Chráněná krajinná oblast Železné hory

chráněná krajinná oblast v Česku

Chráněná krajinná oblast Železné hory se nachází v severní části Českomoravské vrchovinyPardubickém krajiKraji Vysočina. Leží ve střední části Železných hor zhruba mezi městy Slatiňany na severu, Chotěboř na jihu, Třemošnice na západě a Trhová Kamenice a Nasavrky na východě. Chráněná krajinná oblast měří asi 285 km² a nachází se v nadmořské výšce 268–668 metrů.[1] Správa chráněné krajinné oblasti sídlí v Nasavrkách.

Zdroje k infoboxu
Chráněná krajinná oblast Železné hory
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
CHKO u Žlebských Chvalovic
Základní informace
Vyhlášení1. května 1991
Nadm. výška268 m n. m.
Rozloha285 km²
SprávaSpráva CHKO Železné hory
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajePardubický kraj a Vysočina
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
Chráněná krajinná oblast Železné hory
Chráněná krajinná oblast Železné hory
Další informace
Kód65
Webzeleznehory.ochranaprirody.cz
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejvyšším bodem území je Vestec, zatímco nejníže položené místo se nachází u Slatiňan. K cenným maloplošným chráněným územím patří národní přírodní rezervace Lichnice a národní přírodní památka Kaňkovy hory.

HistorieEditovat

Chráněnou krajinnou oblast vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí s účinností od dne 1. května 1991.[1]

Přírodní poměryEditovat

ReliéfEditovat

 
CHKO Železné hory (zeleně) v rámci Železných hor

Chráněná krajinná oblast zaujímá centrální část Železných hor. Nejvyššími vrcholy jsou Vestec s 668 metry nad mořem a Spálava s 663 metry. Nejnižší místa jsou u Podhořan a Slatiňan se shodnou nadmořskou výškou 268 metrů.

Nápadným útvarem je hlavní hřeben, který se táhne od Ždírce nad Doubravou do Podhořan a dále k Týnci nad Labem. V tomto hřebenu jsou vedle četných vrcholů (včetně Vestce a Spálavy) nápadné i rokle. Největší a nejkrásnější jsou Lovětínská a Hedvíkovská, které prorážejí hlavní hřeben u Třemošnice a Závratce.

Na severní straně chráněné krajinné oblasti je nejnápadnější Bučina, kopec mezi Kraskovem a Prachovicemi, s nadmořskou výškou 606 metrů. U Slatiňan s nadmořskou výškou 391 metrů je kopec Hůra. V severní části CHKO je jediná velká rokle vytvořená řekou Chrudimkou. Tento kaňon je chráněn v rámci přírodních rezervací Krkanka a Strádovské Peklo. Jižně od hlavního hřebene je nižší část zvaná Dlouhá mez. Z ní je nápadný u Libice nad Doubravou kopec Hradiště. Dále k jihu mezi Bílkem a Chotěboří je malebné kaňonovité údolí řeky Doubravy. Mezi Ždírcem nad Doubravou a Studencem leží táhlý hřbet Cerhovy.

FlóraEditovat

Na území CHKO je registrováno přes 1 200 druhů vyšších rostlin, z toho asi 1 000 druhů domácích tj. druhů přirozeně se vyskytujících.

FaunaEditovat

Na území CHKO žije přes 75 druhů měkkýšů, významní jsou také motýli zvláště v oblasti Dlouhé meze (celkový počet druhů motýlí fauny v oblasti je 1262.[2]). Z obratlovců bylo zaznamenáno 230 druhů (24 ryb, dvanáct obojživelníků, sedm plazů, 141 ptáků a 46 savců).

Ochrana přírodyEditovat

V chráněné krajinné oblasti se nachází následující maloplošná chráněná území:

Národní přírodní rezervace
Lichnice
Národní přírodní památky
Kaňkovy hory
Přírodní rezervace
Hubský, Krkanka, Maršálka, Mokřadlo, Oheb, Polom, Spálava, Strádovka, Strádovské Peklo, Svatomariánské údolí, Údolí Doubravy, Vápenice, Vršovská olšina, Zlatá louka, Zubří
Přírodní památky
Boušovka, Buchtovka, Chuchelská stráň, Kaštanka, Na Obůrce, Na skalách, Písník u Sokolovce, Polánka, Upolíny u Kamenice, V Koutech

Památné stromy v chráněné krajinné oblasti:

Turistika a rekreaceEditovat

Na území chráněné krajinné oblasti a v jejím těsném okolí se nalézá šest sjezdovek s lyžařskými vleky: Trhová Kamenice, Hluboká, Chotěboř, Vápenný Podol, Horní Bradlo a Nasavrky.

Chráněným územím vedou následující naučné stezky:

  • MAGMA (naučná geologická stezka – MAlebný Geologický MAglajz) – 56 km z Hlinska do Chrudimi, počet zastávek: 8
  • Ke Kočičímu hrádku – 3 km v Zámeckém parku ve Slatiňanech, počet zastávek:7
  • Lesní naučná stezka – 3,2 km kolem Třemošnice, počet zastávek: 7
  • Údolím Doubravy – 4,5 km z Chotěboře do Bílku, počet zastávek: 11
  • Krajem Chrudimky (vlastivědná stezka) – 82 km od pramene Chrudimky u Filipova do Chrudimi, počet zastávek: 37
  • Krajem Železných hor (vlastivědná stezka) – 23,5 km ze Seče do Ronova nad Doubravou, počet zastávek: 15

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Železné hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  2. ŠUMPICH, Jan. Motýli přírodních rezervací Krkanka a Strádovské peklo. In: ŠUMPICH, Jan. Motýli Železných hor. Nasavrky: Grantis pro Společnost přátel Železných hor, 2001. ISBN 80-902400-2-X.

Externí odkazyEditovat