Česká státní trigonometrická síť uvádí zaměřený trigonometrický bod (č. 41 triangulačního listu 2420) s názvem U oběšeného a nivelací určenou nadmořskou výšku 737,38 m, žulový terénní patník (geodetický bod) se nachází na rozsáhlé louce nad pásmem smrčin.[6]
Kopec nad Svratouchem, místně uváděný Na Panenkách (pohled od jihovýchodu)
Vrchol kopce se nachází na rozlehlé louce nad obcí Svratouch, přibližně ve vzdálenosti 1 160 m v severozápadním směru (310°) od kaple sv. Jana Nepomuckého v obci a 625 m jihozápadně (252°) od silnice II/354 (úsek Krouna – Svratouch), s odbočkou do Čachnova na vrcholu sedla v nadmořské výšce 708 m v horní části obce Svratouch.[7]
Sedlo odděluje dva vrcholy s názvy U oběšeného (738 m n. m.) a Otava (735 m n. m.) a také krajinné oblasti (přírodní regiony) Železných hor a Hornosvratecké vrchoviny.[8]
Lokalitu s loukami místní obyvatelé tradičně nazývají kopec Na Panenkách,[9] velká část pozemků ve vrcholové části od března 2018 náleží obci,[10] na svahu vybudován vodojem. Pod vrcholovou částí na vlhkých loukách prameniště vodních toků, řeky Chrudimky a Krounky, potoka Chlumětínského a Svratouchu (též s názvem Řivnáč).
Zeměpisný název v písemné podobě U oběšeného je standardizované vlastní jméno geografického objektu typu kopce a jeho vrcholu, publikované ve státním mapovém díle a databázích Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.[1]
Po hřbetnici ve vrcholové části, na loukách a částečně i zemědělsky obdělávaných polích, probíhá rozvodnice hlavního evropského rozvodí Labe – Dunaj, dělící úmoří náležející Severnímu moři a Černému moři.[7] Svahy vrchu na jihovýchodě (k obci Svratouch) až jihozápadě poměrně prudce klesají do údolí (ve směru k řece Svratce). Ve vrcholové části v západním až severním směru jsou strmější, níže jen pozvolnější na rozsáhlých vlhkých loukách s několika prameništi vodních toků (Chrudimka, Krounka, potoky Chlumětínský a Svratouch / Řivnáč).
Od vrcholu zhruba na východo-severovýchod se nachází v horní části Svratouchu podélné sedlo v nadmořské výšce kolem 708 m, oddělující kopec U oběšeného od zhruba 1 km vzdáleného vrchu Otava (735 m n. m.). Vrchol sedla tvoří současně rozhraní dvou geomorfologických celků s názvy Železné hory (U oběšeného) a Hornosvratecká vrchovina (Otava). Hranice mezi geomorfologickými celky (ve směru sever – jih) pokračuje od vrcholu sedla v linii údolnic. Severním směrem zhruba podél koryta řeky Krounky až na úroveň okraje lesa nad Krounou, odkud směřuje velkým obloukem k Čachnovu. V jižním směru, přibližně nad korytem potoka Svratouch (Řivnáč), klesá do údolí k řece Svratce.[8]
Geologické podloží tvoří ve vrcholové části dvojslídný svor, ostrůvky amfibolitu a biotitické ruly drobně zrnité granoblastické, v nižších polohách na severozápadě a jihovýchodě dvojslídný migmatit až ortorula.[4] Severovýchodně od vrcholu se nachází skarn na území s významnou geologickou lokalitou,[11] kde v minulosti probíhala těžba horniny na železnou rudu a v 50. letech 20. století byla také předmětem geologického průzkumu na uranovou rudu.
Kvetoucí vlhké louky pod vrcholem v červnu, vpravo křoviny v prameništi řeky Krounky
Vrcholovou část pokrývají rozsáhlé louky, níže pod vrcholem vlhké, na jihozápadě, severozápadě až severovýchodě s mokřady. Na severních a jižních svazích na menších plochách zemědělsky obdělávaná pole a také louky, částečně využívané jako pastviny. Na severozápadě až severovýchodě pod vrcholovou částí rozsáhlý lesní komplex s lesní lokalitou Humperky a polesím Stará Obora.
Rozvodnicehlavního evropského rozvodíLabe – Dunaj, procházející vrcholovou částí, pokračuje po hřbetnici zhruba východo-severovýchodním směrem k vrcholu sedla v horní části Svratouchu, od něho k vrchu Otava, též Otavův kopec (734,5 m n. m.) a dále geomorfologickým okrskem Borovský les (Žďárské vrchy). V jižním směru od vrcholu pokračuje Kameničskou vrchovinou na Peškův vrch (716,8 m n. m.) a od něho na jihozápad k obci Herálec.[7]
Lokalita prameniště Chlumětínského potoka pod vrcholem U oběšeného (uprostřed záběru), pohled z polí nad Chlumětínem od západu
Na svazích vrcholové části pramení dvě významné řeky. Přibližně 750 m severozápadně od vrcholu vyvěrá Filipovský pramen na okraji lesní lokality Humperky v nadmořské výšce 705 m, nejvýše položený a také nejvydatnější z pramenů Chrudimky, nejvýznamnější řeky oblasti. Pramenná zdrojnice řeky stéká po úbočí k Filipovu (od něho název pramene), části obce Kameničky. Na sever až severo-severovýchod od vrcholu se nachází rozsáhlé prameniště řeky Krounky na vlhkých až podmáčených loukách. Vodoteč stéká po prudkém svahu v lesním prostoru Stará Obora v meandrujícím korytu směrem k obci Krouna (od ní název řeky).[12]
Ve vrcholové části také prameniště dvou potoků. Na jihozápad od vrcholu rozsahem větší prameniště Chlumětínského potoka, levostranného přítoku řeky Chrudimky. Potok napájí rybník Krejcar, ležící mezi Krejcarem (část obce Chlumětín) a obcí Kameničky, částečně také rybník Groš, průtočný řekou Chrudimkou v Kameničkách. Od vrcholu na jihovýchod pramení potok s názvem Svratouch (též Řivnáč) mezi zástavbou obce Svratouch. Potok stéká po úbočí do údolí s řekou Svratkou, je jejím levostranným přítokem na území města Svratky.
Vrchol tvoří bod rozhraní mezi orografickými rozvodnicemi dílčího povodí Chrudimky, řeky Krounky a Chlumětínského potoka v povodí evropské řeky Labe a potoka Brodek v dílčím povodí řeky Svratky a evropské řeky Dunaj. Je také nejvyšším bodem prameniště a orografické rozvodnice dílčího povodí řeky Chrudimky.[13]
Prameniště vodních toků v lokalitách kopce je od roku 1978 součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) s názvem Žďárské vrchy, s více prameny. CHOPAV je ve smyslu nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb. vymezeno shodně s Chráněnou krajinnou oblastí Žďárské vrchy.[14]
Loukami, přes vrcholovou část, směřuje do Svratouchu polní cesta od Filipovského pramene řeky Chrudimky
Turistická značená trasa není na vrchol vedena. Vrcholová část s loukami je dostupná polní cestou spojující obce Svratouch a Chlumětín (v části Paseky), z obou směrů stoupá k vrcholu a ve vrcholové části míjí asi 50 m vzdálený výškový trigonometrický bod ve volném terénu na sezónně sečené louce. S využitím místních komunikací a polních cest je vrcholová část s loukami dostupná také z obce Chlumětín. Přístup k vrcholové části:
z vrcholu sedla v horní části obce Svratouch, u odbočky na Čachnov ze silnice II/354 (Krouna – Svratouch), vzdálenost 625 m
Na starých mapách tzv. stabilního katastru, pořízených v 1. polovině 19. století, lokalita s vrcholem uváděna pod názvem „U Obetsenyho" a na vojenských mapách při tzv. 3. vojenském mapování, v době Rakouska-Uherska, nebylo jméno u výškové kóty 737 m n. m. vůbec uvedeno. Sousední vrchol s nivelací 734 m n. m. označili kartografové názvem „Otawa" (současné zeměpisné jméno Otava, v turistických mapách též Otavův kopec).[18]
Ve vrcholové části Otavova kopce byla vybudována meteorologická stanice provozovaná Českým hydrometeorologickým ústavem, doplněná později webovou kamerou monitorující počasí v oblasti Svratouchu (údaje z kamery dostupné on-line). V záběru kamery částečně viditelné i svahy vrcholu U oběšeného.[19]
Nejvyšším bodem (spojeným se zemí) v Železných horách / Sečské vrchovině / Kameničské vrchovině je pravděpodobně vrchol radiokomunikační věže televizního vysílače Krásné v nadmořské výšce 796 m, samotná konstrukce je 182 m vysoká a její pata se nachází v nadmořské výšce 614 m ve vrcholové části kopce Krásný (616 m n. m.)[20] na katastrálním území Krásné.
Vrcholová část je rozhledovým místem do všech světových stran, v turistické mapě vyznačeno topografickou značkou.[7] Rozhled je mírně omezen výškou lesního porostu v polesí Humperky a Stará Obora pod vrcholem v severním směru (Orlické hory) a částečně vysázeným pásmem smrčin na jih od vrcholu (Žďárské vrchy). Při zvláště dobré viditelnosti jsou na severu zřetelné vyšší partie Orlických hor, na severovýchodě Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku, v západním směru také Vestec, nejvyšší vrchol v CHKO Železné hory.
Geografické objekty jsou z různých míst ve vrcholové části kopce alespoň částečně viditelné pouze za určitých podmínek (počasí nebo pomocí dalekohledu), u některých výškových bodů v dohledu pouze část stavby ve vrcholové části, například špička radiokomunikační věže Spálený kopec nad lesním masivem (Borovský les) nebo věž vysílače Krásné, postavená v nadmořské výšce 614 m na ploché vrcholové části vyvýšeniny Krásný (616 m), vrchol v terénu mimo dohled.
Jižní svah pod vrcholem s rozvodím evropských řek Labe a Dunaj nad rozhraním Kameničské vrchoviny a Borovského lesa, nad obcí Svratouch vrchol Karlštejn (784 m), nad dolní částí obce Louckého kopec (700 m)
Lokality v nejbližším okolí leží na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, v dálce viditelný vrchol Vestec v Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Nivelace některých výškových bodů je vztažena na skalní útvary na zalesněných hřbetech Žďárských vrchů, vrchol skaliska nemusí být v terénu pozorovatelný. U vrcholů bez uvedené nadmořské výšky je příslušný údaj zmíněný v přehledu níže.
Borovský les – velká část obce Svratouch, lokalita prameniště potoka Svratouch (Řivnáč), nad obcí rozsáhlý zalesněný masiv protáhlého hřbetu, ve svahu s vyvýšeninou Borovina (723 m), nad lesem vrcholek radiokomunikační věže (nejvyšší bod spojený se zemí) na Spáleném kopci, Karlštejn (784 m, nejvyšší vrchol) se sídelní lokalitou stejného jména (část obce Svratouch), v dálce na okraji hřbetu lokalita Čtyřpaličaté černé skály[21] (vrcholy Děvín a Čtyři palice v přírodní rezervaci Čtyřpaličaté skály)
Milovská kotlina – na jihovýchodě zřetelná sníženina mezi geomorfologickými okrsky Borovský les a Devítiskalská vrchovina, částečně viditelná oblast severovýchodně nad Křižánkami
Pohled z jižního svahu na Devět skal (836 m n. m.), nejvyšší vrchol Hornosvratecké vrchoviny / Žďárských vrchů / Devítiskalské vrchoviny (na obzoru uprostřed)
Kameničská vrchovina – pod pásmem smrčin ve vrcholové části nedaleký částečně zalesněný Peškův vrch nad obcí Svratouch, průběh hlavního rozvodí Labe – Dunaj
Kameničská vrchovina – v zářezu terénu pod vrcholem část prameniště Chlumětínského potoka, plošina s rozsáhlými vlhkými loukami, Paseky (část obce Chlumětín), v dálce nad Studnicemi vrcholy Hradiště (682,3 m) a Přední Hradiště (693,0 m), nad Slavíkovem také Vestec (668,0 m), nejvyšší vrchol v Chráněné krajinné oblasti Železné hory a na severozápadě vrcholová část Pešavy s radiokomunikační věží nad Jeníkovem
Vzdálenost a orientace některých míst od vrcholueditovat
Jižní svah kopce U oběšeného, situační pohled východním směrem k vrchu Otava, nad rozhraním krajinných oblastí, Kameničská vrchovina a Borovský les
Nejvyšším bodem se rozumí vrchní plocha objektu nebo vrcholová část stavby – věže. U vybraných výškových bodů vzdálenost v kilometrech a jejich orientace (azimut) od trigonometrického bodu U oběšeného je přibližná a některé údaje souvisejí s uvedeným trigonometrickým bodem.
Z vrcholové části, za příznivého počasí a případně dalekohledem, viditelné geografické objekty (řazeno abecedně):
Karlštejn (783 m n. m., trigonometrický bod,[25] podle vrstevnicové mapy nejvyšší místo terénu 784 m n. m., Borovský les, nejvyšší vrchol) – 4 km (120°)
Krásný[26] (616 m n. m., orientační bod, ve vrcholové části 614 m n. m. radiokomunikační věž 182 m vysoká – nejvyšší bod, Kameničská vrchovina) – 22,5 km (296°)
Pohled z vrchu Otava (735 m) k vrcholu U oběšeného (738 m) nad Svratouchem, v obci uváděného jako kopec Na Panenkách (pohled od východu)Otava (735 m n. m., v turistických mapách též Otavův kopec,[7] na vrcholu objekt Českého hydrometeorologického ústavu, rozhledové místo, průběh evropského rozvodí Labe – Dunaj, Borovský les) – 1 km (76°)
Otrok[23] (717 m n. m., ve vrcholové části radiokomunikační věž s pozičním světlem, průběh evropského rozvodí Labe – Dunaj, Devítiskalská vrchovina) – 7,3 km (210°)
Peškův vrch[28] (717 m n. m., průběh evropského rozvodí Labe – Dunaj, Kameničská vrchovina) – 1,4 km (184°)
Praděd (1491 m n. m., ve vrcholové části radiokomunikační věž 146,5 m vysoká – nejvyšší bod v Česku, Pradědský hřbet, nejvyšší vrchol), viditelný jen za příznivých podmínek – 95,4 km (66°)
Spálený kopec[29] (767 m n. m., ve vrcholové části radiokomunikační věž – nejvyšší bod,[2]Borovský les), viditelná jen část radiokomunikační věže nad lesním masivem – 6,2 km (97°)
Tisůvka (800 m n. m., přírodní památka téhož názvu, skalní útvary s vyhlídkou, orientační bod na skalním výstupu s názvem Čertův kámen, průběh evropského rozvodí Labe – Dunaj, Devítiskalská vrchovina) – 10,3 km (209°)
Žákova hora (810 m n. m., významný bod,[2] též historicky významný trigonometrický bod[33] a národní přírodní rezervace téhož názvu, Devítiskalská vrchovina) – 8,6 km (193°)
Trigonometrický bod U oběšeného, s nivelací 737,38 m n. m. severozápadně nad Svratouchem, po východu slunce, inverze
Žďárské vrchy z vrcholu, zleva Karlštejn (784 m), v dálce Čtyřpaličaté černé skály (až 733 m) a Buchtův kopec (813 m), inverze
Žďárské vrchy z vrcholu, na obzoru zleva Drátenická skála (776 m), Malinská skála (813 m), Křovina (830 m), Devět skal (836 m), inverze
Kameničská vrchovina z vrcholu, kopce Hradiště a Přední Hradiště nad Studnicemi, v zářezu prameniště Chlumětínského potoka
Kameničská vrchovina z vrcholu, Pešava (697 m) nad Jeníkovem, ve vrcholové části stožár mobilního operátora (maximální přiblížení)
Pod vrcholem rozsáhlé vlhké louky a prameniště vodních toků v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a chráněné oblasti přirozené akumulace vod
Rozsáhlé vlhké louky severně pod vrcholem brzy na jaře, s nejvýše položenou částí prameniště řeky Krounky (křoviny v záběru vpravo)
Přírodní památka U Tučkovy hájenky, západní lokalita severně pod vrcholem, vegetace brzy na jaře
Přírodní památka U Tučkovy hájenky, západní lokalita severně pod vrcholem, louky sezónně sečené
Svratouch z lokality místně uváděné Na Panenkách, část obce s vrcholem Karlštejn (784 m), níže vpravo věž evangelického kostela
Panoráma z vrcholu JZ–Z: na obzoru zleva Žákova hora (810 m), Šindelný vrch (806 m), Kamenný vrch (803 m)
Panoráma z vrcholu SZ–SV: zleva lokalita Humperky (Filipovský pramen Chrudimky), prameniště Krounky a PP U Tučkovy hájenky
Pohled z vrcholu (východ – jih), obec Svratouch a Žďárské vrchy, zcela vlevo Otava s budovou ČHMÚ (průběh evropského rozvodí řek Labe a Dunaj), uprostřed Karlštejn (vrchol a sídelní lokalita), vpravo oblast Devítiskalské vrchoviny
↑ abcdZákladní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
↑ abcdefghijklDEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s., 1 mapa, fotografie, 1 CD, vložená errata. ISBN80-86064-99-9. S. 211, 394, 528. Železné hory - viz vložená errata.
↑Obec Svratouch [online]. [cit. 2016-09-30]. Pomístní název lokality. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
↑Obec Svratouch: Fotografie ze Svratoušské drakiády 27.9.2015 (kopec Na Panenkách) [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
↑Vodstvo v Geoprohlížeči ZÚ: kompozice mapy s vrcholem U oběšeného (737 m) [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
↑Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online.
↑Seznam.cz. Turistická mapa: Svratouch a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.
↑Geografický ústav Československé akademie věd, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 1987. 584 s. Heslo Železné hory, s. 580, 581.
↑Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
Česko
Trigonometrický bod U oběšeného, s nivelací 737,38 m n. m. severozápadně nad Svratouchem, po východu slunce, inverze
Žďárské vrchy z vrcholu, zleva Karlštejn (784 m), v dálce Čtyřpaličaté černé skály (až 733 m) a Buchtův kopec (813 m), inverze
Žďárské vrchy z vrcholu, na obzoru zleva Drátenická skála (776 m), Malinská skála (813 m), Křovina (830 m), Devět skal (836 m), inverze
Kameničská vrchovina z vrcholu, kopce Hradiště a Přední Hradiště nad Studnicemi, v zářezu prameniště Chlumětínského potoka
Kameničská vrchovina z vrcholu, Pešava (697 m) nad Jeníkovem, ve vrcholové části stožár mobilního operátora (maximální přiblížení)
Pod vrcholem rozsáhlé vlhké louky a prameniště vodních toků v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a chráněné oblasti přirozené akumulace vod
Rozsáhlé vlhké louky severně pod vrcholem brzy na jaře, s nejvýše položenou částí prameniště řeky Krounky (křoviny v záběru vpravo)
Přírodní památka U Tučkovy hájenky, západní lokalita severně pod vrcholem, vegetace brzy na jaře
Přírodní památka U Tučkovy hájenky, západní lokalita severně pod vrcholem, louky sezónně sečené
Svratouch z lokality místně uváděné Na Panenkách, část obce s vrcholem Karlštejn (784 m), níže vpravo věž evangelického kostela
Panoráma z vrcholu JZ–Z: na obzoru zleva Žákova hora (810 m), Šindelný vrch (806 m), Kamenný vrch (803 m)
Panoráma z vrcholu SZ–SV: zleva lokalita Humperky (Filipovský pramen Chrudimky), prameniště Krounky a PP U Tučkovy hájenky
,_CZ160922.jpg)
