Seznam památek v Olomouci podle architektonických stylů
seznam na projektech Wikimedia
(přesměrováno z Architektura Olomouce)
V architektuře města Olomouce jsou zastoupeny všechny architektonické styly, od románského slohu po současnost. Historická část města je od roku 1971 podle výnosu Ministerstva kultury ČSR čj. 6.489/71-II/2, o prohlášení historického jádra města Olomouce za památkovou rezervaci, chráněna jako městská památková rezervace (druhá největší památková rezervace v Česku).
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Olomouc_-_model.jpg/277px-Olomouc_-_model.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Olomouc_letecky_3.jpg/276px-Olomouc_letecky_3.jpg)
Nejvýznamnější památkou na území města je sloup Nejsvětější Trojice zapsaný v roce 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.
Národními kulturními památkami na území Olomouce jsou:
- areál Olomouckého hradu (1962) s katedrálou svatého Václava, Zdíkovým palácem a budovami kapitulního děkanství
- klášter Hradisko (1995)
- proboštský kostel svatého Mořice (1995)
- soubor barokních kašen a sloupů – sloup Nejsvětější Trojice, Mariánský sloup (1995)
- vila Primavesi (2010)
- Poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce s kostelem Navštívení Panny Marie (2018).
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Pevnost_olomouc_mapa_2.jpg/276px-Pevnost_olomouc_mapa_2.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/South_view_of_Doln%C3%AD_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_street_in_Olomouc%2C_Olomouc_District.jpg/276px-South_view_of_Doln%C3%AD_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_street_in_Olomouc%2C_Olomouc_District.jpg)
Románská architektura (a starší)
editovat- Základy římského pochodového tábora z období Markomanských válek v městské části Neředín. Jednalo se o přechodný tábor pravděpodobně pro část X. legie, která operovala za císaře Marka Aurelia z Vindobony a římské vojenské pevnosti u Mušova při snaze o vytvoření nové provincie Marcomannie.
- Původní biskupský románský kostel sv. Petra v Olomouci (Podle tradice až z 9. stol., původní místo stavby nejasné, historické záznamy a přibližná lokace, bez archeologického potvrzení)
- Základy kostela svaté Maří Magdaleny na Olomouckém hradě (pol. 11. stol., objeven při archeologickém průzkumu a dnes součástí Arcidiecézního muzea)
- Původní kaple sv. Michala, existují písemné zmínky, ale nikdy neobjeveny archeologické důkazy. (Podle tradice až z 10. stol.)
- Zdíkův palác (1130, dříve známý jako Přemyslovský)
- Okrouhlá obytná hláska z poloviny 12. století při Olomouckém hradě, jednalo se o první stavbu tohoto typu v České republice importovanou z Německa. Dnes se v ní nachází barokní kaple sv. Barbory.
- Základy a část půdorysu dnešní katedrály sv. Václava vycházejí z původní baziliky z roku 1141. Při přestavbě na konci 19. stol. byla objevena i původní románská krypta a podle tehdejších záznamů byla kvůli statice zasypána.
- Základy kostela z 12. století, objevené při rekonstrukci Dolního náměstí (kostel měl zachovanou terakotovou dlažbu a součástí byli i základy kostela sv. Markéty z roku 1417. Oboje zanikli kolem roku 1520.
- Základy kaple na nádvoří dnešního Národního domu z 12. stol. (neznámá zasvěcení)
- Základy kostela u křížení Wurmovy a 1. Máje (dohady o původním kostelíku Panny Marie na Předhradí)
- Základy románského domu pod OD Prior. (budova z přelomu 12. a 13. stol. objevena při stavbě v 70 letech, kvůli nátlaku na čas při stavbě OD byli základy podbetonovány a přesunuty do depozitáře NPÚ)
Gotická architektura
editovat- Proboštský farní kostel sv. Mořice – (první stavba z roku 1257, dnešní podoba 1412)
- Klášterní kostel sv. Kateřiny v Kateřinské ulici (klášter Voršilek, postaven pravděpodobně 13. stol.)
- Klášterní Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Sokolské ulici (klášter Dominikánů, postaven 1468)
- Kostel sv. Ondřeje ve Slavoníně (postaven pravděpodobně 13. stol.)
