Malmedy

město v Belgii

Malmedy je město ležící ve východní Belgii na řece Warche. Patří k provincii Lutych a žije v něm přibližně 13 tisíc[1] obyvatel, převážně Valonů, nejpočetnější menšinou jsou Němci. Ve valonštině se město nazývá Måmdey a v moselskofranckém dialektu němčiny Malemder. Název pochází z latinské fráze „a malo mundarum“ („očistit od zlého“). Obec Malmedy byla vytvořena v roce 1977 a zahrnuje kromě vlastního města Malmedy také předměstí Bellevaux-Ligneuville a Bévercé.

Malmedy
Malmedy – znak
znak
Malmedy – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00
StátBelgieBelgie Belgie
Malmedy
Malmedy
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha100,0 km²
Počet obyvatel12 654 (2018)[1]
Hustota zalidnění126,6 obyv./km²
Správa
StarostaJean-Paul Bastin
Oficiální webwww.malmedy.be
E-mailaccueil@malmedy.be
Telefonní předvolba080
PSČ4960
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

V roce 648 založil svatý Remaclus benediktinské opatství, které bylo součástí samostatného církevního státečku Knížectví Stavelot-Malmedy do roku 1795, kdy je zabrala revoluční Francie jako součást departementu Ourthe. V roce 1815 přiřkl Vídeňský kongres území Pruskému království a po první světové válce muselo poražené Německo odstoupit Malmedy s Eupenem Belgii.[2] Na konci druhé světové války bylo okolí města dějištěm bitvy v Ardenách, 17. prosince 1944 se udál malmédský masakr, při němž jednotky Waffen-SS postřílely 84 amerických zajatců.

Život ve městě

editovat

Hlavními turistickými atrakcemi jsou katedrála zasvěcená svatým Petrovi, Pavlovi a Kvirínovi z roku 1775 a množství historických hrázděných domů v centru. Muzeum Malmundariuum připomíná dlouholetou tradici kožedělného a papírenského průmyslu. Proslulou folklórní slavností je karnevalový průvod Cwarmê.[3] Nedaleko města se nachází automobilové závodiště Circuit de Spa-Francorchamps. Malmedy leží na dálnici A 27 a slouží jako základna k výletům do přírodní rezervace Hautes Fagnes. Oblast je seizmicky aktivní zónou, v roce 1692 zde způsobilo zemětřesení rozsáhlé sesuvy půdy.

Partnerská města

editovat

Reference

editovat
  1. a b Wettelijke Bevolking per gemeente op 1 januari 2018. Statbel. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
  2. International Encyclopedia of First World War Dostupné online
  3. Wallonia Belgium Tourism Dostupné online

Externí odkazy

editovat