Výmarská republika

; vlajka	; znak
	Hymna Das Lied der Deutschen
	Motto Einigkeit und Recht und Freiheit
Geografie	; Výmarská republika v roce 1930
	; Výmarská republika v roce 1930
Hlavní město	Berlín
Rozloha	468 787 km²
Nejvyšší bod	Zugspitze
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	62 411 000
Jazyky	němčina
Náboženství	1925 sčítání lidu:; 64,1 % protestantské (luteránské, kalvínské, Pruská unie),; 32,4 % římskokatolické,; 0,9 % judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	federativní poloprezidentská republika
Měna	Papírová marka (1918–1923); Rentová marka (1923–1924); Říšská marka (1924–1933)
Vznik	9. listopadu 1918 – abdikace císaře Viléma II.
Zánik	30. ledna 1933 – převzetí moci říšským kancléřem Adolfem Hitlerem
	Státní útvary a území
	Německé císařství
	Bavorská republika rad
	Saská republika rad
	Brémská republika rad
	Würzburská republika rad
	nacistické Německo
	Svobodné město Gdaňsk

Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933. Přestože oficiální název výmarského Německa i nadále zněl Německá říše (něm. Deutsches Reich), jednalo se o republikový spolkový státní útvar s demokratickou spolkovou ústavou, přijatou v roce 1919 ve Výmaru, kde se poprvé po lednových volbách roku 1919 sešel 6. února demokraticky zvolený parlament (bývá užíváno označení „Německá republika“, německy Deutsche Republik). Od tohoto města je také odvozeno označení pro toto období výmarské Německo, jeho hlavním městem však i nadále zůstával Berlín. Hlavou státu byl říšský prezident, zákonodárným sborem dvoukomorový parlament (Národní shromáždění) skládající se z Říšského sněmu a Říšské rady. V čele exekutivy stála říšská vláda vedená říšským kancléřem, kterého jmenoval říšský prezident.

Důsledky porážky Německa v první světové válce

28. června 1919 podepsali zástupci Výmarské republiky v Paříži Versailleskou mírovou smlouvu. Podle mírové smlouvy bylo Francii navráceno Alsasko-Lotrinsko (14 522 km²); Belgii postoupeno území Moresnetu a po plebiscitu i Eupen a Malmédy (celkem 1036 km²); Polsku většina Poznaňska a Západního Pruska, část Slezska a nepatrná část Východního Pruska (celkem 46 142 km²); Československu Hlučínsko (316 km²); Gdaňsk s okolím (1894 km²) byl přeměněn v nezávislé Svobodné město Gdaňsk pod patronací Společnosti národů; severní část Východního Pruska, Klajpeda s okolím (2 657 km²) se stala autonomní částí Litvy. Později došlo i k úpravě hranic s Dánskem, které získalo po plebiscitu severní část Šlesvicka (moderní dánský okres Jižní Jutsko, celkem 3 938 km²). Sársko o rozloze 1910,49 km² bylo na 15 let předáno do správy Společnosti národů a výnosy jeho dolů postoupeny Francii. Porýní bylo demilitarizováno a dočasně okupováno vítěznými státy. Zároveň Německo ztratilo všechny své kolonie. Území Německa se tak zmenšilo o 70 615 km² na 468 116,13 km² a navíc bylo postiženo válečnými reparacemi.

Politický vývoj

Výsledky voleb do Říšského sněmu 1920–1933

Německá republika byla vyhlášena dne 9. listopadu 1918 z balkónu říšské rady v Berlíně Philippem Scheidemannem. Týž den Karl Liebknecht (za dva měsíce potom zavražděný) vyhlásil před Hohenzollernským palácem v Berlíně "socialistickou republiku".^[1] Politická situace byla zprvu značně nestabilní, stát hrozil rozpadem, např. v Bavorsku na krátkou dobu vznikla „republika rad“, než ji potlačily polovojenské jednotky Freikorps. Příčinami byly kromě šoku z válečné porážky a ztrát území zejména poválečná hyperinflace a také nutnost platit reparace, které byly nad německé možnosti, což vedlo až k francouzské okupaci Porýní. Došlo také k několika pokusům o státní převrat, levicovým (povstání spartakovců) i pravicovým (Kappův puč nebo tzv. Pivní puč). V průběhu 20. let se ale situace i díky ekonomickému růstu stabilizovala. Symbolem této éry byl Gustav Stresemann, který jako ministr zahraničí Německo dovedl do Společnosti národů. Po roce 1929 se však začaly projevovat důsledky velké hospodářské krize, která měla za následek vzrůst podpory nejen komunistů, ale také nacistů.

Neschopnost demokratických politických stran utvořit stabilní vládní koalici přiměla prezidenta Hindenburga, který v roce 1925 vystřídal prvního německého prezidenta Eberta, jmenovat v březnu 1930 Heinricha Brüninga kancléřem. Ten nahradil parlamentní demokracii autoritativnější formou vlády, nicméně Brüningova snaha zastavit zostřující se hospodářskou krizi selhala. Kancléřova snaha postavit se nacistům zákazem nošení uniforem se minula účinkem a nový kancléř Franz von Papen již nastoupil kurs sblížení s NSDAP a Brüningův zákaz odvolal. Papenova vláda se však ukázala ještě labilnější než jeho předchůdce, a tak se 2. prosince 1932 stal kancléřem generál Kurt von Schleicher. Generálova snaha rozehnat nacisty pomocí armády za podpory odborů a levicového křídla NSDAP však zkrachovala a za Papenovy zákulisní podpory se novým kancléřem stal 30. ledna 1933 Adolf Hitler. Tím nacisté uchopili moc (Machtergreifung) a vznikla „Třetí říše“.

Územní členění

Německé státy v době Výmarské republiky

Území Výmarské republiky bylo spolkovým státem, složeným z počátku ze všech původních spolkových zemí předchozího Německého císařství, které se staly republikami s německým označením Svobodný stát (Freistaat), případně Lidový stát (Volksstaat), či Svobodný lidový stát (Freier Volksstaat). Později došlo ke zmenšení počtu spolkových zemí.

Spolkové země Výmarské republiky v letech 1920–1933

Původní státní znak Výmarské republiky

Státní znak Výmarské republiky (1928–1935) i současného Německa

S výjimkou Durynska, které vzniklo až 1. května 1920, Gothy a Koburgu (tyto dva státy existovaly v letech 1918–1920), existovaly všechny tyto státy již před rokem 1918. Údaje v tabulce odpovídají období od 1. května 1929, kdy byl Svobodný stát Waldeck začleněn do Svobodného státu Pruska. Sársko, které vzniklo roku 1919 vyčleněním částí území Bavorska a Pruska, bylo spravováno Společností národů a nemělo postavení spolkové země Německa, i když mělo vlastní zemský sněm (zde nazývaný zemská rada).

Země	Rozloha (km²)	Hlavní město
Svobodný stát Anhaltsko	2313,58	Dessau
Svobodný stát Bádensko	15 069,87	Karlsruhe
Svobodný stát Bavorsko	75 996,47	Mnichov
Svobodný stát Brunšvicko	3672,05	Braunschweig
Svobodné hanzovní město Brémy	257,32	Brémy
Svobodné a hanzovní město Hamburk	415,26	Hamburk
Lidový stát Hesensko	7691,93	Darmstadt
Svobodný stát Lippe	1215,16	Detmold
Svobodné a hanzovní město Lübeck	297,71	Lübeck
Svobodný stát Meklenbursko-Zvěřínsko	13 126,92	Schwerin
Svobodný stát Meklenbursko-Střelicko	2929,50	Neustrelitz
Svobodný stát Oldenbursko	6423,98	Oldenburg
Svobodný stát Prusko	292 695,36	Berlín
Svobodný stát Sasko	14 986,31	Drážďany
Svobodný stát Schaumburg-Lippe	340,30	Bückeburg
Země Durynsko	11 176,78	Výmar
Svobodný lidový stát Württembersko	19 507,63	Stuttgart
Německá říše	468 116,13	Berlín
Sársko	1910,49	Saarbrücken

Údaje o Svobodném státu Waldecku připojenému k Prusku ve dvou fázích

Tento spolkový stát se stal součástí Pruska 1. května 1929.

Země	Rozloha (km²)	Hlavní město
Svobodný stát Waldeck (údaje do 29. listopadu 1921)	1121	Arolsen
Svobodný stát Waldeck (údaje do 30. dubna 1929)	1055	Arolsen

Spolkové země Výmarské republiky existující pouze do 3. dubna 1919

Sloučením těchto států vznikl 4. dubna 1919 Lidový stát Reuss.

Země	Rozloha (km²)	Hlavní město
Svobodný stát Reuss-Greiz	316	Greiz
Svobodný stát Reuss-Gera	827	Gera

Spolkové země Výmarské republiky existující pouze do roku 1920

Sloučením šesti z nich vznikla 1. května 1920 Země Durynsko, zatímco Svobodný stát Koburg se stal 1. července 1920 součástí Bavorska.

Země	Rozloha (km²)	Hlavní město
Svobodný stát Gotha	1415	Gotha
Svobodný stát Koburg	562	Coburg
Lidový stát Reuss	1143	Gera
Svobodný stát Sasko-Altenburg	1323	Altenburg
Lidový stát Sasko-Meiningensko	2468	Meiningen
Svobodný lidový stát Sasko-Výmarsko-Eisenašsko	3610	Výmar
Svobodný stát Schwarzburg-Rudolstadt	941	Darmstadt
Svobodný stát Schwarzburg-Sondershausen	862	Detmold

Odkazy

Reference

↑ FULBROOK, Mary. Dějiny moderního Německa : od roku 1918 po současnost. Praha: Grada, 2010. 304 s. ISBN 978-80-247-3104-9, ISBN 80-247-3104-5. OCLC 505914492 S. 27–29.

Literatura

Staatz, Peter. Die Reichs- und Landtagswahlen im Kreis Düren während der Weimarer Republik. – Bonn : [s . n.], 1994. – 448 s. : CV autora, rejstřík, bibliografie, mapy, tabulky. – Inauguraldissertation zur Erlangung der Doktorwürde vorgelegt der Philosophischen Fakultät der Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Bonn
STELLNER, František; SOBĚHART, Radek. Ausgewählte Aspekte der deutschen Wirtschaftsentwicklung während der Weltwirtschaftskrise. Prague Papers on the History of International Relations. 2005, roč. 9, s. 135–165. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-118-0.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Výmarská republika na Wikimedia Commons
Pořad Českého rozhlasu Plus Když monarchista vede republiku, obsahuje řadu informací o působení Paula von Hindenburga v čele Německa.

[1] FULBROOK, Mary. Dějiny moderního Německa : od roku 1918 po současnost. Praha: Grada, 2010. 304 s. ISBN 978-80-247-3104-9, ISBN 80-247-3104-5. OCLC 505914492 S. 27–29.

[1]