Šluknov
Šluknov (německy Schluckenau) je město v okrese Děčín, žije v něm přibližně 5 700[1] obyvatel. Je nejsevernějším městem České republiky, leží přibližně uprostřed Šluknovského výběžku v rozsáhlém údolí v oblasti mírné pahorkatiny s okolními vrchy 400 až 500 metrů nad mořem (nejvyšší vrch Šluknovské pahorkatiny – Hrazený, 608 m n. m.[3]). Historické jádro je od roku 1992 městskou památkovou zónou. V místní části Rožany je hraniční přechod Rožany - Sohland.[4]
Šluknov | |
---|---|
![]() Náměstí Míru, hlavní šluknovské náměstí | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0421 562858 |
Pověřená obec | Šluknov |
Obec s rozšířenou působností | Rumburk (správní obvod) |
Okres (LAU 1) | Děčín (CZ0421) |
Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 51°0′14″ s. š., 14°27′10″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 5 721 (2022)[1] |
Rozloha | 47,47 km² |
Nadmořská výška | 340 m n. m. |
PSČ | 407 77 |
Počet domů | 1 379 (2021)[2] |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 8 |
Počet ZSJ | 24 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Městský úřad Šluknov náměstí Míru 1 407 77 Šluknov podatelna@mesto-sluknov.cz |
Starosta | Ing. Tomáš Kolonečný |
Oficiální web: www | |
![]() | |
![]() ![]() Šluknov | |
Další údaje | |
Kód obce | 562858 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografická polohaEditovat
Město se nachází nedaleko hranic se svobodným státem Sasko v severních Čechách, ve Šluknovském výběžku (dříve též České Nizozemí), výběžku Čech mezi Saským Švýcarskem a Žitavskými horami, jemuž dalo jméno. Prochází jím Stříbrný potok, který se nedaleko města spojuje s Rožanským potokem. Na jih od města se tyčí Grohmanova výšina. V části Rožany (Rosenhain) se nachází hraniční přechod do saského Sohlandu na Sprévě.
HistorieEditovat
Prvními pány oblasti byly podle dochovaných záznamů páni Berkové z Dubé, kteří měli državy jak na české straně hranice tak i na německé. Za jejich správy se stává Šluknov správním a hospodářským centrem české části jejich panství. Na žádost Hynka Berky byla obec v roce 1359 oficiálně povýšena na město.
Za vlády Jiřího z Poděbrad došlo po dobytí hradu Tolštejn ke konfiskaci majetku rodu Berků a tak se novými majiteli stal rod Vartenberků, kteří jej prodali. Město pak přecházelo poměrně rychle mezi dalšími pány až se stává majetkem hraběte Wolfganga z Mansfeldu a jeho syna Karla Adama. Během třicetileté války bylo město vážně poškozeno. Dědictvím panství nakonec přešlo na sestru Karla Adama, Žofii Anežku, provdanou hraběnku z Ditrichštejna a po její smrti její syn Filip Zikmund, který roku 1680 zabránil nevolnickému povstání. Dalším majitelem šluknovského panství se sňatkem s dědičkou stal Alois Tomáš Rajmund z Harrachu. Harrachové Šluknov drželi do roku 1876. Od potomků dalšího majitele obchodníka z Drážďan panství odkoupil hrabě Ervín Leopold z Nostic-Rienecku, který byl majitelem až do roku 1945.[5]
Šluknov za druhé světové válkyEditovat
Město se nacházelo v oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva, které se v roce 1938 postavilo na odpor československým úřadům. Němečtí povstalci převzali nad oblastí vojenskou kontrolu a 1. října byl výběžek obsazen německou armádou. Vyvrcholením obsazení byla 4. října návštěva města Šluknov Adolfem Hitlerem. V následujícím referendu o připojení k Říši hlasovalo 3580 z 3 589 oprávněných voličů pro připojení.
Dne 9. května 1945 ráno se do města začaly probojovávat předsunuté jednotky 33. pěšího pluku 7. polské divize a 4. ukrajinského frontu sovětské armády.
Poválečná historieEditovat
Po válce započal odsun německého obyvatelstva a město nebylo nikdy plně dosídleno, žije zde zhruba 5,5 tisíce obyvatel (v roce 2012 jich bylo 5625).
Ve městě působí Střední lesnická škola a Střední odborná škola.
ObyvatelstvoEditovat
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 4 349 | 4 623 | 4 889 | 5 213 | 5 604 | 5 211 | 5 578 | 3 650 | 3 834 | 3 853 | 4 816 | 4 447 | 4 442 | 4 061 |
Domy | 503 | 579 | 592 | 678 | 747 | 808 | 902 | 921 | 915 | 658 | 657 | 696 | 699 | 755 |
Data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Císařský, Kunratice a Nové Hraběcí. |
PamětihodnostiEditovat
- Renesanční Šluknovský zámek
- Raně barokní kostel svatého Václava, který začal farnosti sloužit v roce 1714, čtyři roky poté, co byl původní kostel zničen požárem
- Empírová kašna z roku 1794 a barokní morový sloup od Josefa Kleina na náměstí Míru
- Křížová cesta se souborem soch Getsemanské zahrady
- Bývalé lázně Karlovo údolí
- Důl Schweidrich
- Památkově chráněné domy a usedlosti
- Sochy světců
Památné stromyEditovat
Místní částiEditovat
Šluknov se skládá z osmi částí rozkládajících se na osmi katastrálních územích:
- Šluknov (k. ú. Šluknov)
- Císařský (k. ú. Císařský)
- Harrachov (k. ú. Královka)
- Královka (k. ú. Královka)
- Království (k. ú. Království a Fukov)
- Kunratice (k. ú. Kunratice u Šluknova)
- Nové Hraběcí (k. ú. Nové Hraběcí)
- Rožany (k. ú. Rožany)
Významní rodáciEditovat
- Joseph Schuster st. (1722–1784), operní pěvec a člen souboru Dvorního divadla v Drážďanech (narozen v Království)
- Dominik Kindermann (1739–1817) – malíř, kreslíř a portrétista
- Ferdinand Kindermann ze Schulsteinu (1740–1801), litoměřický biskup a pedagog, reformátor školství
- Peter Franz Miller (1745–1823), učitel, vychovatel, varhaník, spisovatel
- Friedrich Egermann (1777–1864) rytec skla, sklářský technolog a podnikatel
- Carl Robert Stein (1852-1932), podnikatel (narozen v Císařském)
- Hans Richter (1882-1971), německý architekt (narozen v Království)
- Alfred Rosche (1884-1947), sudetoněmecký právník, politik (NSDAP) a velitel jednotky SA
- Fritz Lehmann (1889–1957) - architekt
- Johann Greif (1892–?), český politik německé národnosti a poslanec československé Poslanecké sněmovny
- Alfred Kohla (1895-nez.), sudetoněmecký bankéř a okresní správce
- Adolf Kindermann (1899–1974), katolický teolog, světící biskup v Hildesheimu
- Kurt Oberdorffer (1900-1980), historik a archivář
- Wilhelm Pfeifer (1913-1999), právník, místní politik (CDU) a spisovatel
- Willi Weber (1914-1975), politik (SED), starosta měst Johanngeorgenstadt a Gera (narozen v Království)
- Hansjörg Bitterlich (1923-1998), opat kláštera řeholních kanovníků svatého Kříže v Silzi (Tyrolsko)
- Leonhard Reinisch (1924-2001), novinář
- Dagmar Glaserová-Lauermannová (* 1927), německá malířka
- Wolfgang Egerter (1930-2008), německý politik v Hesensku (CDU)
- Winfried Böhm (* 1937), významný pedagog, představitel personalistické pedagogiky
- Erika Simmová (1940-2015), německá politička za SPD, členka německého Bundestagu
- Karlheinz Schäfer (* 1941), německý sochař (narozen v Císařském)
- Peter Dierich (* 1942), německý státní politik v Sasku (CDU), bývalý člen saského zemského parlamentu a rektor Vysoké školy Žitava/Zhořelec
- Pavel Brümer (1946–2015) – zpěvák
- Hana Fousková (1947–2015) – spisovatelka, básnířka, výtvarnice
- PaedDr. Jindřich Marek (* 1952) – historik, spisovatel, novinář
- Jiří Vejdělek (* 1972) – scenárista a režisér
GalerieEditovat
-
Střední lesnická a odborná škola
-
Zámecký park
-
Křížová cesta
-
Náměstí Míru
-
Železniční stanice Śluknov
-
Vily v centru města
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-03-27]. Dostupné online.
- ↑ SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 21. října 2019 o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Vlastníci Šluknovského panství. www.mestosluknov.cz [online]. [cit. 2022-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 287.
SouřadniceEditovat
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šluknov na Wikimedia Commons
- Šluknov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální web města
- www.sluknov.cz
Město Šluknov | |
---|---|
Šluknov • Císařský • k. ú. Královka (Královka • Harrachov) • Království (zahrnuje Fukov) • Kunratice • Nové Hraběcí • Rožany |