Čtyři palice
Přírodní rezervace Čtyři palice se rozkládá na rozloze 37,25 ha ve Žďárských vrších nedaleko od vesnice České Milovy.
- Katastrální území: České Milovy, Březiny u Poličky
- Nadmořská výška: 635–732 m
- Výměra: MZCHÚ 37,25 ha, OP: 7,36 ha
- Rok vyhlášení: 1990
| Čtyři palice | |
.jpg) Čtyři palice, skála Paličatá v zimě | |
|
| |
| Vrchol | 730 m n. m. |
|---|---|
| Poznámka | horolezecké terény |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |
 Česko |
| Pohoří | Žďárské vrchy |
| Souřadnice | 49°41′10″ s. š., 16°5′36″ v. d. |
  Čtyři palice | |
| Hornina | rula |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Čtyři palice | |
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Nadm. výška | 635 – 340 m n. m. |
| Rozloha | 37,96 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |
Česko |
| Okres | Svitavy, Žďár nad Sázavou |
| Umístění |
Březiny u Poličky, České Milovy |
| Další informace | |
| Kód | 1297 |
|
Obrázky, zvuky či videa v Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předmět ochranyEditovat
PR byla vyhlášena pro ochranu rulových skalních útvarů modelovaných mrazovým zvětráváním a obklopených balvanitými sutěmi se zachovalými původními lesními porosty Žďárských vrchů.
BotanikaEditovat
Území PR porůstají smrkové bučiny v nichž je vedle smrku ztepilého (Picea abies) výrazně zastoupen buk lesní (Fagus sylvestris). Na balvanitých svazích je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus) a ojediněle i jilm horský (Ulmus glabra) a na skalách rostou zakrslé borovice lesní (Pinus sylvatica). Bylinný podrost je chudý a tvoří jej zejména brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a kapraď osténkatá (Dryopteris chartusiana). Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků.
ZoologieEditovat
Na území PR se vyskytuje bohatá fauna bezobratlých živočichů, z obratlovců zde žije ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Z ptáků zde žijí běžné lesní druhy ze vzácnějších druhů například sýc rousný (Aegolius funereus), lejsek malý (Ficedula parva) a krkavec velký (Corvus corax).
Bližší popisEditovat
Čtyři palice (730 m n. m.) jsou skupina tří hlavních skalních útvarů (Děvín, Paličatá, Tvrz) a nízkého skalnatého hřebene (Opomenutá). Zvedají se na jihovýchodním okraji lesnatého hřbetu na východ od obce Křižánky. Složeny jsou z pevné dvojslídné ortoruly. V současnosti jsou skály vyhledávány jako cvičný horolezecký terén pro registrované horolezce. Podle informací Českého horolezeckého svazu na skalním útvaru Paličatá, kde je registrováno 51 lezeckých cest, je lezení povoleno celoročně s výjimkou období hnízdění krkavce velkého, na dalších je sezónně omezeno.[2]
Přístup ke skalám je možný po turistických značkách směrem od Milovy, Křižánek nebo ze Svratky po červené značce přes zámeček Karlštejn, dále po modré značce přes Zkamenělý zámek a Milovské perničky ke Čtyřem palicím.
Skála PaličatáEditovat
Ve středu skupiny stojící hlavní skála, mohutný hranatý útvar s téměř svislou, 30 m vysokou západní stěnou, ukončenou 4 mohutnými bloky – palicemi: jejich spodky tvoří převisy a stropy. Názvy palic zleva: Sfinga, Kobyla, Paličák, Bašta. Názvy štěrbin zleva: Jukadlo, Zásek, Sedánek. 40 m široký podstavec skály tvoří 3 mohutné pilíře. Stěna je v údolní třetině přerušena výraznou římsou, zvanou Ochoz.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Žďárské vrchy: Čtyři palice [online]. Český horolezecký svaz [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čtyři palice na Wikimedia Commons
