Letiště Priština

letiště v Kosovu

Mezinárodní letiště Priština (IATA: PRN, ICAO: BKPR) (albánsky Aeroporti Ndërkombëtar i Prishtinës "Adem Jashari"; srbsky Међународни аеродром Приштина) je hlavní letiště pro Kosovo a Prištinu. Vzhledem k tomu, že Letiště Đakovica není dlouhodobě provozováno, je letiště Priština jediným pro pravidelnou osobní dopravu na území Kosova.

Mezinárodní letiště Priština
Aeroporti Ndërkombëtar i Prishtinës
Међународни аеродром Приштина
Odbavovací hala letiště
Odbavovací hala letiště
Základní informace
StátKosovoKosovo Kosovo
Nejbližší městoPriština (15 km)
Typ letištěmezinárodní veřejné civilní
ProvozovatelPrishtina International Airport J.S.C.
Otevření1965
Kód letiště ICAOBKPR
Kód letiště IATAPRN
Souřadnice
Map
Nadmořská výška1 789 ft / 545 m
Statistika (2008)
Cestujících1 130 639
Pohybů4 928
Vzletové a přistávací dráhy
  • 17/35 – beton, 2501×45 m
Odkazy
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letiště se nachází 15 km jihozápadně od Prištiny v blízkosti obce Slatina (Malá a Velká Slatina – Sllatinë e Vogël/Sllatinë e Madh) a silnice, která spojuje Prištinu s Pećí. Nedaleko od letiště leží také pevnost Ariljača a povrchový důl Magura. Vybudováno bylo v rovinaté krajině okraje Kosova pole nedaleko říčky Sitnica.

Využití

editovat

Prištinské letiště za rok odbaví několik milionů cestujících. Trend je dlouhodobě rostoucí. Vývoj počtu cestujících je uveden níže:

Rok Cestující Růst
2004 910797 9,1 %
2005 930346 2,1 %
2006 882731 5,1 %
2007 990259 12,2 %
2008 1130639 14,2 %
2009 1191978 5,4 %
2010 1305532 9,5 %
2011 1422302 8,9 %
2012 1527134 7,4 %
2013 1628678 6,6 %
2014 1404775 13,7 %
2015 1549198 10,3 %
2016 1744202 12,6 %
2017 1885136 8,0 %
2018 2161874 14,7 %
2019 2373698 9,6 %
2020 1102091 53,4 %
2021 2180809 97 %
2022 2994560 37,3 %
2023 3424883 14,3 %

V roce 2023 přivítalo letiště třímiliontého cestujícího.[1] Za leden a únor 2024 počet cestujících dosáhl půl milionu.[2]

Z letiště je ročně odbaveno cca 1 milion tun nákladu na nákladních letech.[3]

Zázemí

editovat

Letiště splňuje všechna očekávané normy v mezinárodní letecké dopravě. Nachází se zde například také duty-free shop. Má vlastní restauraci a tři bary, dále potom i letištní salonek pro business class cestující. K areálu přiléhá parkoviště s kapacitou 1750 vozidel. Má jediný terminál, který slouží pro přílety i odlety.

Délka hlavní runwaye činí 2500 metrů, je zde kromě toho i spoustu dalších pojezdových drah, dále opravárenských objektů, obytných budov a hangárů. Letiště dokáže odbavit všechny typy moderních letadel.[zdroj?] Příjmy prištinského letiště v roce 2008 činily 25 milionů eur.

S letištěm spolupracuje 35 leteckých společností a letadla jsou vypravována do 30 různých destinací.

Na letišti rovněž sídlí kosovská agentura pro civilní letectví ASHNA.

Nedaleko se nachází také Slatina Air Base. Je v pravomoci Vlády Kosova (dříve patřilo Jugoslávii, resp. do jejího rozpadu, po vyhlášení nezávislosti Kosova jej převzala místní vláda.[4]) a je hlavním pro leteckou dopravu do Kosova.

 
Nový letištní terminál z roku 2013
 
Původní terminál v roce 2010

Historie

editovat

Letiště bylo otevřeno v roce 1965[5], a to jako rozšíření původního vojenského pro civilní účely. Priština byla posledním regionálním centrem, které nemělo vlastní vzdušný přístav. Dislokovány zde byly formace Jugoslávského letectva. V 80. letech 20. století bylo letiště zapojeno do vnitrostátní sítě letů JAT (srbochorvatsky Jugoslovenski aerotransport) a vypravovány byly odsud spoje do Bělehradu[6] a Záhřebu. V roce 1985 bylo upraveno tak, aby jeho provoz odpovídal standardům ICAO. Další modernizací prošlo o deset let později.[5]

V průběhu roku 1990 začalo provozovat mezinárodní lety především do Německa a Švýcarska. Letiště mělo původně tři runwaye, společně s vojenským letištěm Slatina. Ve své současné podobě má runway jedinou, orientovanou severo-jižním směrem.

