Šluknov

město v okrese Děčín v Ústeckém kraji

Šluknov (německy Schluckenau) je nejsevernější město České republiky, ve kterém žije přibližně 5 700[1] obyvatel. Leží přibližně uprostřed Šluknovského výběžku v rozsáhlém údolí v oblasti mírné pahorkatiny s okolními vrchy 400 až 500 metrů nad mořem (nejvyšší vrch Šluknovské pahorkatinyHrazený, 608 m n. m.). Historické jádro je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

Šluknov
Náměstí Míru, hlavní šluknovské náměstí
Náměstí Míru, hlavní šluknovské náměstí
Znak města ŠluknovVlajka města Šluknov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0421 562858
Pověřená obec Šluknov
Obec s rozšířenou působností Rumburk
Okres (LAU 1) Děčín (CZ0421)
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 5 653 (2020)[1]
Rozloha 47,48 km²
Nadmořská výška 340 m n. m.
PSČ 407 77
Počet částí obce 8
Počet k. ú. 8
Počet ZSJ 24
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Šluknov
náměstí Míru 1
407 77 Šluknov
podatelna@mesto-sluknov.cz
Starosta Mgr. Eva Džumanová
Oficiální web: www.mesto-sluknov.cz
Úřední web: www.mesto-sluknov.cz/index.php?id=455
Šluknov na mapě
Šluknov
Šluknov
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Prvními pány oblasti byly podle dochovaných záznamů páni Berkové z Dubé, kteří měli državy jak na české straně hranice tak i na německé. Za jejich správy se stává Šluknov správním a hospodářským centrem české části jejich panství. Na žádost Hynka Berky byla obec v roce 1359 oficiálně povýšena na město.

Za vlády Jiřího z Poděbrad došlo po dobytí hradu Tolštejn ke konfiskaci majetku rodu Berků a tak se novými majiteli stal rod Vartenberků, kteří jej prodali. Město pak přecházelo poměrně rychle mezi dalšími pány až se stává majetkem hraběte Mansfelda. Během třicetileté války bylo město vážně poškozeno.

Šluknov za II. světové válkyEditovat

Město se nacházelo v oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva, které se v roce 1938 postavilo na odpor československým úřadům. Němečtí povstalci převzali nad oblastí vojenskou kontrolu a 1. října byl výběžek obsazen německou armádou. Vyvrcholením obsazení byla 4. října návštěva města Šluknov Adolfem Hitlerem. V následujícím referendu o připojení k Říši hlasovalo 3580 z 3 589 oprávněných voličů pro připojení.

Dne 9. května 1945 ráno se do města začaly probojovávat předsunuté jednotky 33. pěšího pluku 7. polské divize a 4. ukrajinského frontu sovětské armády.

Poválečná historieEditovat

Po válce započal odsun německého obyvatelstva a město nebylo nikdy plně dosídleno, žije zde zhruba 5,5 tisíce obyvatel (v roce 2012 jich bylo 5625).

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Šluknov[2][3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 4 349 4 623 4 889 5 213 5 604 5 211 5 578 3 650 3 834 3 853 4 816 4 447 4 442 4 061
Domy 503 579 592 678 747 808 902 921 915 658 657 696 699 755
Data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Císařský, Kunratice a Nové Hraběcí.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Šluknově.

Památné stromyEditovat

Místní částiEditovat

Šluknov se skládá z osmi částí rozkládajících se na osmi katastrálních územích:

Významní rodáciEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371. 
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 287. 

SouřadniceEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Město Šluknov

Šluknov • Císařský • k. ú. Královka (Královka • Harrachov) • Království (zahrnuje Fukov) • Kunratice • Nové Hraběcí • Rožany