Wikipedie

Vestec (hora)

kopec v okrese Havlíčkův Brod, nejvyšší vrchol Železných hor

Vestec je vrchol s nadmořskou výškou 668,0 m[2] a nejvyšší bod v Chráněné krajinné oblasti Železné hory,[3] v rámci regionálního členění georeliéfu významný bod Kameničské vrchoviny[4] na jihozápadním hřbetu Sečské vrchoviny v pohoří Železných hor.[5]

Vestec
Vestec od jihovýchodu
Vestec od jihovýchodu
Vrchol668 m n. m.
Prominence107 m ↓ severně od Ždírce[1]
Izolace8,7 km → Zadní Hradiště
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Poznámkanejvyšší hora CHKO Železné hory
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříŽelezné hory / Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina
Souřadnice49°45′4″ s. š., 15°45′50″ v. d.
Vestec
Vestec
Horninapararula, migmatit
PovodíDoubrava (řeka), Chrudimka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaměřený trigonometrický bod (č. 13 triangulačního listu 2305 České státní trigonometrické sítě) s názvem „Na Babyloně“ a žulovým geodetickým označníkem s nivelací 668,01 m n. m.[6] se nachází na ploše zemědělsky obdělávaného pole na katastrálním území obce Slavíkov (v části Horní Vestec) v okrese Havlíčkův Brod náležejícím do Kraje Vysočina v České republice.

Geomorfologie a přírodní poměry

editovat

Vrch kuželovitého tvaru se široce zaobleným vrcholem leží na hlavním hřebeni pohoří Železných hor (geomorfologický celek), v jejich jihovýchodní části pojmenované Sečská vrchovina (geomorfologický podcelek) a na území jejího hlavního a horopisně nejvyššího geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina.[7]

Okrajové svahy na jihozápadním úbočí prudce klesají do údolí ve směru na Kladruby, k severovýchodu na Možděnice jen pozvolně v linii jihozápad – severovýchod, ve směru ukloněné klínové kry geomorfologického celku Železných hor.[8]

Samotný vrchol je plochý s táhlým příkrým hřbetem, jež se prudce zvedá jako celý jihozápadní okraj Železných hor z údolí řeky Doubravy, která protéká zhruba 4 km od vrcholu Mariánským údolím na katastrálním území obce Libice nad Doubravou.

Geologické podloží vrchu tvoří pararula a migmatit, na severním svahu též rula, na východním amfibolit a jihozápadně od vrcholu písčito-hlinitý až hlinito-písčity sediment.[9]

V letech 1953 – 1956 probíhal ve vrcholové části geologický průzkum na uranové rudy a jiné suroviny, avšak pro malou vydatnost ložiska nedošlo k těžbě. Ústí průzkumné těžební šachty kryje železobetonová deska s letopočtem jejího zbudování (1956) a hornický symbol zkříženého mlátku (druh kladiva) a želízka (nástroje se zaostřením k rozmělňování horniny). V místě jsou již jen nepatrné pozůstatky po průzkumné těžbě, většinou zakryté travním porostem a náletovými dřevinami.

V okolí vrcholu se těžila načervenalá rula, používaná pro stavbu silnic a počátkem 20. století se dobývala i hlína na výrobu cihel.[10]

Zajímavost

editovat

Vestec je někdy uváděn nepřesně jako nejvyšší vrchol Železných hor bez uvedení chráněné krajinné oblasti. Geomorfologický celek s názvem Železné hory je však rozlohou rozsáhlejší a územním vymezením[7] se nekryje s hranicemi Chráněné krajinné oblasti Železné hory.[11]

V údolí mezi vrcholy Vestec v Kameničské vrchovině, přesněji však Babylón (604 m) a Barchanec (624 m) ve Stružinecké pahorkatině, protéká Barchanecký potok, levostranný přítok Slubice, odvádějící vody do řeky Chrudimky pod Jasným Polem. Do údolí s Barchaneckým potokem a průtočným rybníkem Jánuš[12] (též Januš) klade například geolog a petrograf Jindřich Vodička (1920–2006) jihovýchodní hranici Železných hor ve své poslední práci z roku 1997 vydané pod titulem „Železné hory očima geologa“.[13]

V případě územního vymezení Železných hor, v jihovýchodní hranici uváděné v citovaném díle, by byl Vestec skutečně nejvyšším vrcholem Železných hor.

Výstup na vrchol

editovat

Vrcholová část Vestce je snadno dostupná od rozcestníku s turistickou žlutě značenou trasou v Horním Vestci po zpevněné místní komunikaci v prudkém stoupání mezi obydlími, poslední stavení je zhruba 85 m od vrcholu.

Ve vrcholové části stojí stožár televizního zesilovače, podle kterého lze Vestec z dálky snadno rozeznat. Výškový trigonometrický bod (Na Babyloně)[6] leží v zemědělsky obdělávaném poli zhruba 130 m od stožáru televizního zesilovače a 150 m od polní cesty (již bez turistické značené trasy) v úseku Horní Vestec – Barovice.[6]

Vestec je vyznačen v turistické mapě Železné hory vydané v edici Klubu českých turistů, mapový list č.45.[10]

Rozhledová místa

editovat

Vrcholová část Vestce poskytuje široký rozhled do krajiny zejména východním až západním směrem.[8]

Nejširší rozhledové místo je na jihozápadním svahu, kterým je vedena místní silniční komunikace Horní Vestec – Barovice s cyklistickou trasou č. 4187 a turistickou žlutě značenou trasou Klubu českých turistů, směřující k vrcholu Spálava[14] (662,9 m n. m., významný bod Kameničské vrchoviny[2]), na hlavním hřebeni pohoří Železných hor. Ze silnice (cyklistické, turistické trasy) pohled do údolí s řekou Doubravou v Mariánském údolí u městyse Libice nad Doubravou a soutokem s potokem Barovka nad Přírodní rezervací Svatomariánské údolí. Lokalita je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory, převážně již na území geomorfologického okrsku Doubravská brázda.[7]

Částečně viditelné město Chotěboř s okolím v krajinné oblasti Chotěbořské pahorkatiny a z několika míst silnice v jiho-jihozápadním směru zalesněný Sobíňovský hřbet.[7]

Ve vrcholové části z polní cesty vedoucí ze sídelní lokality Horní Vestec směrem na Barovice vyhlídka do krajiny východním až jižním směrem. Při běžné viditelnosti lze identifikovat na východo-jihovýchodě především výrazné vrcholy Přední Hradiště (693,0 m n. m.) a Zadní Hradiště (682,0 m n. m.) nad Studnicemi,[15] na území geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina, na jihovýchodě vrchol Barchanec (624,0 m n. m.)[16] se zalesněným pásmem nad Stružincem a také málo výrazný pahorek Babylón (603,6 m n. m.)[17] nad obcí Rovný, na území geomorfologického okrsku Stružinecká pahorkatina.

Vzdálenost některých míst od vrcholu

editovat

Fotogalerie

editovat
  •  
    Vestec se širokým vrcholem na hlavním hřebeni Železných hor ze svahu Zadního Hradiště nad Studnicemi
  •  
    Železobetonová deska zakrývající šachtu po geologickém průzkumu na vrcholu Vestce
  •  
    Vyznačený letopočet (1956) na povrchu železobetonové desky je rokem ukončení geologického průzkumu a zakrytí ústí průzkumné šachty
  •  
    Hornický symbol zkříženého „mlátku a želízka“ na povrchu železobetonové desky zakrývající šachtu po geologickém průzkumu na vrcholu Vestce
  •  
    Trigonometrický bod s názvem Na Babyloně a terénním patníkem s nivelací 668,01 m n. m. ve vrcholové části Vestce
  •  
    Vestec, reliéf vrcholu při západu slunce

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 486. 
  3. ↑ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Správa CHKO Železné hory: Geomorfologie [online]. [cit. 2016-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-25. 
  4. ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 211. 
  5. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa České republiky: vrchol Vestec a okolí [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Český úřad zeměměřický a katastrální. Zeměměřičský úřad: Přehledová mapa bodových polí [online]. [cit. 2016-09-19]. Vestec - trigonometrický bod č. 13. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Aplikace MapoMat: Přírodní poměry [online]. [cit. 2016-09-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa: Vestec a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2016-09-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Česká geologická služba. Geologická mapa: Horniny [online]. [cit. 2016-09-19]. Vestec (vrchol) a okolí. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-23. 
  10. ↑ a b Klub českých turistů. Železné hory: Turistická mapa. 6. vyd. Praha: Trasa, 2012. ISBN 978-80-7324-348-7. Mapa v měřítku 1:50 000. 
  11. ↑ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. CHKO Železné hory: charakteristika a mapa [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-16. 
  12. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa České republiky: kompozice s vrcholy Vestec – Babylón – Barchanec [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ VODIČKA, Jindřich; POŠMOURNÝ, Karel; SVOBODA, Karel. Železné hory očima geologa. 1. vyd. Litomyšl: Invence, 1997. 67 s. ISBN 80-902052-5-9. S. 7, 8. Společnost přátel Železných hor: Sborník prací č. 5. 
  14. ↑ a b Turistická mapa: vrchol Spálava (663 m) a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c Turistická mapa: vrcholy Přední Hradiště (693 m), Zadní Hradiště (682 m) a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Turistická mapa: vrchol Barchanec (624 m) a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Turistická mapa: vrchol Babylón (606 m) a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  18. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa: vrchol Homole (583 m) a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vestec_(hora)&oldid=24212087“