Ždírec nad Doubravou

město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina

Ždírec nad Doubravou (německy Zdiretz an der Doubrawa; do roku 1950 jen Ždírec[2]) je město v okrese Havlíčkův BrodKraji Vysočina. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel.

Ždírec nad Doubravou
náměstí 9. května
náměstí 9. května
Znak města Ždírec nad DoubravouVlajka města Ždírec nad Doubravou
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0631 569780
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Chotěboř
Okres (LAU 1) Havlíčkův Brod (CZ0631)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 112 (2020)[1]
Rozloha 26,74 km²
Nadmořská výška 545 m n. m.
PSČ 582 63
Počet částí obce 8
Počet k. ú. 7
Počet ZSJ 8
Kontakt
Adresa městského úřadu Školní 500
582 63 Ždírec nad Doubravou
mesto@zdirec.cz
Starosta Ing. Bohumír Nikl
Oficiální web: www.zdirec.cz
Ždírec nad Doubravou
Ždírec nad Doubravou
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První osadníci přicházeli do těchto končin na pomezí Čechy a Moravy již v době kolonizační, aby udržovali obchodní stezku zvanou Liběcká. Stezka byla významnou cestou spojující Čechy s Moravou – Brno s Čáslaví a dále Prahou. O tomto osídlení nejsou ovšem dochovány konkrétní písemné zprávy. První písemná zmínka o obci pochází až z roku 1399.

Obec byla do konce druhé světové války málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 obyvatel. Obživu zajišťovalo obyvatelstvu drobné zemědělství a tkalcovství. 9. května roku 1945 byla obec bombardována letadly Rudé armády. Většina domů v obci byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Také v důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba čtvrtina obyvatel.

Velký rozvoj zaznamenala obec v období po druhé světové válce. V roce 1945 žilo v obci 600 obyvatel, v roce 1965 to bylo 1450 obyvatel, v roce 1990 již 2989 obyvatel. V roce 1995 obdržela obec Ždírec nad Doubravou z rukou předsedy Poslanecké sněmovny PČR znak a prapor. V roce 2000, přesně 19. ledna, udělil předseda Poslanecké sněmovny PČR obci titul město. Od roku 1951 je oficiální název obce Ždírec nad Doubravou pro odlišení od dalších obcí v blízkém okolí se stejným jménem. Od roku 1961 sem spadá jako místní část vesnice Benátky.[3] Od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 byl částí obce Ždírec nad Doubravou Branišov.[4]

Přírodní poměryEditovat

Ždírec nad Doubravou, město na úpatí Žďárských vrchů a Železných hor, ležící na Liběcké stezce a historické křižovatce zemských cest v nadmořské výšce 555 m n. m. Součástí města Ždírec nad Doubravou jsou místní části Nové Ransko, Horní Studenec, Nový Studenec, Údavy, Kohoutov, Benátky a Stružinec.

Nachází se v severozápadní části Českomoravské vrchoviny. Ždírec nad Doubravou leží na hranicích CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy, na českomoravském pomezí, z jihu chráněn Ranským masívem a ze severu Železnými horami.

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel Ždírce nad Doubravou[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014 2018 2019
Počet obyvatel 2 201 2 440 2 542 2 552 2 735 2 588 2 466 2 078 2 355 2 618 2 852 2 792 2 783 3 002 3 174 3 100 3 104

SymbolyEditovat

Znak a prapor byl obci Ždírec nad Doubravou udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny České republiky dne 19. ledna 1995.

Blasonování znaku: Stříbrným obráceným vidlicovým křížem dělený zelený štít s černou patou, z níž vyniká zlatý plamen (idea: vidlicový kříž – významná křižovatka; černá pata – žďáření, výroba dřevěného uhlí; plamen – oheň).

Blasonování praporu: Zelený list a bílou vidlicí, jejíž dvě ramena vycházejí u žerdi z horního a dolního okraje. Šířka ramene vidlice je 1/5 šířky listu. Zelený žerďový klín mezi rameny vidlice sahá do 1/3 délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

ŠkolstvíEditovat

  • Základní škola a Mateřská škola Ždírec nad Doubravou

HospodářstvíEditovat

Ždírec nad Doubravou je též znám svou průmyslovou zónou. Od roku 1997 zde byly vybudovány areály 15 firem z oboru dřevařství, stavebnictví, potravinářských technologií, strojírenství a zpracování plastů, ve kterých našly svoje zaměstnání stovky lidí. Tato zóna se postupně rozšiřuje a je k dispozici dalším domácím i zahraničním investorům. Ždírec nad Doubravou je centrem dřevařského průmyslu České republiky.

V místě je síť prodejen, služeb, stravování i ubytování.

DopravaEditovat

Město Ždírec nad Doubravou leží na frekventované křižovatce silnic I/34, I/37 a II/345. Městem prochází železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod (v jízdním řádu č. 238).

TuristikaEditovat

Městem prochází 52 km dlouhá cyklotrasa 5127 z Radostína do Golčova Jeníkova, která kopíruje horní tok řeky Doubravy. V Radostíně navazuje na cyklotrasu 16 – Česko-moravská trasa a po trase na další cyklotrasy místního významu. Prameniště řeky Doubravy, jejíž údolí obsahuje množství zákoutí, příkrých srázů, jeskyní a vodopádů v Bílku (5 km), se nacházejí nad rybníkem Doubravník v Ranském masívu (7 km) a v okolí Malého Dářka. Nejvyšší vrchol Železných hor je Vestec (668 m n. m.), nabízející výhled na celé Chotěbořsko (9 km).

Rozsáhlé lesní porosty, ležící severním a východním směrem od města nabízejí ve vzdálenosti do patnácti kilometrů mnoho tras k výletům – rybník Januš, Hamerská nádrž s nejstarší sypanou hrází v Čechách, Žákova hora (810 m n. m.) se zbytky bukojedlového pralesa. Turistické možnosti nabízí i okolí Zalíbeného, Rychtářky a Kamenného vrchu se svým podhorským charakterem nebo lesní komplex Ranského (dříve Panského) Babylonu, na jehož jižním svahu se nachází Borovská jezírka – soustava zatopených prohlubní dávno opuštěných rudných dolů. K vodním sportům je možno využít rekreační rybník Řeka (4 km) či vzdálenější Velké Dářko (9 km).

Z pamětihodností v okolí se nabízí kostel sv. Václava s dřevěnou, šindelem krytou, zvonicí v Horním Studenci a renesanční zámek v Novém Studenci (3 km). Skanzeny v okolí – Veselý Kopec a Betlém v Hlinsku (10 km). Dále lze navštívit poutní areál Zelená hora u Žďáru nad Sázavou, který je na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO (22 km), nebo Muzeum Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové (12 km).

Významné osobnostiEditovat

Části městaEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 34. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 54. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat