům „U černého koně“ (Dolní náměstí 44)
  • masné krámy z roku 1586 s divadlem v patře (Dolní náměstí 40)
  • třetí poštovní dům „U žlutého lva“ (Dolní náměstí 34)
  • tři bývalé kupecké domy z 15. století (Dolní náměstí 2, 3 a 4)
  • Žerotínův dům či Žerotínský palác, později městské purkrabství (Purkrabská 2)
  • domy na Žerotínově náměstí č. 4 až 12 jsou renesanční a barokní
  • bývalý jezuitský seminář z roku 1720, dnes Cyrilometodějská teologická fakulta UP (Univerzitní náměstí 1)
  • vikářský dům Ignáta Wurma z 18. století (Wurmova ul. 1)
  • bývalá nová katedrální škola z let 1562 a 1827 (Mlčochova 3)
  • první budova Stavovské akademie z roku 1725 (Křížkovského 5)
  • druhá budova Stavovské akademie z roku 1773 (Sokolská 21)
  • část budovy Mořických kasáren z 2. poloviny 18. století (Zámečnická 3)
  • Mořická fara z roku 1683 (Opletalova ul. 10)
  • bývalý měšťanský pivovar z roku 1716 (Lafayettova ul. 12 a 14)
  • bývalá občanská beseda (Dolní náměstí 29, dnes banka)
  • bývalý měšťanský špitál upravený roku 1778 (Kateřinská 8)

Literatura

editovat
  • Kšír J. (1969) Olomoucké renesanční portály. Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 24, Vlastivědný ústav v Olomouci, Olomouc, 36 pp.
  • Nather, William (2005, 2006) Kroniky olomouckých domů. Vydavatelství Univerzity Palackého.
  • Pojsl M. & Londin V. (2003) Dvanáct století naší architektury. Olomouc s. r. o., Olomouc, 208 pp., ISBN 80-7182-163-2
  • Zatloukal, Pavel (1981) Olomoucká architektura 1900–1950. Olomouc
  • Zatloukal, Pavel (1983) Olomoucká architektura 1950–1983. Olomouc.
  • Zatloukal, Pavel (2002) Příběhy z dlouhého století. Olomouc, ISBN 80-85227-49-5
  • Česká republika – architektura XX. století, Díl I. Morava a Slezsko, editoři: Michal Kohout, Stephan Templ, Pavel Zatloukal, Praha : Zlatý řez, 2005, ISBN 80-902810-2-8

Filmové záznamy

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat