Železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka

Mladá Boleslav – Stará Paka
	; nádraží Stará Paka
Stát	Česko
Číslo	064, 046
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Dopravce	ČD Cargo, České dráhy aj.
Technické informace
Délka	60 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C2
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	30 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	60 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 064, od GVD 2018/2019 je úsek Lomnice nad Popelkou– Stará Paka vyčleněn do samostatné tabulky 046) je jednokolejná regionální trať kromě úseku Mladá Boleslav hl. n. – Mladá Boleslav město, který je úsekem celostátní dráhy. Trať vede z Mladé Boleslavi hl. n. přes Dolní Bousov a Libuň do Staré Paky. Trať byla zprovozněna v roce 1905 z Mladé Boleslavi do Sobotky a 1906 dále do Staré Paky. V roce 2003 byl zahlouben úsek z Mladé Boleslavi město do hlavního nádraží.

K tabulce trati 064 byl v knižním jízdním řádu 2014–2015 připojen ještě úsek Mšeno – Mladá Boleslav z trati uváděné původně v tabulce 076^[1]; úprava souvisí se zavedením náhradní autobusové dopravy na zbytku trati 076, tento stav zůstal zachován i po ukončení výluky.^[zdroj?]

Zahloubení tratě v Mladé BoleslaviEditovat

Trať byla v době svého vzniku vedena okolo tehdejšího města Mladá Boleslav. Město i automobilka se ale postupně rozrostly za trať, takže křížení jedné z hlavních ulic města (dnešní třída Václava Klementa) se železnicí, navíc těsně před stanicí Mladá Boleslav město, začalo ve městě způsobovat značné dopravní problémy.

Zvažovány byly různé varianty řešení, z nichž zvítězilo zahloubení tratě. Z výběrového řízení na zhotovitele vyšlo vítězně Sdružení Mladá Boleslav - Slovanka, které tvořily firmy Bostas Mladá Boleslav, Železniční stavitelství Praha a Hochtief.

Stavba započala 16. července 2002. Bylo vyhloubeno přibližně 130 tisíc m³ zeminy. Vzniklo nové mimoúrovňové křížení s třídou Václava Klementa, nová křižovatka této třídy s čtyřproudovou komunikací, která tvořila zárodek budoucí Severovýchodní tangenty (dnešní třída Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera), dále nové provedení stanice Mladá Boleslav město, tři lávky pro pěší navazující na ulici Mjr. Frymla a v rámci navazujících investic také nový silniční most a lávka v areálu firmy Škoda Auto. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu dne 29. října 2003. Celkové náklady dosáhly 622 milionů Kč, z čehož 75 milionů přispěl stát, 85 milionů Škoda Auto a 400 milionů Kč pokryl úvěr města Mladá Boleslav. Jednalo se o jednu z největších investičních akcí v dějinách Mladé Boleslavi, na kterou následně navázala výstavba OC Bondy, nového autobusového nádraží a již zmíněné Severovýchodní tangenty.^[2]

Budoucí investiceEditovat

Železniční spojení mezi Prahou, Mladou Boleslaví a potažmo Libercem a Českou Lípou má zrychlit série zvažovaných staveb, z nichž Všejanská spojka (nová trať propojující Milovice a Všejany) a Bezděčínská spojka (propojující nymburskou trať z prostoru stanice Nepřevázka s tratí Mladá Boleslav - Stará Paka v prostoru mezi stanicemi Mladá Boleslav město a Řepov) by osobní dopravu přivedly přímo do stanice Mladá Boleslav město, která má být rozšířena ze dvou kolejí a jednoho nástupiště na šest kolejí a tři nástupiště, propojená vzájemně podchody. Existují také plány na vznik nové zastávky Mladá Boleslav - východ. Dále má vzniknout tzv. Ptácká spojka, umožňující průjezd vlaků ze stanice Mladá Boleslav město směrem na Bakov nad Jizerou (a dále na Liberec nebo Českou Lípu). K roku 2022 je plánován začátek stavby na rok 2028 a dokončení na rok 2031.^[3]

Modernizací má projít také budova hlavního nádraží Mladá Boleslav, což je však zvažováno už po dobu několika desetiletí. ^[4] ^[5] ^[6] ^[7]

Navazující tratěEditovat

Mladá Boleslav hlavní nádražíEditovat

Trať 070 Praha hl. n. – Praha-Vysočany – Neratovice – Všetaty – Mladá Boleslav hl. n. – Bakov nad Jizerou – Odbočka Zálučí – Turnov
Trať 071 Nymburk hl. n. – Veleliby – Mladá Boleslav hl. n.
Trať 076 Mělník – Mladá Boleslav hl. n.

Dolní BousovEditovat

Trať 063 (Kopidlno) Odbočka Kamensko – Dolní Bousov – Odbočka Zálučí (Bakov nad Jizerou)

LibuňEditovat

Trať 041 Hradec Králové hl. n. – Hněvčeves – Ostroměř – Jičín – Libuň – Turnov

Stará PakaEditovat

Trať 030 Jaroměř – Stará Paka – Železný Brod – Turnov – Liberec
Trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Ostroměř – Stará Paka – Martinice v Krkonoších – Kunčice nad Labem – Trutnov hl. n.