Prizren

Prizren (v srbské cyrilici Призрен, albánsky Prizreni^[zdroj?]) je město v jižní části Kosova, v podhůří pohoří Šar. V celé opštině Prizren žilo v roce 2002 asi 221 tisíc obyvatel, z toho ve městě Prizren žilo 178 112 obyvatel. Městem protéká řeka Prizrenska Bistrica. Má zachovalé historické centrum (Shadervan) s památkami z dob Osmanské říše.

Prizren Призрен
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	42°12′47″ s. š., 20°44′20″ v. d.
Nadmořská výška	450 m n. m.
Stát	Kosovo Kosovo
Prizren
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	640 km²
Počet obyvatel	178 112 (2011)
Hustota zalidnění	278,3 obyv./km²
Etnické složení	Albánci (78 %), Bosňáci (12,5 %), Turci (5,1 %), Romové (3 %), Srbové (0,1 %)
Správa
Starosta	Ramadan Muja
Oficiální web	kk.rks-gov.net/prizren/
Telefonní předvolba	(+381) 029
PSČ	20000-20080
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Prizren se nachází 99 km severozápadně od Skopje, 85 kilometrů jižně od Prištiny a 175 km severovýchodně od Tirany.

Město se nachází v jižní části regionu Metochie/Dukagjin, v Prizrenské kotlině, která společně s Ljubidžanským polem vytváří specifický region v oblasti Šar Planiny. Samotné město se nachází v nadmořské výšce mezi 412 až 500 m a obklopují jej vrcholy Cvilen, Ošljak, Paštrik a Koritnik. Hory se rozkládají jihovýchodním směrem, severozápadním se otevírá rovinatá krajina; jako většina měst na území Kosova i Prizren vznikl na rozhraní hor a nížin, na místě, kde řeka Prizrenska Bistrica vytéká z hlubokých horských údolích.

Město se nachází v seismicky aktivní oblasti, kde bylo jen v letech 1900 až 1936 zaznamenáno 125 zemětřesení.

Klima

Prizren má mírné kontinentální klima ovlivněné středomořským počasím. Ve vyšších nadmořských výškách (okraj města) se projevuje horské klima Šar Planiny, údolím řeky Drim z nedaleké Albánie vstupuje teplý vzduch z jaderského pobřeží. Díky tomu jsou zimy mírnější, rozsah teplot v zimě se pohybuje v lednu od + 0,5 ° C do - 0,5 ° C. V nejteplejším měsíci červenci se teplota pohybuje průměrně mezi + 21,5 ° C do 22,8 ° C. Množství slunčných hodin v Prizrenu se pohybuje okolo 2150 hodin ročně.

Historie

Kontinuální osídlení na místě města Prizren existuje již od dob Římské říše jako zastávka na obchodní trase, spojující města Lezhë a Niš. Ve 2. století vznikla osada s názvem Theranda. Roku 1079 je pak poprvé připomínána pod současným názvem (v staroslověnštině Призрѣнь), který znamenal pevnost viděnou z dálky (ne nepodobný původ názvu měla např. česká ves Přízřenice). Latinský název Prisadriana byl poprvé zmíněn v roce 1019. Dodnes je dominantou města pevnost Kaljaja, nacházející se na skalním ostrohu nad řekou. Ve 14. století byl hlavním městem středověkého srbského státu.

Prizren v roce 1863

Pod tureckou správu se Prizren dostal nejspíše v letech 1455–1459. V dobách existence Osmanské říše bylo město sídlem Prizrenského vilájetu, jedné z tureckých správních jednotek. Díky tomu se mohlo stát regionálním centrem a střediskem obchodníků a řemeslníků. Razily se zde mince a vznikaly cechy (esnafy). Bylo to také centrum kultury; malířství a básnictví. Pocházel odtud básník Suzi Čelebija. V závěru 19. století byl Prizren jedním z největších Albánci obývaných měst. Roku 1878 byla právě zde zformována tzv. Prizrenská liga, albánská národní organizace usilující o sjednocení všech Albánců do jednoho státu.

Roku 1915 v Prizrenu zasedala naposledy vláda srbského království, nedlouho poté, co vláda a část vojska odešly přes Albánii na Korfu a později do exilu.

V roce 1918 se stal Prizren součástí Jugoslávie, což přivítalo především pravoslavné obyvatelstvo. Jugoslávská správa zde vytvořila sídlo okruhu a zřídila soud. Bylo vybudováno zanedbatelné množství průmyslu a zavedena železnice.^[zdroj?]

Po druhé světové válce bylo rozhodnuto, že se stane kosovskou metropolí, avšak to trvalo pouze krátce – nakonec se správním centrem oblasti stala Priština. V roce 1956 se ve městě konal tzv. prizrenský proces, ve kterém komunistická moc ve vykonstruovaném procesu odsoudila údajné kolaboranty s Hodžovou Albánií. V poválečném období vznikaly v Prizrenu a okolí továrny, jejichž vznik umožnil rozsáhlý program industrializace Kosova. Počet obyvatel města rapidně vzrostl, neboť se do Prizrenu začali sestěhovávat obyvatelé ze sousedních vesnic. Od roku 1963 měl Prizren i napojení na železniční síť. V první polovině 70. let měl Prizren cca 44 000 obyvatel.

V roce 1979 poničila město veliká povodeň, při které řeka Prizrenska Bistrica strhla většinu mostů.

Během války na konci 90. let došlo ke změně etnické struktury obyvatelstva v neprospěch srbské menšiny. Od roku 1999 bylo město pod mezinárodní správou a od roku 2008 je součástí republiky Kosovo, uznané však pouze některými zeměmi z mezinárodního společenství. Od roku 2011 má Prizren dálniční spojení s Albánií.

Kulturní památky a turistika

Prizren patří k nejnavštěvovanějším destinacím v Kosovu. V prvních 7 měsících roku 2019 jej navštívilo půl milionu zahraničních návštěvníků.

V Prizrenu i jeho okolí se nachází nemalé množství kulturních památek. Mnohé z nich odkazují na náboženskou přítomnost pravoslaví i islámu. V blízkosti historické pevnosti kalaja se např. nachází srbský pravoslavný klášter sv. Spasitele, v centru města klášter Bohorodičky Ljevišské. Mezi historické budovy islámu potom patří Sinan-pašova mešita, nebo kukli-begova mešita. Dochovaný je rovněž Gazi Mehmed Pašův hamam v centru města, který je původem z 17. století. Přes řeku Prizrenska Bistrica je také veden historický kamenný most a v blízkosti města se nachází v horách pozůstatek hradu Prizrenac, který vznikl ještě v dobách před příchodem Osmanské říše na Balkán.

Historické centrum města, kde se nemalá část těchto památek nachází, je známé pod názvem Shadervan (srbsky Šadrvan). Jeho obnova byla zahájena ještě za dob existence socialistické Jugoslávie, a pokračuje i po válce v Kosovu. Na Shadervan navazují úzké uličky s domy z tureckých časů, které se vypínají na svazích směrem k pevnosti Kaljala.

V centru Prizrenu se také nachází muzeum, které se zabývá vznikem a vývojem tzv. Prizrenské ligy.

Mezi kulturní akce, které se pravidelně pořádají v Prizrenu, patří také festival dokumentárních filmů Dokufest.

• 

  Muzeum Prizrenské ligy

• 
• 

  Kostel sv. Jiří

• 

  Kamenný most

• 

  Pevnost Kaljaja

• 

  Sinan Pašova mešita u řeky Prizrenska Bistrica.

Školství

Základní škola A. Frasheriho.

Rušný provoz v centru města.

V Prizrenu se nachází 48 základních škol, do kterých dochází okolo 30 tisíc dětí, a kde působí 1600 učitelů. Je zde 6 středních škol s 500 učiteli. Školky jsou na rozdíl od základních škol většinou soukromé. Veřejná vysoká škola v Prizrenu má přednášky v albánštině, bosenštině a turečtině.

Ekonomika

Během dob existence Království Jugoslávie i socialistické Jugoslávie byl Prizren městem na hranici s tehdy pro Jugoslávii nepřátelskou Albánií. Město se nacházelo stranou všech ekonomických hlavních vazeb i dopravních tahů, byť patřilo během existence Osmanské říše k hlavním centrům řemesel a obchodu na území současného Kosova.

V 60. letech 20. století sem byla zavedena železnice (Železniční trať Klina–Prizren). Po druhé světové válce zde působila řada podniků (Farmakos, výrobce léků; Famipa, Filigran, výrobce kovů; Progres, potravinářská společnost; Printeks, textilní společnost, Komuna: výrobce obuvi; Aromatik: výroba tabákových výrobků. Po rozpadu Jugoslávie došlo k hospodářskému útlumu, který byl zesílen ještě válkou v Kosovu. V současné době je město jedním z turisticky atraktivních měst Kosova, což se odráží na ekonomickém rozvoji města.

Doprava

Prizren je napojen na silniční síť Kosova a přes hraniční přechod Vrbnica i na sever nedaleké Albánie. Na jihozápad směřuje dálnice do města Kukës v Albánii, severně poté stejná dálnice pokračuje k městům Suva Reka a Priština. Lokální silniční komunikace zajišťují napojení Prizrenu i na města Štrpce (na východ), Mamuša, Orahovac a Đakovica (na severozápad).

Železniční spojení představovala trať směrem k městu Klina do centrální části Kosova, po skončení války v Kosovu je nicméně mimo provoz v úseku do Prizrenu. Letiště se v samotném Prizrenu nenachází, nejbližší se nachází v Prištině a v albánském Kukësu.

Osobnosti

Z Prizrenu pocházejí následující známé osobnosti:

• Ivica Dačić, srbský premiér
• Kolë Shiroka, kosovskoalbánský politik
• Bekim Fehmiu, kosovskoalbánský herec
• Đevdet Doda, jugoslávský partyzán

Partnerská města

• Skadar
• Istanbul
• Tirana
• Drač
• Vlora
• Sarandë
• Záhřeb
• Osijek
• Mostar
• Bingen am Rhein
• Ulcinj
• Mamuša

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Prizren na srbské Wikipedii a Prizren na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prizren na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky opštiny Prizen (anglicky, srbsky, albánsky)
• Prizren- Blago Fund

Portály: Kosovo