Šluknov
Šluknov (německy Schluckenau) je nejsevernější město České republiky, ve kterém žije přibližně 5 600[1] obyvatel. Leží přibližně uprostřed Šluknovského výběžku v rozsáhlém údolí v oblasti mírné pahorkatiny s okolními vrchy 400 až 500 metrů nad mořem (nejvyšší vrch Šluknovské pahorkatiny – Hrazený, 608 m n. m.). Historické jádro je od roku 1992 městskou památkovou zónou.
| Šluknov | |
 Náměstí Míru, hlavní šluknovské náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0421 562858 |
| Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
| Okres (LAU 1) | Děčín (CZ0421) |
| Obec s rozšířenou působností | Rumburk |
| Pověřená obec | Šluknov |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 47,48 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 51°0′14″ s. š., 14°27′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 615 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 340 m n. m. |
| PSČ | 407 77 |
| Zákl. sídelní jednotky | 24 |
| Části obce | 8 |
| Katastrální území | 8 |
| Adresa městského úřadu |
Městský úřad Šluknov náměstí Míru 1 407 77 Šluknov |
| Starosta | Mgr. Eva Džumanová |
|
Oficiální web: www | |
|
Ofic. web MÚ: www | |
| Email: podatelna@mesto-sluknov.cz | |
 | |
  Šluknov | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Prvními pány oblasti byly podle dochovaných záznamů páni Berkové z Dubé, kteří měli državy jak na české straně hranice tak i na německé. Za jejich správy se stává Šluknov správním a hospodářským centrem české části jejich panství. Na žádost Hynka Berky byla obec v roce 1359 oficiálně povýšena na město.
Za vlády Jiřího z Poděbrad došlo po dobytí hradu Tolštejn ke konfiskaci majetku rodu Berků a tak se novými majiteli stal rod Vartenberků, kteří jej prodali. Město pak přecházelo poměrně rychle mezi dalšími pány až se stává majetkem hraběte Mansfelda. Během třicetileté války bylo město vážně poškozeno.
Šluknov za II. světové válkyEditovat
Město se nacházelo v oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva, které se v roce 1938 postavilo na odpor československým úřadům. Němečtí povstalci převzali nad oblastí vojenskou kontrolu a 1. října byl výběžek obsazen německou armádou. Vyvrcholením obsazení byla 4. října návštěva města Šluknov Adolfem Hitlerem. V následujícím referendu o připojení k Říši hlasovalo 3580 z 3 589 oprávněných voličů pro připojení.
Dne 9. května 1945 ráno se do města začaly probojovávat předsunuté jednotky 33. pěšího pluku 7. polské divize a 4. ukrajinského frontu sovětské armády.
Poválečná historieEditovat
Po válce započal odsun německého obyvatelstva a město nebylo nikdy plně dosídleno, žije zde zhruba 5,5 tisíce obyvatel (v roce 2012 jich bylo 5625).
ObyvatelstvoEditovat
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 4 349 | 4 623 | 4 889 | 5 213 | 5 604 | 5 211 | 5 578 | 3 650 | 3 834 | 3 853 | 4 816 | 4 447 | 4 442 | 4 061 |
| Domy | 503 | 579 | 592 | 678 | 747 | 808 | 902 | 921 | 915 | 658 | 657 | 696 | 699 | 755 |
| Data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Císařský, Kunratice a Nové Hraběcí. | ||||||||||||||
PamětihodnostiEditovat
- Renesanční Šluknovský zámek
- Raně barokní kostel svatého Václava, který začal farnosti sloužit v roce 1714, čtyři roky poté, co byl původní kostel zničen požárem
- Křížová cesta se souborem soch Getsemanské zahrady
Památné stromyEditovat
Místní částiEditovat
Šluknov se skládá z osmi částí rozkládajících se na osmi katastrálních územích:
- Šluknov (k. ú. Šluknov)
- Císařský (k. ú. Císařský)
- Harrachov (k. ú. Královka)
- Královka (k. ú. Královka)
- Království (k. ú. Království a Fukov)
- Kunratice (k. ú. Kunratice u Šluknova)
- Nové Hraběcí (k. ú. Nové Hraběcí)
- Rožany (k. ú. Rožany)
Významní rodáciEditovat
- Dominik Kindermann (1739–1817) – malíř
- Ferdinand Kindermann ze Schulsteinu (1740–1801),litoměřický biskup a pedagog
- Friedrich Egermann (1777–1864) rytec skla, sklářský technolog a podnikatel
- Adolf Kindermann (1899–1974), katolický teolog, světící biskup v Hildesheimu
- Fritz Lehmann (1889–1957) - architekt
- Pavel Brümer (1946–2015) – zpěvák
- Hana Fousková (1947–2015) – spisovatelka, básnířka, výtvarnice
- PaedDr. Jindřich Marek (* 1952) – historik, spisovatel, novinář
- Jiří Vejdělek (* 1972) – scenárista a režisér
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 287.
SouřadniceEditovat
- ↑ 50°59′26″ s. š., 50°59′26″ v. d.
- ↑ 50°59′26″ s. š., 50°59′26″ v. d.
- ↑ 50°59′26″ s. š., 50°59′26″ v. d.
- ↑ 50°59′26″ s. š., 50°59′26″ v. d.
- ↑ 50°59′26″ s. š., 50°59′26″ v. d.
- ↑ 50°59′26″ s. š., 50°59′26″ v. d.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šluknov ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Šluknov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální web města
- www.sluknov.cz
| Město Šluknov | |
|---|---|
|
Šluknov • Císařský • k. ú. Královka (Královka • Harrachov) • Království (zahrnuje Fukov) • Kunratice • Nové Hraběcí • Rožany | |