Podloží je vrstva ležící pod nadložím, které je na povrchu země.[zdroj?] Podloží může být tvořeno jílem a/nebo pískem, pevnou skálou nebo jejími částmi. Je pouze zčásti narušováno erozivním působením vzduchu, slunečního svitu, vodou nebo rostlinami za vzniku skutečné půdy.

O – organický materiál, A – ornice, B – podloží, C – mateční hornina. Organický materiál a ornice tvoří nadloží

Podloží v geologii představuje všechny horninové vrstvy nebo těleso ležící pod konkrétní vrstvou, ložiskem nebo geologickým tělesem.[1][2] Podloží je opakem nadloží.

Jedná se o popisný termín, který má relativní význam, vzhledem k uvažované vrstvě (nebo tělese), k níž je vztažen. Příklad: pokud existuj 4 vrstvy (od nejmladší po nejstarší) označené A, B, C a D, tak vrstvy C a D jsou podložím vrstev A a B. Vrstva C je však zároveň nadložím vrstvy D.

Podloží v mechanice

editovat

V obecnějším případu může být podloží také umělé, např. železobetonové základy zdi či strojů nebo matrace postele zatížená tělem při spánku, nebo sníh pod lyžemi při lyžování atp. Podloží je v těchto příkladech také nazývané jako podklad. Příkladem může být např. nosník na pružném podkladu.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Podložie na slovenské Wikipedii.

  1. PETRÁNEK, Jan. nadloží – Geologická encyklopedie [online]. geology.cz, 2007 [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  2. Svoboda, J. a kol. Encyklopedický slovník geologických věd. [s.l.]: Academia, 1983. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Slovníkové heslo podloží ve Wikislovníku