Chráněná krajinná oblast Labské pískovce

chráněná krajinná oblast v Česku

Labské pískovce jsou chráněná krajinná oblast v okresech Děčín a Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Nachází se v německém příhraničí přibližně mezi Petrovicemi na západě, Českou Kamenicí na východě, Děčínem na jihu a Mikulášovicemi na severu. Území s rozlohou 242,6 km²[1] je národním parkem České Švýcarsko rozděleno do čtyř oddělených částí.[2]

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Chráněná krajinná oblast
Labské pískovce
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Východní část Tiských stěn
Východní část Tiských stěn
Základní informace
Vyhlášení19. září 1972
VyhlásilMinisterstvo kultury ČSR
Rozloha243 km²
SprávaSpráva NP České Švýcarsko
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký kraj
OkresDěčín
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
Labské pískovce
Labské pískovce
Další informace
Kód53
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chráněné krajinné oblasti v Česku

Historie editovat

Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena dne 19. září 1972 výnosem ministerstva kultury.[1] Dne 1. ledna 2000 byla část území vyčleněna jako národní park České Švýcarsko.[3] Od 1. června 2017 vykonává správu území chráněné krajinné oblasti Správa Národního parku České Švýcarsko.

Přírodní poměry editovat

Geograficky zaujímá spolu s Národním parkem České Švýcarsko většinu geomorfologického celku Děčínská vrchovina s nejvyšším vrcholem Děčínský Sněžník (723 metrů). Rozprostírá se severně od Českého středohoří – zhruba od obce Petrovice a Tiských stěn na západě, dále přes Děčín až po Chřibskou na východě.

Přírodní poměry jsou stejné jako v národním parku České Švýcarsko, avšak hustší osídlení zanechalo svůj vliv v menší rozmanitosti fauny a flóry. Velmi cenná je však zachovaná lidová architektura v podobě roubených domů.

Povrch tvoří pískovce křídového stáří. Počet skalních útvarů v krajině je srovnatelný s národními parky v USA v Arizoně a Utahu,[zdroj?!] avšak na západě USA jsou skalní útvary vlivem suchého klimatu obnažené, zatímco v Labských pískovcích jsou pokryté lesy.

Současná podoba území se začala vytvářet v období svrchní křídy na konci druhohor. V souvislosti s táním ledu byla zdejší krajina zaplavena mořem. Do něj splavovaly vodní toky materiál z krajiny, která zůstala nad hladinou. Tíha materiálu stlačovala dno a na původním podloží se vytvořila vrstva až jeden kilometr silná, tvořená převážně pískem, jílem a štěrkem. Po ústupu moře přibližně před 65 miliony lety se méně stabilní horniny jako jílovce a prachovce rychle rozpadaly. Zůstala vrstva křemenných pískovců o tloušťce 350–420 metrů. Následně v období třetihor došlo v důsledku kolize litosférických desek k alpinskému vrásnění, kdy byly pískovcové vrstvy české křídové tabule vyzdviženy nad původní úroveň a vlivem nestejnoměrných tlaků došlo k jejich fragmentaci. Následné střídání ledových a meziledových dob spolu s říční erozí i působením větru vymodelovaly pískovcové skály do současné podoby.[4]

Maloplošná chráněná území editovat

Národní přírodní rezervace
Přírodní rezervace
Přírodní památky
Smluvně chráněná území

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Labské pískovce [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. 
  2. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. 
  3. České Švýcarsko [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. 
  4. KNORR, Ivan. Krajina čtyř fází. Země světa. 2022-05-03, roč. 21, čís. 5, s. 2–11. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat