Letiště Priština
Mezinárodní letiště Priština (IATA: PRN, ICAO: BKPR) (albánsky Aeroporti Ndërkombëtar i Prishtinës "Adem Jashari"; srbsky Међународни аеродром Приштина) je hlavní letiště pro Kosovo a Prištinu. Vzhledem k tomu, že Letiště Đakovica není dlouhodobě provozováno, je letiště Priština jediným pro pravidelnou osobní dopravu na území Kosova.
Mezinárodní letiště Priština Aeroporti Ndërkombëtar i Prishtinës Међународни аеродром Приштина | |
---|---|
Odbavovací hala letiště | |
Základní informace | |
Stát | Kosovo |
Nejbližší město | Priština (15 km) |
Typ letiště | mezinárodní veřejné civilní |
Provozovatel | Prishtina International Airport J.S.C. |
Otevření | 1965 |
Kód letiště ICAO | BKPR |
Kód letiště IATA | PRN |
Souřadnice | 42°34′22″ s. š., 21°2′9″ v. d. |
Nadmořská výška | 1 789 ft / 545 m |
Statistika (2008) | |
Cestujících | 1 130 639 |
Pohybů | 4 928 |
Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
Odkazy | |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha
editovatLetiště se nachází 15 km jihozápadně od Prištiny v blízkosti obce Slatina (Malá a Velká Slatina – Sllatinë e Vogël/Sllatinë e Madh) a silnice, která spojuje Prištinu s Pećí. Nedaleko od letiště leží také pevnost Ariljača a povrchový důl Magura. Vybudováno bylo v rovinaté krajině okraje Kosova pole nedaleko říčky Sitnica.
Využití
editovatPrištinské letiště za rok odbaví několik milionů cestujících. Trend je dlouhodobě rostoucí. Vývoj počtu cestujících je uveden níže:
Rok | Cestující | Růst |
---|---|---|
2004 | 910797 | 9,1 % |
2005 | 930346 | 2,1 % |
2006 | 882731 | 5,1 % |
2007 | 990259 | 12,2 % |
2008 | 1130639 | 14,2 % |
2009 | 1191978 | 5,4 % |
2010 | 1305532 | 9,5 % |
2011 | 1422302 | 8,9 % |
2012 | 1527134 | 7,4 % |
2013 | 1628678 | 6,6 % |
2014 | 1404775 | 13,7 % |
2015 | 1549198 | 10,3 % |
2016 | 1744202 | 12,6 % |
2017 | 1885136 | 8,0 % |
2018 | 2161874 | 14,7 % |
2019 | 2373698 | 9,6 % |
2020 | 1102091 | 53,4 % |
2021 | 2180809 | 97 % |
2022 | 2994560 | 37,3 % |
2023 | 3424883 | 14,3 % |
V roce 2023 přivítalo letiště třímiliontého cestujícího.[1] Za leden a únor 2024 počet cestujících dosáhl půl milionu.[2]
Z letiště je ročně odbaveno cca 1 milion tun nákladu na nákladních letech.[3]
Zázemí
editovatLetiště splňuje všechna očekávané normy v mezinárodní letecké dopravě. Nachází se zde například také duty-free shop. Má vlastní restauraci a tři bary, dále potom i letištní salonek pro business class cestující. K areálu přiléhá parkoviště s kapacitou 1750 vozidel. Má jediný terminál, který slouží pro přílety i odlety.
Délka hlavní runwaye činí 2500 metrů, je zde kromě toho i spoustu dalších pojezdových drah, dále opravárenských objektů, obytných budov a hangárů. Letiště dokáže odbavit všechny typy moderních letadel.[zdroj?] Příjmy prištinského letiště v roce 2008 činily 25 milionů eur.
S letištěm spolupracuje 35 leteckých společností a letadla jsou vypravována do 30 různých destinací.
Na letišti rovněž sídlí kosovská agentura pro civilní letectví ASHNA.
