Mladá Boleslav-Debř (nádraží): Porovnání verzí
nová stránka: „{{Infobox - železniční stanice | název = Mladá Boleslav-Debř | nadmořská výška = 215 | commons = Mladá Boleslav-Debř | web = https://www.cd.cz/stanice/5454441 |…“ značka: možné subjektivní formulace |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 11. 12. 2020, 14:39
Mladá Boleslav-Debř je železniční stanice v statutárním okresním městě Mladá Boleslav ve Středočeském kraji nacházející se v městské části Debř, vzdálené od centra města si 3,5 km. Leží na neelektrifikovaných železničních tratích 070 a 080 v nadmořské výšce 215 metrů nad mořem. Od roku 2020 je zavedena do systému PID.
| Mladá Boleslav-Debř | |
|---|---|
 | |
| Stát | Česká republika |
| Mladá Boleslav | |
| Ulice | Nádražní |
| Souřadnice | 50°26′53″ s. š., 14°53′14,33″ v. d. |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 544411 |
| Tratě | 070, 080 |
| Nadmořská výška | 215 m n. m. |
| V provozu od | 1865 |
| Zabezpečovací zařízení | Elektronické |
| Dopravní koleje | 5 |
| Nástupiště | 2 |
| Prodej jízdenek | Ne |
| Služby ve stanici | Čekárna pro cestující |
| Web | https://www.cd.cz/stanice/5454441 |
 multimediální obsah v galerii na Commons | |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Nádraží bylo slavnostně uvedeno do provozu dne 15. října 1865. Provoz na Turnovsko-kralupské dráze zahájil slavnostní vlak s vysokými představiteli stejnojmenné společnosti. Stanice se v ten den negativně proslavila. Občané všech obcí, kterými trať procházela, vítali vlak českými nápisy, ale v nádraží tehdy ještě nazývané Josefův důl, obyvatelé přivítali vlak nápisy německými. Důvodem byla místní textilka, kterou vlastnil Němec Leitenberger. Osobní dopravu tehdy zajišťovaly dva páry osobních vlaků, nákladní doprava byla o trochu bohatší. Postupem času a hlavně díky přímému propojení Prahy a Neratovic (nemuselo se jezdit oklikou přes Kralupy) výrazně narostl počet spojů osobní i nákladní dopravy.
Stavby ve stanici
Staniční budova
Dvoupatrová staniční budova je největší stavbou v tomto nádraží. Dle webu Českých drah je v budově k dispozici čekárna pro cestující, která je v provozu každý den od brzkých ranních hodin do osmi hodin večer. V budově stále ještě pracuje výpravčí, který dohlíží na chod provozu. Ve stanici se nachází JOP (viz níže). Část budovy je v soukromém vlastnictví.
Ostatní stavby
Na bakovském zhlaví stanice stále stojí stavědlo, ve kterém sídlil výhybkář. Ten už ve stanici ale několik let nepracuje, takže tato stavba nemá využití a chátrá. Stavědlo se nacházelo i na mladoboleslavském zhlaví, to dnes již neexistuje, bylo zbouráno. Ve stanici se také nachází 2 skladiště, obě stále stojí a jsou v soukromém vlastnictví. Na bakovském zhlaví stanice stojí také depo Správy železnic.
Kolejiště, zabezpečovací zařízení
Dopravní koleje
Stanicí prochází jedna hlavní kolej (druhá od staniční budovy), kterou využívají všechny vlaky, které pouze projíždí, ale i ty, které ve stanici zastavují, ale nemusí se křižovat s protijedoucím vlakem. Vedle ní (třetí od staniční budovy) se nachází tzv. předjízdná kolej, kterou využívají nejčastěji vlaky, které se zde křižují s vlaky z opačného směru nebo jsou předjížděny rychlejšími vlaky ve stejném směru jízdy. Pro tyto dvě koleje jsou zbudována dvě úrovňová nástupiště přístupná úrovňovým přechodem od staniční budovy. Nástupiště 1 se skládá z betonových panelů a je dlouhé 130 metrů. Nástupiště 2 je pouze zvýšená plocha ze štěrku a je dlouhé 100 metrů.
Manipulační koleje
První kolej od staniční budovy sloužila v minulosti primárně pro nakládku a vykládku vozů do / z místních skladů. Ty už jsou dn
es ale v soukromém vlastnictví a nevyužívají se k drážním účelům. Kolej se tedy využívá jen velmi sporadicky, nejčastěji po ní jezdí vozidla Správy železnic do depa na bakovském zhlaví. Čtvrtá kolej slouží pro odstavení nebo vykřižování vlaků, které neobsluhují stanici. Například níže zmiňované nákladní vlaky využívají právě tuto kolej, protože zde musí vyčkat, až se na dvou výše zmiňovaných dopravních kolejích vykřižují a odjedou vlaky osobní dopravy. Poslední pátá stometrová kolej je už dlouho nepoužívaná, sloužila pro nakládku a vykládku dřeva z / do místní pily, která už dnes neexistuje. Zajímavé je, že je z obou stran kusá, tudíž manipulace s vozy zde byla velmi obtížná.
Zabezpečení stanice
Stanice je zabezpečena Elektronickým zabezpečovacím zařízením, což znamená, že všechny činnosti jsou prováděny pomocí výpočetní techniky. Na chod zabezpečovacího zařízení dohlíží výpravčí z jednotných obslužných pracovišť (JOP), které se nachází ve staniční budově. Na obou záhlavích se nachází vjezdové návěstidlo. Na bakovském zhlaví se nachází odjezdová návěstidla, která jsou umístěna na lávce. Blíže ke stanici se ještě nachází tzv. předvěst, která je určená pro druhou, hlavní kolej.. Na boleslavském zhlaví se nachází 3 odjezdová návěstidla, určená pro druhou, třetí a čtvrtou kolej. Na této straně stanice je také umístěn železniční přejezd přes silnici 0386, který je zabezpečen závorami a světelnou signalizací.
Provoz
Osobní doprava
Provoz je zde velmi pestrý, ale málokterý vlak stanici pravidelně obsluhuje. Ve stanici zastavují pouze osobní a spěšné vlaky S30. To znamená několik párů osobních vlaků v relaci Mladá Boleslav-Město - Turnov a zpět, v pracovní dny jeden pár osobních v relaci Mladá Boleslav-Město - Dolní Bousov a zpět a v pracovní dny ještě 3 spěšné vlaky v relaci Praha-Masarykovo nádraží - Turnov a zpět. Všechny tyto vlaky zajišťují České dráhy. Stanicí denně projíždějí rychlíky linky R21 v relaci Praha hl.n. - Tanvald a zpět a rychlíky linky R22 v relaci Kolín - Rumburk / Šluknov a zpět. Tyto vlaky od GVD 2019 / 2020 zajišťuje společnost Arriva vlaky. Další vlaky, které touto stanicí projíždí, jsou osobní vlaky linky L4, které denně jezdí trasu Mladá Boleslav - Rumburk pod záštitou ČD. Stanicí čas od času projíždí i zvláštní vlaky, v roce 2020 to byl např. Bezdězský rychlík v režii KŽC, jehož nástupcem je Lužický rychlík.
Nákladní a jiná doprava
Přestože jsou ve stanici hned 3 manipulační koleje a dvě skladiště, žádné nákladní vlaky do stanice nejezdí za účelem nakládky, vykládky nebo manipulace. Pravidelné nákladní vlaky v režii ČD Cargo z Nymburka na sever a zpět stanicí pouze projíždí. Pravidelné nákladní vlaky, také pod záštitou společnosti ČD Cargo, ložené sklářským pískem z Jestřebí do Nymburka a dál nejčastěji na Slovensko, zde staví za účelem křižování s pravidelnými vlaky osobní dopravy. Díky umístění depa Správy železnic v areálu stanice se tu často objevují i pracovní vlaky.
Budoucnost
Aktuální železniční spojení Prahy a Liberce je oproti silniční dopravě velmi nekonkurenceschopné. Auto na této trase ujede 96 kilometrů za 70 minut. Vlak urazí vzdálenost 140 kilometrů za 155 minut a minimálně s jedním přestupem. Tento problém se řeší už desítky let a pořád není vyřešen. Ale v roce 2020 se po několika letech snažení podařilo pokročit: Schválila se stavba Všejanské a Bezděčínské spojky a modernizace trati 071. To jsou hlavní 3 stavby, díky kterým se zrychlí spojení Mladé Boleslavi a Prahy. Hotovo má být v roce 2028. Aktuálně se začíná řešit studie pro stavbu tratě Mladá Boleslav - Liberec. Tato trať má dva stavebně složité úseky: Trať v údolí říčky Mohelky (úsek Sychrov - Rádlo) a úsek v údolí řeky Jizery, ve kterém leží právě i stanice Mladá Boleslav-Debř. Tyto úseky nejsou schopné větší modernizace a už vůbec ne zdvoukolejnění, proto bude pravděpodobně většina nové trati vedena v nové trase. Dle předběžných studií by se trať z Mladé Boleslavi-Města napojit na stávající úsek díky Ptácké spojce, která povede přes Krásnou louku, kde také překlene řeku Jizeru. Dále by měla trať vést ve stávajícím úseku do prostor louky nedaleko stanice, ze které se pravděpodobně stane zastávka a stávající dopravna bude zrušena. Údolí Jizery trať překoná díky několika estakádám a minimálně jednoho tunelu. Vizualizace a podrobnosti o stavbě budou zveřejněny v příštích letech.
Literatura
- PRŮŠKOVÁ, HELENA. Debř, Hrdlořezy a Josefův Důl na starých pohlednicích a fotografiích. 1. vyd. vyd. Mladá Boleslav-Debř: H. Průšková Hendrychová 190 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-8133-2, ISBN 80-254-8133-6. OCLC 707607938
- JANÁČ, MAREK. Divnopis : proč se to tak jmenuje?. 1. vyd. vyd. V Praze: Radioservis ve spolupráci s Českým rozhlasem Dostupné online. ISBN 80-86212-47-5, ISBN 978-80-86212-47-0. OCLC 85724112