Západní Prusko

Západní Prusko (německy Westpreußen; polsky Prusy Zachodnie) byla mezi lety 17731824 a 18781922 jedna z provincií Pruského království. Dříve se pro většinu území západního Pruska používal název Královské Prusko nebo Prusy královské.

Provincie Západní Prusko
Provinz Westpreußen
 Královské Prusko 17731829
18781922
Pomořanské vojvodství (1919–1939) 
Svobodné město Gdaňsk 
Marienwerder (region) 
Poznaňsko-Západní Prusko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Westpreußenlied
geografie
Mapa
Západní Prusko červeně
rozloha:
25 534 km² (rok 1910)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
1 703 474 (rok 1910)
státní útvar
Pruské královstvíPruské království Pruské království
státní útvary a území
předcházející:
Královské Prusko Královské Prusko
následující:
Pomořanské vojvodství (1919–1939) Pomořanské vojvodství (1919–1939)
Svobodné město Gdaňsk Svobodné město Gdaňsk
Marienwerder (region) Marienwerder (region)
Poznaňsko-Západní Prusko Poznaňsko-Západní Prusko

Hlavní město bylo Gdansk (Danzig). Největší řekou v oblasti je Visla.

DějinyEditovat

Roku 1309 se území Řádu německých rytířů rozšířilo o Gdaňské Pomoří neboli severní, přímořskou část pozdějšího západního Pruska.

Roku 1410 dosáhlo Polsko významného vítězství nad pruskými řádovými vojsky v bitvě u Grunwaldu. Další porážka čekala slábnoucí řád v třináctileté válce s pruskými městy a Polskem (1454–66). Poté byl uzavřen tzv. druhý toruňský mír, podle jehož ustanovení Polsku připadly tzv. Prusy královské (v podstatě pozdější Západní Prusko), s Marienburgem (Malborkem), který byl dosud sídelním městem velmistra řádu, Gdaňskem, Toruní a Elblagem.

Po smrti Augusta III. začalo docházet v Polsku k boji o moc, který vnitřně oslaboval polsko-litevský stát a nahrával mocenským zájmům jeho sousedů. Novým polským králem se stal nakonec za asistence ruských expedičních vojsk Stanisław August Poniatowski (1764–95), jemuž se pro odpor polské šlechty nepodařilo posílit a zmodernizovat stát. Roku 1772 nakonec došlo k prvnímu dělení Polska, v jehož rámci pruský král Fridrich II. Veliký obsadil a anektoval Královské Prusy (s výjimkou Gdaňska a Toruně). Po tomto aktu se král přestal titulovat „král v Prusku“ a začal používat titulu „pruský král“.

V období od 3. prosince 1829 do 1. dubna 1878 byly provincie Západní a Východní Prusko sloučeny do jedné Provincie Prusko, s hlavním městem Královcem.

Roku 1919, po první světové válce, připadla většina západního Pruska Polsku, Gdaňsk s okolím se stal samostatným státem (Svobodné město Gdaňsk) pod patronací Společnosti národů, zbytek území byl rozdělen mezi provincii Východní Prusko a nově vytvořenou provincii Hraniční marka Poznaňsko-Západní Prusko. Polská část, dále označovaná jako tzv. polský koridor, byla v rámci Polska spojena s malým územím, původně patřícím k provincii Východní Prusko do nově vytvořeného Pomořského vojvodství. 1. října 1938 byla provincie Hraniční marka Poznaňsko-Západní Prusko zrušena a její západopruská část byla připojena k provincii Pomořansko. Po napadení Polska nacistickým Německem 1. září 1939, byly celá polská část Západního Pruska a Gdaňsk Německem obsazeny, a s částí Západního Pruska, která se po první světové válce stala součástí Východního Pruska, začleněny 26. října 1939 do nově vytvořené říšské župy Gdaňsk-Západní Prusko.

Po skončení války pak celé území i s Gdaňskem získalo Polsko.

LiteraturaEditovat

  • ŘEZNÍK, Miloš. Královské Prusko na počátku novověku. Historický obzor, 2000, 11 (5/6), s. 98-106. ISSN 1210-6097.

Související článkyEditovat