- Radnice na Horním náměstí (1410 jako provizorně dřevěná, 1420 jako jednopatrová zděná, 1443 dokončena patrová stavba s věží)
- 1474 - přistavěno druhé nadzemní podlaží
Kostel sv. Mořice - 1529 - východní portál s Jagellonskými erby
- 1474 - přistavěno druhé nadzemní podlaží
- Kostel a dominikánský klášter sv. Michala (archanděla)
- Kostel sv. Michala původně z 13. stol., v roce 1707 až na základy vystavěn nově. (Dle tradice byli kostely sv. Michala zakládány na pohanských svatyních, stejný případ se uvažuju i v Olomouci)
- Kaple sv. Alexeje (1380, údajně založena pánem Václavem z Doloplaz)
- Křížová chodba (1380 severní a východní křídlo, 1398-1404 jižní a západní křídlo)
- Olomoucký hrad
- Křížová chodba ve Zdíkově paláci (pol. 14. stol.)
- Kaple sv. Jana Křtitele (1435–1441)
- Katedrála sv. Václava (střední trakt z roku 1204 a 1266)
- Loretánská kaple (původně Cyrila a Metoděje ze 14. stol.)
- Sakristie (původně kapitulního refektář z 2. pol. 13. stol.)
- Olomoucké hradby, značná část opevnění (především na severní straně, Bezručových sadech a v Parku pod Domem)
- některé domy se zachovanými gotickými prvky
- Wurmova 1 (stará radnice, raně gotické a pozdně gotické zdivo sklepa a přízemí)
- Wurmova 5 (gotické sklepy zadního traktu, u stejného traktu gotické přízemí i konzoly držící další patro, ze strany hradeb zachovaná gotická věž)
- Wurmova 11 (zadní křídlo na gotické hradbě s gotickými sklepy)
- Křížkovského 6 (gotické sklepy, část přízemí a ostění jednoho okna)
- Křížkovského 12 (gotické sklepy, část kaple a některá ostění)
- Ostružnická 4 (gotické sklepy a hmota, niky v prvním patře fasády s gotickými malbami)
- Opletalova 1 - Dietrichsteinský palác (gotické sklepy tří původních domů, část loubí)
- Panská 1 (gotické sklepy, přízemí a arkýř)
- Dolní náměstí 46 (gotické sklepy, část přízemí a dnes zazděné loubí)
- Dolní náměstí 9 - U zeleného věnce (gotické sklepy, přízemí s klenbami a celé loubí)
- Dolní náměstí 7 - U bílé růže (gotické sklepy, část zadního objektu s klenbami a ostěním)
- Dolní náměstí 1 - U zlatého jelena (gotické sklepy, část přízemí a klenby)
- Horní náměstí 12 - U černého psa (gotické sklepy, dispozice a kaple v prvém patře objektu)
- Horní náměstí 15 - U zlaté hvězdy (gotické sklepy s portálem, přízemí a část loubí)
- a mnohé další
-
Radnice Olomouc
-
Gotický radniční portál s Jagellonskými erby
-
Gotický arkýř kaple sv. Jeronýma
-
Unikátní gotická klenba v kapli
-
Gotický kostel sv. Ondřeje
-
Gotický kostel sv. Kateřiny
-
Interiér kostela v Sokolské ulici s gotickými malbami
-
Gotická křížová chodba ve Zdíkově paláci
Renesanční architektura a Manýrismus
editovat- Edelmannův palác na Horním náměstí (1572 - bohatě zdobený palác, klenby, ostění a dva portály)
Hauenschildův palác s nádherným arkýřem - Žerotínský palác (1588 - hmota, klenby, portál a detaily)
- Biskupský palác (1540, první čtyři křídla - jižní)
- Kanovnické rezidence
- Wurmova 11 (Zadní část křídel s mnoha renesančními prvky)
- Křížkovského 6 (Hmota objektu a na nádvoří dochované sgrafito)
- Křížkovského 12 (Hmota objektu a ostění oken a dveří)
- Kostel sv. Mořice (přístavby)
- hrobka Václava Edelmanna z Brosdorfu
- schodišťová věžička
- Radnice Olomouc (přístavby)
- Lodžie do sálu městské rady (někdy považována za Manýristickou)
- Nový ochot a zvýšená střecha u věže
- Olomoucký hrad
- Manýristický kaple sv. Stanislava při katedrále
- Nové Purkrabství (centrální část dnešního Arcidiecézního muzea)
- Městský dům - Školní 3 (renesanční sklep, arkýř na fasádě objektu, kamenné ostění oken)
- Městský dům - Mariánská 5 (hmota, dispozice, klenby a arkýř)
- Městský dům - U Hradeb 2 (z velké části renesanční dům se zachovalou černou kuchyní)
