Ostrožská Lhota

obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji

Ostrožská Lhota je obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel (v roce 2012 v ní žilo přes 1500 obyvatel a byla tak největší obcí s názvem Lhota v České republice[2]).

Ostrožská Lhota
Ostrožská Lhota – pohled od severu
Ostrožská Lhota – pohled od severu
Znak obce Ostrožská LhotaVlajka obce Ostrožská Lhota
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0722 592455
Pověřená obecUherský Ostroh
Obec s rozšířenou působnostíUherské Hradiště
Okres (LAU 1)Uherské Hradiště (CZ0722)
Kraj (NUTS 3)Zlínský (CZ072)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 464 (2021)[1]
Rozloha6,35 km²
Katastrální územíOstrožská Lhota
Nadmořská výška207 m n. m.
PSČ687 23
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOstrožská Lhota 148
68723 Ostrožská Lhota
ostrlhota@uh.cz
StarostaIng. Roman Tuháček
Oficiální web: www.ostrozskalhota.cz
Ostrožská Lhota
Ostrožská Lhota
Další údaje
Kód části obce116173
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Ostrožská Lhota se rozkládá v údolí při dolním toku říčky Okluky, pod vrcholem Antonínského kopce s poutním místem Svatý Antonínek. Leží 10 km jižně od Uherského Hradiště, na jižním okraji okresu Uherské Hradiště (a Zlínského kraje) při hranicích s okresem Hodonín (a krajem Jihomoravským).

Svým katastrem o výměře 6,35 km² sousedí s katastry obcí Ostrožská Nová Ves (na severu), Hluk (na východě), Blatnice pod Svatým Antonínkem (okres Hodonín; na jihu) a Ostrožské Předměstí a Kvačice (dnes součásti města Uherský Ostroh; na západě).[3]

Názvy tratí v okolí obce: Padělky, Padělky veselské, Luby, Přední hony, Mezižlebí, Prostřední, Daleké, Těšovy, Koruny, Staré hory, Brodské, Záhumení, Zeliště, Zelnice, Chylecká, Chmelinec, Podstolní, Kráčiny, Lysiny, Hradišťka, Lúčky, Záhoří, Súchovy, Záčepůvčí aj.[4] Některé z nich jsou viničními tratěmi, proto je Ostrožská Lhota dle vinařského zákona vinařskou obcí (Slovácká vinařská podoblast).[5]

Historické názvy obce[4]
Rok Název
1371 Velká Lhota
  Lhota Kamenná
1522 Ostrovská Lhota
1592 Lhota Ostrovská
1720 Ostro Lhota
1751 Ostra Lhota
1872 Ostrá Lhota
1906 Ostra Lhota
nyní Ostrožská Lhota

JménoEditovat

Název Lhota je častý u vesnic, které vznikaly v období vrcholné středověké kolonizace ve 13. a 14. století, a odkazuje na kolonizační původ obce.[4] Přídavné jméno Ostrožská odkazuje na nedaleké město Uherský Ostroh, které bylo sídelním místem panství, k němuž obec náležela. Starší doložená jména pro Ostrožskou Lhotu jsou Velká Lhota, Kamenná Lhota, Ostrovská Lhota či Ostrá Lhota.

HistorieEditovat

Obec se nachází na území někdejší Lucké provincie, které bylo trvale osídlováno teprve od počátku 13. století. Ve 14. století v jejím katastru existovala osada Smíchov, která dle tradice nejpozději za třicetileté války zanikla a někteří její obyvatelé se přesunuli do Ostrožské Lhoty. V katastru obce se taky nacházela dnes již zaniklá osada Sezemín (na dnešní cestě ke Svatému Antonínku).[6][7]

První písemná zmínka o Ostrožské Lhotě pochází z roku 1371, z doby císaře Karla IV., kdy moravský markrabě Jan Jindřich odkázal panství ostrožské svému synu Soběslavovi.[7] Obec je tehdy latinsky nazývána Majori Lhota (česky Velká Lhota).

V červnu 1415 bylo do moravských zemských desk zapsáno věno Anny z Rýzenberka - manželky ostrožského pána Haška z Valdštejna. Jeho součástí bylo mj. též "věno na celé vsi Lhotě a dvoru o dvou poplužích a tamním mýtě, dvou mlýnech, poplatných lidech a dalším všem příslušenství".[8] Po zajetí u Vyšehradu v listopadu 1420 přešel Hašek z Valdštejna dočasně na stranu husitů. Ve 20. letech 15. stol. se tak jeho sídlo - hrad a město Uherský Ostroh - stalo významnou husitskou pevností úspěšně odolávající opakovaným útokům vojsk Zikmunda Lucemburského a jeho zetě Albrechta Rakouského.[9][10] Roku 1511 koupil ostrožské panství Jan z Kunovic a jeho rod jej pak držel až do třicetileté války. V květnu 1605 vyplenily obec oddíly Bočkajovců.[11]

Po bitvě na Bílé hoře uprchl poslední majitel panství Jan Bernard z Kunovic do Sedmihradska a jeho majetek koupil roku 1625 Gundakar z Lichtenštejna, v majetku jehož rodu pak obec již zůstala až do roku 1918. V rámci pobělohorské rekatolizace zde byl Martinidovou misií pravděpodobně v roce 1655[12] zbudován první kostel. Na přelomu 17. a 18. století (v letech 1663, 1674, 1699, 1705) trpěla obec ozbrojenými vpády Kuruců, Turků a Tatarů z Uher a byla mnohokrát vypálena.

Dosažení samostatné církevní správy bylo v Ostrožské Lhotě započato zřízením lokálie 21. listopadu 1765[4] za přispění lhotského rodáka Jana Maluše, kněze v sousední Blatnici pod Sv. Antonínkem, kam do té doby Ostrožská Lhota náležela. V roce 1784 pak byla zřízena kuracie a v roce 1867 nakonec farnost.[11] Farnost Ostrožská Lhota dnes náleží k děkanátu Uherské Hradiště a arcidiecézi olomoucké.

ObyvatelstvoEditovat

 
Památník padlých v 1. světové válce před kostelem sv. Jakuba v Ostrožské Lhotě

K roku 1516 je u vsi uváděn fojt Václav Vachalec a zdaněno v obci toho roku bylo 28 usedlých.[13]

V roce 1592 dali majitelé ostrožského panství, páni z Kunovic, zpracovat první soupis poddaných a jejich majetku – Registra správní panství ostrovského léta 1592. V Ostrožské Lhotě bylo tehdy 72 osedlých. Ze jmen tam uvedených se až do 20. století v obci zachovaly tyto rody: Blahuš, Vaněk, Vlk, Pavelka, Štajnoch, Bachan, Hanáček, Válek, Hanák a Malušek.

V nejstarším zachovalém moravském katastru, tzv. lánové vizitaci, která na ostrožském panství proběhla 31. července 1671, se v Ostrožské Lhotě uvádí 29 půlláníků, 10 čtvrtláníků, 15 zahradníků a 10 domkářů. K tomu byly od první nedochované lánové vizitace z roku 1657 nově osídlené další dva půllány a jeden domek. Pustých bylo deset domků a jeden mlýn. Mimo to jsou uvedeny vinice na hoře Hradišťské a hoře Lysiny.[14]

V roce 1843 žilo v obci 896 obyvatel. Za prusko-rakouské války v roce 1866 jí spolu s ustupujícími rakouskými vojsky prošla epidemie cholery, ve které 31 osob zahynulo.[4]

Památník padlých v první světové válce nacházející se před kostelem uvádí jména 38 padlých a nezvěstných vojínů z obce.

StrukturaEditovat

Počet obyvatel Ostrožské Lhoty postupně z 921 lidí při sčítání v roce 1869 vzrůstal (s výjimkou poklesu 20. let 20. století) až na 1763 obyvatel zaznamenaných v obci roku 1970. Od té doby počet obyvatel obce klesá. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 zachytilo v Ostrožské Lhotě jen 1495 obyvatel, což je nejméně od druhé světové války (resp. sčítání z roku 1930) a na úrovni roku 1910, přičemž počet obyvatel Česka od té doby naopak mírně vzrostl.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

SoučasnostEditovat

 
Pohled vzhůru ulicí Kostelní

Z nedávných událostí v Ostrožské Lhotě je významná např. rekonstrukce základní školy spojená se zřízením kulturního zázemí pro školu a veřejnost Otevřená škola v jejích prostorách, dále vybudování průmyslové zóny při silnici z Uherského Ostrohu do Hluku, celková rekonstrukce obecního domu či zbudování pastoračního centra P. Antonína Šuránka vedle budovy fary, ale také vysazování ohroženého dubu pýřitého v lokalitě Chmelince, výstavba vlastní čistírny odpadních vod při potoce Okluky za obcí, či zřízení cyklotrasy procházející obcí ve spolupráci se sousedními obcemi z Mikroregionu Ostrožsko.[15] V červnu 2006 byla otevřena výstava tradičního vesnického bydlení v památkovém domku č. 143 (postaveném v letech 18321833 a původně patřícím rodině Bočků).[16][17][18] V roce 2001 proběhly oslavy 630. výročí první písemné zmínky o obci. V roce 2011 byla při příležitosti 640. výročí první písemné zmínky vydána dosud největší kniha o obci[19][20][21] a dům č. p. 220 byl otevřen jako víceúčelový dům s expozicí archeologických nálezů z okolí obce.[22][23]

Dne 15. července 2007 byla v průmyslové zóně nad obcí na katastru Ostrožské Lhoty dokončena instalace fotovoltaické elektrárny, která byla v době zahájení provozu svým výkonem 702 kWp největší elektrárnou svého druhu ve střední Evropě. Náklady na její vybudování dosáhly téměř 100 milionů .[24]

V první desetiletí 21. století se obec opakovaně objevila v médiích v souvislosti s nelegální výrobou pervitinu.[25][26][27][28]

Od 30. června do 3. července 2016 se v Ostrožské Lhotě konal 36. ročník Sjezdu Lhot a Lehot, tedy obcí obsahujících v názvu termín Lhota či obdobný.[29]

Znak a praporEditovat

Vlastní obecní znak a prapor získala Ostrožská Lhota ke dni 29. března 1995.[30] Tyto obecní symboly určuje a podmínky pro jejich užívání stanovuje vyhláška obecního zastupitelstva č. 5/95 „o používání obecních symbolů“.[31][32][33]

Znak obce vychází z pečeti z 1. poloviny 18. století a zobrazuje objekt, který se v obci nevyskytuje a ani zde není nijak historicky doložen, usuzuje se však, že v ní asi někdy stával: "Na červeném štítě s modrým lemem [se nachází] stříbrný kostel se dvěma vížkami, [jejichž] střechy [jsou] modré."[30]

Prapor se barevně odvíjí dle heraldických pravidel z obecního znaku:[33] "Bílý list se žlutým žerďovým klínem ohraničeným čer[ve]nou[34] vnitřní a modrou vnější krokví, vycházející z horního a dolního rohu s vrcholem na středu vlajícího okraje. Poměr barev na žerďovém okraji je 1:1:4:1:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3."[30]

PamětihodnostiEditovat

Dominantou obce je farní kostel sv. Jakuba Staršího v pozdně barokním stylu pocházející z roku 1908. Stojí na místě zbořeného kostela z roku 1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v roce 1830 zhroutil. O stavbu současného kostela se zasloužili především tehdejší farář Antonín Man, nadučitel Antonín Jadrníček a poslanec Antonín Cyril Stojan.[12] Spolu s kostelem byl jižně od něj vystavěn i nový oddělený hřbitov a přestalo se tak pochovávat okolo kostela.

Socha sv. Jana Křtitele z roku 1747 na křižovatce ulic Dědina, Kostelní a Podsedka je nejstarší dochovanou sochou v Ostrožské Lhotě a v roce 1963 byla vyhlášena kulturní památkou.[35] Latinský nápis s chronogramem na soklu zní: „DIVIna proVentVs gratIa sVper CVnCtos natos sVreXIt MaIor Ioannes baptIsta“ (česky: Boží milostí nade všemi narozenými povstal největší Jan Křtitel).[12]

Na kopci nad obcí směrem k Blatnici se nachází římskokatolické poutní místo Svatý Antonínek s kaplí sv. Antonína Paduánského z roku 1670 (znovu vystavěna 1819).

 
Socha Antonína Šuránka před pastoračním centrem (Bořek Zeman, 2002)

Významné osobnostiEditovat

  • Mons. ThDr. Antonín Šuránek (29. května 1902 v Ostrožské Lhotě – 3. listopadu 1982 v Petřkovicích), spirituál olomouckého kněžského semináře, Služebník Boží, pohřben na ostrožskolhotském hřbitově
  • Jan Matuštík (3. května 1955 v Uherském Hradišti – 23. března 2009) byl československý prvoligový fotbalista, který vyrůstal v Ostrožské Lhotě
  • Luděk Galuška (narozen 22. února 1960 v Uherském Hradišti) – rodák ze sousední Ostrožské Nové Vsi, od roku 2012 žije s přítelkyní v Ostrožské Lhotě[36]
  • Charles Paul Blahous III (narozen 1963 v Alexandrii v USA) – někdejší speciální asistent prezidenta USA George W. Bushe pro hospodářskou politiku – je členem čtvrté generace potomků českých emigrantů původem z Ostrožské Lhoty

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. FROLOVÁ, Irena. Největší Lhota má největší solární elektrárnu [online]. Moravský ŠÍP, 2007-07-26 [cit. 2008-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (česky) 
  3. Katastrální mapa obce Ostrožská Lhota na webu ČÚZK
  4. a b c d e Muzejní a vlastivědná společnost. Uherskohradišťsko. Redakce Vladimír Nekuda. 2. upr. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. 855 s., [40] s. obr. příloh il. + 5 map. (Vlastivěda moravská; sv. 63). ISBN 8085048396. 
  5. Vinařské obce: Ostrožská Lhota
  6. Kronika Hluk: Pověst o Smíchovu. www.kronikahluk.cz [online]. [cit. 2010-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-16. 
  7. a b Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae 10. 147.231.53.91 [online]. [cit. 2007-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-24. 
  8. Filozofický ústav AV. sources.cms.flu.cas.cz [online]. [cit. 2020-02-13]. Dostupné online. 
  9. RAŠTICOVÁ, Blanka a kol. Uherský Ostroh. 1. vyd. Zlín: město Uherský Ostroh, 2000. 383 s. ISBN 80-238-5714-2. S. Kapitola "Uherský Ostroh ve vírech husitských proudů" od Tomáše Baletky na str. 51-60. 
  10. PAVLAS, Václav a kol. Ostrožská Lhota. Minulost a současnost. 1. vyd. Uherské Hradiště: obec Ostrožská Lhota, 2011. 533 s. S. Text Miroslava Šálka na str. 32-36. 
  11. a b Hosák, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Akademia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 1144. 
  12. a b c Reif, P. Miroslav. Pamětní kniha kostela svatého Jakuba Staršího v Ostrožské Lhotě. Ostrožská Lhota: Římskokatolická farnost Ostrožská Lhota, 2009. ISBN 978-80-254-4371-2. S. 141. 
  13. RADIMSKÝ, Josef. Berňová registra moravská z první poloviny 16. století, III. část. Časopis matice moravské. 1957, čís. 76, s. 338. 
  14. Moravský zemský archiv v Brně. Fond D1 Lánové rejstříky. L 315.
  15. HORÁKOVÁ, Karin. Slovácký zeměpis - Ostrožská Lhota. Dobrý den s Kurýrem. 2003-11-18, čís. 46. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-05-25. (česky)  Archivováno 25. 5. 2005 na Wayback Machine
  16. Slovácký krúžek Háječek otevřel zrekonstruovaný Bočkův dům. web.ostrozskalhota.cz [online]. [cit. 2012-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  17. SLOVÁCKÝ KRÚŽEK HÁJEČEK 1985 - 2010
  18. Historický domek Háječek
  19. Ostrožská Lhota: Kniha o obci. www.ostrozskalhota.cz [online]. [cit. 2011-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  20. Slovácko Dnes.cz: V Ostrožské Lhotě se bude křtít kniha o obci - v rámci oslav odehrají bývalí hráči fotbalové utkání proti prvoligovým ženám Slovácka. Podívejte se na pozvánku
  21. Slovácko Dnes.cz: Sobotní sláva v naší Lhotě . Jak fotbalistky Slovácka vyučovaly Staré pány. První videa a fotky z fotbalu... Doplněno: Video z křtu knihy
  22. Ostrožská Lhota: Otevření víceúčelového domu. www.ostrozskalhota.cz [online]. [cit. 2011-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  23. Slovácko Dnes.cz: Ve Lhotě dnes otvírali krásné archeologické muzeum
  24. Ostrožská Lhota má největší solární elektrárnu ve střední Evropě [online]. Pressweb.cz, 2007-07-20 [cit. 2008-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-21. (česky) 
  25. Policisté v Ostrožské Lhotě objevili varnu pervitinu (30.11.2006). zlin.cz [online]. [cit. 2009-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-27. 
  26. Perníkáře zadrželi u zkumavek (29.12.2008). www.ostrozskalhota.cz [online]. [cit. 2009-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-31. 
  27. Zásahová jednotka obsadila dům v Ostrožské Lhotě (02.06.2009)
  28. Vyráběla pervitin (23.10.2009)
  29. Sraz Lhota a Lehot 2016
  30. a b c Registr komunálních symbolů: Symboly – Ostrožská Lhota
  31. Obec Ostrožská Lhota: Vyhláška č. 5/95 o používání obecních symbolů[nedostupný zdroj]
  32. Ostrožská Lhota: Erb a vlajka obce[nedostupný zdroj]
  33. a b Erby. Dobrý den Slovácko. 1998-05-25, čís. 21. Dostupné online [cit. 2012-01-21]. (česky) 
  34. Některé zdroje, včetně Registru komunálních symbolů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zde uvádějí i zobrazují barvu černou. Podle obecných a i zde použitých pravidel se však barvy do praporů obcí přejímají z obecního znaku, kde je přítomna červená. Červenou uvádí i obecní web a novinový článek z roku 1998. Oprava chyby je zahrnuta v erratech k publikaci Petr Exner, Vexilologický lexikon : Prapory obcí ČR (1995), Hradec Králové, 2000.
  35. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-01]. Identifikátor záznamu 142648 : socha sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  36. Host: archeolog a popularizátor raných dějin Moravy Luděk Galuška. Dvojka [online]. Český rozhlas, 2019-02-25 [cit. 2019-03-04]. Dostupné online. (česky) 

Podobné názvyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Pavlas, Václav a kolektiv. Ostrožská Lhota, minulost a současnost. 1. vyd. Ostrožská Lhota: Obec Ostrožská Lhota, 2011. 533 s., 16 s. barevných příloh. 1500 výtisků. 
  • Žajdlík, Pavel a kolektiv. Ostrožská Lhota 1371-2001. Ostrožská Lhota: Obecní úřad Ostrožská Lhota, 2001. 64 s. il. (některé barev.) s., mapy 21 cm. ISBN 80-238-9937-6. 
  • Obec Ostrožská Lhota. Obecní kronika. Ostrožská Lhota: Obecní úřad Ostrožská Lhota, 1930-1997. 

Externí odkazyEditovat


    Ostrožská Nová Ves    
Uherský Ostroh   Hluk
    Ostrožská Lhota    
 
  Blatnice pod Svatým Antonínkem