Korfu

řecký ostrov v Jónském moři

Korfu, resp. Kerkyra (řecky Κέρκυρα, Kérkyra, [ˈkʲe̞ɾkʲiɾa]IPA; starořecky Κέρκυρα nebo Κόρκυρα; latinsky Corcyra; italsky Corfù) je druhý největší ostrov v Jónském moři, součást Řecka. Na jihovýchodě ostrova v nejužším místě průlivu je od pevninského Řecka pouhých 5 km a v severní části jej odděluje 2 km široký Korfský průliv od Albánie. Úplný sever ostrova omývá Jaderské moře. Má rozlohu 592 km² a 100 853 obyvatel.[2]

Korfu / Kerkyra
Κορφού/Κέρκυρα (řečtina)
Lokalizace39°40′N 19°45′E
StátŘeckoŘecko Řecko
• krajJónské ostrovy
• reg. jednotkaKorfu
• obec3
• obecní jednotky12
• komunita100
• sídla266 (271)[1]
Topografie
Rozloha592 km²
Zeměpisné souřadnice
Délkav nejdelším bodě cca 60 km
Šířkav nejširším bodě cca 30 km
Nejvyšší vrcholPantokrator (916 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel100 853 (2011[2])
Hustota zalidnění170,4 obyv./km²
Největší sídloKerkyra
Používané jazykyřečtina, angličtina, němčina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o ostrově. O hlavním městě tohoto ostrova pojednává článek Korfu (město).

Administrativní děleníEditovat

Na ostrově Korfu žije 100 853 obyvatel (k roku 2011)[2]. Ostrov je součástí stejnojmenné regionální jednotky v kraji Jónské ostrovy s hlavním městem přístavem Korfu (24838).[2] K regionální jednotce náleží také ostrov Paxos, který je samostatnou obcí. Na ostrově Korfu se nacházejí 3 obce, které se dále člení na 12 obecních jednotek, přičemž obec Střední Korfu a ostrovy Diapontia má tři obecní jednotky na souostroví Diapontia.

Kromě hlavního města měla více než 1000 obyvatel v roce 2011 sídla: Kanálion (4 086), Potamós (3 840), Alepoú (3149), Lefkímmi (2935), Kontokálion (1660), Perivólion (1378), Virós (1201), Ágios Matthaíos (1088), Kynopiástai (1054), Pérama (1021), Acharávi (1013).[2] Další větší sídla jsou Sidari, Kassiopi a letovisko Kavos. Na ostrově Korfu nalezneme množství historických i kulturních památek, jakými jsou např. klášter Vlacherna a blízký ostrůvek Pontikonissi s klášterem Pantokrator, pravoslavný klášter Paleokastritsa nebo zámek Achilleion. Na jihozápadním pobřeží je byzantský hrad Gardiki ze 13. století.

VyužitíEditovat

Ostrovu Korfu se přezdívá také „smaragdový ostrov“ či „olivový“ a to díky nádherným barvám, kterými ostrov hýří. Daří se tu především zeleným rostlinám (jehličnanům, olivovníkům či palmám), ale i například barevným orchidejím. To vše obklopuje čisté a modré moře. Nachází se zde pohoří Pantokrator se stejnojmennou nejvyšší horou (916 m n. m.).

Hospodářství ostrova stojí z velké části na turistickém ruchu, dále na pěstování oliv (počet olivovníkových stromů na ostrově se odhaduje na 3,5 – 5,5 miliónu; o Korfu se tvrdí, že je nejzelenějším z řeckých ostrovů). Také se zde pěstuje kumquat – trpasličí pomeranč, který se prodává nejčastěji jako proslazené celé plody, marmeláda, a dále se z něj vyrábí tradiční sladký alkoholický nápoj (likér) téhož jména. Menší část hospodářství na úrovni spíše soběstačnosti ostrova představují rybolov, vinařství a zemědělství.

Historické jádro hlavního města je od roku 2007 zapsáno na seznam historického dědictví UNESCO.

Počasí a podnebíEditovat

Korfu leží v subtropickém středozemním podnebném pásu. Klima je označováno jako středomořské. Charakterizují jej mírné vlhké zimy a horká slunečná léta. V zimě jsou typickým tlakovým útvarem tlakové níže, které přináší srážky. V létě jsou naopak dominantní tlakové výše s minimem oblačnosti a vysokými teplotami. Na počasí na Korfu má vliv nedaleké vysoké albánské pohoří.[zdroj?]

Na jaře je průměrná teplota na Korfu 22 °C, v létě 32 °C, na podzim 23 °C a v zimě 12 °C. Teplota moře je vhodná ke koupání od června do poloviny října.[zdroj?]

Drtivá většina srážek spadne na podzim a v zimě, průměrný zimní měsíc má až 14 deštivých dnů. V létě se naopak srážky objevují výjimečně, deštivé dny jsou maximálně 3 až 4 v měsíci. Slunečné počasí ojediněle přeruší bouřka, nikdy však letní zhoršení počasí netrvá dlouho. Na Korfu spadne průměrně 1 100 mm srážek za rok, což je poměrně vysoký úhrn, a proto je ostrov krásně zelený.[zdroj?]

Typické je zesílené proudění. Vítr vyrovnává rozdíly mezi tlakovými útvary v Jónském moři a okolí, pobřeží potom ovlivňuje každodenní bríza. Zejména v zimním půlroce se může přes albánské hory přehoupnout na hladinu moře studený vichr bóra. V zimě se může v nejvyšších polohách objevit sněhová pokrývka.[zdroj?]

Doplňující informaceEditovat

  • Hlavní měna: Euro
  • Časový posun: +1 hodina oproti ČR
  • Jako cestovní doklad občanům ČR postačí platný OP, či cestovní pas

Známí obyvateléEditovat

Incidenty v Korfském průlivuEditovat

V průlivu se roku 1946 odehrál první z námořních incidentů studené války, který poté projednával Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.

Podrobnější informace naleznete v článku Incident v Korfském průlivu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. sídel na hlavním ostrově je 266, dalších 5 sídel tvoří neobydlené ostrovy připadající ke komunitám na hlavním ostrově
  2. a b c d e počet obyvatel obce dle

Externí odkazyEditovat