Bavorská republika rad

Bavorská republika rad, Mnichovská republika rad či Bavorská sovětská republika (něm. Münchner Räterepublik či Bayerische Räterepublik; představovala velmi krátce existující stát na území Bavorska (7. dubna3. května 1919). Vznikla jakožto radikální vyústění německé listopadové revoluce poté, co byl 21. února 1919 zavražděn Kurt Eisner, první republikánský premiér Bavorska. Měsíc po svém vzniku byla svržena společnými silami regulérní německé armády a jednotek Freikorps. Její existence posunula politický vývoj v Bavorsku po celou dobu tzv. Výmarské republiky výrazně doprava.

Bavorská republika rad
Bayerische Räterepublik
 Výmarská republika
 Lidový stát Bavorsko
1919 Výmarská republika 
Svobodný stát Bavorsko 
Vlajka státu
vlajka
Hymna: Die Internationale
Motto: Proletarier aller Länder, vereinigt Euch!
geografie
Mapa
Území nárokované Bavorskou republikou rad ve Výmarské republice
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
6. dubna 1919
zánik:
3. května 1919
státní útvary a území
předcházející:
Výmarská republika Výmarská republika
Lidový stát Bavorsko Lidový stát Bavorsko
následující:
Výmarská republika Výmarská republika
Svobodný stát Bavorsko Svobodný stát Bavorsko

Předcházející událostiEditovat

Po porážce Německého císařství v první světové válce došlo ke svržení monarchie a vzniku republiky. Bavorského krále Ludvíka III. z dynastie Wittelsbachů potkal stejný osud jako všechny ostatní německé monarchy. Nejprve 7. listopadu 1918 odešel do Rakouska, den na to stalo byl vyhlášen Bavorský lidový stát a následně 13. listopadu abdikoval na bavorský trůn. Moci se chopila vláda vedená sociálním demokratem Kurtem Eisnerem z USPD. Nový kabinet sice netíhl k revolučním myšlenkám, které prosazovali bolševici v Rusku, nebyl ale schopný zajistit základní fungování státních služeb. V zemských volbách v lednu 1919 USPD úplně propadla a z vítězství se radovali bavorští lidovci. Při cestě do parlamentu byl Eisner střelen do zad nacionalistou Antonem Arco-Valley a na místě zemřel. Nástupce Eisnera sociální demokrat Erhard Auer z konkurenční SPD byl obviňován, že si vraždu objednal a následně na něj byl spáchán neúspěšný atentát. Smrt prvního bavorského premiéra uvrhla Bavorsko do chaosu. Dělníci vyšli do ulic, docházelo k únosům šlechticů, mnichovská univerzita byla nucena zavřít. Nový vůdce SPD Johannes Hoffmann složil koaliční vládu 7. března 1919, ale radikální levice již nebyla pod jeho kontrolou.

Vláda Ernsta TolleraEditovat

Bavorští komunisté a anarchisté v noci z 6. na 7. dubna 1919 vyhlásili na území Bavorska republiku rad (sovětskou republiku). Povzbuzení k akci jim dodaly události z Maďarska, kde v březnu 1919 proběhl úspěšný převrat a vznikla Maďarská republika rad. Novým vůdcem země (tzv. prezidentem Ústředního revolučního výboru) se stal Ernst Toller z USPD. Vyzval ke vzniku Bavorské rudé armády, diktatuře proletariátu a nekompromisnímu potlačování všech protirevolučních aktivit. Hoffmannova vláda byla nucena opustit revoluční Mnichov a uchýlit se do Bamberku.

Tollerova vláda byla byla povětšinou tvořena skupinou idealistických intelektuálů, kteří se skutečnou politikou neměli žádné zkušenosti. Samotný Toller byl povoláním dramatik a nazýval probíhající události revolucí lásky. Do vlády s ním zasedli anarchistický spisovatel Gustav Landauer, ekonomický teoretik Silvio Gesell či básník Erich Mühsam. Nejkontroverznější bylo jmenování Franze Lippa na pozici ministra zahraničí. Lipp, který byl předtím několikrát hospitalizován v psychiatrické léčebně, během své krátké doby v úřadu formálně vyhlásil válku Švýcarsku a Württembersku za nedodání 60 lokomotiv a poslal papeži Benediktu XV. a Leninovi oficiální telegram ohledně zmizení klíčku od toalety na ministerstvu. Dalším totální přešlapem v konzervativním katolickém Bavorsku bylo jmenování na ministra školství kandidáta s židovským vyznáním či bývalého zloděje na post policejního prezidenta Mnichova.

Vláda Eugena LevinéhoEditovat

Chabá Tollerova vláda existovala pouze 6 dní. Dne 12. dubna se chopili moci místní komunisté v čele s ruským bolševikem Eugenem Leviném. Ten bez váhání nastolil mnohem tvrdší prosazování socialistických reforem. Vznikla Rudá armáda z řad dělníků, která začala zabavovat hotovost, potraviny a zbraně. Došlo k vyvlastnění nemovitého majetku boháčů a jeho předání místním lidem bez domova, cenzuře tisku, privatizaci bank. Vedení továren převzaly rady tvořené dělníky. Veškeré dělnictvo muselo zahájit vojenský výcvik. Komunisté měli v plánu v delším časovém horizontu zrušit peníze a provést radikální reformu školství.

Problémy nové vlády začaly velice brzy po převzetí moci. Nejpalčivějším se stal nedostatek jídla, a to především mléka. Komunisté odpověděli na problémy zvyšujícím se terorem a nechali pozavírat mnichovské šlechtice a boháče. K první vojenské bitvě došlo u Dachau, 20 km severozápadně od Mnichova 18. dubna 1919. Rudá armáda čítající na 30 tisíc ozbrojených dělníků zde porazila Hoffmannovy síly čítající 8 tisíc mužů. Po porážce se podařilo Hoffmannovi vyjednat posily čítající 20 tisíc mužů z Freikorps, nacionalistických jednotek z válečných veteránů, které vystupovaly ostře antikomunisticky. Posíleným jednotkám se rychle podařilo obklíčit Mnichov. V nastalé situaci zazmatkoval velitel Rudé armády Rudolf Egelhofer a nechal popravit deset zajatců včetně hraběnky Helly von Westarp a prince Gustava z Thurn a Taxis. Jednotky Freikorps prolomily obranu města 1. května a začala bitva v ulicích města, kdy se Freikorps neštítili používat plamenomety, těžké dělostřelectvo či letectvo. Velitel Freikorps Burghard von Oven prohlásil město jako bezpečné 6. května 1919. Při bojích zemřelo 606 lidí z toho 335 civilistů. Povstalečtí vůdci jako Leviné, Egelhofer či Landauer byli krátce poté popraveni, jiní jako Toller či Mühsam vyvázli s dlouholetými žaláři. Celkově byla popraveno na 1 000 až 1 200 komunistů a anarchistů.

Následné událostiEditovat

Trpká zkušenost s levicovou vládou formovala názor bavorského lidi po celou dobu Výmarské republiky. Konzervativní Bavorská lidová strana těžila z strastiplných zkušeností vlády proletariátu a vyhrála s přehledem všechny meziválečné zemské volby. Z Bavorska se v následujících letech stala základna pravicových polovojenských organizací, které ostře vystupovaly proti demokratické vládě v Berlíně. Po potlačení Kappova puče v roce 1920 se do Mnichova stáhli vůdci povstání. Vznikla zde organizace Consul, která provedla úspěšné atentáty na přední představitele státu (např. Rathenau či Erzberger). Dokonce se do čela dostal Gustav von Kahr, který vládl diktátorskými pravomocemi. K úplnému začlenění Bavorska do Výmarské republiky došlo až v roce 1923 ze vlády kancléře Wilhelma Marxe.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bavarian Soviet Republic na anglické Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat