Stažení srbské armády na Korfu

Stažení srbské armády na Korfu, známé též pod názvem Srbská golgota, nebo také Albánská golgota probíhalo na přelomu let 1915/1916 v závěru tzv. Srbské kampaně za první světové války.

Srbští vojáci stahující se přes území Albánie

Historické pozadíEditovat

V roce 1915 vstoupilo Bulharsko do války na straně Trojspolku. Dlouhodobý a úspěšný odpor, který srbští vojáci kladli na severu země Rakousko-Uhersku, skončil po útoku bulharských vojsk na jižní Srbsko. Tam se nacházelo vedení státu i armády; většina bojujících sil byla dislokována u rakouských hranic a obrana bulharské hranice byla velmi slabá. Bulharsko zahájilo postup dne 15. října 1915 bez vyhlášení války. Ve stejnou dobu zahájily ze severu rakouské a německé jednotky rozsáhlou ofenzivu s cílem postupu směrem na jih.

Průběh pochoduEditovat

Samotné Srbsko bylo velmi rychle obsazeno cizími vojsky. Do týdne byla obsazena města Kumanovo, Štip a Skopje. Srbská armáda byla nucena k ústupu na západ země. První kolona v čele s králem a vládou Nikoly Pašiće vyrazila dne 15. listopadu 1915 přes území Kosova k břehům Jaderského moře. Následovaly další kolony, které se přesunovaly buď přes území Černé Hory, nebo severní Albánie.[1] 13. prosince dosáhla většina zbytku vojska oblasti mezi městy Andrijevica a Podgorica. O několik dní později se přesunula k blízkosti města Skadar, kde překročila hranici na území Albánie.

Přestože spojenci ze strany Dohody slibovali vyčerpanému srbskému vojsku pomoc, té se dočkala jen malá část.[2] V lednu 1916 tak cca sto dvacet až sto šedesát tisíc srbských vojáků[1][2], kteří dorazili na pobřeží Jaderského moře v Albánii, pokračovalo jižní směrem až do Řecka na ostrov Korfu. Vzhledem k vyčerpanosti a nedostatku zásob; válečným podmínkám a velmi dlouhému pochodu měli srbští vojáci značné ztráty. Rovněž také vypukla epidemie tyfu, která celou situaci pouze zhoršila. Několik tisíc vojáků proto na ostrov Korfu nedoputovalo; jiní i když dosáhli cíle trpěli těžkými podmínkami, neboť se na ostrově samotném nedostávalo jídla, stanů, oblečení i lékařské pomoci.

Nemalá část srbských vojáků byla v roce 1918 vrácena zpět do boje. Účastnili se střetů na tzv. Soluňské frontě, odkud se na podzim po jejím prolomení vrátili domů.

Obraz v kultuřeEditovat

  • Tamo daleko, píseň srbských vojáků popisující cestu na daleký ostrov Korfu

ReferenceEditovat

  1. a b ĆOROVIĆ, Vladimir. Istorija srpskog naroda. Beograd: Janus, 2001. Dostupné online. Kapitola Svetski rat. (srbština) 
  2. a b ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola IX., s. 334. (čeština) 

Externí odkazyEditovat