Nedaleko se nachází také Slatina Air Base. Je v pravomoci Vlády Kosova (dříve patřilo Jugoslávii, resp. do jejího rozpadu, po vyhlášení nezávislosti Kosova jej převzala místní vláda.[4]) a je hlavním pro leteckou dopravu do Kosova.
Historie
editovatLetiště bylo otevřeno v roce 1965[5], a to jako rozšíření původního vojenského pro civilní účely. Priština byla posledním regionálním centrem, které nemělo vlastní vzdušný přístav. Dislokovány zde byly formace Jugoslávského letectva. V 80. letech 20. století bylo letiště zapojeno do vnitrostátní sítě letů JAT (srbochorvatsky Jugoslovenski aerotransport) a vypravovány byly odsud spoje do Bělehradu[6] a Záhřebu. V roce 1985 bylo upraveno tak, aby jeho provoz odpovídal standardům ICAO. Další modernizací prošlo o deset let později.[5]
V průběhu roku 1990 začalo provozovat mezinárodní lety především do Německa a Švýcarska. Letiště mělo původně tři runwaye, společně s vojenským letištěm Slatina. Ve své současné podobě má runway jedinou, orientovanou severo-jižním směrem.
V 90. letech 20. století byl civilní provoz přerušen a letiště bylo využíváno pro potřeby Jugoslávské armády. Bylo tomu tak v roce 1993[7] a potom od března 1999 za kosovské války. Výhradní vojenské využití letiště probíhalo do října téhož roku.
Během bombardování Jugoslávie bylo letiště cílem.[8] Bylo uskutečněno celkem deset vzdušných úderů pomocí letounů F-15. První z nich se odehrál dne 22. dubna 1999. Letouny jugoslávského letectva, které však byly umístěny v raženém tunelu, nebyly poškozeny.
Těsně po skončení války v Kosovu bylo letiště místem krátké konfrontace mezi jednotkami KFOR z řad NATO a příslušníky ruských ozbrojených sil.[9]
Po válce začalo letiště provoz se 45 zaměstnanci. Terminál pro cestující byl v roce 2002 renovován a rozšířen. V roce 2006 získalo ocenění jako Nejlepší letiště roku.[zdroj?!] V roce 2007 ním prošlo 990 259 cestujících. Při své rekonstrukci bylo přestavěno podle environmentálních norem Evropské unie.[10]
V roce 2010 bylo letiště zprivatizováno. Vlastníkem se stal Limak Holding-Aeroport de Lyon, který jej má na základě smlouvy provozovat 20 let.[5] Holding tvoří z 90 % turecký kapitál společnosti LIMAK a z 10 % francouzské Aeroport de Lyon.[5] Podle koncese mělo být modernizováno a vystavěna nová odbavovací hala.[11] Předpokládán byl souvislý růst počtu cestujících na letišti. Podle původního požadavku vznikl nový terminál, který byl předán do užívání v listopadu 2013. Jeho výstavba stála 130 milionů eur.[12] Původní terminál, který stojí na severním okraji dnešního letiště, přestal být využíván. V roce 2010 bylo pojmenováno po Ademu Jasharim. Toto rozhodnutí vyvolalo jistou míru kritiky v regionu[13], neboť Jashari je považován za kontroverzní postavu kosovských dějin. V témže roce také předáno z hlediska bezpečnosti kosovské policii od jednotek KFOR.
