Internacionála (píseň)

hymna levicových hnutí

Internacionála je mezinárodní hymna dělnického hnutí, spojovaná především[zdroj?] s komunismem, zpívaná ale i v socialistických, sociálně demokratických a anarchistických kruzích. Jde o jeden z nejvýznamnějších symbolů levice.

L'Internationale
Интернационал
Internacionála
První vydání Internacionály
HymnaFlag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic.svg Ruská SFSR
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
SlovaEugène Pottier, 1871
HudbaPierre De Geyter, 1888
PřijataFlag of the Russian Soviet Federative Socialist Republic.svg 1918
Sovětský svaz 1922
Konec užívání1944
Instrumentální
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Originální francouzskou verzi L'Internationale napsal komunardský básník Eugène Pottier (1816–1887) v roce 1871, v době krvavého potlačení komuny. Text písně líčí sociální nespravedlnost, hladovějící a utiskované dělníky, a vyzývá je ke vzpouře. V roce 1887 byla zveřejněna ve sbírce Pottierových básní Revoluční zpěvy. O rok později se sbírka dostala do rukou dělnického skladatele Pierra Degeytera v Lille, který na text Internacionály napsal hudební doprovod. Píseň byla vydána nakladatelstvím Dělnická lyra bez uvedení jména skladatele, kterému hrozila ztráta zaměstnání.[1] Zpívala se na odborářských slavnostech a dělnických shromážděních v severní Francii. V roce 1904 ji francouzští delegáti představili na amsterdamském sjezdu II. internacionály a od té doby se Internacionála stala hymnou mezinárodního dělnického hnutí.

Originální francouzská verze má šest slok, ve většině jazyků včetně češtiny se ale používají jen první a poslední sloka. Byla přeložena do mnoha jazyků, česká slova jsou dílem Antonína Macka (1872–1923) a Josefa Skaláka (1874–1968). Ruská verze v překladu Arkadije Koce byla hymnou SSSR až do roku 1944, kdy byla nahrazena novou sovětskou hymnou.

Text francouzské verzeEditovat

Úplná verze ze sbírky Revoluční zpěvy (1887) :

Debout! les damnés de la terre!
Debout! les forçats de la faim!
La raison tonne en son cratère,
C'est l'éruption de la fin.
Du passé faisons table rase,
Foule esclave, debout! debout!
Le monde va changer de base:
Nous ne sommes rien, soyons tout!

refrén
C'est la lutte finale
Groupons-nous, et demain,
L'Internationale,
Sera le genre humain.

L’État opprime et la loi triche,
L’impôt saigne le malheureux;
Nul devoir ne s’impose au riche,
Le droit du pauvre est un mot creux.
C’est assez languir en tutelle,
L’égalité veut d’autres lois :
« Pas de droits sans devoirs, dit-elle,
Égaux, pas de devoirs sans droits ! »

refrén

Hideux dans leur apothéose,
Les rois de la mine et du rail,
Ont-ils jamais fait autre chose,
Que dévaliser le travail ?
Dans les coffres-forts de la bande,
Ce qu’il a créé s’est fondu.
En décrétant qu’on le lui rende,
Le peuple ne veut que son dû.

refrén

Les Rois nous saoûlaient de fumées,
Paix entre nous, guerre aux tyrans !
Appliquons la grève aux armées,
Crosse en l’air et rompons les rangs !
S’ils s’obstinent, ces cannibales,
À faire de nous des héros,
Ils sauront bientôt que nos balles
Sont pour nos propres généraux.

refrén

Il n'est pas de sauveurs suprêmes,
Ni Dieu, ni César, ni tribun,
Producteurs sauvons-nous nous-mêmes!
Décrétons le salut commun!
Pour que le voleur rende gorge,
Pour tirer l'esprit du cachot,
Soufflons nous-mêmes notre forge,
Battons le fer quand il est chaud!

refrén

Ouvriers, Paysans, nous sommes
Le grand parti des travailleurs;
La terre n'appartient qu'aux hommes,
L'oisif ira loger ailleurs.
Combien de nos chairs se repaissent!
Mais si les corbeaux, les vautours,
Un de ces matins disparaissent,
Le soleil brillera toujours!

refrén


Pozn. Existuje ručně psaná verze básně, starší než finální verze vytištěná v roce 1887. Byla zveřejněna v roce 1990 ve Francii. [2]

ZajímavostiEditovat

Zakázaná slokaEditovat

Pottierova Internacionála měla v původním znění šest slok. Tištěno však bylo zpravidla jen pět slok (1.–4. a 6. z původní verze). Pátá sloka musela být vynechávána, protože dle francouzských soudů podněcovala vojenské vzpoury.[3] Také v cizojazyčných překladech většinou chybí, není ani v nejužívanějším českém překladu A. Macka a J. Skaláka (má jen pět slok). Celou Internacionálu přeložil do češtiny až Jan Otokar Fischer[4]

Les rois nous saoûlaient de fumées.
Paix entre nous, guerre aux tyrans!
Appliquons la grève aux armées,
Crosse en l’air et rompons les rangs!
S’ils s’obstinent, ces cannibales,
À faire de nous des héros,
Ils sauront bientôt que nos balles
Sont pour nos propres généraux.

Tyrani v dým halí svou vládu.
Mír mezi námi, vládcům boj!
Rozšiřme stávky na armádu
a rozdělme se o výzbroj.
A když z nás mermomocí páni
vraždící vojsko chtějí mít,
dovedem náboji svých zbraní
své generály zastřelit.

Eugène Pottier, „Internacionála“, úryvek (5. sloka původního znění)[5]

Překlad Vítězslava NezvalaEditovat

Do češtiny přeložil část Internacionály i básník Vítězslav Nezval. Nejde o překlad doslovný, ale o volné přebásnění tří slok a refrénu. Nezvalův text byl publikován v roce 1937 v týdeníku Tvorba.

Ne, není vyšších spasitelů.
Ni bůh, ni cézar, ni tribun.
Spasme se sami bez kostelů!
Pro blaho všech nechť padne trůn!
Aby zloděj pustil kořist z tlamy
A duch se vysvobodil z pout,
Rozdmýchejme svou výheň sami.
Než zchladne kov, je třeba kout!

Eugène Pottier, „Internacionála“, úryvek z překladu Vítězslava Nezvala[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku L'Internationale na francouzské Wikipedii.

  1. CODR, Milan; FISCHER, Jan O. Přemožitelé času sv. 12. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Eugene Pottier, s. 35–37. 
  2. BRÉCY, Robert. Florilège de la Chanson Révolutionnaire, De 1789 au Front Populaire. Paris: Éditions Ouvrières, 1990. S. 137. 
  3. FISCHER, Jan Otokar, a kol. Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století. 2. vyd. Díl 2. Praha: Academia, 1983. 772 s. cnb002396217. Kapitola „Eugène Pottier", s. 163–171. 
  4. VLČEK, Miroslav, ed. Jaro 1871: Poezie Pařížské komuny. Z francouzských originálů přeložil kolektiv překladatelů. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1961. 109 s. cnb000516754. Píseň „Internacionála", přeložil J. O. Fischer, s. 92–94. 
  5. FISCHER, Jan Otokar, a kol. Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století. 2. vyd. Díl 2. Praha: Academia, 1983. 772 s. cnb002396217. Kapitola „Eugène Pottier", s. 163–171 (citovaný text je na str. 168). 
  6. Internacionála. Překlad Vítězslava Nezvala. Tvorba. 7. 5. 1937, roč. 12, čís. 19, s. 291. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • GEL, František. Internacionála a Marseillaisa: 2 vítězné písně. Praha: Mír, 1952. 303 s. cnb000409197. 
  • RESLER, Kamill. České a slovenské překlady Internacionály. Česká literatura. 1954, roč. 2, čís. 2, s. 189–192. Dostupné online. 
  • SOUKUP, František. Revoluce práce: dějinný vývoj socialismu a Československé sociálně demokratické strany dělnické. Díl 1. V Praze: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, 1938. 813 s. Dostupné online. cnb002502535. Kapitola „Hymna Socialistické internacionály", s. 529–532. 
  • ŠTOCHL, Antonín, ed. Dělnický zpěvník: sbírka písní dělnických nově upravená, písněmi lidovými rozmnožená. V Praze: nákladem tisk. výboru Českoslovanské sociálně demokr. strany dělnické (Časopis Zář), 1911. 176 s. Dostupné online. cnb000566592. Píseň „Internacionála" (český překlad), s. 11–14. 
  • Internacionála. Vůle lidu pracujícího : týdeník Československé sociálně-demokratické strany dělnické pro okres Kutnohorský a Uhlířsko-janovický. 29. 4. 1921, roč. 1, čís. 46, s. 2. Český překlad. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat