Korfu
Korfu, resp. Kerkyra (řecky Κέρκυρα, Kérkyra, [ˈkʲe̞ɾkʲiɾa]IPA; starořecky Κέρκυρα nebo Κόρκυρα; latinsky Corcyra; italsky Corfù) je druhý největší ostrov v Jónském moři, součást Řecka. Na jihovýchodě ostrova v nejužším místě průlivu je od pevninského Řecka pouhých 5 km a v severní části jej odděluje 2 km široký Korfský průliv od Albánie. Úplný sever ostrova omývá Jaderské moře. Má rozlohu 592 km² a 100 853 obyvatel.[2]
Korfu / Kerkyra | |
---|---|
Κορφού/Κέρκυρα (řečtina) | |
![]() | |
Lokalizace | 39°40′N 19°45′E |
Stát | ![]() |
• kraj | Jónské ostrovy |
• reg. jednotka | Korfu |
• obec | 3 |
• obecní jednotky | 12 |
• komunita | 100 |
• sídla | 266 (271)[1] |
Topografie | |
Rozloha | 592 km² |
Zeměpisné souřadnice | 39°40′ s. š., 19°45′ v. d. |
Délka | v nejdelším bodě cca 60 km |
Šířka | v nejširším bodě cca 30 km |
Nejvyšší vrchol | Pantokrator (916 m n. m.) |
Osídlení | |
Počet obyvatel | 100 853 (2011[2]) |
Hustota zalidnění | 170,4 obyv./km² |
Největší sídlo | Kerkyra |
Používané jazyky | řečtina, angličtina, němčina |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Administrativní děleníEditovat
Na ostrově Korfu žije 100 853 obyvatel (k roku 2011)[2]. Ostrov je součástí stejnojmenné regionální jednotky v kraji Jónské ostrovy s hlavním městem přístavem Korfu (24838).[2] K regionální jednotce náleží také ostrov Paxos, který je samostatnou obcí. Na ostrově Korfu se nacházejí 3 obce, které se dále člení na 12 obecních jednotek, přičemž obec Střední Korfu a ostrovy Diapontia má tři obecní jednotky na souostroví Diapontia.
Kromě hlavního města měla více než 1000 obyvatel v roce 2011 sídla: Kanálion (4 086), Potamós (3 840), Alepoú (3149), Lefkímmi (2935), Kontokálion (1660), Perivólion (1378), Virós (1201), Ágios Matthaíos (1088), Kynopiástai (1054), Pérama (1021), Acharávi (1013).[2] Další větší sídla jsou Sidari, Kassiopi a letovisko Kavos. Na ostrově Korfu nalezneme množství historických i kulturních památek, jakými jsou např. klášter Vlacherna a blízký ostrůvek Pontikonissi s klášterem Pantokrator, pravoslavný klášter Paleokastritsa nebo zámek Achilleion. Na jihozápadním pobřeží je byzantský hrad Gardiki ze 13. století.
VyužitíEditovat
Ostrovu Korfu se přezdívá také „smaragdový ostrov“ či „olivový“ a to díky nádherným barvám, kterými ostrov hýří. Daří se tu především zeleným rostlinám (jehličnanům, olivovníkům či palmám), ale i například barevným orchidejím. To vše obklopuje čisté a modré moře. Nachází se zde pohoří Pantokrator se stejnojmennou nejvyšší horou (916 m n. m.).
Hospodářství ostrova stojí z velké části na turistickém ruchu, dále na pěstování oliv (počet olivovníkových stromů na ostrově se odhaduje na 3,5 – 5,5 miliónu; o Korfu se tvrdí, že je nejzelenějším z řeckých ostrovů). Také se zde pěstuje kumquat – trpasličí pomeranč, který se prodává nejčastěji jako proslazené celé plody, marmeláda, a dále se z něj vyrábí tradiční sladký alkoholický nápoj (likér) téhož jména. Menší část hospodářství na úrovni spíše soběstačnosti ostrova představují rybolov, vinařství a zemědělství.
Historické jádro hlavního města je od roku 2007 zapsáno na seznam historického dědictví UNESCO.
Počasí a podnebíEditovat
Korfu leží v subtropickém středozemním podnebném pásu. Klima je označováno jako středomořské. Charakterizují jej mírné vlhké zimy a horká slunečná léta. V zimě jsou typickým tlakovým útvarem tlakové níže, které přináší srážky. V létě jsou naopak dominantní tlakové výše s minimem oblačnosti a vysokými teplotami. Na počasí na Korfu má vliv nedaleké vysoké albánské pohoří.[zdroj?]
Na jaře je průměrná teplota na Korfu 22 °C, v létě 32 °C, na podzim 23 °C a v zimě 12 °C. Teplota moře je vhodná ke koupání od června do poloviny října.[zdroj?]
Drtivá většina srážek spadne na podzim a v zimě, průměrný zimní měsíc má až 14 deštivých dnů. V létě se naopak srážky objevují výjimečně, deštivé dny jsou maximálně 3 až 4 v měsíci. Slunečné počasí ojediněle přeruší bouřka, nikdy však letní zhoršení počasí netrvá dlouho. Na Korfu spadne průměrně 1 100 mm srážek za rok, což je poměrně vysoký úhrn, a proto je ostrov krásně zelený.[zdroj?]
Typické je zesílené proudění. Vítr vyrovnává rozdíly mezi tlakovými útvary v Jónském moři a okolí, pobřeží potom ovlivňuje každodenní bríza. Zejména v zimním půlroce se může přes albánské hory přehoupnout na hladinu moře studený vichr bóra. V zimě se může v nejvyšších polohách objevit sněhová pokrývka.[zdroj?]
Doplňující informaceEditovat
- Hlavní měna: Euro
- Časový posun: +1 hodina oproti ČR
- Jako cestovní doklad občanům ČR postačí platný OP, či cestovní pas
Známí obyvateléEditovat
- Na ostrově prožil se svou rodinou ve 30. letech 20. století část svého dětství anglický zoolog a spisovatel Gerald Durrell. O svém pobytu zde napsal několik knih plných laskavého humoru – nejznámější z nich jsou O mé rodině a jiné zvířeně a Ptáci, zvířata a moji příbuzní. Jeho starší bratr, anglický spisovatel Lawrence Durrell, píše o Korfu ve svém románu Prospero's Cell. Lawrencova vila „White House“ dosud stojí v městečku Kálami.
- Na ostrově měla svůj zámek Achilleion rakouská císařovna a česká královna Alžběta Bavorská zvaná Sissi, manželka císaře Františka Josefa I.
- Prvních 8 let života zde strávil princ Philip.
- Žije zde Konstantinos Kufos, řecký populární zpěvák.
Incidenty v Korfském průlivuEditovat
V průlivu se roku 1946 odehrál první z námořních incidentů studené války, který poté projednával Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Korfu na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Korfu ve Wikislovníku