Liberalizace letecké dopravy a privatizace letiště umožnily snížení nákladů na jeho provoz, což přispělo k většímu provozu.[14]
Vzhledem k mezinárodnímu sporu o status Kosova, resp. skutečnosti, že Srbsko existenci republiky Kosovo neustává, jsou lety z Prištiny vypravovány přes vzdušný prostor všech dalších států (Černé Hory, Albánie a Severní Makedonie).[15] Srbské řízení letového prostoru odmítá odbavovat lety, které směřují do Prištiny a odlétají z Prištiny. Provoz nad letištěm není předmětem kontroly letového provozu Srbska. Tato skutečnost přibližně o 30 minut prodlužuje délku trvání letů především ze zemí severně od Kosova. Do roku 2023 nebyl možný ani přílet z černohorského vzdušného prostoru.[16]
Letiště v druhé dekádě 21. století sloužilo jako druhotná základna pro slovinské aerolinky Adria Airways. Jako jednu ze svých základen ho využívají i aerolinie Eurowings.
V souvislosti s propadem letecké dopravy během pandemie COVID-19 se letiště zařadilo v roce 2021 náhlým růstem počtu cestujících na jaře 2021 mezi nejživější na území bývalé Jugoslávie.[17]
Roku 2023 začalo letiště umožňovat samoobslužné odbavování.[18]
V roce 2024 bylo modernizováno, uskutečnily se stavební práce v hodnotě tří milionů eur.[19] Bylo rozšířeno vrchní patro a celková kapacita se zvýší na 12 gatů. Správa letiště předpokládá, že v témže roce odbaví více než 4 miliony lidí.[19]
Návazná doprava
editovatLetiště je přístupné po silnici od uvedené silniční komunikace, která směřuje z Prištiny do Peći (E 851). Zavedena je sem veřejná autobusová doprava z města, a to linka 1A.[20]
Vláda Kosova ve spolupráci s Evropskou unií vyjádřila zájem realizovat železniční spojení na letiště; toto má být financováno prostřednictvím evropských fondů.[21][22]
Aerolinie
editovatLetiště obsluhují následující letecké společnosti:[zdroj?]
- Aegean Airlines: Iraklion (sezónní)
- airBaltic: Riga (sezónní)
- AJet: Istanbul, Bodrum (sezónní)
- Austrian Airlines: Vídeň
- Chair Airlines: Basilej, Curych, Stuttgart (sezónní)
- Condor: Düsseldorf (sezónní), Hamburg (sezónní), Mnichov (sezónní), Stuttgart (sezónní)
- Corendon Airlines: Kolín nad Rýnem/Bonn
- easyJet: Amsterdam, Basilej, Berlín, Ženeva, Milán.
- Edelweiss Air: Curych
- Eurowings: Düsseldorf, Frankfurt, Hamburg, Hannover, Mnichov, Stuttgart
- GP Aviation: (vše sezónní): Basilej, Berlín, Burgas, Düsseldorf, Halmstad, Hamburk, Hannover, Lublaň, Lucemburk, Memmingen, Mnichov, Münster, Norimberk, Stuttgart, Växjö.
- Norwegian Air Shuttle: Oslo, sezónní: Kodaň, Göteborg, Helsinki, Stockholm
- Pegasus Airlines: Istanbul, Antalya (sezónní)
- Scandinavian Airlines: Kodaň, Oslo, Stockholm (vše sezónní)
- SunExpress: Antalya, Izmir.
- Swiss International Air Lines: Ženeva
- Trade Air: Basilej, Brémy, Dortmund, Göteborg, Hahn, Helsinki, Malmö, Memmingen, Mnichov, Norimberk, Paderborn, Stuttgart.
- TUI fly Belgium: Brusel
- Turkish Airlines: Istanbul
- Wizz Air: Dortmund, Londýn–Luton, Memmingen, Milán, Vídeň
Výběr destinací leteckých dopravců ovlivňují především potřeby místní diaspory, která žije v Západní Evropě a na čas se pravidelně do Kosova vrací.[23] Potřeby z hlediska turistiky nebo obchodu jsou tímto upozaděny. Největší počet pasažérů statisticky cestuje z/do Švýcarska, Německa a v menší míře i do Turecka.[3] Dále někteří z nich pokračují do USA.
