Otevřít hlavní menu

Chráněná krajinná oblast Železné hory

chráněná krajinná oblast v Česku

Chráněná krajinná oblast Železné hory byla ustanovena vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č.156/1991 Sb. ze dne 27. března 1991 (účinnost od 1. května 1991) na rozloze 284 km² v severní části Českomoravské vrchoviny zhruba mezi městy Slatiňany na severu, Chotěboř na jihu, Třemošnice na západě a Trhová Kamenice a Nasavrky na východě (49°55'- 49°42' N, 15°32' – 15°53'E). Nadmořská výška kolísá od 268 metrů nad mořem u Slatiňan a nejvyšším bodem Vestcem, který měří 668 metrů. Správa CHKO sídlí v Nasavrkách (Náměstí 317, 538 25). CHKO má na svém území 24 maloplošných zvláště chráněných území přírody – 1 Národní přírodní rezervace (NPR), 12 přírodních rezervací (PR) a 11 přírodních památek – 14 památných stromů a 6 naučných stezek.

Zdroje k infoboxu
Chráněná krajinná oblast Železné hory
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
NPR Lichnice – Kaňkovy hory z vyhlídky Dívčí kámen
NPR Lichnice – Kaňkovy hory z vyhlídky Dívčí kámen
Základní informace
Vyhlášení 27. března 1991
Nadm. výška 268 m n. m.
Rozloha 284 km2
Správa Správa CHKO Železné hory
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Kraje Pardubický kraj a Vysočina
Souřadnice
Geodata (OSM) OSM, WMF
Chráněná krajinná oblast Železné hory
Chráněná krajinná oblast Železné hory
Další informace
Kód 65
Web www.zeleznehory.ochranaprirody.cz
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika oblastiEditovat

Reliéf krajinyEditovat

 
CHKO Železné hory v rámci Železných hor

CHKO zaujímá centrální část Železných hor. Nejvyššími vrcholy jsou Vestec s 668 metry nad mořem a Spálava s 663 metry. Nejnižší místa jsou u Podhořan a Slatiňan se shodnou nadmořskou výškou 268 metrů.

Nápadným útvarem je hlavní hřeben, který se táhne od Ždírce nad Doubravou do Podhořan a dále k Týnci nad Labem. V tomto hřebenu jsou vedle četných vrcholů (včetně Vestce a Spálavy) nápadné i rokle. Největší a nejkrásnější jsou Lovětínská a Hedvíkovská, které prorážejí hlavní hřeben u Třemošnice a Závratce.

Na severní straně CHKO je nejnápadnější Bučina, kopec mezi Kraskovem a Prachovicemi, s nadmořskou výškou 606 metrů. U Slatiňan s nadmořskou výškou 391 metrů je kopec Hůra.

V severní části CHKO je jediná velká rokle vytvořená řekou Chrudimkou. Tento kaňon je chráněn v rámci přírodních rezervací Krkanka a Strádovské peklo.

Jižně od hlavního hřebene je nižší část zvaná Dlouhá mez. Z ní je nápadný u Libice nad Doubravou kopec Hradiště. Dále k jihu mezi Bílkem a Chotěboří je malebné kaňonovité údolí řeky Doubravy. Mezi Ždírcem nad Doubravou a Studencem leží táhlý hřbet Cerhovy.

FlóraEditovat

Na území CHKO je registrováno přes 1 200 druhů vyšších rostlin, z toho asi 1 000 druhů domácích tj. druhů přirozeně se vyskytujících.

FaunaEditovat

Na území CHKO žije přes 75 druhů měkkýšů, významní jsou také motýli zvláště v oblasti Dlouhé meze (celkový počet druhů motýlí fauny v oblasti je 1262[1]). Z obratlovců bylo zaznamenáno 230 druhů (24 ryb, 12 obojživelníků, 7 plazů, 141 ptáků a 46 savců).

LyžováníEditovat

Na území CHKO a v jejím těsném okolí se nalézá 6 sjezdovek s lyžařskými vleky: Trhová Kamenice, Hluboká, Chotěboř, Vápenný Podol, Horní Bradlo a Nasavrky.

Maloplošná chráněná územíEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ŠUMPICH, Jan, 2001: Motýli Železných hor. Železné hory. Sborník prací č. 11. Společnost přátel Železných hor, Nasavrky, 2001: 265 s. ISBN 80-902400-2-X : s. 243

Externí odkazyEditovat