Mladá Boleslav město
Mladá Boleslav město je železniční stanice ve východní části okresního města Mladá Boleslav ve Středočeském kraji ve vzdálenosti přibližně tří kilometrů od většího a staršího městského nádraží. Leží na neelektrizované trati 064 v těsné blízkosti automobilky Škoda Auto. Vlakové a autobusové nádraží jsou zde propojena do jednotného dopravního terminálu, součástí přilehlého objektu je též nákupní centrum Bondy.
| Mladá Boleslav město | |
|---|---|
 Nádraží Mladá Boleslav město | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Město | Mladá Boleslav |
| Souřadnice | 50°25′9,12″ s. š., 14°54′56,16″ v. d. |
  Mladá Boleslav město | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 559914 |
| Trať | 064 |
| Nadmořská výška | 215 m n. m. |
| V provozu od | 26. listopadu 1905 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z Mladé Boleslavi hl. n.) |
| Dopravní koleje | 2 + 2 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Stanice byla otevřena 26. listopadu 1905 společností Místní dráha Sudoměř - Skalsko - Stará Paka v úseku ze Sudoměře a Skalska přes Mladou Boleslav do Sobotky. Na starším mladoboleslavském nádraží trať protíná železnici z Prahy do Turnova, podél níž je asi kilometr vedena. Poté odbočuje východním směrem, kde po železničním mostě překračuje řeku Jizeru. Roku 1906 byla trať dovedena až do Staré Paky.
Nevelká dvoupatrová budova byla postavena na severní straně kolejiště dle typizovaného stavebního vzoru, v sousedství rostoucích automobilových závodů pod tehdejší značkou Laurin & Klement, které byly následně na trať napojeny vlečkami. Přilehlá městská třída, dnes Třída Václava Klementa, se s tratí křížila železničním přejezdem, později vybaveným závorami.
Provoz na trati zajišťovaly od zahájení Císařsko-královské státní dráhy, po roce 1918 Československé státní dráhy. K 1. lednu 1925 byla trať zestátněna.[1]
Zahloubení trati editovat
Okolo roku 2000 bylo rozhodnuto o zahloubení trati procházející již zahuštěnou městskou zástavbou v lokalitě Slovanka, zejména z důvodu velké dopravní vytíženosti při dopravě automobilů ze závodu Škoda Auto. V rámci více než kilometrového úseku trati byly přejezdy nahrazeny nadjezdy. Celá stanice se přesunula na úroveň kolejí, vzniklo zde středové ostrovní nástupiště se dvěma hranami, bezbariérovým přístupem (výtah) a elektronickým informačním systémem. Budova nádraží byla stržena a nahrazena jednopodlažním objektem vybaveným čekárnou a pokladnou umístěným nedaleko původní polohy staré staniční budovy. K příchodu k vlakům slouží nadchod a schodiště na nástupiště.
Reference editovat
- ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí ČR 2011 [online]. 2002-06-28, rev. 2011-04-18 [cit. 2020-12-09]. Kapitola Mladá Boleslav město > Dolní Bousov. [www.historie-trati.wz.cz/Historie_trati_2011.exe Dostupné online].
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mladá Boleslav město na Wikimedia Commons - Článek o projektu zahloubené trati Slovanka Archivováno 17. 8. 2019 na Wayback Machine.
- Článek o demolici nádražní budovy Archivováno 17. 8. 2019 na Wayback Machine.
- Historie a popis dráhy Sudoměř - Skalsko - Stará Paka
- Profil stanice na stránkách Českých drah
