Dělnická rada
Dělnická rada byl v 19. a 20. století orgán složený z dělníků nebo jimi volených zástupců, který řídil pracoviště nebo obec (případně zastupoval dělníky vůči zaměstnavatelům).
Historie
editovatKonec 19. a počátek 20. století
editovatMyšlenka dělnických rad (tehdy tovární rady) vznikla již v roce 1848 v Německu. Mělo se jednat o rady, složené z dělníků a dílovedoucích na jedné straně a majitele podniku na straně druhé, které by mezi jiným byly prostředníky ve sporech mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.[1] Ve větší míře vznikaly dělnické rady od 2. poloviny 19. století v evropských zemích (zejména ve Francii a Německu)[2] a v USA.[3]
Během německé revoluce (1918–1919) se, obdobně jako v Rusku, dělnické rady měly stát nástrojem moci.[4]
Bolševické Rusko
editovatV Rusku (později SSSR) vznikaly tyto rady pod názvem sověty (z ruštiny) v období 1905–1907. V roce 1917 se obnovily, vznikly nejen sověty dělnické, ale i rolnické a vojenské, a staly se vedle Prozatímní vlády paralelní součástí státní moci. Po bolševické revoluci se staly mocenskými orgány státu.[5] Podle Lenina byly dělnické rady nástrojem pro vznik diktatury proletariátu.[6]
Prvorepublikové Československo
editovatV období první republiky vznikaly po roce 1918 z iniciativy sociálně demokratické strany, pod vlivem bolševického Ruska, v Československu dělnické rady především na Kladensku, Brněnsku a Mostecku. Ty byly úředně rozpuštěny po generální stávce v roce 1920.[7]
Druhá polovina 20. století
editovatOd roku 1950 vznikaly v SFRJ, v rámci tzv. samosprávného socialismu, dělnické rady (rady výrobců), na které přešlo řízení podniků (pod dohledem komunistické strany Jugoslávie).[8]
Rady zaměstnanců v ČR
editovatPod názvem rada zaměstnanců se v současné legislativě jedná o další subjekt, kromě odborů, zastupující zaměstnance firmy. Existuje-li rada zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen ji informovat o činnosti zaměstnavatele, zajistit projednání vhodným způsobem a v dostatečném předstihu před uskutečněním opatření a umožnit o osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení.[9]
Historické příklady
editovat- Paříž v roce 1871 (la commune)[10]
- Rusko při Ruské revoluci v roce 1905 a Velké říjnové socialistické revoluci;[11]
- Polsko při Polské Revoluci roku 1905 a Velkopolském povstání [12]
- Mexiko v průběhu Mexické revoluce (1910-1920), Povstalecké zapatistické autonomní obce (1994-současnost) a comités trabajadores ve městě Cherán (2011)
- Německo při Listopadové revoluci v letech 1918-1919
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Workers'council na anglické Wikipedii.
- ↑ FLEISCHNER, Jiří. Závodní rady a jejich úkoly. Praha: Omladina, 1921. Dostupné online. S. 4.
- ↑ Např. Mezinárodní dělnický sjezd. S. 1. Rovnost [online]. 1889-05-22. S. 1. Dostupné online.
- ↑ AŽ Malý encyklopedický slovník. Praha: Encyklopedický institut ČSAV, 1972. Dostupné online. Kapitola Rady, s. 978. Dostupné online po registrai.
- ↑ LUXEMBURGOVÁ, Rosa; EISNER, Kurt; ADLER, Max. Německá revoluce 1918-1919 [online]. Sdružení pro levicovou teorii [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ AŽ Malý encyklopedický slovník. Praha: Encyklopedický institut ČSAV, 1972. Dostupné online. Kapitola Sovět, s. 1126. Dostupné online po registrai.
- ↑ Založení Komunistické strany Československa. In: [s.l.]: SNPL, 1954. Dostupné online. Kapitola Z akčního programu.../Zbudování soustavy rad.
- ↑ FALTYS, Antonín. Dokumenty moderní doby. Praha: Svoboda, 1978. Dostupné online. Kapitola Působnost a programové zaměření..., s. 89. (dostupné online po registraci)
- ↑ PROCHÁZKA, Vladimír. Příruční slovník naučný II.. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1962-1967. Dostupné online. Kapitola Jugoslávie, s. 402. Dostupné online po registraci.
- ↑ JOUZA, Ladislav. Rada zaměstnanců jako partner vedení firmy. ePrávo.cz [online]. 2018-08-14. Dostupné online.
- ↑ ROUGERIE, Jacques. La Commune de 1871. Paris: Presses universitaires de France, 2014. ISBN 978-2-13-062078-5. S. 58–60.
- ↑ Maurice Brinton, pseud. (Christopher Agamemnon Pallis). The Bolsheviks and Workers' Control. (Orig: Solidarity UK, London, 1970), The Bolsheviks and Workers' Control introduction
- ↑ NESS, Immanuel. Ours to Master and to Own: Workers' Control from the Commune to the Present. [s.l.]: [s.n.], 2010.
Literatura
editovat- STURMTHAL, Adolf. Workers Councils. A Study of Workplace Organization on Both Sides of the Iron Curtain. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 1964. Dostupné online. (angličtina)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dělnická rada na Wikimedia Commons