- Městský dům - Žerotínovo náměstí 3 (hmota, klenby, sklepy a část sgrafita)
- Městský dům - Žerotínovo náměstí 12 (hmota a mázhauz)
- Městský dům - 28. Října 15 (sklepy, hmota a portál 1588)
- Městský dům - Purkrabská 8 (sklepy, klenby a portál 1583)
- Městský dům - Purkrabská 10 (sklepy, klenby a fasáda)
- Městský dům rytíře Podstatského - Riegrova 3 (hmota, fasáda, arkýř a bohaté ostění)
- Městský palác Prombergrova knihtiskárna - Opletalova 1 (hmota, klenby, arkýř, portál 1590 a pod omítkou sgrafito)
- Městský palác U zlatého kříže - Panská 1 (hmota, arkýř)
- Městský palác U zlatého jelena - Dolní náměstí 1 (arkýř, loubí, mázhauz, klenby a na zadním traktu ostění oken)
- Městský palác U Zlatého Beránka - Univerzitní 2 (klenby a hmota)
- některé další domy se zachovanými renesančními arkýři
- Dolní náměstí 14
- Dolní náměstí 49
- některé další domy se zachovanými renesančními portály
- Horní náměstí 12 (portál 1597)
- Horní náměstí 13 (portál 1583)
- Ostružnická 3 (portál 1598)
- Ztracená 10 (portál 1585)
- Mnoho dalších domů má dodnes zachované renesanční prvky či hmotu.
Baroko
editovat- sloup Nejsvětější Trojice
- Mariánský sloup (Morový sloup)
- kašny v Olomouci
- socha svatého Floriána před kostelem svatého Michala. Sochu v roce 1728 vytvořil Jan Jiří Schauberger, podstavec vytvořil Václav Render
- kapucínský klášterní kostel Zvěstování Panny Marie na Dolním náměstí – první větší barokní stavba v Olomouci
- Arcibiskupský palác raně barokního stylu
- soubor barokních kanovnických rezidencí na olomouckém Předhradí
- jezuitský konvikt s kaplí Božího Těla
- kostel Panny Marie Sněžné
- Klášter Hradisko
- dominikánský klášter
- kostel sv. Michala
- kaple sv. Barbory na základech románské okrouhlé hlásky
- Petrášův palác na Horním náměstí s gotickým jádrem a renesanční a barokní přestavbou
- Salmův palác (Horní nám. č. 1) z roku 1687, 3. patro z roku 1791
- bývalý klášter klarisek – dnes Vlastivědné muzeum, přestavěn v duchu pozdního baroka
- bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku
Barokní a klasicistní pevnostní architektura
editovatHlavní článek: pevnost Olomouc
- bastionová barokní pevnost a fortová pevnost (Olomouc a okolí)
- Terezská brána je kryta zeleným drnem
- Litovelská brána, přenesená na dnešní místo u Čechových sadů roku 1895 (obrázek)
- Tereziánská zbrojnice na Biskupském náměstí (obrázek)
- Staroměstská kasárna na Slovenské ulici z roku 1810
- Dům armády (bývalá kadetka, ještě dříve augustiniánský klášter) na třídě 1. Máje
- Hanácká kasárna na třídě 1. Máje
- Vodní kasárna a kasematy na třídě Svobody (obrázek)
Rokoko
editovat- dům s bohatou rokokovou výzdobou (Dolní náměstí 47)
Klasicismus a empír
editovat- průčelí Moravského divadla (Horní náměstí č. 22)
- Krajinská lékárna – empírový „dům biskupa Marka Khuena“ (Horní náměstí 10)
- lékárna „U Salvatora“ s empírovým reliéfem (Dolní náměstí 51)
- sloupový portikus před bývalým dominikánským klášterem na Žerotínově náměstí – architekt Anton Arche
- novoklasicistní měšťanská střelnice z roku 1838 (dnes již neexistující – byla demolována po požáru v roce 1998), architekt Anton Arche
Historismus 19. století
editovatNeorománská a neobyzantská architektura
editovat- soubor hřbitovních kaplí různých vyznání na ústředním hřbitově
- synagoga (zničena za nacistické okupace) v byzantsko-orientálním stylu, návrh Jakob Gartner
- pravoslavný chrám svatého Gorazda postavený ve východním byzantském stylu v roce 1939
Neogotická architektura
editovat- katedrála svatého Václava – neogotická přestavba podle návrhu architekta Gustava Meretty
- Červený kostel – novogotický kostel ve stylu severoněmecké cihlové gotiky (luteránská německá evangelická církev augšpurského vyznání)
- Pöttingeum – bývalý Ústav hraběte Pöttinga na rohu Palackého a Pöttingovy ulice, návrh Jakob Gartner a Karel Starý starší
Neorenesanční architektura
editovat- Dómská čtvrť – urbanistický soubor nájemních domů v místě bývalé Hradské brány, mj. podle návrhu Karla Starého staršího
- Úřední čtvrť – urbanistický soubor rodinných a nájemních domů v Olomouci-Nové Ulici
- Komenium – bývalá Německá reálka na ulici 8. května - návrh August Krumholz
- Národní dům (ul. 8. května 21) - návrh Karel Starý starší
- budova okresního a krajského soudu s vazební věznicí na třídě Svobody
- Dietrichsteinský palác na Horním náměstí 9 (přestavba a novostavba do Opletalovy ulice)
- soubor vil na Vídeňské ulici podle návrhu Jakoba Gartnera – stylově různorodé od gotiky a severské renesance po baroko
- vila Eduarda Hamburgera z roku 1895 v ulici Vídeňská 2, architekt: Jakob Gartner
- vila Ignáce Briesse z roku 1896 v Ulici vídeňská 8, architekt Jacob Gartner
- Rodinný dům Willibalda Müllera – z roku 1886 v ulici Dvořákova 3, architekt: Johann Aulegk
Neobarokní architektura
editovat- Budova Salesiana na Žerotínově náměstí 2, návrh Jaroslav Kovář starší
- Přestavba Arcibiskupské konzistoře na Biskupském náměstí podle návrhu Jaroslava Kováře st.
- kaple sv. Jana Sarkandra z let 1909–1912 je v Olomouci poslední stavbou historizujícího romantismu. Zejména v interiéru kaple se již vyskytují secesní prvky.
Secesní architektura
editovat- Vila Primavesi postavená v letech 1905-1906 jako městské sídlo bankéřské rodiny Otty a Eugenie Primavesi
- secesní dům U Smékalů v Riegrově ulici 10 postavený v roce 1910 podle návrhu Jaroslava Kováře staršího
- dům manželů Bubeníkových v Ostružnické ulici 25 s průčelím ve stylu organické secese a reliéfní postavou Hanačky s fotoaparátem od sochaře Josefa Hladíka, architekti: Bohumil Vodička a Josef Juránek
- pozdně secesní budova Muzea moderního umění s kubizujícími a klasicizujícími prvky na fasádě v Denisově ulici 47, architekt: Jaroslav Kovář starší
- pozdně secesní vila Antonína a Ludmily Hofmanových z let 1911–1912 v ulici Resslova 20, architekt: Karel Starý ml.
- pozdně secesní a moderní vila Elly Krickové z roku 1911 v ulici třída Spojenců 10, architekt: Heinrich Czeschner
- secesní kino Edison (později Mír) z roku 1913 na náměstí Národních hrdinů
Architektura 20. století
editovatNeoklasicismus a monumentalismus
editovat- mauzoleum jugoslávských vojínů z první světové války z roku 1926 (Bezručovy sady) – architekt Hubert Aust
- kostel sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně
- hlavní nádraží – architekt Antonín Parkman (1936)
- kostely československé církve husitské
- Husův sbor – trojlodní bazilika na severozápadním okraji historického jádra postavena v letech 1925–1926, architekt: Hubert Aust
- Husův sbor v Olomouci-Hodolanech
- kostel v Olomouci-Černovíře (obrázek)
- sbor Českobratrské církve evangelické v Husově ulici – architekt Otto Kuhlmann
- Vila Camilly a Josefa Krausových a Franze Bruckmanna ve slohu konstruktivního neoklasicismu z roku 1932 v ulici Vídeňská 14, architekt: Hans Stratil
- neoklasicistní vila Hanse a Else Stratilových z roku 1933 v ulici Čajkovského 17, architekt: Hans Stratil
- neoklasicistní vila Otto Zweiga z let 1931–1932 v ulici třída Spojenců 16, architekt: Franz Kuhn
- administrativní budovy podle návrhu Klaudia Madlmayra: Pozemkový ústav (1931, Horní náměstí 11), Okresní úřad (1937, Třída Svobody 32), Sborové velitelství (1938, Žižkovo náměstí 5)
Kubismus
editovat- kubistická vila Františky Lipčíkové z let 1918–1919 v ulici Brněnská 80, architekt: Rudolf Stockar, stavitel: Rudolf Kvapil.
- rondokubistická budova bývalé Moravskoslezské banky z let 1922–1923 v ulici Denisova 10, architekt: Jaroslav Kovář starší
Modernismus 20. a 30. let 20. století
editovat- vila Julia Pelikána (obrázek) ovlivněná neoplasticismem z let 1924–1925 v ulici Na vozovce 21, architekt: Josef Štepánek
- Okresní nemocenská pojišťovna (dnes sídlo SPEA) na náměstí Národních Hrdinů 2 z let 1925–1927, architekt Jindřich Kumpošt
- Vila Wilhelma Giebela ve stylu nové věcnosti s romantizujícími tendencemi z roku 1928 v ulici Na Šibeníku 26, architekt: Karl Fischer
- Vila Roberta Schneidera – typizovaný rodinný dům amerického stylu z let 1930–1931 v ulici Černochova 10, architekt: Berty Vojtěch Ženatý
- Vila Vladimíra Müllera ve stylu loosovského purismu z roku 1927 v ulici Černochova 6, architekt: Paul Engelmann
- Dům Pozemkového ústavu na Horním náměstí 11 (dnes zde sídlí kavárna Mahler) z roku 1932 – architekt Klaudius Madlmayr
Funkcionalismus
editovat- krematorium na třídě Míru z let 1931–1932
- Nakládalova vila v ulici Polívkova 35 z roku 1936 – projektoval Lubomír Šlapeta
- Vila Františka a Ludmily Kousalíkových z roku 1936 v ulici Na vozovce 33, architekt: Lubomír Šlapeta
- administrativní a skladištní budova ASO v Legionářské ulici z let 1931–1935
- obchodní dům Baťa v Riegrově ulici z let 1931–1932, architekt: Vladimír Karfík
- Vila Rudolfa Seidlera z roku 1935 v ulici Václavkova 2, architekt: Jacques Groag
- Vila Pauly a Hanse Briessových z let 1933–1935 v ulici Na vozovce 12, architekt: Jacques Groag
- Sbor Prokopa Holého v Olomouci-Černovíře, projektoval a postavil Jan Komrska, 1938–1940
Socialistický realismus
editovat- přestavba olomouckého orloje podle návrhu Karla Svolinského
- Památník Rudé armády v Čechových sadech z roku 1945 – pravděpodobně první stavba socialistického realismu v Česku.
- Pomník Lenina a Stalina na bývalém náměstí VŘSR (dnešní Palachovo náměstí) na místě někdejší synagogy – odstraněn v roce 1990
- Teoretické ústavy Lékařské fakulty Univerzity Palackého z let 1950–1961, architekti Jiří Kroha a Václav Roštlapil
- úpravy interiéru hlavního nádraží se sgrafitem Wilhelma Zlamala (1960)
Bruselský styl a neofunkcionalismus
editovat- areál výstaviště Flora Olomouc s pavilónem A od architekta Petra Braunera
- věžový obytný dům s vodojemem na ulici I. P. Pavlova (výška 59,10 m) – architekt Petr Brauner
- tzv. Hotelový dům na Velkomoravské ulici z let 1959–1963, architekti Tomáš Černoušek, Karel Dolák, Jiří Zrotal
- budova Jednoty na Třídě Svobody (1968–1974)
Brutalismus
editovat- Obchodní dům Prior na ulici 28. října – architekt Jan Melichar, 1972–1982, přestavěno
Postmoderní architektura
editovat- obchodní pasáž v paláci U zeleného stromu na Horním náměstí 26
- hotel Gemo na Třídě Svobody od architekta Petra Braunera (1994)
- obytný dům Pyramida v Okružní ulici
- interiér cukrárny Mahler na Horním náměstí z roku 1992 – architekt Otto Schneider
Minimalismus a současná architektura
editovat- rekonstrukce Arcidiecézního muzea z let 1998–2006, architektonická kancelář HŠH architekti
- Budova Povodí Moravy (1994–1996)
- adaptace a nadstavba budovy sila – vila na sile Barbory a Radima Králíkových z let 2004–2007 v ulici Polská 7, architekti: Tomáš Pejpek a Szymon Rozwałka
Lidová architektura
editovat- kostel Panny Marie Pomocnice dostavěný roku 1907 v Jiráskově ulici v Olomouci-Hodolanech (obrázek)
Replika dřevěné zvonice v Bezručových sadech
Regionalistická architektura
editovat- Rodinný dům Jana Mišauera z roku 1939 v ulici Skřivánčí 23, architekt: Lubomír Šlapeta
- Vila Bohumíra Dvorského z let 1948–1949 v ulici Dvorského 1, Olomouc – Svatý Kopeček, architekt: Karel Dudych
Seznam dalších významných staveb
editovatVily
editovat- Vila Eduarda Šrota z let 1923–1924 v ulici třída Spojenců 20, architekt: Ladislav Skřivánek
- Vila Josefa Andera z let 1933–1934 v ulici Dvorského 36, Olomouc – Svatý Kopeček, architekt: Bohumír F. A. Čermák
Paláce a domy
editovat- Handkův dům (Ztracená č. 10) (obrázek dveřního portálu)
- Dům Leo Falla (Denisova č. 35, č. p. 291)
- Dům U zlatého rytíře (Denisova č. 17)
- Dům U Sedmi Ďáblů (Denisova č. 7)
- Podštatského palác (Ztracená č. 2)
- Dům U zlaté štiky (Horní náměstí)
- Dům U černého psa (Horní náměstí)
- Dům Petra Pino (Horní náměstí 15, Školní ul. 2)
- Dům „U zlatého jelena“ (Horní náměstí 16)
- čtvrtý poštovní dům (Horní náměstí 18)
- císařská pošta (Horní náměstí 26)
- první poštovní dům z roku 1589 (Riegrova ul. č. 19)
- Dům Lípy slovanské (Riegrova ul. č. 33)
- Spannerův dům (ul. 8. května 22)
- budova pěveckého spolku Žerotín z roku 1928 (Sokolská 17)
- bývalý kupecký dům s arkádami a malovanými trámovými stropy v patře (Dolní náměstí 7)
- dům „U černého koně“ (Dolní náměstí 44)
- masné krámy z roku 1586 s divadlem v patře (Dolní náměstí 40)
- třetí poštovní dům „U žlutého lva“ (Dolní náměstí 34)
- tři bývalé kupecké domy z 15. století (Dolní náměstí 2, 3 a 4)
- Žerotínův dům či Žerotínský palác, později městské purkrabství (Purkrabská 2)
- domy na Žerotínově náměstí č. 4 až 12 jsou renesanční a barokní
- bývalý jezuitský seminář z roku 1720, dnes Cyrilometodějská teologická fakulta UP (Univerzitní náměstí 1)
- vikářský dům Ignáta Wurma z 18. století (Wurmova ul. 1)
Jiné
editovat- bývalá nová katedrální škola z let 1562 a 1827 (Mlčochova 3)
- první budova Stavovské akademie z roku 1725 (Křížkovského 5)
- druhá budova Stavovské akademie z roku 1773 (Sokolská 21)
- část budovy Mořických kasáren z 2. poloviny 18. století (Zámečnická 3)
- Mořická fara z roku 1683 (Opletalova ul. 10)
- bývalý měšťanský pivovar z roku 1716 (Lafayettova ul. 12 a 14)
- bývalá občanská beseda (Dolní náměstí 29, dnes banka)
- bývalý měšťanský špitál upravený roku 1778 (Kateřinská 8)
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Kšír J. (1969) Olomoucké renesanční portály. Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 24, Vlastivědný ústav v Olomouci, Olomouc, 36 pp.
- Nather, William (2005, 2006) Kroniky olomouckých domů. Vydavatelství Univerzity Palackého.
- Pojsl M. & Londin V. (2003) Dvanáct století naší architektury. Olomouc s. r. o., Olomouc, 208 pp., ISBN 80-7182-163-2
- Zatloukal, Pavel (1981) Olomoucká architektura 1900–1950. Olomouc
- Zatloukal, Pavel (1983) Olomoucká architektura 1950–1983. Olomouc.
- Zatloukal, Pavel (2002) Příběhy z dlouhého století. Olomouc, ISBN 80-85227-49-5
- Česká republika – architektura XX. století, Díl I. Morava a Slezsko, editoři: Michal Kohout, Stephan Templ, Pavel Zatloukal, Praha : Zlatý řez, 2005, ISBN 80-902810-2-8
Filmové záznamy
editovat- Šumná Olomouc (1996)
- film Bloudím (2006)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Seznam objektů v městské památkové rezervaci Olomouc
- Rekonstrukce Dolního náměstí: více světla, méně aut
- rekonstrukce Olomouckého hradu kolem roku 1220. Na rekonstrukci je zachycena např. v té době nově postavená výše zmiňovaná okrouhlá hláska, za ní Zdíkův palác a napravo od ní katedrála svatého Václava.