Šluknov

	Šluknov
	Náměstí Míru, hlavní šluknovské náměstí
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU (obec)	CZ0421 562858
Kraj (NUTS 3)	Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1)	Děčín (CZ0421)
Obec s rozšířenou působností	Rumburk
Pověřená obec	Šluknov
Historická země	Čechy
Katastrální výměra	47,48 km²
Zeměpisné souřadnice	51°0′14″ s. š., 14°27′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 615 (2019)
Nadmořská výška	340 m n. m.
PSČ	407 77
Zákl. sídelní jednotky	24
Části obce	8
Katastrální území	8
Adresa městského úřadu	Městský úřad Šluknov; náměstí Míru 1; 407 77 Šluknov
Starosta	Mgr. Eva Džumanová
	Oficiální web: www.mesto-sluknov.cz
	Ofic. web MÚ: www.mesto-sluknov.cz/index.php?id=455
	Email: podatelna@mesto-sluknov.cz
	Šluknov
	Geodata (OSM): OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a částem obce; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šluknov (německy Schluckenau) je nejsevernější město České republiky, ve kterém žije přibližně 5 600^[1] obyvatel. Leží přibližně uprostřed Šluknovského výběžku v rozsáhlém údolí v oblasti mírné pahorkatiny s okolními vrchy 400 až 500 metrů nad mořem (nejvyšší vrch Šluknovské pahorkatiny – Hrazený, 608 m n. m.). Historické jádro je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

Obsah

HistorieEditovat

Prvními pány oblasti byly podle dochovaných záznamů páni Berkové z Dubé, kteří měli državy jak na české straně hranice tak i na německé. Za jejich správy se stává Šluknov správním a hospodářským centrem české části jejich panství. Na žádost Hynka Berky byla obec v roce 1359 oficiálně povýšena na město.

Za vlády Jiřího z Poděbrad došlo po dobytí hradu Tolštejn ke konfiskaci majetku rodu Berků a tak se novými majiteli stal rod Vartenberků, kteří jej prodali. Město pak přecházelo poměrně rychle mezi dalšími pány až se stává majetkem hraběte Mansfelda. Během třicetileté války bylo město vážně poškozeno.

Šluknov za II. světové válkyEditovat

Město se nacházelo v oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva, které se v roce 1938 postavilo na odpor československým úřadům. Němečtí povstalci převzali nad oblastí vojenskou kontrolu a 1. října byl výběžek obsazen německou armádou. Vyvrcholením obsazení byla 4. října návštěva města Šluknov Adolfem Hitlerem. V následujícím referendu o připojení k Říši hlasovalo 3580 z 3 589 oprávněných voličů pro připojení.

Dne 9. května 1945 ráno se do města začaly probojovávat předsunuté jednotky 33. pěšího pluku 7. polské divize a 4. ukrajinského frontu sovětské armády.

Poválečná historieEditovat

Po válce započal odsun německého obyvatelstva a město nebylo nikdy plně dosídleno, žije zde zhruba 5,5 tisíce obyvatel (v roce 2012 jich bylo 5625).

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Šluknov^[2]^[3]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	4 349	4 623	4 889	5 213	5 604	5 211	5 578	3 650	3 834	3 853	4 816	4 447	4 442	4 061
Domy	503	579	592	678	747	808	902	921	915	658	657	696	699	755
Data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Císařský, Kunratice a Nové Hraběcí.

PamětihodnostiEditovat

Renesanční Šluknovský zámek
Raně barokní kostel svatého Václava, který začal farnosti sloužit v roce 1714, čtyři roky poté, co byl původní kostel zničen požárem
Křížová cesta se souborem soch Getsemanské zahrady

Památné stromyEditovat

Místní částiEditovat

Šluknov se skládá z osmi částí rozkládajících se na osmi katastrálních územích:

Šluknov (k. ú. Šluknov)
Císařský (k. ú. Císařský)
Harrachov (k. ú. Královka)
Královka (k. ú. Královka)
Království (k. ú. Království a Fukov)
Kunratice (k. ú. Kunratice u Šluknova)
Nové Hraběcí (k. ú. Nové Hraběcí)
Rožany (k. ú. Rožany)

Významní rodáciEditovat

Dominik Kindermann (1739–1817) – malíř
Ferdinand Kindermann ze Schulsteinu (1740–1801),litoměřický biskup a pedagog
Friedrich Egermann (1777–1864) rytec skla, sklářský technolog a podnikatel
Adolf Kindermann (1899–1974), katolický teolog, světící biskup v Hildesheimu
Fritz Lehmann (1889–1957) - architekt
Pavel Brümer (1946–2015) – zpěvák
Hana Fousková (1947–2015) – spisovatelka, básnířka, výtvarnice
PaedDr. Jindřich Marek (* 1952) – historik, spisovatel, novinář
Jiří Vejdělek (* 1972) – scenárista a režisér

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 287.

SouřadniceEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Šluknov ve Wikimedia Commons
Územně identifikační registr ČR. Obec Šluknov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
Oficiální web města
www.sluknov.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Město Šluknov
Šluknov • Císařský • k. ú. Královka (Královka • Harrachov) • Království (zahrnuje Fukov) • Kunratice • Nové Hraběcí • Rožany

[9911bb08ec69d488872f62fd886f24b0b16c9b5a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]

[sldb2001-2] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371.

[sldb2011-3] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 287.

[4] 50°59′26″ s. š., 50°59′26″ v. d.

[5] 50°59′26″ s. š., 50°59′26″ v. d.

[6] 50°59′26″ s. š., 50°59′26″ v. d.

[7] 50°59′26″ s. š., 50°59′26″ v. d.

[8] 50°59′26″ s. š., 50°59′26″ v. d.

[9] 50°59′26″ s. š., 50°59′26″ v. d.

[1]

[2]

[3]

[souř 1]

[souř 2]

[souř 3]

[souř 4]

[souř 5]

[souř 6]