V 90. letech 20. století byl civilní provoz přerušen a letiště bylo využíváno pro potřeby Jugoslávské armády. Bylo tomu tak v roce 1993[7] a potom od března 1999 za kosovské války. Výhradní vojenské využití letiště probíhalo do října téhož roku.

Během bombardování Jugoslávie bylo letiště cílem.[8] Bylo uskutečněno celkem deset vzdušných úderů pomocí letounů F-15. První z nich se odehrál dne 22. dubna 1999. Letouny jugoslávského letectva, které však byly umístěny v raženém tunelu, nebyly poškozeny.

Těsně po skončení války v Kosovu bylo letiště místem krátké konfrontace mezi jednotkami KFOR z řad NATO a příslušníky ruských ozbrojených sil.[9]

Po válce začalo letiště provoz se 45 zaměstnanci. Terminál pro cestující byl v roce 2002 renovován a rozšířen. V roce 2006 získalo ocenění jako Nejlepší letiště roku.[zdroj⁠?!] V roce 2007 ním prošlo 990 259 cestujících. Při své rekonstrukci bylo přestavěno podle environmentálních norem Evropské unie.[10]

 
Pasová kontrola

V roce 2010 bylo letiště zprivatizováno. Vlastníkem se stal Limak Holding-Aeroport de Lyon, který jej má na základě smlouvy provozovat 20 let.[5] Holding tvoří z 90 % turecký kapitál společnosti LIMAK a z 10 % francouzské Aeroport de Lyon.[5] Podle koncese mělo být modernizováno a vystavěna nová odbavovací hala.[11] Předpokládán byl souvislý růst počtu cestujících na letišti. Podle původního požadavku vznikl nový terminál, který byl předán do užívání v listopadu 2013. Jeho výstavba stála 130 milionů eur.[12] Původní terminál, který stojí na severním okraji dnešního letiště, přestal být využíván. V roce 2010 bylo pojmenováno po Ademu Jasharim. Toto rozhodnutí vyvolalo jistou míru kritiky v regionu[13], neboť Jashari je považován za kontroverzní postavu kosovských dějin. V témže roce také předáno z hlediska bezpečnosti kosovské policii od jednotek KFOR.

Liberalizace letecké dopravy a privatizace letiště umožnily snížení nákladů na jeho provoz, což přispělo k většímu provozu.[14]

Vzhledem k mezinárodnímu sporu o status Kosova, resp. skutečnosti, že Srbsko existenci republiky Kosovo neustává, jsou lety z Prištiny vypravovány přes vzdušný prostor všech dalších států (Černé Hory, Albánie a Severní Makedonie).[15] Srbské řízení letového prostoru odmítá odbavovat lety, které směřují do Prištiny a odlétají z Prištiny. Provoz nad letištěm není předmětem kontroly letového provozu Srbska. Tato skutečnost přibližně o 30 minut prodlužuje délku trvání letů především ze zemí severně od Kosova. Do roku 2023 nebyl možný ani přílet z černohorského vzdušného prostoru.[16]

Letiště v druhé dekádě 21. století sloužilo jako druhotná základna pro slovinské aerolinky Adria Airways. Jako jednu ze svých základen ho využívají i aerolinie Eurowings.

 
Interiér letiště
 
Noční pohled na nový terminál letiště

V souvislosti s propadem letecké dopravy během pandemie COVID-19 se letiště zařadilo v roce 2021 náhlým růstem počtu cestujících na jaře 2021 mezi nejživější na území bývalé Jugoslávie.[17]

Roku 2023 začalo letiště umožňovat samoobslužné odbavování.[18]

V roce 2024 bylo modernizováno, uskutečnily se stavební práce v hodnotě tří milionů eur.[19] Bylo rozšířeno vrchní patro a celková kapacita se zvýší na 12 gatů. Správa letiště předpokládá, že v témže roce odbaví více než 4 miliony lidí.[19]

Návazná doprava

editovat

Letiště je přístupné po silnici od uvedené silniční komunikace, která směřuje z Prištiny do Peći (E 851). Zavedena je sem veřejná autobusová doprava z města, a to linka 1A.[20]

Vláda Kosova ve spolupráci s Evropskou unií vyjádřila zájem realizovat železniční spojení na letiště; toto má být financováno prostřednictvím evropských fondů.[21][22]

Aerolinie

editovat

Letiště obsluhují následující letecké společnosti:[zdroj?]

Výběr destinací leteckých dopravců ovlivňují především potřeby místní diaspory, která žije v Západní Evropě a na čas se pravidelně do Kosova vrací.[23] Potřeby z hlediska turistiky nebo obchodu jsou tímto upozaděny. Největší počet pasažérů statisticky cestuje z/do Švýcarska, Německa a v menší míře i do Turecka.[3] Dále někteří z nich pokračují do USA.

Incidenty a nehody

editovat

S výjimkou situace, ke které došlo v roce 1999 s ruskými vojáky, došlo v blízkosti letiště k dvěma leteckým nehodám:

  • Dne 12. listopadu 1999 let společnosti Si Fly Flight č. 3275 z Říma havaroval v blízkosti prištinského letiště, při čemž zahynulo všech 24 cestujících.
  • Dne 19. ledna 2006 let slovenských vzdušných sil vypravený z prištinského letiště havaroval na maďarském území. Jednalo se o letoun Antonov An-24.
  • Dne 12. května 2015 zde došlo k havárii helikoptéry mezinárodní mise. Jeden člověk byl zraněn a provoz na letišti byl v tu chvíli přerušen.[24]

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Priština nemzetközi repülőtér na maďarské Wikipedii a Аеродром Приштина na srbské Wikipedii.

  1. Pristina Airport handles three-millionth passenger. EX YU Aviation [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Rritet numri i udhëtarëve në ANP, 500 mijë vetëm gjatë periudhës janar - shkurt. Koha Ditore [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (srbsky) 
  3. a b [1]
  4. Šta spada u imovinu SFRJ koju Kosovo prisvaja?. nezavisne.com [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (srbsky) 
  5. a b c d EJUPI, Bujar; ABDIXHIKU, Lumir; HASHANI, Alban; VOKRRI, Visar. Airport consession. Priština: RIINVEST INSTITUTE, 2015. S. 8. (anglicky) 
  6. UKJAJ, Nikola. Kosovo – turistički vodič. Priština: Turistički savez Kosova, 1973. S. 23. (srbština) 
  7. VICKERS, Miranda. Between Serb and Albanian: A History of Kosovo. London: Columbia University Press New York, 1998. Dostupné online. ISBN 0-231-11383-8. S. 273. (angličtina) 
  8. LAMBETH, Benjamin S. Nato's Air War for Kosovo. Santa Monica: RAND, 2001. S. 29. (anglicky) 
  9. Singer James Blunt 'prevented World War III'. BBC [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ABDULLAHU, Lorik; RESHIDI, Nail. FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA. In: EKONOMIKA. [s.l.]: [s.n.], 2018. S. 98. (anglicky)
  11. Aerodrom Priština dat na koncesiju. b92 [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (srbsky) 
  12. EJUPI, Bujar; ABDIXHIKU, Lumir; HASHANI, Alban; VOKRRI, Visar. Airport consession. Priština: RIINVEST INSTITUTE, 2015. S. 9. (anglicky) 
  13. COLLAKU, Petrit. Kosovo Airport To Bear Name Of KLA Fighter. Balkan Insight [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ABDULLAHU, Lorik; RESHIDI, Nail. FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA. In: EKONOMIKA. [s.l.]: [s.n.], 2018. S. 92. (anglicky)
  15. ABDULLAHU, Lorik; RESHIDI, Nail. FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA. In: EKONOMIKA. [s.l.]: [s.n.], 2018. S. 96. (anglicky)
  16. Otvara se nebo između Kosova i Crne Gore, skraćuje se vreme leta. RTKlive [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (srbsky) 
  17. Aerodrom u Prištini prvi put najprometniji u regionu, bolji čak i od nekih u evropskim metropolama. klix.ba [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (bosensky) 
  18. Pristina Airport moves passenger processing solutions to the cloud with Amadeus. Passenger Terminal Today [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. a b Pristina Airport terminal expansion nears completion. EX YU Aviation [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Seznam linek (albánsky)
  21. Aljiu: Gradi se železnička linija Priština – Aerodrom Adem Jašari. RTK Live [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. (srbsky) 
  22. Pristna Airport to get city rail link. EX YU Aviation [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ABDULLAHU, Lorik; RESHIDI, Nail. FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA. In: EKONOMIKA. [s.l.]: [s.n.], 2018. S. 103. (anglicky)
  24. EU Helicopter Crashes at Pristina Airport. Balkan Insight [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat