Greiz

okresní město v zemském okresu Greiz v Německu

Greiz (česky původně Krajec) je město v jihovýchodoněmeckém Durynsku, při státní hranici se Saskem a s Českem. Je okresním městem zemského okresu Greiz a střediskem jižní části okresu.

Greiz
Panorama města s horním a dolním zámkem
Panorama města s horním a dolním zámkem
Greiz – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška265 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměDurynsko
Zemský okresGreiz
Greiz na mapě
Greiz
Greiz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha84,86 km²
Počet obyvatel20 021 (31.12.2021)
Hustota zalidnění236 obyv./km²
Správa
StarostaAlexander Schulze (bezpartijní)
Oficiální webwww.greiz.de
Telefonní předvolba03661, 036621
PSČ07973
Označení vozidelGRZ, ZR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Město leží v údolí řeky Bílý Elster v durynském Vogtlandu. Pro jeho atraktivní polohu v kotlině a četné historické a umělecké památky se mu přezdívá „Perla Vogtlandu“. Greiz byl sídlem knížectví Reuss starší linie rodu, které existovalo jako nezávislý spolkový stát v Německé říši až do roku 1918 a bylo ovládáno rodem Reussů. Od roku 1922 do roku 1950 byl Greiz nezávislým městem ve spolkové zemi Durynsko.

  • Město sestává z deseti místních částí: Greiz (Kernstadt, Altstadt, Neustadt), Gommla, Kurtschau, Moschwitz, Neumühle/Elster, Obergrochlitz/Caselwitz, Raasdorf, Reinsdorf, Sachwitz/ Dölau/Rothenthal a Untergrochlitzz.
  • Sousední obce v zemském okrese Greiz: Zeulenroda-Triebes, Langenwetzendorf, Mohlsdorf-Teichwolframsdorf, Berga/Elster

Historie

editovat
 
Pohled na město z Galgenbergu, 1838

Údolí bylo osídleno od pravěku, archeologické nálezy vypovídají o Keltech, Germánech, od 7. do 12. století zde žili Slované, vystavěli si hradiště zvané Gradec.

V roce 1225 první kamenný hrad vystavěli Reussové z Weidy. Od roku 1306 se majitelem hradu a panství stal Jindřich II. Reuss z Plavna a jeho rod zde vládl až do novověku. Roku 1486 byla zvolena první městská rada a založena radnice.

V roce 1802 město vyhořelo, bylo zničeno 430 domů. Po té začala výstavba průmyslových podniků, počínaje textilkou, papírnou a chemičkou, následována výstavbou obytných domů ve stylu klasicismu a historismu, dovršená kolem roku 1900 secesními domy a vilami. Roku 1865 bylo město připojeno k železniční trati Sasko-Brno, roku 1879 postaveno současné nádraží, do něhož přijíždějí také vlaky turistické přeshraniční dopravy z Česka.

Šťastnou shodou okolností město prošlo oběma světovými válkami bez bombardování a zásadních demolic a jeho historické jádro zůstalo uchováno. Za druhé světové války zde nacisté zřídili pracovní tábor a věznici, do zdejší nemocnice byli vězni v programu Aktion T4 dopravováni na eutanázii. 102 obětí je pohřbeno na Starém hřbitově.

Ekonomika

editovat

Kromě chemických závodů a vyřazené papírny dosud fungují strojírny, podnik lékařské techniky, zpracování plastu a dřevozpracující závod, dodavatelé pro automobilový průmysl, tiskárna a pivovar. V posledních letech se rozvinuly high-tech podniky (senzorová technologie, simulátory klimatu, výroba mikročipů) a společnosti zabývající se ekologickými technologiemi. Kromě toho město prosperuje z turistického ruchu.

Památky

editovat
  • Horní zámek
  • Dolní zámek
  • Letní palác (1781-1791)
  • městský kostel Panny Marie - tribunový, barokní z roku 1757
  • Stará papírna
  • Göltzschtalbrauerei - bývalý pivovar, industriální architektura, nyní kulturní centrum
  • Nádraží (1879)

Slavné osobnosti

editovat
  • Karel Stamic (1745-1801), český hudební skladatel, žil zde s rodinou
  • Otto Benndorf (1838–1907), zdejší rodák, klasický archeolog, profesor Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat

Literatura

editovat
  • Baedeker's Deutschland, Edition 2000, s. 791-792

Externí odkazy

editovat