Incidenty a nehody
editovatS výjimkou situace, ke které došlo v roce 1999 s ruskými vojáky, došlo v blízkosti letiště k dvěma leteckým nehodám:
- Dne 12. listopadu 1999 let společnosti Si Fly Flight č. 3275 z Říma havaroval v blízkosti prištinského letiště, při čemž zahynulo všech 24 cestujících.
- Dne 19. ledna 2006 let slovenských vzdušných sil vypravený z prištinského letiště havaroval na maďarském území. Jednalo se o letoun Antonov An-24.
- Dne 12. května 2015 zde došlo k havárii helikoptéry mezinárodní mise. Jeden člověk byl zraněn a provoz na letišti byl v tu chvíli přerušen.[24]
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Priština nemzetközi repülőtér na maďarské Wikipedii a Аеродром Приштина na srbské Wikipedii.
- ↑ Pristina Airport handles three-millionth passenger. EX YU Aviation [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rritet numri i udhëtarëve në ANP, 500 mijë vetëm gjatë periudhës janar - shkurt. Koha Ditore [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b [1]
- ↑ Šta spada u imovinu SFRJ koju Kosovo prisvaja?. nezavisne.com [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b c d EJUPI, Bujar; ABDIXHIKU, Lumir; HASHANI, Alban; VOKRRI, Visar. Airport consession. Priština: RIINVEST INSTITUTE, 2015. S. 8. (anglicky)
- ↑ UKJAJ, Nikola. Kosovo – turistički vodič. Priština: Turistički savez Kosova, 1973. S. 23. (srbština)
- ↑ VICKERS, Miranda. Between Serb and Albanian: A History of Kosovo. London: Columbia University Press New York, 1998. Dostupné online. ISBN 0-231-11383-8. S. 273. (angličtina)
- ↑ LAMBETH, Benjamin S. Nato's Air War for Kosovo. Santa Monica: RAND, 2001. S. 29. (anglicky)
- ↑ Singer James Blunt 'prevented World War III'. BBC [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ABDULLAHU, Lorik; RESHIDI, Nail. FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA. In: EKONOMIKA. [s.l.]: [s.n.], 2018. S. 98. (anglicky)
- ↑ Aerodrom Priština dat na koncesiju. b92 [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ EJUPI, Bujar; ABDIXHIKU, Lumir; HASHANI, Alban; VOKRRI, Visar. Airport consession. Priština: RIINVEST INSTITUTE, 2015. S. 9. (anglicky)
- ↑ COLLAKU, Petrit. Kosovo Airport To Bear Name Of KLA Fighter. Balkan Insight [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ABDULLAHU, Lorik; RESHIDI, Nail. FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA. In: EKONOMIKA. [s.l.]: [s.n.], 2018. S. 92. (anglicky)
- ↑ ABDULLAHU, Lorik; RESHIDI, Nail. FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA. In: EKONOMIKA. [s.l.]: [s.n.], 2018. S. 96. (anglicky)
- ↑ Otvara se nebo između Kosova i Crne Gore, skraćuje se vreme leta. RTKlive [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Aerodrom u Prištini prvi put najprometniji u regionu, bolji čak i od nekih u evropskim metropolama. klix.ba [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Pristina Airport moves passenger processing solutions to the cloud with Amadeus. Passenger Terminal Today [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Pristina Airport terminal expansion nears completion. EX YU Aviation [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Seznam linek (albánsky)
- ↑ Aljiu: Gradi se železnička linija Priština – Aerodrom Adem Jašari. RTK Live [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Pristna Airport to get city rail link. EX YU Aviation [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ABDULLAHU, Lorik; RESHIDI, Nail. FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA. In: EKONOMIKA. [s.l.]: [s.n.], 2018. S. 103. (anglicky)
- ↑ EU Helicopter Crashes at Pristina Airport. Balkan Insight [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Priština na Wikimedia Commons
- Webové stránky prištinského letiště