Čtyři palice
Přírodní rezervace Čtyři palice se rozkládá na rozloze 37,25 ha ve Žďárských vrších nedaleko od vesnice České Milovy. Oblast spravuje AOPK ČR – RP Správa CHKO Žďárské vrchy.
| Čtyřpaličaté černé skály | |
|---|---|
.jpg) Čtyři palice, skála Paličatá v zimě | |
| Vrchol | 733 m n. m. |
| Poznámka | horolezecké terény |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Žďárské vrchy |
| Souřadnice | 49°41′10″ s. š., 16°5′36″ v. d. |
  Čtyřpaličaté černé skály | |
| Hornina | rula |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Čtyři palice | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1991 |
| Nadm. výška | 635 – 733 m n. m. |
| Rozloha | 37,96 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Okres | Svitavy, Žďár nad Sázavou |
| Umístění | Březiny u Poličky, České Milovy |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Další informace | |
| Kód | 1297 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předmět ochrany
editovatPřírodní rezervace byla vyhlášena pro ochranu rulových skalních útvarů modelovaných mrazovým zvětráváním a obklopených balvanitými sutěmi se zachovalými původními lesními porosty Žďárských vrchů.
Přírodní poměry
editovatČtyři palice jsou skupina tří hlavních skalních útvarů (Děvín, Paličatá, Tvrz) a nízkého skalnatého hřebene (Opomenutá). Zvedají se na jihovýchodním okraji lesnatého hřbetu na východ od obce Křižánky. Složeny jsou z pevné dvojslídné ortoruly. Nejvyšší vrchol se nazývá Čtyřpaličaté černé skály a dosahuje nadmořské výšky 733 m.[3]
Flóra
editovatÚzemí PR porůstají smrkové bučiny v nichž je vedle smrku ztepilého (Picea abies) výrazně zastoupen buk lesní (Fagus sylvestris). Na balvanitých svazích je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus) a ojediněle i jilm horský (Ulmus glabra) a na skalách rostou zakrslé borovice lesní (Pinus sylvatica). Bylinný podrost je chudý a tvoří jej zejména brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a kapraď osténkatá (Dryopteris chartusiana). Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků.
Fauna
editovatNa území PR se vyskytuje bohatá fauna bezobratlých živočichů, z obratlovců zde žije ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Z ptáků zde žijí běžné lesní druhy ze vzácnějších druhů například sýc rousný (Aegolius funereus), lejsek malý (Ficedula parva) a krkavec velký (Corvus corax).
Horolezectví
editovatsoučasnosti jsou skály vyhledávány jako cvičný horolezecký terén pro registrované horolezce. Podle informací Českého horolezeckého svazu na skalním útvaru Paličatá, kde je registrováno 51 lezeckých cest, je lezení povoleno celoročně s výjimkou období hnízdění krkavce velkého, na dalších je sezónně omezeno.[4]
Přístup ke skalám je možný po turistických značkách směrem od Milovy, Křižánek nebo ze Svratky po červené značce přes zámeček Karlštejn, dále po modré značce přes Zkamenělý zámek a Milovské Perničky ke Čtyřem palicím.
Skála Paličatá
editovatVe středu skupiny stojící hlavní skála, mohutný hranatý útvar s téměř svislou, 30 m vysokou západní stěnou, ukončenou čtyřmi mohutnými bloky – palicemi: jejich spodky tvoří převisy a stropy. Názvy palic zleva: Sfinga, Kobyla, Paličák, Bašta. Názvy štěrbin zleva: Jukadlo, Zásek, Sedánek. 40 m široký podstavec skály tvoří 3 mohutné pilíře. Stěna je v údolní třetině přerušena výraznou římsou, zvanou Ochoz.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Žďárské vrchy: Čtyři palice [online]. Český horolezecký svaz [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čtyři palice na Wikimedia Commons
