Otevřít hlavní menu

Národní pouť na Velehradě

pouť v Česku
Pohlednice znázorňující poutní místo Velehrad v 1. pol. 20. století
Svatí Cyril a Metoděj na obraze Jano Köhlera s podtitulem „Tito jsou otcové naši“

Národní pouť na Velehradě je každoroční oslavou sv. Cyrila a Metoděje, hlavních patronů Moravy a spolupatronů Evropy, jejichž svátek se v Česku slaví 5. července jako státní svátek. Místem pouti je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje na Velehradě nedaleko Uherského Hradiště v olomoucké arcidiecézi – jedno z nejvýznamnějších poutních míst České republiky, v lidové tradici ztotožňované s hlavním střediskem Velké Moravy, Veligradem.[1]

Vrcholem každoročních oslav je koncelebrovaná mše svatá sloužená na nádvoří před bazilikou sloužit biskupy Čech a Moravy spolu se zástupcem Svatého stolce. Do oslav se pravidelně zapojuje i východní církev. V předvečer svátku se na nádvoří před bazilikou konává benefiční Večer lidí dobré vůle s hudebním programem. Menší poutě se na Velehradě konají i v jiných termínech, zejména v letním období.[2]

Při poutích bývá tradičně zpívána píseň Bože, cos ráčil, napsaná Vladimírem Šťastným v roce 1893 na nápěv polské lidové písně Boże, coś Polskę a přezdívaná proto „velehradská hymna“.

Obsah

Velehradská pouť 1863Editovat

První velehradskou poutí, která přesáhla místní význam, byla pouť uspořádaná roku 1863 při příležitosti 1000. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Tisíciletého jubilea bylo využito k šíření cyrilometodějského kultu a povědomí o zásluhách věrozvěstů a dějinách Velehradu v českých zemích, zejména pak v Čechách.[3] Tento rok byl také prvním, v němž se svátek věrozvěstů na žádost olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka se souhlasem papeže Pia IX. nově slavil v poutně i liturgicky vhodnějším termínu 5. července namísto původního 9. března.[4]

Velehradská pouť 1985Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Národní pouť na Velehradě (1985).

Národní pouti v roce 1985 se na Velehradě navzdory obstrukcím ze strany státních orgánů sjelo mnohem víc lidí, než bylo za komunistického režimu zvykem. Počet účastníků se odhaduje na 100 až 250 tisíc lidí. Důvodem mimořádné účasti bylo kulaté 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje a okolnost, že se papež rozhodl udělit velehradské bazilice Zlatou růži. Akce přerostla v jednu z největších demonstrací odporu proti komunistickému režimu za celé období normalizace poté, co její účastníci vypískali z tribuny ministra kultury Milana Klusáka, který se pokoušel dát pouti „ten správný politický rozměr“ tím, že ve svém projevu označil Cyrila a Metoděje za první komunisty a důsledně vynechával při řeči o nich přívlastek „svatý“. Odmítnutím tohoto projevu účastníci poutě vyjádřili požadavek na náboženskou svobodu a povolení návštěvy papeže Jana Pavla II. v Československu.

DopravaEditovat

 
Skupina poutníků u baziliky na Velehradě (srpen 2014)

Mnoho poutníků využívá k dopravě na Velehrad poutních autobusů, které jsou vypravovány z celého Česka.[5] Nejbližší železniční stanicí k poutnímu místu je stanice Staré Město u Uherského Hradiště na trati 330 Přerov–Břeclav,[6] v polovině 20. století proto dokonce nazývaná „Staré Město – Velehrad“.[7] Příjezd individuální automobilovou dopravou je umožněn rovněž pouze do Starého Města, odkud je po spojovací silnici III. třídy organizována kyvadlová autobusová doprava.[8] Od roku 2005 spojuje Staré Město s Velehradem též čtyřkilometrová asfaltová Velkomoravská poutní cesta umožňující pohyb cyklistů a pěších.[9] Alternativně je příjezd na kole možný též od jihozápadu po cyklostezce z Tupes.[10]

Poutní cestyEditovat

Po návštěvě papeže Jana Pavla II. na Velehradě v dubnu roku 1990 začaly být obnovovány staré poutní cesty, které ve druhé polovině 20. století zanikly v důsledku scelování polí v rámci komunistické kolektivizace zemědělství. Na Velehrad tak směřují tyto poutní cesty spojující jej s významnými místy v blízkém i širším okolí:[10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Poutní místa na Moravě a ve Slezsku: Velehrad
  2. Poutě na Velehradě - Římskokatolická farnost Velehrad
  3. VALENTOVÁ, Anežka. Význam Velehradských poutí vrámci českých moderních dějin. Praha, 2018 [cit. 2018-07-03]. 137 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Nicolas Maslowski. Dostupné online.
  4. Svatí Cyril a Metoděj | Arcidiecéze olomoucká. www.ado.cz [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. 
  5. Národní pouť na Velehradu 5. července - Biskupství českobudějovické
  6. České dráhy, a.s. | Vlakem za zážitky - Na Velehradě se opět konají Dny lidí dobré vůle. old.cd.cz [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. 
  7. Jízdní řád trati Břeclav–Bohumín z roku 1944
  8. Na velehradskou pouť kyvadlovou dopravou. Slovácký deník. 2009-07-03. Dostupné online [cit. 2018-07-03]. (česky) 
  9. MOKREJŠOVÁ, Jana. Po nové cyklostezce na Velehrad se vydali první turisté a věřící - zkuste to NaKole.cz – cyklistika, cykloturistika, cestování na kole. NaKole.cz [online]. 2005-07-04 [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. 
  10. a b PEŇÁZ, Jan. Poutnictví [online]. Velehrad Info [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat