Kumanovo

okresní město v Severní Makedonii

Kumanovo (makedonsky Куманово, albánsky Kumanova) je město na severu Severní Makedonii, blízko hranic se Srbskem a nedaleko hlavního města Skopje, se kterým je spojeno jak dálnicí, tak železnicí. Je správním střediskem stejnojmenné opštiny. Žije zde kolem 80 000 obyvatel (1996). Kumanovo je po Skopji a Bitole třetí největší město v zemi. Celá opština má přes 105 000 obyvatel a je nejlidnatější v zemi. Kromě Makedonců tvoří více než čtvrtinu populace Albánci, dále zde žijí Srbové a Romové.

Kumanovo
Куманово
Hlavní náměstí v Kumanovu
Hlavní náměstí v Kumanovu
Kumanovo – znak
znak
Kumanovo – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 344 m n. m.
Stát Severní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
Kumanovo
Kumanovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 35 km²
Počet obyvatel 70 842 (2002)
Hustota zalidnění 2 024,1 obyv./km²
Etnické složení Makedonci (60,4%), Albánci (25,9%), Srbové (8,6%), Romové (4%)
Správa
Starosta Zoran Damjanovski
Vznik 1094
Oficiální web www.kumanovo.gov.mk
Telefonní předvolba (+389) 031
PSČ 1300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Město bylo poprvé připomínáno v 17. století. Turecký cestopisec Evlija Čelebi jej popsal v letech 16601661 jako osadu s šesti sty domy a početnými potoky. Po Karpošském povstání v roce 1689 si město prošlo obdobím stagnace. Na konci století osmnáctého bylo typickým provinčním městem evropského Turecka. Z roku 1751 pochází nejstarší dochovaná mešita (Eski džamija) a z roku 1851 nejstarší dochovaný kostel (svatého Mikuláše.

 
Kostel svaté Trojice s gymnáziem na staré fotografii.

V 30. letech 19. století bylo v Kumanovu francouzským cestovatelem Ami Bouém napočítáno 3000 osob. V roce 1861 zde rakouský diplomat Johann Georg von Hahn spočítal celkem 650 domácností, z nichž 300 bylo muslimských a 350 pravoslavných. Celkový počet obyvatel odhadl na 3500. Hlavní význam města spočíval především v silnici Skopje-Kumanovo-Vranje, kterou od roku 1886 doplnila i železniční trať. V okolí dnešní trati se ještě během osmanské nadvlády usadili kolonisté z oblasti Kavkazu (Čerkesové) a okolní vesnice toto ve svých názvech připomínají.

Během první balkánské války v roce 1912 obsadilo v říjnu 1912 srbské vojsko generála Radomira Putnika. Nedlouho předtím porazilo tureckou armádu v tzv. Kumanovské bitvě. Tím bylo ukončeno několik set let nadvlády Osmanské říše nad oblastí severu dnešní Severní Makedonie. Následně byla oblast integrována do srbského království, později se stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Jugoslávie. Během první světové války bylo nakrátko okupováno Bulharskem.

V roce 1920 zde ve volbách vyhrála Komunistická strana Jugoslávie a sestavila městskou radu.[1] O rok později byla strana postavena do ilegality.

Po roce 1929 bylo město součástí Vardarské bánoviny. Dne 11. října 1941 zde vypuklo povstání proti bulharské okupaci.

Dne 5. listopadu 1962 Kumanovo zažilo vážnou železniční nehodu, když zde vykolejil vlak. 23 lidí zemřelo a 17 bylo zraněno.

Dne 9. května 2015 se ve městě uskutečnil ozbrojený zátah proti albánským ozbrojencům. Akce si vyžádala několik desítek mrtvých[2] i zraněných a média o ní informovala v celé Evropě. Trvala 28 hodin.

KulturaEditovat

Hlavní kulturní organizací ve městě je dům kultury, který se nachází ve středu Kumanova. Nachází se zde rovněž i městské muzeum (založeno v roce 1964). Dále zde sídlí umělecká galerie a v kostele svatého Mikuláše se nachází galerie ikon.

Významnými církevními stavbami jsou kostel svaté Trojice z roku 1902 a mešita Eski džamija, která byla dokončena roku 1751.

V roce 2019 získalo Kumanovo ocenění Město kultury.[3]

EkonomikaEditovat

Kumanovo je důležitým severomakedonským průmyslovým centrem. Nacházejí se zde potravinářské podniky, podniky na zpracování kovů a tabákové výrobky. Sídlí zde podnik 11 Oktomvri, který se zabývá výrobou a sváření trubek.

Dlouhou tradici má také výroba obuvi, v minulosti zde sídlilo až 60 dílen, které se zabývaly výrobou bot. Produkce je určena pro Severní Makedonii, země bývalé Jugoslávie, Bulharsko, Řecko, Albánii a Itálii. Menší část se také vyváží do České republiky, na Slovensko a do Německa.

DopravaEditovat

Město je velmi dobře napojeno na hlavní dopravní tahy. Dálnice M1, která vede z Velesu, je vedena západně od města a pokračuje dále na sever do Srbska. Druhá dálnice (A2) poté prochází severně od města a zajišťuje spojení Severní Makedonie s Bulharskem.

Přes Kumanovo prochází Železniční trať Niš – Skopje. Nádraží je umístěno na západním okraji města. Z Kumanova má také vést trať směrem na území Bulharska, do Sofie, ale i přes desetiletí příprav a stavebních prací nebyla nikdy dokončena. Výstavbu trati plánoval jugoslávský stát již v roce 1924.[4] Plánovaná trať do Bulharska prochází přes východní předměstí Kumanova.

Nejbližší letiště se nachází ve Skopje zhruba 30 km jižním směrem. V blízkosti města se nachází sportovní letiště Adzi Tepe, které má nicméně pouze zatravněnou dráhu.

ŠkolstvíEditovat

V Kumanově se nachází některé fakulty Státní univerzity v Tetovu.

SportEditovat

Místní fotbalový tým nese název FK Milano Kumanovo.

Významní rodáciEditovat

ReferenceEditovat

  1. BOŠKOVSKA, Nada. Yugoslavia and Macedonia Before Tito. [s.l.]: I. B. Tauris, 2009. ISBN 978-1-78453-338-0. S. 32. (angličtina) 
  2. Článek na portálu vecernji.hr (chorvatsky)
  3. Článek na portálu města Kumanova (makedonsky)
  4. BOŠKOVSKA, Nada. Yugoslavia and Macedonia Before Tito. [s.l.]: I. B. Tauris, 2009. ISBN 978-1-78453-338-0. S. 46. (angličtina) 

Externí odkazyEditovat